Ministerstvo pro místní rozvoj ČR  1000 OTÁZEK KE STAVEBNÍMU PRÁVU
se zaměřením na problematiku územního plánování
Ústav územního rozvoje 

Téma: Územně plánovací dokumentace

Heslo: Veřejné prostranství


Seznam otázek

01. Jak mám rozumět pojmu "veřejné prostranství" a jakým způsobem se vymezuje?

„Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“ (§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. se v § 7 odst. 2 uvádí: „Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství“. Vyhláška č. 269/2009 Sb., ze dne 12. srpna 2009, kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, k veřejným prostranstvím v § 7 odst. 2 požaduje: „Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné vymezit s touto zastavitelnou plochou související plochu veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace“. Je třeba si uvědomit, že nejde o vydlážděnou plochu, ale především o parky, veřejnou zeleň obecně, a další veřejná prostranství, která svými parametry splňují požadavky citované vyhlášky. Účelem takto stanovených ploch je zajistit nejen dostatek zeleně, ale i dostatek ploch pro společenské aktivity obce (shromažďování, dětská hřiště, odpočívadla apod.). Aktualizace 2013.


02. Pořizuji nový územní plán. Stávající stav je takový, že mezi komunikací a soukromými pozemky není pruh veřejné zeleně, ale ihned následují vjezdy ke garážím domů. V některých místech jsou dokonce ihned domy. Na konci jedné takové ulice chce obec realizovat rozvojovou plochu pro bydlení. Jak postupovat při vymezování veřejných prostranství.

Jedná-li se o větší zastavitelnou plochu, je třeba v rámci této plochy navrhnout veřejná prostranství v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., případně i nedostatek veřejných prostranství ve stávající zástavbě v zastavitelné ploše vykompenzovat. Vykompenzování však na rozdíl od požadavků uvedených ve vyhlášce není povinností. V případě, že chcete v územním plánu řešit šířku ulice v návaznosti na stávající zástavbu (pokračování ulice), je možno pro zachování charakteru zástavby využít i minimálních parametrů, stanovených v § 22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., to znamená, že šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace, bude min. 8 m (při jednosměrné komunikaci min. 6,5 m). Dle § 25 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., platí, že: „Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.“ Další podmínkou je min. šířka pozemní komunikace a normové předpisy pro uložení inženýrských sítí. Z těchto podmínek vychází šířka komunikačního prostoru mezi pozemky pro bydlení min. cca 8 –10 m. Aktualizace 2013.


TOPlist Napište nám | © Ústav územního rozvoje, 2008–2017. Všechna práva vyhrazena. | XHTML 1.0 valid