Ministerstvo pro místní rozvoj ČR  1000 OTÁZEK KE STAVEBNÍMU PRÁVU
se zaměřením na problematiku územního plánování
Ústav územního rozvoje 

Téma: Územně plánovací dokumentace

Heslo: Pořizování územního plánu


Seznam otázek

01. Jak dalece je potřeba zkoumat v žádosti o pořízení územního plánu nebo jeho změny úplnost návrhu podle § 46 stavebního zákona z hlediska vlastnických nebo obdobných práv k pozemku či stavbě na území obce?

O pořízení územního plánu, případně jeho změny, rozhoduje zastupitelstvo obce, a to buď z vlastního podnětu, nebo na návrh (§ 44). Návrh může podat kromě orgánu veřejné správy nebo občana obce také fyzická nebo právnická osoba, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce, nebo oprávněný investor. Návrh na pořízení tedy nemůže podat kdokoliv. Podle § 44 písm. c), d) a e) se musí jednat buď o občana příslušné obce (tím je dle § 16 zákona č. 128/ 2000 Sb., o obcích, fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a je v obci hlášena k trvalému pobytu) nebo o vlastníka pozemku nebo stavby v obci, nebo o správce nebo provozovatele veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury v obci (oprávněného investora). Podmínky neplatí současně. Pokud se týká občana, je v evidenci obyvatel (na obecním úřadě), pokud se týká vlastnických práv fyzických a právnických osob k pozemkům a stavbám, ty si lze ověřit v Katastru nemovitostí. Aktualizace 2013.


02. Může pořizovatel odmítnout pořízení územního plánu nebo jeho změny a z jakého důvodu? Co je vlastně tím stěžejním důvodem pro posouzení návrhu podle § 46 stavebního zákona?

Pořizovatel návrh na pořízení odmítne v případě, že navrhovatel neodstraní nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě. Nedostatky se mohou týkat jednak neúplnosti návrhu (§ 46 odst. 1), jednak nesouladu s právními předpisy (§ 46 odst. 2). Odmítnutí pořizovatel sdělí navrhovateli a předloží o tom informaci zastupitelstvu obce. Má-li návrh na pořízení všechny náležitosti, ale navrhovaná změna je např. evidentně v rozporu s nadřazenou ÚPD, uvede pořizovatel tuto skutečnost ve svém stanovisku. Pokud zastupitelstvo obce přesto rozhodne o pořízení, pořizovatel je povinen pořizovat. Aktualizace 2013.


03. Obec má schválený koncept územního plánu. Nyní obec přichází s dalšími požadavky. Jaký bude další postup? Lze "doprojednat" tyto požadavky?

Tazatele upozorňujeme, že koncept územního plánu se neschvaluje. Schvalují se pokyny pro zpracování návrhu územního plánu. Jsou-li tyto požadavky v rozporu se zadáním, musí být projednána a schválena změna zadání. Mění-li požadavky zastupitelstva obce závažným způsobem koncepci projednaného konceptu územního plánu, v takovém případě doporučujeme práce na pořizování územního plánu zastavit, projednat a schválit nové zadání a dále postupovat podle § 50 a následujících SZ. Aktualizace 2013.


04. Projektant zpracovává na základě schválených pokynů návrh územního plánu. V této fázi podal vlastník pozemků podnět ke změně oproti konceptu. Je ještě možno podnět zahrnout do návrhu?

Schválené pokyny pro zpracování návrhu územního plánu jsou závazné pro zpracování návrhu územního plánu. Podané připomínky v této fázi již nelze akceptovat. Vlastník zmíněných pozemků bude mít možnost podat námitky a připomínky při řízení o vydání návrhu územního plánu. Aktualizace 2013.


05. Jak může obec ovlivnit obsah návrhu územního plánu? V § 50 stavebního zákona je uvedeno, že pořizovatel vyzve k uplatnění stanovisek dotčené orgány, ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit své připomínky. Neuvádí se zde, jestli se k návrhu územního plánu může vyjádřit i obec, pro kterou je územní plán pořizován. Návrh pořizuje pořizovatel na základě pokynů pro zpracování návrhu bez účasti pověřeného zastupitele a bez možnosti do návrhu včlenit případné další požadavky obce.

Obec se „nevyjadřuje“ v procesu pořizování a vydávání ÚP, nýbrž vydáním (případně „neschválením“) v uvedeném procesu rozhoduje. Zastupitelstvo obce schvaluje zadání ÚP (§ 47 odst. 5 SZ). Dále schvaluje pokyny pro zpracování návrhu územního plánu [§ 6 odst. 5 písm. b)]. Obec se dle § 50 odst. 2 stavebního zákona zúčastňuje společného jednání o návrhu ÚP spolu s dotčenými orgány, krajským úřadem a sousedními obcemi. O upraveném a posouzeném návrhu ÚP se koná veřejné projednání. Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu přepracovat, zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem pokyny pro zpracování návrhu územního plánu a předloží je ke schválení zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován (§ 51 odst. 3 SZ). V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej zamítne (§ 54 odst. 3 SZ). Z výše uvedeného vyplývá, že obec má několik příležitostí, kdy může obsah územního plánu rozhodujícím způsobem ovlivnit. Aktualizace 2013.


06. Jak postupovat v případě požadavku na umístění nového záměru do územního plánu v případě, že žádost o zapracování záměru byla podána až v době vydání nového územního plánu.

Pokud byl územní plán již vydán, lze podat zastupitelstvu obce podnět k pořízení jeho změny. Aktualizace 2013.


07. Jak postupovat při neúčasti projektanta na veřejném projednání ÚPD, tedy v případě, kdy se projektant ze své účasti na veřejném projednání omluvil? Musí se vypsat nové řízení?

Na veřejném projednání ÚPD a jejích změn podle § 22 odst. 4 zajistí pořizovatel výklad ve spolupráci s projektantem. Doporučujeme proto zajistit si účast projektanta tím, že tato povinnost bude stanovena ve smlouvě mezi obcí a projektantem. Zákon nevyžaduje nezbytně přítomnost projektanta při veřejném jednání, ani nestanoví postup při jeho neúčasti. Není tedy třeba vypisovat nové veřejné projednání. Aktualizace 2013.


08. Z ustanovení § 55 odst. 4 stavebního zákona nám není dostatečně zřejmé jakým způsobem a ve které fázi pořizování změn ÚPD se má prokazovat nemožnost využití vymezených zastavitelných ploch.

V případě nově pořizovaných změn je nutno nemožnost využít vymezené zastavitelné plochy prokázat již ve fázi zadání. Jedná se o logické zdůvodnění vyplývající z konkrétní situace. Způsob prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch se proto bude lišit případ od případu. Aktualizace 2013.


09. V § 53 odst. 2 stavebního zákona je uvedeno, že pokud dojde na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu územního plánu,… Co je „podstatná úprava návrhu územního plánu“?

Výraz „podstatná úprava“ skutečně není dále ve stavebním zákoně upraven. Zda se jedná o „podstatnou úpravu“ posoudí pořizovatel. Při tomto posouzení vychází zejména ze skutečnosti, zda mohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisů. Podstatnou úpravou se rozumí i taková změna návrhu územního plánu, ke které mohly být uplatněny nové námitky vlastníků pozemků a staveb dotčených touto úpravou. Aktualizace 2013.


10. Osoba, která podá v rámci procesu pořízení ÚPD připomínku resp. námitku, je účastníkem dle správního řádu? Může takováto osoba nahlížet do dokladové části?

Viz otázka 02. dokladová část ÚPD.


11. Pořizuje-li pro obec územní plán tzv. létající pořizovatel, kdo má být napsán v záznamu o účinnosti jako oprávněná úřední osoba pořizovatele?

Podle stavebního zákona je v tomto případě pořizovatelem obecní úřad (§ 6 odst. 2 SZ), podepisovat tedy musí osoba, která má na obecním úřadu v dané věci podpisové právo. Pokud toto není upraveno vnitřními předpisy obce, pak podepisuje starosta. Po odborné stránce záznam o účinnosti této osobě připraví kvalifikovaný pořizovatel, pokud sám podpisové právo nemá. Aktualizace 2013.


12. Musí se podle stavebního zákona po projednání a po úpravě návrhu zadání a návrhu územního plánu dohodnout tyto úpravy s dotčenými orgány, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě?

Zákon u návrhu zadání nevyžaduje dohodu s dotčenými orgány nebo s krajským úřadem. Je na zodpovědnosti pořizovatele a určeného zastupitele, jak obdržené požadavky a podněty do návrhu zadání zapracují (§ 47 SZ). Hlavní zodpovědnost za zadání má zastupitelstvo obce, které zadání schvaluje. Stanoviska uplatňují k návrhu zadání jen dva dotčené orgány: krajský úřad z hlediska posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a příslušný orgán ochrany přírody z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Tato dvě stanoviska jsou pro pořizovatele závazná. Aktualizace 2013.


13. Při projednávání zadání zašlou pořizovateli občané své připomínky. Může pak být projednaný návrh zadání změněn pro schválení v zastupitelstvu (např. nové plochy k zastavění)? V § 47 odst. 4 se píše, že se upraví návrh zadání pouze na základě požadavků a podnětů.

Z poslední věty § 47 odst. 2 stavebního zákona lze jednoznačně dovodit, že se k připomínkám uplatněným ve lhůtě přihlíží. Zájmy občanů zastupuje při jednáních o zadání územního plánu určený zastupitel, který spolupracuje s pořizovatelem již při přípravě návrhu zadání (§ 47 odst. 1 SZ). Na základě uplatněných požadavků a podnětů (ale i připomínek) pak pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem případně upraví návrh zadání a předloží jej ke schválení zastupitelstvu obce, pro jejíž území je územní plán pořizován (§ 47 odst. 4 a 5 SZ). Zastupitelstvo obce tedy svým usnesením určuje konečnou podobu zadání a má odpovědnost i za zohlednění oprávněných požadavků, podnětů a připomínek uplatněných při projednání ve stanovené lhůtě. Zastupitelstvo obce může při schvalování zadání oproti předloženému návrhu požadavky na řešení rozšířit nebo změnit (na rozdíl od projednávání návrhu územního plánu). Aktualizace 2013.


TOPlist Napište nám | © Ústav územního rozvoje, 2008–2017. Všechna práva vyhrazena. | XHTML 1.0 valid