Ministerstvo pro místní rozvoj ČR  1000 OTÁZEK KE STAVEBNÍMU PRÁVU
se zaměřením na problematiku územního plánování
Ústav územního rozvoje 

Téma: Územně plánovací dokumentace

Heslo: Regulační plán


Seznam otázek

01. Kdo vydává regulační plán?

Dle § 69 odst. 2 stavebního zákona vydává regulační plán jako opatření obecné povahy příslušné zastupitelstvo obce. Aktualizace 2013.


02. Komu se podává podnět/žádost o pořízení regulačního plánu v hlavním městě Praze, a kdo poté rozhoduje o jeho vydání. Jde mi o rozhraničení kompetencí mezi městskými částmi a magistrátem.

Podle § 62 odst. 1 stavebního zákona lze regulační plán vydat z podnětu nebo na žádost. Vydávat územně plánovací dokumentaci je vyhrazeno dle Zákona o Hlavním městě Praze zastupitelstvu hlavního města Prahy [§ 59 odst. 1 písm. c)]. V § 17 odst. 1 písm. g) citovaného zákona se uvádí: Hlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem (č. 55/2000 Sb. HMP, obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy). Ve Statutu stanoví mimo jiné způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy s městskými částmi. Problematiku regulačního plánu řeší Statut v ustanoveních části šesté, kde se v § 25d se uvádí: (1) Na základě podnětu městské části předloží pořizovatel k projednání zastupitelstvu hlavního města Prahy návrh rozhodnutí o pořízení regulačního plánu pro území příslušné městské části. (2) Návrh zadání regulačního plánu, na základě kterého rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahy o jeho pořízení, zašle pořizovatel příslušné městské části. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání regulačního plánu uplatní městská část u pořizovatele své požadavky. K později uplatněným požadavkům se nepřihlíží. (3) Po společném projednání regulačního plánu s dotčenými orgány doručí pořizovatel veřejnou vyhláškou návrh regulačního plánu 30 dnů předem příslušné městské části. Městská část zajistí vystavení návrhu regulačního plánu k nahlédnutí nejméně 15 dnů přede dnem veřejného projednání, a to po dobu 30 dnů. (4) Pořizuje-li se regulační plán z podnětu, zajistí pořizovatel v součinnosti s příslušnou městskou částí označení dotčené plochy tabulí se základními informacemi o návrhu regulačního plánu nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání, případně je-li řešená plocha mimo zastavěné území, nebo je-li zvlášť rozsáhlá, vyvěsí se informace na místě určeném pořizovatelem. (5) Městská část může podat připomínky proti návrhu regulačního plánu nejpozději při veřejném projednání. K později uplatněným připomínkám městské části se nepřihlíží. (6) Pokud městská část ve svém vyjádření k návrhu regulačního plánu uplatňuje připomínky, které považuje za zásadní, výslovně každou z těchto připomínek označí slovy "tuto připomínku považuje městská část za zásadní". Pořizovatel v rámci vyhodnocení zpracuje návrh rozhodnutí o zásadní připomínce městské části proti návrhu regulačního plánu, který bude za účasti městské části projednán ve výboru územního rozvoje zastupitelstva hlavního města Prahy a následně předložen včetně návrhu na vydání regulačního plánu zastupitelstvu hlavního města Prahy. (7) Konečné rozhodnutí o zásadní připomínce městské části proti návrhu regulačního plánu náleží zastupitelstvu hlavního města Prahy. Rozhodne-li zastupitelstvo hlavního města Prahy o změně nebo zrušení rozhodnutí o zásadní připomínce městské části proti návrhu regulačního plánu, zajistí pořizovatel uvedení regulačního plánu do souladu se zněním rozhodnutí. Do té doby nelze podle regulačního plánu v dotčeném území městské části rozhodovat. (8) Městské části, která podala připomínky podle odstavce 6, sdělí pořizovatel do 30 dnů od vydání regulačního plánu, zda bylo vyhověno zásadním připomínkám městské části proti návrhu regulačního plánu nebo sdělí důvody, pro které jim vyhověno nebylo. (9) Při pořizování změny regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle ustanovení odstavců 1 až 8. Aktualizace září 2010.


03. V obsahu zadání i samotném obsahu regulačního plánu má být uveden výčet druhu územních rozhodnutí, které RP nahradí. Co je tím konkrétně myšleno?

V zadání regulačního plánu se stanovují druhy územních rozhodnutí (o umístění stavby nebo zařízení, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území, o dělení nebo scelování pozemků, o ochranném pásmu), která může RP nahradit. V návrhu RP se pak stanoví, která konkrétní územní rozhodnutí RP nahrazuje (například rozhodnutí o umístění stavby objektu základní školy, rozhodnutí o změně využití území pro skládku apod.). Aktualizace 2013.


04. Jak postupovat při povolování staveb rodinných domů na pozemcích určených regulačním plánem (schváleným do konce roku 2006) pro výstavbu rodinných domů? Je možné upustit od vydání územního rozhodnutí a vydávat pouze stavební povolení (§ 77 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb.)?

Protože u regulačních plánů pořízených do konce roku 2006 nebyl schválený rozsah územních rozhodnutí, které regulační plán nahrazuje, nelze v těchto případech od vydání územního rozhodnutí upustit. To je možné, až u nově pořizovaných regulačních plánů. Aktualizace 2013.


05. Pokud nedojde podle § 43 odstavec 2 k vydání regulačního plánu ve stanovené lhůtě od podání úplné žádosti, přestává být pořízení regulačního plánu podmínkou pro rozhodování v území. Danou plochu je v tomto případě možné nadále využít „pouze“ v souladu s územním plánem?

Ano. Odpovědí na Váš dotaz je rovněž vlastní text § 43 odst. 2 s tímto dodatkem: ostatní části územního plánu zůstávají v platnosti a jsou pro rozhodování v území závazné. § 43 odst. 2: V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je součástí územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního plánu z podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního plánu z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty. Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním regulačního plánu. Aktualizace 2013.


06. Která územní rozhodnutí regulační plán nahradí? V zadání má pořizovatel určit, která územní rozhodnutí budou RP nahrazena. Dá se to určit obecně? Dá se to určit vůbec?

V zadání regulačního plánu se stanovují druhy územních rozhodnutí (například rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, o změně využití území, o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, o dělení nebo scelování pozemků, o ochranném pásmu), která může RP nahradit. Aktualizace 2013.


07. Existuje v novém stavebním zákoně jednoduchá možnost úpravy některých částí regulačního (nebo územního) plánu? Konkrétně se jedná o úpravu stavební čáry na stávající ploše pro výrobu a služby tak, aby bylo možné na pozemek umístit další objekt pro dané funkční využití.

O úpravě směrné části regulačního plánu schválenému před 1.1.2007 rozhoduje obecní úřad, případně úřad územního plánování. S odkazem na § 188 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb. se postupuje dle dosavadních právních předpisů. Stavební čára je však zpravidla regulativem, bývá tedy součástí závazné části, a pak se už nejedná o úpravu, ale o změnu regulačního plánu, kterou je nezbytné pořídit v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. § 62 až 65 a § 67 až 69. Postup v uvedeném případě zaleží na tom, zdali je v platném regulačním plánu stavební čára uvedena v závazné části nebo pouze ve směrné. Regulační plán vydaný od 1. 1. 2007 formou opatření obecné povahy je ve výrokové části celý závazný a lze ho měnit pouze změnou regulačního plánu. Aktualizace 2013.


08. Má být v hlavním výkrese regulačního plánu i návrh parcelace, nebo má být spíše v koordinačním výkresu? Nechci bránit jiné možné parcelaci - většina vlastníků pořizování regulačního plánu nesleduje a následně s jeho obsahem nesouhlasí.

V souladu s § 61 stavebního zákona regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků. Rovněž dle přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., v níž je uveden obsah regulačního plánu, musí textová část regulačního plánu vždy obsahovat - mimo jiné – podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, hlavní výkres obsahuje vždy vymezení a využití pozemků. Záleží na typu pozemků, pro které jsou tyto podmínky určovány. Například při řešení historického jádra je vhodné stanovit podmínky pro dodržení historické parcelace kvůli zachování měřítka zástavby (příloha č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. písmeno d) – podrobné podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území). Je tedy třeba rozlišovat mezi povinností stanovit podmínky pro parcelaci a mezi přesným návrhem parcelace. Žadatel o návrh územního plánu může uzavřít dohodu o parcelaci (§ 66 odst. 2 stavebního zákona). Pokud nebude návrh parcelace součástí regulačního plánu, nemůže být ani součástí koordinačního výkresu. Pouze v případě, že regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (§ 82 stavebního zákona), musí regulační plán obsahovat návrh parcelace (příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.). Aktualizace 2013.


09. Jak je to s posuzováním vlivů na životní prostředí u regulačního plánu po novele zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Po účinnosti zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění některá ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a některá ustanovení stavebního zákona, není již dokumentace vlivů záměru na životní prostředí včetně posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast součástí procesu zpracování a pořizování regulačního plánu. Příslušná ustanovení byla novelou stavebního zákona (zákon č. 39/2015 Sb.) zrušena. Dále platí, že v případech, kdy regulační plán obsahuje záměr, který vyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí, nemůže nahrazovat územní rozhodnutí (§ 61 odst. 2 stavebního zákona). Říjen 2015.


10. Může zastupitelstvo rozhodnout o pořízení regulačního plánu v ploše určené k zastavění dle platného územního plánu pořízeného podle zák. č. 50/1976 Sb.?

Ano, zastupitelstvo může z vlastního nebo jiného podnětu rozhodnout o pořízení regulačního plánu v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem, který byl pořízen podle zákona č. 50/1976 Sb. Aktualizace 2013.


11. Mohou regulační plány pořízené před rokem 2006 nahrazovat územní rozhodnutí?

Regulační plány pořízené do konce roku 2006, tj. do platnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nemohly nahrazovat územní rozhodnutí. V případech, kdy byl pro dané území schválen územní plán zóny nebo územní projekt zóny anebo regulační plán, mohl stavební úřad podle § 32 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon platný do 31. 12. 2006), sloučit územní řízení se stavebním řízením. V současné době nelze podle těchto regulačních plánů upustit od vydání územního rozhodnutí, mj. i z důvodu, že v těchto regulačních plánech nebyla výslovně uvedena územní rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje. Aktualizace 2013.


12. Musí regulační plán vždy nahrazovat územní rozhodnutí?

Nemusí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. V řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. V případě, že to v zadání není vysloveně požadováno, územní rozhodnutí nenahrazuje: „Regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí; v tomto případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí nahrazuje“ (§ 61 odst. 1 stavebního zákona). Regulační plán nemůže nahrazovat územní rozhodnutí v případech, kdy obsahuje záměr, který vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí (§ 61 odst. 2 stavebního zákona). Říjen 2015.


TOPlist Napište nám | © Ústav územního rozvoje, 2008–2017. Všechna práva vyhrazena. | XHTML 1.0 valid