Ministerstvo pro místní rozvoj ČR  1000 OTÁZEK KE STAVEBNÍMU PRÁVU
se zaměřením na problematiku územního plánování
Ústav územního rozvoje 

Téma: Územně plánovací podklady

Heslo: Územně analytické podklady


Seznam otázek

01. Jaký je smysl územně analytických podkladů podle § 26 SZ? Jde o to, aby stavebníci věděli, kteří provozovatelé infrastruktury jsou v území přítomni? Tuto funkci ve větších městech dnes plní různé informační systémy jako RIS atd. – jde o jejich náhradu? Dnešní RIS přitom nezbavují stavebníky povinnosti kontaktovat provozovatele za účelem upřesnění polohy jejich infrastruktur – mělo by se to systémem ÚAP změnit?

Nikoliv, ÚAP jsou zamýšleny jako průběžně aktualizované informace o stavu a vývoji území; slouží zejména jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace a jako podklad pro rozhodování stavebních úřadů. Stavebníci tedy budou i nadále povinni se v případě svého záměru obracet na příslušný stavební úřad, který jim sdělí, jaká stanoviska od vlastníků infrastruktury bude třeba doložit. Aktualizace 2013.


02. Nahrazují územně analytické podklady (ÚAP) při pořizování územních plánů, resp. jejich změn, zcela průzkumy a rozbory jednotlivých územních plánů?

ÚAP nenahrazují průzkumy a rozbory v celém rozsahu; doplňující průzkumy a rozbory se budou nadále zpracovávat a jsou spolu s ÚAP podkladem pro zadání územního plánu. To platí i v případě pořizování jednotlivých změn ÚPD obcí s tím rozdílem, že se průzkumy a rozbory dělají jen v rozsahu požadované změny. Aktualizace 2013.


03. Je pořizovatel územně analytických podkladů povinen zapracovat do ÚAP všechny údaje o území, které mu poskytovatel předal (tedy včetně údajů poskytovaných navíc - jako č. 119. další dostupné informace dle přílohy č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb.)?

Pořizovatel není povinen do sledovaného jevu č. 119. využít všechny dostupné informace, záleží na jeho uvážení, zda jde o informace relevantní pro územní plánování. Domníváme se však, že informace o území předané poskytovatelem údajů o území by měl pořizovatel v územně analytických podkladech využít v maximální míře. Aktualizace 2013.


04. Může úřad územního plánování zadat vypracování ÚAP projektantovi? V případě, že ano, jsou kladeny na zpracovatele kvalifikační požadavky?

Územně analytické podklady pořizuje podle § 27 stavebního zákona úřad územního plánování. Úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost svými úředníky, splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1 stavebního zákona) a tito úředníci nesou plnou zodpovědnost za ÚAP. Z důvodu velké vytíženosti může pořizovatel zadat vypracování ÚAP projektantovi (specializované firmě). Doporučujeme, aby ve zpracovatelském kolektivu byl autorizovaný architekt. Úřad územního plánování může objednat technickou pomoc v rozsahu až celých ÚAP, avšak nadále pouze úřad územního plánování zodpovídá a ručí za kvalitu ÚAP. Aktualizace 2013.


05. Jak reaguje ÚPD na změnu v údajích o území a v ÚAP? Za jakých podmínek dojde ke změně územního plánu a kdy se zpracovává zcela nový územní plán?

V souladu s § 5 odst. 6 stavebního zákona je obec povinna soustavně sledovat uplatňování územního plánu a vyhodnocovat je. Přitom využívá územně plánovací podklady, které je pořizovatel podle § 28 odst. 1 povinen průběžně aktualizovat. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byl územní plán vydán, je obec povinna pořídit jeho změnu. Ne každá změna ÚAP vyžaduje změnu územního plánu. Změnou podmínek vyžadující změnu ÚP může být např. stanovení nového záplavového území, pokud zasahuje do zastavitelné plochy. Podle § 55 odst. 1 pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh zprávy může obsahovat pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu. Pokud změny zásadním způsobem zasáhnou do koncepce rozvoje území obce, může zastupitelstvo obce rozhodnout o pořízení nového územního plánu [§ 44 písm. a) SZ]. Aktualizace 2013.


06. Jsou poskytnuté údaje o území a z nich zpracované územně analytické podklady závazné pro územně plánovací dokumentaci? Tedy musí být předané údaje o území do územního plánu zapracovány nebo záleží na uvážení pořizovatele (zpracovatele) územního plánu?

Údaje o území a rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný na jejich základě jsou územně analytickými podklady – tedy podklady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území. Zadání a řešení územního plánu z těchto podkladů vychází, nezapracovává je. Údaje o území vyplývající z právních předpisů nebo stanovené na základě právních předpisů (např. vydaná rozhodnutí) jsou však pro územně plánovací činnost závazné. Aktualizace 2013.


07. Je možné, aby pořizovatel ÚAP poskytl poskytovateli údajů o technické infrastruktuře bezúplatně mapové podklady pro zpracování ÚAP, které jsou definované zákonem?

Pro zákres a trvalou aktualizaci údajů o území pro účely ÚAP si může vlastník technické infrastruktury bezúplatně vyžádat u úřadů územního plánování digitální data mapových podkladů. Účel využití mapových podkladů je třeba smluvně ošetřit. Aktualizace 2013.


08. Pokud jako poskytovatelé údajů zpřístupníme data o ÚAP prostřednictvím webového portálu, musíme dále jednotlivé úřady územního plánování obeslat s vyplněným pasportem o území?

Ano, musíte. Údaje o území zahrnují informace nebo data: • o stavu území, • o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území (například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě) a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, • o záměrech na provedení změny v území. Údaje o území zahrnují také informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti, které se vyplňují do pasportu údaje o území. Pokud poskytujete pořizovatelům územně analytických podkladů údaje o území prostřednictvím internetového portálu, pak můžete vyplněný pasport údaje o území doručit • přímo do vlastních rukou adresáta, • prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do vlastních rukou adresáta, • prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta. Je vhodné si nechat převzetí pasportu údaje o území od pořizovatele územně analytických podkladů (úřadu územního plánování) potvrdit. Aktualizace 2013.


09. Dle stavebního zákona musí vlastníci technické infrastruktury úřadům územního plánování předat zákresy o svých zařízeních v územích. Jak nakládat s informacemi, které jsou vyhrazené a důvěrné? Musíme mít jako úřad územního plánování i informace o vojenských sdělovacích sítích, které spadají pod utajované informace? Nebylo by dobře, aby se tyto skutečnosti v ÚAP aspoň nějakým způsobem neobjevily – pak totiž není patrno, že armáda ČR je v daném území mimo vojenský újezd případnou změnou dotčena.

Odbor územního plánování MMR souhlasí s tím, že v souvislosti se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a nařízením vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, Ministerstvo obrany (MO) bude poskytovat úřadům územního plánování údaje technické infrastruktury (dle ř. 67 až 99 přílohy 1 A vyhlášky č. 500/2006 Sb.) jako její vlastník pouze vymezením pásma území v rozumné šíři, ve kterém se příslušná infrastruktura nachází. Ministerstvo obrany tím využije ustanovení § 175 odst. 1 stavebního zákona, protože vymezí území, kde lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jeho závazného stanoviska. Takto vymezená území oznámí pořizovatelům územně analytických podkladů a stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se takto vymezená území nacházejí. Dále bude MO úřadům územního plánování poskytovat pouze tyto údaje o území: ř. 107 - objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma, ř. 108 - vojenský újezd, dle přílohy č. 1 části A vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Aktualizace 2013.


10. Podle § 185 SZ jsou vlastníci technické infrastruktury povinni dát úřadům územního plánování polohopisnou situaci svých existujících sítí do 6 let v systému S-JTSK. Jaký je důvod prosazení tohoto požadavku, zvážíme-li například u vedení elektronických komunikací délku jejich vedení a vysoké náklady na jejich zaměření?

S rychlým technologickým pokrokem a při potřebě znát přesné umístění sítí v uličních profilech zaměřují vlastníci technické infrastruktury i ve svém zájmu polohopis sítí. Při poskytování jejich polohopisu příslušným úřadům přes internetové portály se náklady spojené s předáváním dat optimalizují. Povinnost zaměření staveb byla stanovena již předchozím stavebním zákonem a platí tedy min. od roku 1976. Aktualizace 2013.


TOPlist Napište nám | © Ústav územního rozvoje, 2008–2017. Všechna práva vyhrazena. | XHTML 1.0 valid