Ministerstvo pro místní rozvoj ČR  1000 OTÁZEK KE STAVEBNÍMU PRÁVU
se zaměřením na problematiku územního plánování
Ústav územního rozvoje 

Téma: Územně plánovací podklady

Heslo: Územně analytické podklady (ÚAP)


Seznam otázek

01. Jaký je smysl územně analytických podkladů podle § 26 SZ? Jde o to, aby stavebníci věděli, kteří provozovatelé infrastruktury jsou v území přítomni?

ÚAP jsou průběžně aktualizované informace o stavu a vývoji území; slouží zejména jako podklad pro pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace, její změny a jako podklad pro rozhodování v území. Stavebníci jsou i nadále povinni se v případě svého záměru obracet na příslušný stavební úřad, který jim sdělí, jaká stanoviska od vlastníků infrastruktury bude třeba doložit. Aktualizace září 2020.


02. Nahrazují územně analytické podklady (ÚAP) při pořizování územních plánů, resp. jejich změn, zcela průzkumy a rozbory jednotlivých územních plánů?

ÚAP nenahrazují průzkumy a rozbory v celém rozsahu; doplňující průzkumy a rozbory se provádí a jsou spolu s ÚAP podkladem pro zadání územního plánu. To platí i v případě pořizování jednotlivých změn ÚPD obcí s tím rozdílem, že se průzkumy a rozbory dělají jen v rozsahu požadované změny. Aktualizace září 2020.


03. Je pořizovatel územně analytických podkladů povinen zapracovat do ÚAP všechny údaje o území, které mu poskytovatel předal (tedy včetně údajů poskytovaných navíc - jako č. 119 další dostupné informace dle přílohy č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb.)?

Pořizovatel není povinen do sledovaného jevu č. 119 využít všechny dostupné informace, záleží na tom, zda jde o informace relevantní pro územní plánování. Domníváme se však, že informace o území předané poskytovatelem údajů o území by měl pořizovatel v územně analytických podkladech využít v maximální míře. Aktualizace září 2020.


04. Může úřad územního plánování zadat vypracování ÚAP projektantovi? V případě, že ano, jsou kladeny na zpracovatele kvalifikační požadavky?

Územně analytické podklady pořizuje podle § 27 stavebního zákona úřad územního plánování. Úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost svými úředníky, splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1 stavebního zákona) a tito úředníci nesou plnou zodpovědnost za ÚAP. Z důvodu velké vytíženosti může pořizovatel zadat vypracování ÚAP projektantovi (specializované firmě). Doporučujeme, aby ve zpracovatelském kolektivu byl autorizovaný architekt. Úřad územního plánování může objednat technickou pomoc v rozsahu až celých ÚAP, avšak nadále pouze úřad územního plánování zodpovídá a ručí za kvalitu ÚAP. Aktualizace září 2020.


05. Jak reaguje ÚPD na změnu v údajích o území a v ÚAP? Za jakých podmínek dojde ke změně územního plánu a kdy se zpracovává zcela nový územní plán?

V souladu s § 5 odst. 6 stavebního zákona je obec povinna soustavně sledovat uplatňování územního plánu a vyhodnocovat je. Přitom využívá územně plánovací podklady, které je pořizovatel podle § 28 odst. 1 stavebního zákona povinen průběžně aktualizovat. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byl územní plán vydán, je obec povinna pořídit jeho změnu. Ne každá změna ÚAP vyžaduje změnu územního plánu. Změnou podmínek vyžadující změnu ÚP může být např. stanovení nového záplavového území, pokud zasahuje do zastavitelné plochy. Podle § 55 odst. 1 pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh zprávy může obsahovat pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu. Pokud změny zásadním způsobem zasáhnou do koncepce rozvoje území obce, rozhodne zastupitelstvo obce o pořízení nového územního plánu [§ 44 písm. a) SZ]. Aktualizace září 2020.


06. Jsou poskytnuté údaje o území a z nich zpracované územně analytické podklady závazné pro územně plánovací dokumentaci? Tedy musí být předané údaje o území do územního plánu zapracovány nebo záleží na uvážení pořizovatele (zpracovatele) územního plánu?

Údaje o území a rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný na jejich základě jsou územně analytickými podklady – tedy podklady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území. Zadání a řešení územního plánu z těchto podkladů vychází, nezapracovává je. Údaje o území vyplývající z právních předpisů nebo stanovené na základě právních předpisů (např. vydaná rozhodnutí) jsou však pro územně plánovací činnost závazné. Aktualizace září 2020.


07. Je možné, aby pořizovatel ÚAP poskytl poskytovateli údajů o technické infrastruktuře bezúplatně mapové podklady pro zpracování ÚAP, které jsou definované zákonem?

Pro zákres a trvalou aktualizaci údajů o území pro účely ÚAP si může vlastník technické infrastruktury bezúplatně vyžádat u úřadů územního plánování digitální data mapových podkladů. Účel využití mapových podkladů je třeba smluvně ošetřit. Aktualizace září 2020.


08. Pokud jako poskytovatelé údajů zpřístupníme data o ÚAP prostřednictvím webového portálu, musíme dále jednotlivé úřady územního plánování obeslat s vyplněným pasportem o území?

Ano, musíte. Údaje o území obsahují textovou část, která zahrnuje popis údaje o území a geografická data zpracovaná ve strojově čitelném formátu (jedná se o informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území - například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě - a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, o záměrech na provedení změny v území). Správnost poskytnutého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území, jehož obsah je stanoven v příloze č. 2 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Pokud poskytujete pořizovatelům územně analytických podkladů údaje o území prostřednictvím internetového portálu, pak můžete vyplněný pasport údaje o území doručit • přímo do vlastních rukou adresáta, • prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do vlastních rukou adresáta, • prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta. Je vhodné si nechat převzetí pasportu údaje o území od pořizovatele územně analytických podkladů (úřadu územního plánování) potvrdit. Aktualizace 2020.


09. Dle stavebního zákona musí vlastníci technické infrastruktury úřadům územního plánování předat zákresy o svých zařízeních v územích. Jak nakládat s informacemi, které jsou vyhrazené a důvěrné? Musíme mít jako úřad územního plánování i informace o vojenských sdělovacích sítích, které spadají pod utajované informace? Nebylo by dobře, aby se tyto skutečnosti v ÚAP aspoň nějakým způsobem neobjevily – pak totiž není patrno, že armáda ČR je v daném území mimo vojenský újezd případnou změnou dotčena.

Odbor územního plánování MMR souhlasí s tím, že v souvislosti se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a nařízením vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, Ministerstvo obrany bude poskytovat úřadům územního plánování údaje technické infrastruktury jako její vlastník pouze vymezením pásma území v rozumné šíři, ve kterém se příslušná infrastruktura nachází. Ministerstvo obrany tím využije ustanovení § 175 odst. 1 stavebního zákona, protože vymezí území, kde lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jeho závazného stanoviska. Takto vymezená území oznámí pořizovatelům územně analytických podkladů a stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se takto vymezená území nacházejí. Aktualizace 2021.


10. Kdo a jakým způsobem poskytuje pořizovateli údaje o území?

Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen "poskytovatel údajů") v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Grafická část se poskytuje ve vektorové formě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Údaje o území mohou být použity pro činnost orgánů veřejné správy, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Aktualizace 2020.


TOPlist Napište nám | © Ústav územního rozvoje, 2008–2021. Všechna práva vyhrazena. | XHTML 1.0 valid