Ministerstvo pro místní rozvoj ČR  1000 OTÁZEK KE STAVEBNÍMU PRÁVU
se zaměřením na problematiku územního plánování
Ústav územního rozvoje 

Téma: Dotčené orgány a stanoviska

Heslo: Stanoviska / závazná stanoviska


Seznam otázek

01. Jak si vysvětlit pojmy koordinované stanovisko a koordinované závazné stanovisko?

V návaznosti na institut závazného stanoviska upravuje stavební zákon v ustanovení § 4 odst. 7 stavebního zákona koordinované závazné stanovisko jako zvláštní institut sloužící k racionalizaci a zjednodušení postupů v řízeních podle tohoto zákona. Koordinované závazné stanovisko je správní úkon učiněný dotčeným orgánem příslušným na základě několika zvláštních právních předpisů k téže věci, např. k posouzení dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Zahrnuje požadavky na ochranu všech veřejných zájmů, které dotčený orgán hájí podle dotčených zvláštních zákonů. Koordinované závazné stanovisko je tedy vyjádřením koordinace jednotlivých zvláštních působností podle zvláštních zákonů. Slouží k provázání všech uplatňovaných požadavků v dané věci tak, aby nebyly duplicitní nebo si neprotiřečily (lze ho vydat pouze tehdy, pokud nejsou jednotlivé požadavky na ochranu veřejným zájmů v rozporu). Přitom pokud lze koordinované závazné stanovisko vydat (jednotlivé požadavky nejsou v rozporu), jde o povinnost příslušného správního orgánu, nikoliv o věc jeho volné úvahy, jestli tak učiní. Koordinované stanovisko slouží pro jiná opatření a úkony podle stavebního zákona, tzn., že se vydává v případech, kdy nenásleduje vydání rozhodnutí. Aktualizace 2018.


02. Kdo je příslušný k vydávání koordinovaného závazného stanoviska?

Vydávání koordinovaných závazných stanovisek ve smyslu § 4 odst. 7 stavebního zákona připadá v úvahu u všech správních orgánů, které vykonávají působnost dotčeného orgánu současně ve více oblastech veřejné správy, resp. podle více zákonů (např. podle zákona o ochraně přírody a krajiny, vodního zákona, lesního zákona, zákona o ochraně ovzduší atd.), to znamená u ministerstev a krajských, obecních nebo jiných správních úřadů. U každého správního orgánu je postup při vydávání koordinovaného závazného stanoviska (případně koordinovaného stanoviska) determinován jeho charakterem a organizační strukturou. Při vydávání koordinovaného závazného stanoviska provádí koordinaci za dotčený orgán ten, kdo je pověřený podle vnitřního předpisu. Na obecních úřadech je to starosta, tajemník nebo jiná osoba (např. vedoucí příslušného odboru), na krajském úřadě jeho ředitel nebo jiná pověřená osoba (vedoucí příslušného odboru nebo oddělení). V případě, že není organizačním řádem upraveno, kdo je „koordinátorem“, pak je příslušný k jeho vydání a podpisu na obecním úřadě starosta a na krajském úřadě jeho ředitel. Aktualizace 2018.


03. Jedná se o oblast CHKO, kde středem lokality vede potok pod správou Lesy ČR. Správa Lesy ČR uvádí menší ochranné pásmo vodoteče (drobný vodní tok) než CHKO. Které stanovisko je závazné?

Obě stanoviska jsou závazná, vlastně se překrývají, a proto platí obě, protože podmínky ochrany stanovené pro jednotlivá ochranná pásma zvláštními právními předpisy mohou být různé. Aktualizace 2018.


04. Čím je podmíněno, aby se závazné stanovisko stalo součástí výrokové části rozhodnutí?

Podle § 149 odst. 1 správního řádu - je závazné stanovisko úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány. Aktualizace 2018.


05. Jak se řeší rozporná stanoviska a závazná stanoviska dotčených orgánů?

lexapro and weed good

lexapro and weed
Řešení rozporů upravuje § 136 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Aktualizace 2018.


06. Je povinností správního orgánu vydat závazné stanovisko kdykoliv ho o to žadatel požádá?

buy mirtazapine

buy mirtazapine
Ano, a to na základě žádosti, k níž žadatel přikládá potřebné podklady, např. dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí. Dokumentace musí být zpracována v takovém rozsahu a podrobnostech, aby nejen splnila legislativně stanovené požadavky na ni (dle platných prováděcích právních předpisů), ale také umožnila posouzení podle zvláštních zákonů a stanovení podmínek (podle těchto zákonů) určených do výroku konečného rozhodnutí (např. územního rozhodnutí). Pokud je žádost neúplná, měl by příslušný správní orgán žadatele poučit ve smyslu § 4 odst. 2 správního řádu, aby mohlo být závazné stanovisko (případně koordinované závazné stanovisko) vydáno (tzn. doplnění žádosti či dalších podkladů). Aktualizace 2018.


07. Musí žadatel výslovně uvést, že žádá o koordinované závazné stanovisko?

amoxicillin price without insurance

amoxicillin cost without prescription tfswhisperer.com amoxil without insurance
Ano, měl by uvést, že žádá o koordinované závazné stanovisko. Správní orgány, které vydávají závazná stanoviska, většinou mají formuláře pro podání žádosti o koordinované závazné stanovisko, případně mají informace o náležitostech žádosti, na svých webových stránkách. Aktualizace 2018.


08. Musí žadatel vyjmenovat odbory, od kterých stanovisko žádá, nebo úřad vydá koordinované stanovisko vždy?

purchase abortion pill online

abortion pill usa legal online where to buy abortion pill in usa
Žadatel pouze podá žádost o koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko. Může žádat buď přímo adresně s určením dotčených zájmů, nebo bez jejich identifikace, tu si učiní příslušný dotčený orgán (ten, který bude vydávat koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko) na základě přiložených dokladů; v případě územního řízení na základě připojené dokumentace. Aktualizace 2018.


09. Kdy orgány územního plánování vydávají závazná stanoviska podle § 96b? Případně, kdy se závazné stanovisko nevydává?

Orgány územního plánování vydávají závazná stanoviska, jestliže vydání rozhodnutí nebo jiného úkonu podle části třetí hlavy III dílů 4 a 5, § 126, 127, 129 odst. 2 a 3 nebo podle zvláštního zákona závisí na posouzení jím vyvolané změny v území (§ 96b odst. 1 stavebního zákona). Toto závazné stanovisko je podkladem tohoto rozhodnutí nebo jiného úkonu. Závazné stanovisko orgánu územního plánování se nevydává pro a) záměry uvedené v § 79 odst. 2, b) záměry uvedené v § 80 odst. 3, c) záměry uvedené v § 103 odst. 1 písm. c) až e), které nezasahují do nezastavěného území, d) dělení a scelování pozemků v nezastavěném území, nejedná-li se o pozemkové úpravy, e) studny individuálního zásobování vodou, f) stavby nebo zařízení na zastavěných stavebních pozemcích rodinných domů související s bydlením či bydlení podmiňující a terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání těchto pozemků, staveb a zařízení na nich, g) stavby pro podnikatelskou činnost do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m na zastavěných stavebních pozemcích rodinných domů, h) stavby nebo zařízení na zastavěných stavebních pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci související s rodinnou rekreací či rodinnou rekreaci podmiňující a terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání těchto pozemků, staveb a zařízení na nich. Odbor územního plánování MMR připravil k této problematice materiál „Závazná stanoviska orgánů územního plánování. Metodický pokyn. 3. vydání“, Materiál lze najít na webových stránkách ÚÚR, v sekci Stanoviska a metodiky na adrese: http://www.uur.cz/images/8-stanoviska-a-metodiky/od-01-01-2018/19-zavazne-stanovisko-§96b-3vydani-mmr-38672-31-08-2018.pdf. Aktualizace září 2018.


10. Kdo vydává závazné stanovisko podle § 96b v případě, že záměr leží ve správních obvodech dvou obcí, které leží v různých krajích?

V případě, kdy se záměr nachází ve správních obvodech dvou obcí s rozšířenou působností, přičemž každá z nich leží na území jiného kraje, jsou orgány příslušné k vydání závazných stanovisek oba úřady územního plánování, jejichž území jsou záměrem dotčena, nikoliv krajský úřad, resp. některý z krajských úřadů. K záměru budou v těchto případech vydána dvě závazná stanoviska dvou úřadů územního plánování. Aktualizace září 2018.


11. Kdo vydává závazné stanovisko podle § 96b v případě, bude-li záměr ve správních obvodech více krajů?

a) Bude-li záměr ve správních obvodech více krajů, přičemž v některém z nich se záměr nachází ve správním obvodu pouze jedné ORP, kdežto v jiném kraji se nachází ve správních obvodech „několika“ ORP, bude v kraji, kde je záměr lokalizován na území jedné ORP, závazné stanovisko vydávat příslušný úřad územního plánování, zatímco v kraji, kde záměr zasahuje do správních obvodů více ORP, vydá závazné příslušný krajský úřad. b) Bude-li záměr ve správních obvodech více krajů, přičemž ve všech se nachází ve správních obvodech „několika“ ORP, budou závazná stanoviska vydávat příslušné krajské úřady. (Ani v jednom z těchto případů se kompetence na ministerstvo nepřenáší). Aktualizace září 2018.


12. Závazná část závazného stanoviska je závazná pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu a zároveň je správní orgán u řízení zahajovaných na žádost vázán obsahem žádosti. Volba postupu bude proto záležet na okolnostech konkrétního případu. Jak postupovat v případě, když se v závazném stanovisku vyhodnotí záměr jako přípustný s konkrétními podmínkami a pak se ukáže, že tyto podmínky má žadatel již splněné, což ale orgánu územního plánování nesdělil?

Pokud stavební úřad zjistí, že podmínka ze závazného stanoviska je již splněna, tuto podmínku nepřebírá do podmínek svého rozhodnutí a v odůvodnění uvede, proč tak neučinil. Aktualizace září 2018.


13. Projednávají orgány územního plánování protichůdná stanoviska dotčených orgánů v procesu pořizování ÚPD a stavební úřady protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů v procesu územních a stavebních řízení?

elavil

elavil open
Ano. Podle § 4 odst. 8) jsou orgány územního plánování kompetentní projednávat protichůdná stanoviska dotčených orgánů v procesu pořizování ÚPD. Stavební úřady projednávají protichůdná závazná stanoviska v řízeních vedených těmito úřady. Aktualizace 2018.


14. Je orgán územního plánování oprávněn požadovat po žadateli o závazné stanovisko doložení stanoviska jiného dotčeného orgánu?

Orgán územního plánování, který vydává závazné stanovisko podle § 96b stavebního zákona, a který hájí určitý veřejný zájem podle zvláštního právního předpisu, nemá zákonné zmocnění se vyjadřovat k veřejným zájmům hájeným jinými dotčenými orgány. Z toho plyne, že neexistuje žádné zákonné zmocnění, aby orgán územního plánování požadoval doložení závazného stanoviska jiného dotčeného orgánu. Pokud orgán územního plánování pro potřebu svého úkonu potřebuje zjistit stav věcí, o němž jsou důvodné pochybnosti od jiného dotčeného orgánu, může postupovat podle § 8 odst. 2 správního řádu a přiměřeně podle § 136 odst. 3 správního řádu. Aktualizace září 2018.


15. Městský úřad pověřil pracovníka, který podléhá pod útvar tajemníka, funkcí koordinátora (vydává koordinované stanovisko). Je povinností odboru kultury a památkové péče vydat stanovisko nebo závazné koordinované stanovisko na základě písemné žádosti koordinátora, nebo o ně musí investor požádat odbor kultury a památkové péče samostatně a bude mu vydáno samostatně. Investor žádá o koordinované závazné stanovisko včetně odboru kultury a památkové péče.

Pokud investor požádá o vydání koordinovaného stanoviska nebo koordinovaného závazného stanoviska, je povinností koordinátora vydat koordinované stanovisko nebo závazné koordinované stanovisko za všechny dotčené orgány (odbory) úřadu, a to i v případě, pokud o ně žadatel jmenovitě (výčtem jednotlivých dotčených odborů správního orgánu) nepožádá. Je věcí vnitřní organizace úřadu, jakým způsobem získá koordinátor podklady pro jeho vydání. Aktualizace 2018.


16. Má orgán územního plánování povinnost archivovat všechny podklady/projektové dokumentace, které žadatel k žádosti o závazné stanovisko doložil? Nebo stačí k archivaci jen ověřené přílohy závazného stanoviska?

Dle § 17 odst. 1 správního řádu se v každé věci zakládá spis, který obsahuje všechny elektronické a papírové (fyzické) dokumenty, které se vtahují k dané věci. Nelze taxativně vyjmenovat, které přílohy je nutné ve spisu archivovat. Je na uvážení oprávněné úřední osoby, aby stanovila rozsah spisu, který se bude archivovat. Obecně je třeba konstatovat, že zákonnost vydaného závazného stanoviska je možné přezkoumávat v přezkumném řízení. Správní orgán, který povede přezkumné řízení, si vyžádá ve věci přezkumu závazného stanoviska spis k tomuto závaznému stanovisku, ze kterého by měl být schopen posoudit jeho zákonnost. Aktualizace září 2018.


17. Jakým způsobem označit dokumentaci, ke které je vydáváno koordinované stanovisko, aby nedošlo k tomu, že stavebnímu úřadu je předána dokumentace jiná?

Dokumentace vč. jednotlivých výkresů musí být označeny tak, aby nemohlo dojít k záměně. Aktualizace září 2018.


18. Může orgán územního plánování při posuzování záměrů při vydávání závazných stanovisek používat studie či jiné existující podklady v území (zastavovací studie, studie letiště…), které nejsou územními studiemi registrovanými v iLAS, ale dávají (řeší)koncepci uspořádání a možnosti využití území a již dříve podle nich probíhala koordinace v území?

Při vypracovávání závazných stanovisek se obdobně použije zejména § 3 správního řádu, který stanoví, že „Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.“ (pozn. § 2 správního řádu). Přiměřeně se pak při vypracovávání závazného stanoviska podle § 96b stavebního zákona použije § 50 správního řádu, který správnímu orgánu stanoví minimální rozsah podkladů, ale nestanovuje rozsah maximální. Dále toto ustanovení ukládá správnímu orgánu povinnost zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu a umožňuje, aby správní orgán, pokud zákon nestanoví, že některý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotil podklady podle své úvahy (přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo najevo). V této souvislosti je třeba uvést, že územní studie, o kterých jsou data vložena do evidence územně plánovací činnosti, nepatří podle stavebního zákona mezi závazné dokumenty, ale řadí se mezi územně plánovací podklady, které jsou neopominutelné. Na další studie a jiné podklady, které nejsou podle zvláštního právního předpisu závazné pro rozhodování v území, je třeba pohlížet jako na další podklady, které může příslušný správní orgán využít podle své úvahy s přihlédnutím k povaze dané věci. Aktualizace září 2018.


19. Jaké prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu či jiné právní předpisy je orgán územního plánování zmocněn použít při posuzování záměru dle § 96b odst. 3 stavebního zákona z hlediska cílů a úkolů územního plánování

Právní řád je třeba chápat jako celek a jako celek je závazný pro úkony správního orgánu. Přezkoumání souladu záměru s prováděcími právními předpisy ke stavebnímu zákonu je uloženo stavebnímu úřadu, který bude vydávat územní rozhodnutí [§ 90 písm. a) až c) stavebního zákona], přesto orgán územního plánování nemůže tyto ani jiné právní předpisy ignorovat. Ustanovení prováděcí vyhlášky bude aplikovat natolik, nakolik jsou promítnuta v závazných dokumentech územního plánování a v cílech a úkolech územního plánování. Orgán územního plánování má povinnost posuzovat záměr mj. z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, včetně případného stanovení podmínek, např. pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a na využitelnost navazujícího území či pro kvalitní bydlení, jeho kompetence se tudíž budou s kompetencemi stavebního úřadu v této části částečně překrývat. Orgán územního plánování nemůže argumentovat požadavky části třetí vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, ale požadavky na uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Září 2018.


20. Je nezbytně nutné vést ve věci koordinovaného stanoviska řádný spis se všemi náležitostmi stanovenými ve správním řádu, či je možné vést tuto evidenci jen v rámci vnitřní elektronické spisové služby městského úřadu?

Ve věci koordinovaného stanoviska se vede řádný spis dle správního řádu. Aktualizace září 2018.


22. Je povinností úřadu územního plánování ponechávat si dokumentaci k vydanému závaznému stanovisku?

Ani správní řád a ani stavební zákon nestanovují povinnost připojit k závaznému stanovisku ověřenou grafickou přílohu. Případné připojení ověřené grafické přílohy slouží k tomu, aby v následujících řízeních nevznikaly důvodné pochybnosti o tom, k jakému záměru bylo závazné stanovisko vydáno. Září 2018.


23. Stanovuje se platnost závazného stanoviska dle § 96b odst. 5 stavebního zákona u záměru, který byl posouzen jako nepřípustný? Pokud ne, proč a na základě kterých konkrétních ustanovení?

Dle § 96b odst. 3 stavebního zákona „V závazném stanovisku orgán územního plánování určí, zda je záměr přípustný z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, či nikoliv. Jestliže shledá záměr přípustným, může stanovit podmínky jeho uskutečnění.“ A contrario, jestliže je záměr nepřípustný, nevzniká důvod, proč u nesouhlasného závazného stanoviska stanovovat lhůtu platnosti závazného stanoviska ve smyslu § 96b odst. 5 stavebního zákona, delší než 2 roky. Tento postup je obdobný jako v případě vydání rozhodnutí, kterým se podle § 92 odst. 2 stavebního zákona zamítá žádost o vydání územního rozhodnutí, kde se také nestanovuje platnost pravomocného rozhodnutí. V odůvodnění závazného stanoviska, kterým se konstatuje, že je záměr nepřípustný, musí být uvedeny důvody (skutečnosti), proč shledal správní orgán záměr nepřípustný. Pokud žadatel odstraní tyto důvody, může opět požádat o závazné stanovisko (například k přepracované dokumentaci). Aktualizace září 2018.


24. Když je záměr posouzen jako nepřípustný, přikládá a ověřuje se příloha (část posuzované projektové dokumentace) k závaznému stanovisku?

Dle § 149 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) „Závazné stanovisko obsahuje závaznou část a odůvodnění. V závazné části dotčený orgán uvede řešení otázky, která je předmětem závazného stanoviska, ustanovení zákona, které zmocňuje k jeho vydání a další ustanovení právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. V odůvodnění uvede důvody, o které se opírá obsah závazné části závazného stanoviska, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen.“ Je třeba konstatovat, že ani správní řád a ani stavební zákon nestanovují povinnost připojit k závaznému stanovisku ověřenou grafickou přílohu. Případné připojení ověřené grafické přílohy slouží tomu, aby v následujících řízeních nevznikaly důvodné pochybnosti o tom, k jakému záměru bylo závazné stanovisko vydáno. V případě, že je záměr posouzen jako nepřípustný, příslušný správní orgán v souladu s § 51 odst. 3 správního řádu ve spojení s § 92 odst. 2 stavebního zákona v průběhu řízení o žádosti neprovádí další dokazování a žádost zamítne. Není tedy důvod k tomu, aby byla k tomuto stanovisku přiložena ověřená grafická příloha. Pro případný přezkum má dotčený orgán, který vydal závazné stanovisko, povinnost podle § 17 odst. 1 správního řádu vést ve věci spis. Nadřízený správní orgán by měl být, zejména z tohoto spisu, schopen posoudit zákonnost vydaného závazného stanoviska. Aktualizace září 2018.


25. Postačí vydávat závazné stanovisko k dělení nebo scelování pozemků pouze pro účely územního rozhodnutí dle § 82 odst. 1 a 2 stavebního zákona?

Dle § 96b odst. 1 stavebního zákona je závazné stanovisko orgánu územního plánování k posuzovanému záměru podkladem pro vydání rozhodnutí, pokud toto rozhodnutí závisí na posouzení změny vyvolané posuzovaným záměrem, s výjimkou případů, kdy se závazné stanovisko nevydává dle § 96b, odst. 1, písm. d), tedy pro dělení a scelování pozemků v nezastavěném území, nejedná-li se o pozemkové úpravy. V případech, kdy dělení nebo scelování pozemků nevyvolává změny v posuzovaném území, nevydává se závazné stanovisko dle § 96b stavebního zákona. Posouzení, zda záměr vyvolá či nevyvolá změnu v území, je primárně v kompetenci orgánu územního plánování. Pokud záměr nevyvolává změnu v území, sdělí tuto skutečnost orgán územního plánování aktem podle § 154 a násl. správního řádu. Pokud si posouzení, zda záměr vyvolá či nevyvolá změnu v území, vyžádá stavební úřad postupem podle § 136 odst. 3 správního řádu, orgán územního plánování rovněž vydává akt podle § 154 a násl. správního řádu. Aktualizace září 2018.


26. Když se v závazném stanovisku vyhodnotí záměr jako přípustný s konkrétními podmínkami, máme za to, že další stanovisko v téže věci k upravenému záměru orgán územního plánování nevydává. Je tomu tak?

Dle § 96b odst. 1 je závazné stanovisko orgánu územního plánování k posuzovanému záměru podkladem pro vydání rozhodnutí, pokud toto rozhodnutí závisí na posouzení změny vyvolané posuzovaným záměrem. Totéž platí, pokud je posuzovaný záměr následně po vydání závazného stanoviska orgánu územního plánování v projektové dokumentaci upraven a tato úprava záměru vyvolá novou změnu v území (která nebyla posouzena v rámci dříve vydaného závazného stanoviska dle § 96b stavebního zákona). Nelze ani vyloučit případ, kdy až stavební úřad v rámci řízení zjistí z podmínek pro uskutečnění záměru uvedených v závazném stanovisku vydaném podle § 96b stavebního zákona, že orgán územního plánování se vyjadřoval k jinak navrženému záměru. V případě, že stavební úřad dojde k závěru, že úprava dokumentace nebyla posouzena v rámci dříve vydaného závazného stanoviska, vyzve žadatele o doplnění žádosti o akt orgánu územního plánování podle předchozího odstavce nebo bude postupovat podle § 136 odst. 3 správního řádu, který stanoví, že „Dotčené orgány poskytují správnímu orgánu, který vede řízení, všechny informace důležité pro řízení, nebude-li tím porušena povinnost podle zvláštního zákona.“. Aktualizace září 2018.


TOPlist Napište nám | © Ústav územního rozvoje, 2008–2018. Všechna práva vyhrazena. | XHTML 1.0 valid