Ministerstvo pro místní rozvoj ČR  1000 OTÁZEK KE STAVEBNÍMU PRÁVU
se zaměřením na problematiku územního plánování
Ústav územního rozvoje 

Téma: Územně plánovací dokumentace

Heslo: Územní plán


Seznam otázek

01. Splňuje-li podle § 46 odst. 3 stavebního zákona návrh na pořízení územního plánu všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. Jedná se o posouzení a stanovisko pouze k formálním náležitostem nebo i z hlediska cílů a úkolů územního plánování?

Z paragrafu 46 odst. 2 a 3 vyplývá komplexní posouzení návrhu, a to jak z hlediska formální úplnosti, tak hlediska souladu s cíli a úkoly územního plánování. Aktualizace 2018.


02. Může se zájemce domáhat u obce zařazení svých pozemků do zastavitelných ploch?

Pořízení územního plánu je výkonem samostatné působnosti obce. Je pouze a jen na zastupitelstvu obce, aby z nespočtu možných řešení území, která odpovídají zákonem stanoveným kritériím, vybralo to, které bude nejlépe vyhovovat. Do tohoto výběru, pokud nevybočí ze zákonného rámce, není ani soud oprávněn jakkoli zasahovat. V rozsudku ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008-51, Nejvyššího správního soudu se uvádí, že „z žádné zákonné normy či normy práva ústavního nelze dovodit existenci subjektivního práva vlastníka nemovitosti, aby v rámci územně plánovací dokumentace byla tato nemovitost zahrnuta do určitého konkrétního způsobu využití….“. Vlastník tedy může pouze požádat obec o zařazení jeho pozemku do zastavitelných ploch v rámci pořizování územního plánu nebo jeho změny, nebo požádat o změnu platného územního plánu. Na pořízení změny ani na zařazení jeho pozemku do zastavitelných ploch však není právní nárok. Říjen 2018.


03. Součástí Zadání ÚPD skutečně není žádná grafická příloha?

Příloha č. 6 a 9 vyhlášky č. 500/2006 Sb. stanoví obsah zadání územního a regulačního plánu. Jedná se o nezbytný rozsah. Grafické přílohy nejsou právními předpisy vyžadovány a mohou být součástí zadání, pokud pořizovatel usoudí, že jsou naprosto nezbytné k doložení některých částí zadání. Aktualizace 2018.


04. Jak dlouho běžně platí územní plán, regulační plán a ZÚR? Jak často se zpracovává nový územní plán? Je nějakým předpisem stanovena maximální doba platnosti, např. 10 let?

Maximální doba platnosti ZÚR a ÚP se nestanovuje. Pro zásady územního rozvoje se zpracovává zpráva o jejich uplatňování v uplynulém období. Krajský úřad předloží návrh zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje v uplynulém období ke schválení zastupitelstvu kraje nejpozději do 4 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace. Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracována jejich aktualizace případně nový návrh (§ 42 stavebního zákona). Nejméně jednou za 4 roky se pak zpracovává zpráva o uplatňování územního plánu v uplynulém období (§ 55 stavebního zákona), jejíž součástí mohou být pokyny pro zpracování změny územního plánu. Doba platnosti regulačního plánu pořízeného z podnětu, který nenahrazuje územní rozhodnutí, se nestanovuje. Ustanovení o nahrazení územního rozhodnutí regulačním plánem z podnětu platí 3 roky ode dne nabytí účinnosti, není-li v něm v odůvodněných případech stanovena lhůta delší, nejdéle však 5 let; doba platnosti může být v odůvodněných případech prodloužena změnou regulačního plánu v době jeho platnosti (§ 71 odst. 2 stavebního zákona). Na dobu platnosti regulačního plánu pořízeného na žádost se uplatní odstavec 2 obdobně, pozbytí platnosti se však vztahuje na celý regulační plán. Aktualizace 2018.


05. Kdy a za jakých podmínek může být zrušen územní plán?

Územní plán nelze zrušit (respektive územní plán, jeho část, nebo platnost změny územního plánu může zrušit jenom soud nebo krajský úřad příslušný k jeho přezkumu). Územní plán může pozbýt platnosti uplynutím stanovené zákonné lhůty (188 odst. 1 SZ), nebo vydáním nového územního plánu. Aktualizace 2018.


06. V modelovém příkladu zpracovaného ÚP byla vypuštěna výkresová část - Schéma prostorového uspořádání včetně legendy. Znamená to, že uvedené schéma nemůže být součástí ÚP?

Obsah územního plánu je dán přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Schéma prostorového uspořádání není povinnou součástí územního plánu, může však grafickou část doplňovat (viz konec části I. přílohy č. 7 uvedené vyhlášky). Aktualizace 2018.


07. Může zastupitelstvo schválit pořízení změny ÚP, aniž by byla prokázána nemožnost využití již vymezených zastavitelných ploch?

Po novele stavebního zákona zákonem č. 225/2017 Sb. se již prokázání nemožnosti využití vymezených zastavitelných ploch neprovádí, ale další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch (§ 55, odst. 4. Stavebního zákona). Aktualizace 2018.


08. Musí být prokázána i účelnost změny ploch s rozdílným způsobem využití např. z plochy pro bydlení na plochu pro občanskou vybavenost?

Účelnost měnit funkci stávající zastavitelné plochy je třeba popsat a rovněž zdůvodnit. Aktualizace 2018.


09. Prosím o odborné stanovisko k řešení možnosti nedodržení regulativu ÚP v závazné části územního plánu.

Regulativy uvedené v závazné části územního plánu obce lze změnit pouze změnou územního plánu. Aktualizace 2018.


10. Podle § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Jakým způsobem (úřední deska, doporučený dopis…)?

Upozornění by mělo být obsaženo ve veřejné vyhlášce, kterou je řízení o územním plánu oznamováno. Aktualizace 2018.


11. Kdy a v jakém rozsahu se zpracovává a projednává odůvodnění?

Odůvodnění se zpracovává jako nedílná součást územního plánu spolu s jeho návrhem. Projektant však nezpracovává odůvodnění v celém rozsahu. Zpracovává zejména to, co souvisí s navrhovaným řešení ÚP – např. komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty, vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa, jak bylo při řešení zohledněno zadání, pokyny pro úpravu ÚP, PÚR a ÚPD vydaná krajem atd. Pořizovatel zpracovává zejména vše, co souvisí s procesem pořizování a projednávání územního plánu, také s výsledky přezkoumání souladu návrhu ÚP podle § 53 odst. 4. apod. Aktualizace 2018.


12. Máme územní plán schválený v r. 2001 s 1. změnou schválenou v r. 2006. Musíme zajistit do pěti let vypracování nového územního plánu? Můžeme ještě provést další změnu uvedeného územního plánu?

Podle § 188 SZ lze územní plán schválený před 1. 1. 2007 do 31. 12. 2022 podle SZ upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývá platnosti. Do té doby můžete provádět změny. Variantou je pořízení nového územního plánu. Aktualizace 2018.


13. Jak postupovat v případě, že při projednávání návrhu územního plánu jsou uplatněny námitky nebo připomínky (§ 52 odst. 3) a zástupci dotčených orgánů nejsou na veřejném projednávání přítomni a neuplatní stanovisko k uplatněným námitkám? Vyhoví se tak uplatněné námitce?

Není povinností dotčených orgánů účastnit se veřejného projednání. Stanoviska, připomínky a námitky mohou být uplatněny do 7 dnů ode dne veřejného projednání (§ 52 odst. 3 stavebního zákona). Dotčené orgány uplatní stanoviska (ve stejné lhůtě) k částem řešení, které byly od společného jednání změněny, neuplatňují v této lhůtě stanoviska k námitkám a připomínkám, které byly na veřejném jednání uplatněny. Výsledky projednání vyhodnotí pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Přitom ze žádného právního předpisu nevyplývá, že námitkám musí být vyhověno. Oba návrhy pak doručí dotčeným orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Aktualizace 2018.


14. Obec dosud nemá platný územní plán. Může stavební úřad povolovat stavby v návrhových funkčních plochách za hranicí intravilánu vymezeného k 1. 9. 1966 na základě rozpracovaného návrhu územního plánu?

Ne, to na základě rozpracovaného územního plánu nelze. Aktualizace 2018.


15. Obec má v obecně závazné vyhlášce stanoveno návrhové období územního plánu do roku 2005. Je tato dokumentace v současné době platná?

V různých časových obdobích byla pojímána časová platnost územních plánů rozdílně. 1. období, kdy se stanovovalo návrhové období: Uplynutím návrhového období nekončí platnost územního plánu. 2. období, kdy se stanovovala lhůta aktualizace: Účelem stanovení lhůty aktualizace bylo vyhodnotit aktuálnost územního plánu v dané lhůtě od jeho pořízení, a následně určit, zda je územní plán stále aktuální nebo zda je nutná změna nebo nový územní plán. Nesplnění povinnosti vyhodnocení aktuálnosti územního plánu v dané lhůtě nebylo spojeno se sankčním opatřením. Územní plán nepozbývá platnosti uplynutím lhůty aktualizace. 3. období, kdy se stanovovala časová platnost: Územní plán pozbývá platnosti v okamžiku uplynutí časové platnosti. V tomto případě byla jediným možným východiskem změna územního plánu před skončením jeho platnosti. Únor 2018.


16. Jak máme naložit s naším územním plánem, který, ač byl schválen v červnu 2002, nesplňuje v současné době svoji funkci. Územní plán byl zpracován podobně jako regulační plán, jsou v něm v zastavěném území vyznačeny parcely - stavební pozemky červeně, zahrady zeleně. V současné době nelze však na zahradách, které jinak splňují podmínky pro pozemky vhodné k zastavění, stavět, protože tyto pozemky jsou v územním plánu zakresleny "zeleně". Podobný problém je i s pozemky v chatových oblastech. Dobře zakreslené jsou pouze zastavitelné plochy. Jak tento stav změnit?

Podle našeho názoru by bylo nejlepším řešením pořídit nový územní plán. Aktualizace 2018.


17. Jaká bude platnost ÚPnSÚ pořízeného pro území tří obcí po vydání nového ÚP pouze pro jednu z nich?

Pakliže se vydá nový územní plán jen pro jednu obec, bude platnost ÚPnSÚ pořízeného pro území více obcí platit pouze pro zbývající dvě a to včetně příslušných změn. Aktualizace 2018.


18. Je povinností obce podle stavebního zákona pořídit si územní plán?

Stavební zákon povinnost pořídit územní plán obcím vysloveně neukládá. Je však třeba vzít v úvahu určitá omezení, zejména pro rozvoj obce, která z absence územního plánu pro obec vyplývají. Aktualizace 2018.


19. Co má obsahovat hlavní výkres (příloha č. 7 I. Obsah ÚP odst. 3 písm. b) vyhl. 500/2006 Sb.), jde o zachycení stavu, návrhu, rezerv, včetně ochranných pásem veřejné infrastruktury a limitů využití území?

Jde o zachycení koncepcí v časovém horizontu stavu (plochy stabilizované), návrhu (plochy změn) a ploch územních rezerv (dříve výhled). Pokud se týká zobrazování limitů využití území, pak se zobrazují pouze limity navrhované. Stávající limity využití území se zobrazují v koordinačním výkresu, který je součástí odůvodnění. Aktualizace 2018.


20. Co má obsahovat koordinační výkres?

Koordinační výkres je grafickou částí odůvodnění územního plánu. Jeho úkolem je prokázat koordinaci využívání území. Podle § 2 písm. b vyhlášky č. 500/2006 Sb. koordinační výkres zahrnuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území (§ 26 odst. 1 nového stavebního zákona). Základem je tedy obsah hlavního výkresu doplněný o uvedené náležitosti. Aktualizace 2018.


21. Při diskusi o znění zadání uplatnila jedna obec požadavek, že nové plochy pro bydlení budou všude tam, kde má někdo z obyvatel obce pozemek, kde plánuje rodinný domek pro své děti nebo prodej pozemků jiným zájemcům. Plošné nároky na takto uvažované nové zastavitelné plochy vysoce převyšují jakékoliv statistické údaje a trendy vývoje počtu obyvatel obce, ovšem obec tvrdí, že jí nic neukládá je respektovat, zejména když zastupitelé si myslí, že počet obyvatel rozhodně poroste úplně jinak. Je ve znění zákona č. 183/2006 Sb. nebo jeho prováděcích vyhlášek nějaký regulativ, jemuž je třeba se podřídit anebo na konci procesu (v době postupu podle odstavce 4 § 47 zákona č. 183/2006 Sb.) je pořizovatel povinen respektovat požadavek určeného zastupitele a ke schválení zastupitelstvem předložit jím požadované jakkoliv nabubřelé zadání, jestliže tato nabubřelost je tzv. uplatněným požadavkem obce?

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), uvádí výslovně v § 18 v rámci cílů a úkolů územního plánování v odst. 4, že územní plánování „…chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V § 43 stavebního zákona, uvádějícího obsah a účel územního plánu, se v odst. 3 uvádí: „Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování ….“ V § 53 odst. 4 stavebního zákona se uvádí: „Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména …b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, … V odst. 5 se výslovně uvádí: „Součástí odůvodnění územního plánu je ...f) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch“. V odst. 6 se dále uvádí: „Dojde-li pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odst. 4, předloží návrh na jeho zamítnutí. V § 55, pojednávajícím o vyhodnocení územního plánu a jeho změnách, se v odst. 4 uvádí: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch“. Všemi citovanými ustanoveními stavebního zákona je sledována důsledná ochrana nezastavěného území, (bez ohledu na vlastnictví konkrétních pozemků). Sleduje se hospodárné a účelné využívání území v souladu se stanovenými cíli a úkoly územního plánování. Postup, jak je popisován v dotazu, by byl v rozporu se stavebním zákonem i v rozporu se smyslem územního plánování. Aktualizace 2018.


22. Jak je to s uplatňováním obsahových náležitostí textové části ÚP dle vyhlášky č. 500/2006 Sb.? Nemohu dohledat civilní ochranu obyvatelstva.

Je nutno dodržet obsah územního plánu ve struktuře dané přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Podle současně platných právních předpisů nemůže být zvláštní příloha CO u územního plánu vyžadována. Obsah požadavků, které může dotčený orgán CO vyžadovat, je uveden v § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb.: Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce. Na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu obce návrh ploch pro požadované potřeby a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, b) zón havarijního plánování, c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Je však třeba si uvědomit, že výše uvedené je možno v územním plánu řešit jen v takové podrobnosti, která územnímu plánu odpovídá a pouze tehdy, pokud jsou podklady pro možnost zapracování dostupné z ÚAP (viz. Příloha 1 Obsah datové báze územně analytických podkladů Část A – jev č. 110a objekty civilní a požární ochrany) nebo poskytnuté dotčeným orgánem. Aktualizace 2018.


23. Může se zájemce, který koupil pozemek v nezastavěném území, soudně domáhat zařazení tohoto pozemku do zastavitelných ploch?

Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 12. 2014 č. j. 59 A 2/2014-102 vyplývá, že neexistuje veřejné subjektivní právo vlastníka na zařazení jeho pozemku do zastavitelných ploch, kterého by se mohl soudně domáhat. Navrhovatel – vlastník pozemku, není v takovémto případě ve stávajícím možném využití svého pozemku územním plánem na svých právech jakkoli omezen, neboť územní plán na možném využití dotčeného pozemku nic nezměnil. S nabytím vlastnictví pozemku navrhovatel nenabyl současně „právo stavět“. Územním plánem proto nemohl být na svých právech zkrácen. Další informace k této problematice včetně uvedené judikatury naleznete v příloze POŘIZOVATELSKÁ PRAXE časopisu URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ — ROČNÍK XVIII — ČÍSLO 1/2015, dostupné na adrese: http://test.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/PP/2015/01_pp.pdf. Aktualizace 2018.


24. Je možné, aby obec dle současného stavebního zákona prosazovala do ÚP v regulativech pro uspořádání staveb takové detaily jako je např. sklon střechy? Považovala bych tento detail pouze jako doporučující.

Podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., je v textové části ÚP uváděno stanovení podmínek prostorového uspořádání, například výškové regulace zástavby. Vámi uvedené uspořádání staveb (prostorové uspořádání staveb – objemy a tvary zástavby) obsahuje textová část regulačního plánu. Pokud obec považuje za nutné stanovit podrobnější regulace, pak je třeba v rámci tohoto územního plánu stanovit pro předmětné lokality zpracování regulačního plánu jako podmínky pro rozhodování v území, kde budou stanoveny konkrétní podmínky prostorového uspořádání staveb (včetně tvaru a sklonu střech atd.). Dle novely stavebního zákona č. 225/2017 Sb. lze zpracovat územní plán s prvky regulačního plánu, tj. vymezit určité části území, které budou řešeny podrobněji a budou obsahovat regulace v podrobnosti regulačního plánu – mělo by se však jednat pouze o některé prvky - ty, které jsou pro konkrétní území potřeba (rozsah regulace by neměl být stejný jako je u regulačního plánu). Aktualizace 2018.


25. Obec nemá územní plán, má pouze vymezení zastavěného území podle § 59 stavebního zákona (SZ). Pokud bude následně vydán územní plán, a pokud bude tento vydaný ÚP napaden u soudu a např. úplně zrušen, znamená to, že bude opět platit pouze hranice zastavěného území pořízená podle § 59 SZ?

V případě, že by došlo ke zrušení celého územního plánu (což je ovšem málo obvyklé), byl by zastavěným územím pouze intravilán [§ 2 odst. 1 písm. d) SZ]. Vyplývá to z ustanovení § 60 odst. 6) SZ, kde se uvádí, že „… Vymezení zastavěného území pozbývá platnosti vydáním územního plánu …“. Muselo by tedy dojít k novému vymezení zastavěného území, které by zohlednilo i stavby realizované podle územního plánu v době jeho platnosti. Aktualizace 2018.


26. Podle čeho bude stavební úřad postupovat, pokud byl vydaný územní plán (ÚP) zrušen v celém rozsahu? Bude postupovat podle původního schváleného ÚPO?

Vydáním nového ÚP je zrušen předchozí ÚPO (případně ÚP) – tzn., že pozbyl platnosti. Na území obce je pak třeba pohlížet jako na území bez územního plánu. Zastavěným územím je opět pouze intravilán [§ 2 odst. 1 písm. d) SZ]. Zrušení celého ÚP je však případem zcela výjimečným, zpravidla je rušena jen ta část, která je v rozporu se zákonem. Aktualizace 2018.


27. Co nastane od 1. 1. 2022, jestliže si obec nepořídí územní plán, nebo stávající ÚPO neupraví podle § 188 odst. 1 stavebního zákona?

V případě, že obec nemá územní plán, pak platí dle § 188a stavebního zákona, že do 31. 12. 2020 lze v nezastavěném území umisťovat stavby uvedené ve zmíněném paragrafu. V případě, že obec má stávající ÚPO a neupraví ho podle § 188 odst. 1 stavebního zákona, pak bude mít od 1. 1. 2022 pouze intravilán z roku 1966. Aktualizace 2018.


28. Projektant má návrh územního plánu zpracován tak, že veškeré zastavitelné plochy má vypsány seznamem všech parcel, kterých se dotýkají, včetně jejich čísel. Připadá nám to zbytečné.

Územní plán nepracuje s pozemky, ale s plochami. Uvedený postup ani není v souladu se stavebním zákonem a s právními předpisy (nikde není zmocnění pro takový postup). Navíc by stačila jedna nepřesnost a hrozí zrušení pro zmatečnost (rozpor grafické a textové části). Výpis pozemků je vyžadován jen u předkupního práva. Aktualizace 2018.


29. Projektant veškeré výkresy opatřil textem, že se jedná o jeho duševní vlastnictví a podle příslušného § obchodního zákoníku nesmí nikdo použít výkres bez předchozího písemného souhlasu zhotovitele. Má na to právo?

Nemá. ÚP je autorské dílo bez autorské ochrany. Jak se ÚPD „používá“, říká stavební zákon. Tento přístup je nutné zcela odmítnout, případně i za cenu, že toto dílo nebude do doby odstranění tohoto nedostatku převzato ani proplaceno. Aktualizace 2018.


30. Je možno podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití stanovit tak, že bude uvedeno pouze: přípustné - Plochy bydlení, přípustné - Plochy rekreace, bez uvedení hlavního, přípustného, případně nepřípustného využití, protože ten termín jasně řeší vyhláška 501 a není co dodávat?

Takovéto nedostatečné stanovení podmínek je v rozporu s právními předpisy, zejména s vyhláškou č. 500/2006 Sb., přílohou č. 7 odst. 1 písm. f). Aktualizace 2018.


31. Má-li obec v obecně závazné vyhlášce o schválení územním plánu sídelního útvaru stanovený časový rozsah územního plánu, je územní plán po uplynutí navrhovaného časového rozsahu platný?

Vzhledem k variabilitě v územních plánech použitých formulací je vždy potřeba zvážit právní dopady každé jednotlivé formulace. Pokud se hovoří o návrhovém období, nemá to vliv na platnost územního plánu, a to i když by bylo uvedeno ve vyhlášce. Návrhové období referuje o časové relevanci údajů a předpokladů, z kterých urbanista vycházel. Pokud je však ve vyhlášce, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu (ÚP), výslovně stanoveno časové omezení platnosti ÚP (je použito slovo „platnost“), pak je v těchto případech po vypršení určené doby nutné nahlížet na území obce jako na území bez platného ÚP. „Prošlý“ ÚP je ovšem nadále podkladem pro rozhodování v území, jeho závaznost je však zrušena ustanovením v předpisu, jímž byl vyhlášen. Aktualizace 2018.


TOPlist Napište nám | © Ústav územního rozvoje, 2008–2018. Všechna práva vyhrazena. | XHTML 1.0 valid