Ministerstvo pro místní rozvoj ČR  1000 OTÁZEK KE STAVEBNÍMU PRÁVU
se zaměřením na problematiku územního plánování
Ústav územního rozvoje 

Téma: Územně plánovací dokumentace

Heslo: Zastavěné území


Seznam otázek

01. Zahrnuje se do zastavěného území jen stavební parcela pod chatou nebo lze do něj zahrnout na základě místního šetření i část související louky?

Podle § 58 odst. 1 stavebního zákona hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Podle odst. 2 citovaného paragrafu se do zastavěného území zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou…, a dále pozemky vně intravilánu, a to a) zastavěné stavební pozemky,… Podle § 2 odst. 1 písm. c) se v tomto zákoně zastavěným stavebním pozemkem rozumí pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,… Pro vymezení vnější hranice zastavěného území platí stejné zásady bez ohledu na skutečnost, zda je vymezeno územním plánem nebo samostatným postupem. Záleží tedy na konkrétním posouzení, ale zařazení části související louky by zřejmě neodpovídalo uvedeným ustanovením. Aktualizace 2013.


02. Musí mít návrh vymezení zastavěného území již pro projednávání s dotčenými orgány a dotčenou obcí podle § 59 odst. 2 SZ formu opatření obecné povahy nebo postačí mapový podklad s vyznačenou hranicí zastavěného území?

Návrh vymezení zastavěného území podle § 59 odst. 2 stavebního zákona musí mít formu opatření obecné povahy již při projednání s dotčenými orgány a obcí. Mapový podklad s vyznačenou hranicí nestačí. MMR ve spolupráci s ÚÚR připravilo metodický pokyn k problematice vymezování zastavěného území, jehož součástí je i příklad návrhu vymezení zastavěného území samostatným postupem. Aktualizace 2016.


03. Patří hřbitovy do zastavěného území?

Hřbitovy patří do zastavěného území. Jedná se o zařízení občanského vybavení. Aktualizace 2013.


04. Jakým způsobem lze vymezit zastavěné území obce, má-li obec platný územní plán?

V obcích, kde je jakýkoliv platný územní plán (myšleno obecně ÚPD obce), se zastavěné území, v území řešeném tímto územním plánem, vymezuje změnou územního plánu (§ 58 odst. 3 SZ). Aktualizace 2013.


05. Jak postupovat při vymezování zastavěného území, pokud platný územní plán řeší pouze část správního území obce (například když správní území obce zahrnuje ještě další dvě, které územní plán neřeší)?

V území, které je řešeno platným územním plánem, se vymezuje zastavěné území změnou tohoto územního plánu. V území tímto ÚP neřešeném se zastavěné území vymezuje samostatným postupem. Aktualizace 2013.


06. Patří do zastavěného území pozemky komunikace nebo její části, která prochází jednostranně kolem vymezeného intravilánu a jsou z ní vjezdy do zastavěného území (z druhé strany komunikace není zastavěné území a komunikace je z doby, před vymezením intravilánu)?

Ze znění § 58 odst. 2 písmeno c) stavebního zákona vyplývá, že pozemky komunikace, která prochází jednostranně kolem vymezeného intravilánu a jsou z ní vjezdy do zastavěného území, patří do zastavěného území. Aktualizace 2013.


07. Platí § 18 odst. 5 stavebního zákona (V nezastavěném území lze….) i v případě, že má obec už schválený územní plán?

Paragraf 18 odst. 5 stavebního zákona platí i v případě, že obec má platný územní plán. Územní plán může podmínky pro využití ploch v nezastavěném území zpřísnit, nemůže však mezi přípustné využití plochy zařadit stavby, zařízení a jiná opatření, která § 18 odst. 5 nepřipouští. Aktualizace 2013.


08. Lze umisťovat stavby mimo zastavěné území obce (na nezastavitelné ploše) na parcele, která je v katastru nemovitostí vedená jako „zbořeniště“?

Na pozemku, označeném v KN jako zbořeniště je možné stavbu obnovit, pokud to není v rozporu s územním plánem. Aktualizace 2013.


09. Patří do zastavěného území i samostatná uzavřená část intravilánu, kde jsou pouze zbořeniště (objekty byly zbořeny před padesáti lety) a dnešní funkční využití ploch lze charakterizovat jako vzrostlý nálet, louka, les, pole?

Nemá-li obec zastavěné území vymezeno územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona, pak je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (intravilán). To znamená, že i plochy označené jako zbořeniště. Pokud byla uvedená zbořeniště součástí intravilánu, jsou v souladu s definicí zastavěného území [§ 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] i § 58 odst. 2 stavebního zákona součástí zastavěného území. Aktualizace 2013.


10. Mám dotaz týkající se vymezení zastavěného území. V § 58 stavebního zákona, kde je definováno zastavěné území, se uvádí, že do zastavěného území se zahrnují i zastavěné stavební pozemky – v jejich definici v § 2 SZ je uvedeno, že se jedná o pozemky evidované v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Patří do zastavěného území stavební parcely (dle vyhlášky ČÚZK č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) evidované v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří - způsob využití zbořeniště?

Podle vyhlášky ČÚZK č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, v platném znění, je v příloze č. 2 Způsob využití pozemku uveden způsob využití č. 13 zbořeniště, který se vztahuje ke druhu pozemku č. 13, kterým jsou podle přílohy č. 1, Charakteristické druhy pozemků, pro účely katastru nemovitostí zastavěné plochy a nádvoří. Podle § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky je pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří stavební parcelou. Podle § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona je stavební parcela zastavěným stavebním pozemkem. Podle § 58 odst. 2 písm. a) se do zastavěného území zahrnují zastavěné stavební pozemky. Výše uvedené skutečnosti platí v případě, že vymezujete zastavěné území územním plánem nebo postupem podle nového stavebního zákona. V případě, že je podle nového stavebního zákona zastavěným územím intravilán podle § 2 odst. 1 písm. d) a zmíněné pozemky neleží v intravilánu, do zastavěného území tyto pozemky nepatří. Aktualizace 2014.


11. Dle § 58 odst. 2 stavebního zákona se do zastavěného území „…zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků,…“. Náš dotaz směřuje k výkladu pojmů pozemky „navrácené do orné půdy nebo do lesních pozemků“.

Intravilány byly zakresleny do map evidence nemovitostí a zahrnují i sady oplocené k 1. 9. 1966 související se zastavěným územím, ale někdy i další zemědělskou půdu. V následném období, zejména do roku 1990, bylo podle tehdy platných předpisů nutné při záboru zemědělského půdního fondu pro výstavbu rekultivovat jinou půdu a navrátit ji do orné půdy, popř. někdy došlo i k zalesnění nebo rekultivacím těžebních ploch pro zemědělské účely. Tyto pozemky, v minulosti zahrnuté do intravilánu, ale z výše popsaných důvodů rekultivované, jsou v dnešním katastru nemovitostí vedeny jako orná půda nebo jako les. Při vymezování zastavěného území územním plánem nebo postupem podle § 59 stavebního zákona se takové pozemky do zastavěného území nezahrnou (§ 58 odst. 2 stavebního zákona), neboť byly poté, kdy byl v roce 1966 vymezen intravilán jako tehdejší obdoba hranice zastavěného území, "navráceny" do orné půdy nebo lesních pozemků. V případě nejasností i po místním šetření, zda se jedná o pozemky „navrácené do orné půdy nebo do lesních pozemků“, či nikoliv, je nutné porovnat mapu evidence nemovitostí a současnou katastrální mapu, neboť jediný relevantní stav, který je k dispozici, je katastr nemovitostí. Všechny mapy evidence nemovitostí s vyznačeným intravilánem jsou na pracovištích katastrálního úřadu k dispozici obci, pro kterou se zastavěné území vymezuje. Tuto skutečnost potvrdil Český úřad zeměměřičský a katastrální a vydal v tomto smyslu příkaz podřízeným katastrálním pracovištím (na přelomu let 2006 a 2007). Červen 2014.


12. Obec nemá platný územní plán, zastavěné území bylo vydáno samostatným postupem. Lze na pozemek, který se dotýká dvou zastavěných území, přičemž obě zastavěná území jsou tvořena pouze jedním zastavěným stavebním pozemkem, umístit stavbu pro bydlení dle §188a, odst. 1, písm. c) stavebního zákona?

Pozemek, který má na dvou místech společnou hranici s pozemky v zastavěných územích stanovených samostatným postupem podle §58 SZ, přičemž každé z těchto zastavěných území je tvořeno jen jedním zastavěným stavebním pozemkem, nesplňuje podmínku dle § 188a, odst. 1, písm. c) SZ. Jinými slovy dvě zastavěná území tvořená každé vždy jen jedním zastavěným stavebním pozemkem nejsou totéž, jako zastavěné území tvořené dvěma a více pozemky.Červenec 2016.


TOPlist Napište nám | © Ústav územního rozvoje, 2008–2017. Všechna práva vyhrazena. | XHTML 1.0 valid