Ministerstvo pro místní rozvoj ČR  1000 OTÁZEK KE STAVEBNÍMU PRÁVU
se zaměřením na problematiku územního plánování
Ústav územního rozvoje 

Definice pojmů

Drobná stavba

01. Co je to drobná stavba?

Stavební zákon č. 183/2006 Sb., tento pojem nedefinuje ani jej nepoužívá. Definice drobné stavby byla uvedena ve starém stavebním zákoně č. 50/1976 Sb., v § 139b odst. 7 a 8. Leden 2013.

Jednoduchá stavba

01. Co se rozumí pojmem „jednoduchá stavba“ ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb.?

Pojem jednoduchá stavba není stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., definován. Jednoduché stavby jsou však uvedeny v § 104 stavebního zákona - „Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení“. Aktualizace leden 2013.

Koridor versus trasa

01. Jak definovat pojem trasy a jak pojem koridoru? V souvislosti s návrhem tras obchvatů obcí a měst jsou pro účely posouzení územně plánovací dokumentace vyhodnocovány v souladu se stavebním zákonem tzv. „koridory“. Tyto návrhové plochy mají vzhledem k ochrannému pásmu výrazně vyšší plošný rozsah, než dosud používaný konkrétní zákres plochy budoucí komunikace (trasy). Jak má orgán ochrany zemědělského půdního fondu posuzovat tyto případy?

Dopravní trasou se rozumí směrové, místopisné, popř. i polohové vytyčení dopravní cesty. (ON 01 8500 Základní názvosloví v dopravě. Praha: Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1980). Trasou silniční komunikace se rozumí prostorová čára určující směrový a výškový průběh silniční komunikace. Jejím půdorysným průmětem je osa, jejím nárysným průmětem je niveleta komunikace. (Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.) Koridorem se rozumí plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy. (zákon č. 183/2006 Sb. odst. 2 písm. i.) Ve vymezeném koridoru se určí na základě odborného odhadu plocha, která bude předmětem skutečného záboru ZPF a tato se posoudí. Aktualizace únor 2013.

02. Co by měla obsahovat plocha koridoru s ohledem na stavební zákon? Měla by být ve vyhodnocení předkládána nezbytně nutná plocha k odnětí půdy (což rozhodně koridor není)?

Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti, v platném znění, jednoznačně stanovuje, že u zásad územního rozvoje se jedná pouze o kvalifikovaný odhad záboru půdního fondu [příloha č. 4 - II. odst. 1 písm. e) této vyhlášky], u územního plánu jde o „vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond …“ [příloha č. 7 - II. odst. 1 písm. d)], a to v části textové (může být formou tabulky) a grafické (výkres předpokládaných záborů půdního fondu). Ve vymezeném koridoru se určí na základě odborného odhadu plocha, která bude předmětem skutečného záboru půdního fondu a tato se posoudí. Předpokládaný zábor lze u komunikací stanovit kvalifikovaným odhadem, který vychází z délky navrhované komunikace, její předpokládané šířky a odborného odhadu zářezů a náspů. Označení celého koridoru za zábor půdního fondu by bylo věcným nesmyslem. Aktualizace 2013.

03. Zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), ve svém § 43 odst. 1) umožnil v územním plánu stanovit mimo ploch i koridory. Prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. ve své příloze č. 7 uvádí koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu. Dále se v příloze č. 7 této vyhlášky u obsahu hlavního výkresu uvádí: "plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy". Veřejně prospěšnou stavbou může být dle definice v § 2 odst. 1) písmo l) stavebního zákona pouze "stavba", tedy v žádném případě koridor pro stavbu. Problém se projeví v důsledku § 101 odst. 1) stavebního zákona z hlediska předkupního práva k pozemku určeného územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu. Dále v důsledku § 170 odst. 1) písmo a) stavebního zákona. Vzhledem ke stanovení koridoru nebude vlastní stavba přesně zakreslena, což neumožní stanovit seznam pozemků s předkupním právem ani pro vyvlastnění. Stanovení veřejně prospěšné stavby pro celý koridor by zřejmě bylo nepřípustným zásahem do vlastnických práv z hlediska listiny základních lidských práva svobod. Vyvlastnění bude možné až pro konkretizovanou stavbu a nelze ho předpokládat v celém koridoru. Jak chápat formulaci "koridory pro veřejně prospěšné stavby a pro veřejně prospěšná opatření"?

Ano, máte pravdu, veřejně prospěšnou stavbou může být pouze stavba nikoli koridor. Pokud v územním plánu vymezíte koridor pro veřejně prospěšnou stavbu, nejedná se ještě o plochu vlastní veřejně prospěšné stavby (včetně plochy nezbytné k zajištění jejího řádného užívání pro stanovený účel), a tudíž nemůžete stanovit seznam pozemků pro uplatnění předkupního práva. Seznam pozemků pro vyvlastnění se v ÚPD neprovádí. Seznam dotčených pozemků můžete stanovit teprve po upřesnění plochy veřejně prospěšné stavby (včetně plochy nezbytné k zajištění jejího řádného užívání pro stanovený účel) jako plochy s rozdílným způsobem využití. Podkladem pro vyvlastnění je územní rozhodnutí, ve kterém jsou pozemky, resp. jejich části, podléhající vyvlastnění přesně specifikovány geometrickým plánem. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, lze vyvlastnění provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. Aktualizace únor 2013.

Orgán územního plánování

01. V § 4 odst. 1 SZ se vyskytuje pojem orgány územního plánování. Co si pod tímto pojmem konkrétně představit?

Orgány územního plánování jsou definovány v §§ 5 až 7, 10 a 11 - jsou to orgány obcí (§ 6), krajů (§ 7), ministerstvo MMR (§ 11) a Ministerstvo obrany (§ 10). Aktualizace 2013.

Podkroví

01. Jak je definován pojem „podkroví“?

Podkroví je „prostor pod krovem“ určený k využití (využité podkroví). Stavební zákon ani jeho prováděcí vyhlášky pojem podkroví nedefinují. Norma Obytné budovy ČSN 73 4301 definuje podkroví jako "přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití". Aktualizace 2013.

Podzemní objekt

01. Jak je definován pojem "podzemní objekt"?

Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě uvádí v § 37 tuto definici „podzemního objektu“: 1) Za podzemní objekty se pro účely tohoto zákona považují podzemní prostory vytvořené ražením včetně jejich přístupových částí, jedná-li se o a) tunely a štoly metra, b) ostatní tunely a štoly pokud jejich délka přesahuje 50 m, c) kolektory včetně jejich hloubených částí a spojovacích šachet, d) jiné prostory o objemu větším než 1000 m3 zpřístupněné veřejnosti nebo využívané k podnikatelské činnosti, e) stavby pro účely ochrany obyvatelstva, f) kanalizační stoky o světlém průřezu větším než 2 m2, pokud jejich délka přesahuje 50 m, g) odvodňovací a vodovodní štoly o světlém průřezu větším než 2m2, pokud jejich délka přesahuje 50 m, h) bývalá stará nebo opuštěná důlní díla následně zpřístupněná veřejnosti nebo využívaná k podnikatelské činnosti. 2) Za podzemní objekty pro účely tohoto zákona se nepovažují podzemní objekty, které podléhají technickobezpečnostnímu dohledu podle zvláštního právního předpisu, a dálniční, silniční a železniční tunely, s výjimkou tunelů a štol metra. Aktualizace 2014.

Podzemní podlaží

01. Jak je definován pojem "podzemní podlaží"?

Definici pojmu „podzemní podlaží“ najdete v ČSN 73 4301 Obytné budovy: Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části níže než 800mm pod nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu. Aktualizace 2014.

Podzemní stavba

01. Jak je definován pojem "podzemní stavba"?

Definici pojmu „podzemní stavba“ naleznete v Terminologickém slovníku zeměměřictví a katastru nemovitostí: Podzemní stavba je stavba a její zařízení pod zemským povrchem spojená s ním pevným východem. Aktualizace 2014.

Pozemek rodinného domu

01. Jak lze vyložit pojem "pozemek rodinného domu" uvedený v § 25 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb.?

Pozemek rodinného domu právní předpisy nedefinují. Dle našeho názoru lze aplikovat ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) a c). Aplikací ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) stavebního zákona dospějeme k definici: Stavebním pozemkem rodinného domu je pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění rodinného domu územním rozhodnutím anebo regulačním plánem. Aplikací ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona dospějeme k definici: Stavebním pozemkem zastavěným rodinným domem je pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s rodinným domem. Aktualizace listopad 2011.

Realizace a údržba zeleně

01. Pozemkový fond na základě zákona č. 95/1999 Sb. převádí na města bezúplatně pozemky určené k realizaci zeleně. Statutární město žádá Pozemkový fond o větší množství nezastavitelných pozemků, na kterých se v současné době nachází parky a jiné formy zeleně sídelní. Pozemkový fond odmítá tyto pozemky převést bezúplatně s tím, že se jedná o stávající zeleň. Dle našeho názoru je sečení trávy, údržba stromů, nebo výsadba nových dřevin v plochách označených územním plánem jako stávající zeleň sídelní „realizace zeleně“. Prosím o váš odborný názor z pohledu územního plánování na otázku co je realizace zeleně?

Seč trávy, dosev trávníků, odplevelování, hnojení, obrývání záhonů, stříhání a řez keřových skupin, doplňování mulče, ošetřování stromů, výsadba nových dřevin náhradou za odumřelé na stávajících plochách zeleně, to všechno jsou úkony náležející do údržby zeleně. Plochy zeleně vyžadují celoroční odbornou údržbu. Údržba zeleně je pro její existenci nezbytná. Realizací zeleně se rozumí zakládání nových parků a parkově upravených ploch v místech, kde dosud zeleň nebyla. Jedná se tedy o nově zakládanou zeleň nebo obnovu zeleně na zdevastovaných, neudržovaných plochách, a to na základě projektu. Hlavními činnostmi jsou zemní práce a modelace terénu, výsadba stromů, keřů a tvorba květinových záhonů, výsev trávníku, případně instalace závlahového systému. V neposlední řadě tvorba vodních prvků (jezírka, fontány, potůčky, pítka, atd.) a prvků drobné architektury (pergoly, suché zídky atd.). Jinými slovy celý proces zahrnuje tři pojmy: návrh (projekt),realizace (návrhu) a údržba. Aktualizace 2013.

Rekreace

01. Jak je definován pojem individuální rekreace? Odpovídá této definici záměr investora vystavět 5 objektů o 3 NP a podkroví se 70 byty (14 bytů v každém objektu) 92 parkovacími místy?

Stavební zákon pojem „individuální rekreace“ nezná. Prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, rozlišuje „stavbu pro rodinnou rekreaci“ (§ 2 písm. b) a „stavbu ubytovacího zařízení“ (§ 2 písm. c). Stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví (§ 2 písm. b). Třípodlažní objekt s podkrovím, zahrnující 14 bytů nemůže svými objemovými parametry a vzhledem odpovídat požadavkům na rodinnou rekreaci. Jedná se o stavbu ubytovacího zařízení podle § 2 písm. c) bodu 4 v kategorii ostatní. Plochami rekreace se dále zabývá § 5 (resp. § 4) uvedené vyhlášky. Aktualizace 2013.

Stavební čára

01. Jak je definována stavební čára?

Stavební čára není stavebním zákonem ani jeho prováděcími předpisy definována. Možné definice (i s přívlastky) s uvedením autora jsou publikovány ve Slovníku územního plánování na stránkách ÚÚR. Aktualizace 2014.

Stavební pozemek

01. Co je to stavební pozemek?

Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) stavebního zákona je stavebním pozemkem pozemek nebo jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím nebo regulačním plánem. Aktualizace 2014.

02. Podle § 2 odst. 1 písm. b) SZ je stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků vymezený k umístění stavby územním rozhodnutím nebo regulačním plánem. Co v případě, že se územní rozhodnutí nevydává, vydá se jen souhlas, nebo se stavba umístí na základě územně plánovací informace? Pak pozemek není stavebním pozemkem?

Ustanovení § 79 odst. 1 stavebního zákona stanoví, že rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek …, dále z § 96 odst. 1, který říká, že místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas … V neposlední řadě lze k vysvětlení použít § 58 odst. 2 písm. a) do zastavěného území se zahrnují … zastavěné stavební pozemky. Jiný zastavěný pozemek než „stavební“ stavební zákon nezná. Aktualizace 2014.

Urbanistická hodnota

01. Co si představit pod pojmem "Urbanistická hodnota"? Pojem byl vždy vnímán jako pozitivně laděný - význam určitého místa, území apod. Nyní jsme se setkali s následujícím vyjádřením: "rekreační oblast, významný veřejný prostor, územní bariéra, devastované území, nevyužívané území, nevhodně využité území, negativní dominanta". Jaký je výklad tohoto pojmu?

Urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti i vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003. Aktualizace 2013.

Urbánní

01. Můžete mi, prosím, vysvětlit co je správnější - používat pojem urbánní a nebo urbální? Podařilo se mi dokonce najít v jednom článku obě slova současně.

Urbální je zkomolenina výrazu urbární nebo urbánní. Urbární (urbářský, urbárský, urbariální) je odvozeno od slova urbář (urbár), (původem z němčiny). Urbáře jsou specifické písemnosti evidenčního charakteru, které vznikaly z iniciativy vrchnosti pro zachycení povinných platů a dávek, odváděných poddanými. Úřední kniha vzniklá pro vnitřní potřebu z důvodů ekonomické povahy, jednak berní (soupis podávající jen sumární údaje o pozemcích a platech) anebo účetní (jmenovitý rozpis konkrétní držby a platů). Druh archivního materiálu, rukopis, starý tisk. (Urbární kniha, urbární registra, urbární agenda, urbární majetek, urbární plat, urbární komise, urbární soustava.) Naproti tomu pojem urbánní = městský (z latinského základu urbs, is, f. – město). Naproti tomu pojem urbánní = městský (z latinského základu urbs, is, f. – město). (Urbánní sociologie, urbánní antropologie, urbánní a rurální geografie, urbánní politika, urbánní plánování, urbánní vývoj, urbánní / suburbánní rozvoj, urbánní prostředí, urbánní kultura, urbánní struktura, urbánní a estetické principy, urbánní osnova sídel, …) Aktualizace 2013.

Územně plánovací činnost

01. Jak lze definovat územně plánovací činnost?

Územní plánování je trvalá, soustavná a komplexní činnost orgánů územního plánování a stavebních úřadů, zaměřená na naplňování cílů a úkolů územního plánování, za použití jeho základních nástrojů, kterými jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí. (Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.) V souladu s výše uvedenou definicí lze za územně plánovací činnost považovat pořizování územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území, územní rozhodování a vydávání územních opatření. K vybraným činnostem ve výstavbě náleží projektová činnost. Neopominutelnou činností je pak vydávání stanovisek v řízeních podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území. V neposlední řadě pak do této skupiny činností náleží evidence územně plánovací činnosti. Popis územně plánovacích činností spolu s dalšími činnostmi stavebních úřadů je de facto obsažen v části druhé stavebního zákona č. 183/2006 Sb. (§ 5 až 17) Působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu. Aktualizace 2013.

Vysvětlení některých pojmů stavebního zákona

01. Co je ve stavebním zákoně (§ 55 odst. 2) myšleno pojmem obdobně?

Obdobně v tomto případě znamená totéž co stejně. Aktualizace 2013.

02. Co je ve stavebním zákoně myšleno pojmem přiměřeně?

Přiměřeně znamená zjednodušeně, přičemž nesmí být zkrácena práva účastníků. Aktualizace 2013.

03. Co v souvislosti s § 80 odst. 2 písmeno e) stavebního zákona znamená použití pojmu „zejména“?

Použití pojmu zejména znamená, že platí to, co je v předpisu uvedeno (vyjmenováno), a rovněž další možné doplnění uvedeného výčtu v mezích předpisu tak, že přitom nesmí být změněna povaha věci. Aktualizace 2013.

Vyvlastnění

01. Je pojem vyvlastnění podle § 170 stavebního zákona totožný s pojmem vyvlastnění, jak je definován v § 2 odst. a) vyvlastňovacího zákona, tj. zahrnuje i omezení práva věcným břemenem?

Ano, obsah těchto pojmů je v obou zákonech totožný. Aktualizace 2013.

Žadatel

01. Kdo je ve smyslu stavebního zákona žadatel?

Žadatel je osoba (fyzická nebo právnická), která vznáší požadavky vůči obci nebo správnímu orgánu ve věcech územního plánování a umisťování staveb. Aktualizace 2013.

Dokumenty

Dokladová část územně plánovací dokumentace

01. Má dokladová část procesu pořizování ÚPD a ÚPP povahu spisu podle správního řádu?

Pořizování územně plánovacích podkladů je upraveno komplexně ve stavebním zákoně, správní řád se tedy na jejich pořizování nevztahuje (není tedy třeba ani zakládat spis dle správního řádu). V případě územně plánovací dokumentace se jedná o opatření obecné povahy ve smyslu části šesté správního řádu. Pro řízení podle této části se použije přiměřeně část druhá tohoto zákona, včetně § 17 správního řádu, který upravuje spis. Dokladová část procesu pořízení ÚPD má povahu spisu dle správního řádu. Aktualizace leden 2013.

02. Může osoba, která podá v rámci procesu pořízení ÚPD námitku resp. připomínku, nahlížet do dokladové části?

Možnost nahlédnutí do písemnosti musí příslušný správní orgán zajistit po celou dobu vyvěšení písemnosti nebo oznámení a v průběhu lhůt stanovených pro podání stanovisek, námitek a připomínek (§ 20 odst. 2 stavebního zákona). Dokladová část procesu pořízení ÚPD, která má povahu spisu dle správního řádu se nezveřejňuje, ale je k nahlédnutí u pořizovatele. Aktualizace 2013.

Formuláře

01. Kde najdu formuláře žádostí podávaných po velké novele stavebního zákona?

Formuláře žádostí jsou ve formátech doc nebo pdf uvedeny na webové stránce Ministerstva pro místní rozvoj. Aktualizace 2016.

Nahlížení do územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace

01. Má dokladová část procesu pořízení ÚPP nebo ÚPD povahu spisu dle správního řádu?

Pořizování územně plánovacích podkladů je upraveno komplexně ve stavebním zákoně, správní řád se tedy na jejich pořizování nevztahuje (není tedy třeba ani zakládat spis dle správního řádu). V případě územně plánovací dokumentace se jedná o opatření obecné povahy ve smyslu části šesté správního řádu. Pro řízení podle této části se použije přiměřeně část druhá tohoto zákona, včetně § 17 správního řádu, který upravuje spis. Dokladová část procesu pořízení ÚPD má povahu spisu dle správního řádu. Aktualizace 2013.

02. Je osoba, která podá v rámci procesu pořizování ÚPD připomínku resp. námitku účastníkem dle správního řádu? Může tato osoba nahlížet do dokladové části?

Viz dokladová část ÚPD otázka 02.

Dopravní a technická infrastruktura

Elektronické komunikace

01. Co je elektronické komunikační zařízení?

Jedná se o technickou infrastrukturu. V zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, je v § 2 písmeno i) vymezen pojem elektronické komunikace takto: „Pro účely tohoto zákona se rozumí elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln.“ Aktualizace 2013.

03. Jaké je pojetí sítí elektronických komunikací (EK) v systému územních a regulačních plánů? Lze vedení EK v územních a regulačních plánech zmiňovat jen slovně nebo musí být zakresleny i ve výkresech?

Přístupovou síť EK je možné zohlednit jen slovně. Transportní (dálkové) sítě stávající se zakreslují vždy do koordinačního výkresu. U sítí navrhovaných je nutno možnost zakreslení do výkresů zvážit, v textové části musí být uvedeny vždy. Zakreslení se doporučuje převážně ve vazbě na zastavěné území a zastavitelné plochy. V nezastavěném území není zákres vždy nutný, v některých případech je možno použít pouze slovní regulaci. Aktualizace 2013.

04. Jak docílit, aby stavby vedení elektronických komunikací byly pokládány za „veřejně prospěšné stavby“ podle § 170 stavebního zákona, pro které by bylo možno provést vyvlastňovací řízení.

Pokud je nezbytné, aby stavby vedení elektronických komunikací byly pokládány za VPS, musí být tato technická infrastruktura takto vymezena v textové i grafické části ÚPD, popř. její změny. Aktualizace 2013.

Dotčené orgány a stanoviska

Dotčené orgány

01. Bude zpracován a vydán přehled (seznam) DO pro pořizování územních plánů?

Publikace Dotčené orgány v procesu územního plánování, která reaguje na změny v pojetí stavebního zákona a změny v právních předpisech jednotlivých rezortů, které byly vyvolány právě zákonem o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (zák. č. 186/2006 Sb.) je přístupná na webových stránkách Ústavu územního rozvoje. Publikace obsahuje výčet dotčených orgánů spolupůsobících v procesu pořizování územně plánovací dokumentace a v územních řízeních podle stavebního zákona s přiřazením právních předpisů v jejich působnosti včetně citací příslušných ustanovení těchto předpisů. Aktualizace 2016.

02. Kdy je úřad územního plánování dotčeným orgánem v územním řízení?

Obecní úřady s rozšířenou působností "úřady územního plánování" v přenesené působnosti jsou dotčenými orgány v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydávají územní rozhodnutí a jsou dotčenými orgány v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území (§ 6 odst. 1 písm. e) a f) stavebního zákona. K této problematice bylo vydáno společné metodické doporučení odboru stavebního řádu a odboru územního plánování MMR: Postavení úřadu územního plánování jako dotčeného orgánu v územním řízení, které naleznete na adrese: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky/Stanoviska-odboru-uzemniho-planovani-MMR/Postaveni-uradu-uzemniho-planovani-jako-dotcen. Aktualizace 2013.

03. Lze při projednávání územního plánu považovat za dotčený orgán Vojenskou ubytovací a stavební správu?

Na základě jednání mezi ministerstvem obrany a MMR došlo k úpravě příslušnosti dotčeného orgánu, kdy v případě, že DO je Ministerstvo obrany, stanovisko a závazné stanovisko v příslušné věci vydává jménem Ministerstva obrany místně příslušná Agentura hospodaření s nemovitým majetkem (dříve Vojenská ubytovací a stavební správa). Aktualizace březen 2016.

04. Je orgán ochrany zemědělského půdního fondu při projednávání zadání územního plánu nebo jeho změny dotčeným orgánem?

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu je v tomto případě dotčeným orgánem. K zadání územního plánu nevydává stanovisko ani souhlas. Může však uplatnit požadavky na obsah územního plánu (§ 47 odst. 2 stavebního zákona). Aktualizace únor 2013.

07. Kdo je příslušným dotčeným orgánem z hlediska ochrany ZPF při pořizování změny regulačního plánu?

Příslušným dotčeným orgánem na úseku ochrany ZPF je podle § 15 písm. d) ve spojení s § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, obecní úřad obce s rozšířenou působností (na území hlavního města Prahy Magistrát hl. m. Prahy). Aktualizace 2013.

08. Kdo je dotčeným orgánem v procesu územního plánování resp. procesu územního řízení podle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) ve věci vymezení ochranného pásma u zařízení pro chov zvířat?

Pokud není podmínka ochrany stanovena přímo zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (územní rozhodnutí se pak nevydává - § 83 odst. 3 SZ), je dotčeným orgánem krajská veterinární správa, a to ve smyslu § 49 odst. 1 písm. j) citovaného zákona. Aktualizace únor 2013.

09. Je úřad územního plánování jako samostatné oddělení stavebního úřadu dotčeným orgánem v územních řízeních ve smyslu § 6 odst. 1 písm. e) stavebního zákona č. 183/2006 Sb.?

Podle § 13 odst. 1 písm. d) je obecným stavebním úřadem pověřený obecní úřad. Podle § 6 odst. 1 je úřadem územního plánování obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud je ve vašem případě úřad územního plánování samostatným oddělením stavebního úřadu, jedná se o organizační uspořádání jednoho jediného obecního úřadu. Pokud tento obecní úřad z titulu stavebního úřadu vydává územní rozhodnutí, pak úřad územního plánování (přitom nezáleží na tom, že je oddělením stavebního úřadu) není v územním řízení dotčeným orgánem. Aktualizace únor 2013.

10. Jak lze rozumět § 6 odst. 1 písm. f) stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve kterém se uvádí, že úřad územního plánování je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území?

Obecní úřad obce s rozšířenou působností, tj. úřad územního plánování v přenesené působnosti podle § 6 odst. 1 f) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území. Změna v území je podle § 2 odst. 1 písmeno a) změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb a jejich změn. Paragraf 6 odst. 1 f) se vztahuje mimo jiné k § 15 - Speciální stavební úřady a 16 - Vojenské a jiné stavební úřady. V § 15 odst. 2 a § 16 odst. 4 je požadováno vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování. Aktualizace únor 2013.

11. Jaké postavení máme v územním, resp. stavebním řízení, jsme-li vlastníky televizních kabelových rozvodů v několika městech a obcích a optických kabelů po celé ČR?

Mohou nastat dva případy: 1. Pokud je vaše zařízení přímo dotčeno, pak máte postavení účastníka řízení se všemi právy a povinnostmi. 2. Pokud se jedná o zjišťování existence vašeho zařízení, pak jsou vaše stanoviska jako vlastníka technické infrastruktury neopominutelným podkladem pro rozhodování. Nejste však dotčeným orgánem. Aktualizace srpen 2011.

12. Co se rozumí závažnými důvody k uplatnění prodloužení lhůty pro vyjádření dotčených orgánů (§ 50 odd. 5)? Musí vždy pořizovatel uvedené důvody akceptovat? Existuje možnost, jak se bránit zbytečnému prodloužení lhůty ze strany dotčených orgánů při realizaci změny územního plánu velmi malého rozsahu?

Pokud dotčenému orgánu brání závažné důvody k uplatnění stanoviska ve stanovené lhůtě, doloží pořizovateli nejpozději při společném jednání konkrétní závažné důvody a uvede i lhůtu, ve které stanovisko uplatní. Lhůtu pro uplatnění stanoviska lze prodlužit nejdéle o 30 dnů. O prodloužení lhůty pořizovatel nerozhoduje, ale v případě závažných důvodů ji ze zákona akceptuje. Aktualizace 2013.

13. Může mít obec postavení dotčeného orgánu?

Může, dle ustanovení § 188a odst. 2 SZ, cit.: „Stavby uvedené v odstavci 1 písm. c) až e) lze umisťovat jen se souhlasem zastupitelstva obce, na jejímž území má být stavba umístěna. Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové stavby. V řízení o umisťování těchto staveb má zastupitelstvo obce postavení dotčeného orgánu; v tomto případě není obec účastníkem řízení.“ Aktualizace 2013.

14. V případě, že bude dotčený orgán posuzovat hranice ochranného pásma chovu zvířat, podle jakých zákonů, vyhlášek, nařízení, postupů a metodik by měly být vymezeny?

K dané problematice vydal Ústav územního rozvoje příručku zpracovanou v roce 1999 a od té doby pravidelně dvakrát ročně aktualizovanou Limity využití území, Vybrané kapitoly příručky jsou průběžně konzultovány s jednotlivými resorty a organizacemi. Limit č. 1.3.101 Pásma hygienické ochrany u zařízení pro chov zvířat je jediným materiálem zpracovaným na ÚÚR k této problematice. Aktualizace únor 2016.

15. Kde najdu seznam dotčených orgánů a jaké jsou kompetence těchto subjektů?

Přehled dotčených orgánů je zveřejněn v publikaci vydané Ústavem územního rozvoje „Dotčené orgány v procesu územního plánování“ (autor: Ing. arch. M. Blažková) a zveřejněné na stránkách ÚÚR. Aktualizace únor 2016.

16. Může úřad územního plánování v závazném stanovisku určit podmínky, týkající se umístění stavby na pozemku (stanovit například vzdálenost od komunikace) a odůvodnit je respektováním urbanistického a architektonického rázu, i když územní plán obce žádné podmínky (regulativy) tohoto typu neobsahuje?

Úřad územního plánování neuplatňuje závazné stanovisko, ale vyjádření - viz metodické doporučení Postavení úřadu územního plánování jako dotčeného orgánu v územním řízení. Jako dotčený orgán [§ 6 odst. 1 písm. e)] dbá o soulad záměrů požadovaných v územním řízení s ÚPD a plní další úkoly územního plánování podle § 19 stavebního zákona, tedy vyjadřuje se např. i z hlediska stanovení urbanistických, architektonických a estetických požadavků na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb. Aktualizace 2014.

17. Pokud se dotčený orgán nedostaví na společné jednání o návrhu územního plánu nebo jeho změny podle § 50 odst. 2 SZ nebo na jeho veřejné projednání podle § 52 SZ, porušují tím zákon?

Dotčené orgány mají právo se jednání nebo veřejného projednání zúčastnit, není to však jejich povinnost. Lhůty pro jejich stanoviska se při neúčasti na jednání nebo veřejném projednání nemění a k později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Aktualizace 2014.

Kompetence

01. Jaké jsou kompetence CHKO a do čeho všeho může zasahovat?

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů (tedy i správy CHKO). Výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, týkající se chráněných krajinných oblastí (CHKO) a ostatního území ČR, je dán zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 38 slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo (dále jen "plán péče"). Aktualizace 2013.

02. Jsme odbor výstavby a životního prostředí, kde oddělení ŽP potvrzuje žádosti o vynětí ze ZPF a požaduje u oddělení stavebního úřadu potvrzení podané žádosti o souladu s ÚPD. Nejsme si jisti, zda lze takto postupovat, že se žádosti potvrzené oddělením ŽP spolu s přílohami musí odeslat úřadu územního plánování, který je předá odboru ŽP téhož úřadu.

Jeden a tentýž odbor by neměl potvrzovat žádost a vzápětí tentýž odbor potvrzovat soulad s ÚPD. Mohlo by se eventuálně jednat o střet zájmů. Jedná se však o organizační záležitost, která je v kompetenci příslušného úřadu. Aktualizace 2013.

03. Může úředník jednoho správního obvodu vykonávat činnosti podle § 6 pro jiný správní obvod?

Podle § 6 odst. 1 písm. c) SZ úřad územního plánování pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu. Aktualizace 2013.

04. Pokud je úřad územního plánování samostatným oddělením stavebního úřadu, je dle § 6 odst. 1 písm. e) Stavebního zákona dotčeným orgánem v územním řízení, za předpokladu, že územní rozhodnutí nevydává „oddělení úřad územního plánování“, ale „stavební úřad“?

Podle § 13 písm. d) je obecným stavebním úřadem pověřený obecní úřad. Podle § 6 odst. 1 je úřadem územního plánování obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud je ve vašem případě úřad územního plánování samostatným oddělením stavebního úřadu, jedná se o organizační uspořádání jednoho jediného obecního úřadu. Pokud tento obecní úřad z titulu stavebního úřadu vydává územní rozhodnutí, pak úřad územního plánování (přitom nezáleží na tom, že je oddělením stavebního úřadu) není v územním řízení dotčeným orgánem. Aktualizace 2013.

05. Kdy úřad územního plánování vydává územní rozhodnutí?

Obecní úřad obce s rozšířenou působností ("úřad územního plánování") v přenesené působnosti je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává jako stavební úřad územní rozhodnutí podle § 77 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona. Úřad územního plánování tedy vydává územní rozhodnutí podle stavebního zákona v případě, že je zároveň stavebním úřadem. Aktualizace 2013.

06. Jako orgán územního plánování jsme se vyjadřovali do 31. 12. 2006 k "žádosti o vydání závazného stanoviska - souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu". Jako "úřad územního plánování" se k této problematice budeme vyjadřovat pro celé území, pro které má úřad přenesenou působnost ve věcech územního plánování? Náš Městský úřad vydává toto stanovisko i pro území patřící k jiným stavebním úřadům, vyjadřovali se do 31. 12. 2006 z hlediska územního plánování k odnětí ZPF, nemají na obci zajištěny kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Má se "úřad územního plánování" vyjadřovat i k území, pro které vydává souhlas s odnětím jiný městský úřad, území je ale z hlediska územního plánování součástí území obce s rozšířenou působností - úřadu pro územní plánování?

Ano, pokud se k "žádosti o vydání závazného stanoviska - souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu" vyjadřuje orgán územního plánování, pak tímto orgánem je úřad územního plánování. Pokud orgán ochrany ZPF požádá úřad územního plánování o stanovisko/vyjádření (a má na to právo dle § 9 odst. 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu), tak tento úřad je povinen vyjádřit se, i když se jedná o vyjádření k území, pro které vydává souhlas s odnětím ZPF jiný městský úřad (ale dotčené území je součástí území obce s rozšířenou působností - správního obvodu úřadu územního plánování). § 9 odst. 5 zákona č. 334/1992 Sb.: „Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může v nezbytných případech požadovat předložení dalších dokladů potřebných k posouzení žádosti.“ Krajský úřad je dotčeným orgánem v případě, týká-li se návrh více správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V ostatních případech je dotčeným orgánem úřad územního plánování. Aktualizace 2013.

07. Na našem MěÚ máme samostatný odbor - stavební úřad a další samostatný odbor územního plánu, rozvoje a investic (úřad územního plánování - ÚÚP). Jak se nás konkrétně (našeho odboru - tedy ÚÚP) týká ustanovení § 171 odst. 1 a 3, na co všechno musíme nebo máme dozírat (myslím v souvislosti s kompetencemi ÚÚP)?

Povinnosti úřadu územního plánování (ÚÚP) vyplývají z § 6 SZ a z dalších příslušných paragrafů SZ, např. § 21, § 24, § 27, § 59, § 60, § 64, § 101, § 162, § 185, § 186, § 188. Co se rozumí státním dozorem ve věcech územního plánování, je uvedeno v § 171 odst. 1 SZ: „… Při výkonu této působnosti dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona.“ Aktualizace 2013.

Stanoviska

01. Jak si vysvětlit pojmy koordinované stanovisko a koordinované závazné stanovisko?

V návaznosti na institut závazného stanoviska upravil nový stavební zákon v ustanovení § 4 odst. 7 koordinované závazné stanovisko jako zvláštní institut sloužící k racionalizaci a zjednodušení postupů v řízeních podle stavebního zákona. Koordinované závazné stanovisko je správní úkon učiněný dotčeným orgánem příslušným na základě několika zvláštních právních předpisů k téže věci, např. k posouzení dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, která je zpravidla následně připojována k žádosti. Koordinované závazné stanovisko nepředstavuje tedy novou zvláštní působnost příslušného dotčeného orgánu, ale je vyjádřením koordinace jednotlivých zvláštních působností podle zvláštních zákonů. Koordinované stanovisko slouží pro jiná opatření a úkony podle stavebního zákona, tzn., že se vydává v případech, kdy nenásleduje vydání rozhodnutí. Blíže viz metodické doporučení OÚP MMR Koordinované závazné stanovisko. Aktualizace 2013.

02. Kdo je příslušný k vydávání koordinovaného závazného stanoviska?

Vydávání koordinovaných závazných stanovisek ve smyslu § 4 odst. 7 stavebního zákona připadá v úvahu u správních orgánů, které vykonávají působnost více dotčených orgánů současně ve více oblastech veřejné správy, resp. podle více zákonů (zákon o ochraně přírody a krajiny, vodní zákon, lesní zákon, zákon o ochraně ovzduší atd.). Může se přitom jednat jak o orgány výkonné moci, tzn. o ministerstva nebo jiné správní úřady, tak o orgány územní samosprávy, tj. o orgány obcí a orgány krajů (při výkonu přenesené působnosti). U každého správního orgánu je postup při vydávání koordinovaného závazného stanoviska determinován jeho charakterem a organizační strukturou. Blíže viz metodické doporučení OÚP MMR Koordinované závazné stanovisko. Aktualizace 2013.

03. Jedná se o oblast CHKO, kde středem lokality vede potok pod správou Lesy ČR. Správa Lesy ČR uvádí menší ochranné pásmo vodoteče (drobný vodní tok) než CHKO. Které stanovisko je závazné?

Obě stanoviska jsou závazná, vlastně překrývají, a proto platí obě, protože podmínky ochrany stanovené pro jednotlivá ochranná pásma zvláštními právními předpisy mohou být různé. Aktualizace 2013.

04. Čím je podmíněno, aby se závazné stanovisko stalo součástí výrokové části rozhodnutí?

Podle § 146 odst. 1 správního řádu - je závazné stanovisko úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány. Aktualizace 2013.

05. Jak se řeší rozporná stanoviska a závazná stanoviska dotčených orgánů?

Řešení rozporů upravuje § 136 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Aktualizace 2013.

08. Je povinností správního orgánu vydat stanovisko kdykoliv ho o to žadatel požádá?

Ano, přičemž žadatel o vydání koordinovaného závazného stanoviska nebo koordinovaného stanoviska musí vždy předložit kvalifikovanou žádost, která umožní její posouzení podle zvláštních zákonů a stanovení podmínek podle těchto zákonů určených do výroku konečného rozhodnutí (např. územního rozhodnutí). Pokud je žádost neúplná nebo požádal-li žadatel o vydání pouze jednoho závazného stanoviska nebo stanoviska, měl by jej příslušný správní orgán poučit ve smyslu § 4 odst. 2 správního řádu tak, aby mohlo být koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko vydáno. Aktualizace 2013.

09. Musí žadatel výslovně uvést, že žádá o koordinované stanovisko?

Žadatel o vydání koordinovaného závazného stanoviska musí předložit kvalifikovanou žádost, která umožní její posouzení podle zvláštních zákonů a stanovení podmínek podle těchto zákonů určených do výroku konečného rozhodnutí (např. územního rozhodnutí). Pokud je žádost neúplná nebo požádal-li žadatel o vydání pouze jednoho závazného stanoviska, měl by jej příslušný správní orgán poučit ve smyslu § 4 odst. 2 správního řádu tak, aby mohlo být koordinované závazné stanovisko vydáno, tzn. o doplnění žádosti či dalších podkladů. Aktualizace 2013.

10. Musí žadatel vyjmenovat odbory, od kterých stanovisko žádá, nebo úřad vydá koordinované stanovisko vždy?

Žadatel musí pouze podat žádost o koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko. Může žádat buď přímo adresně s určením dotčených zájmů, nebo bez jejich identifikace, tu si učiní příslušný dotčený orgán (tzn. ten, který bude vydávat koordinované závazné stanovisko nebo koordinované stanovisko) na základě přiložených dokladů; v případě územního řízení na základě připojené dokumentace. Poznámka: Seznamy dotčených orgánů jsou součástí příloh formulářů žádostí. Aktualizace 2013.

11. Úřad územního plánování bude vydávat „stanovisko z hlediska územního plánování“ ke všem územním řízením v obvodu ORP nebo pouze k větším záměrům (přesahující území jedné obce)?

Úřad územního plánování vydává stanovisko z hlediska územního plánování ke všem územním řízením ve svém obvodu [§ 6 odst. 1e) stavebního zákona], pokud sám nevydává územní rozhodnutí. Pro územní řízení vedená stavebním úřadem, který je organizační složkou úřadu obce s rozšířenou působností, není úřad územního plánování v přenesené působnosti dotčeným orgánem. Aktualizace 2013.

13. Projednávají orgány územního plánování protichůdná stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů v procesu pořizování ÚPD a stavební úřady protichůdná stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů v procesu územních a stavebních řízení?

Ano. Podle § 4 odst. 8) jsou orgány územního plánování kompetentní projednávat protichůdná stanoviska dotčených orgánů v procesu pořizování ÚPD. Stavební úřady projednávají protichůdná závazná stanoviska v řízeních prováděných těmito úřady. Aktualizace 2013.

14. Jakou oporu v zákoně má vydání negativního koordinovaného stanoviska. Ke každému územnímu řízení nebo územnímu souhlasu vypracováváme koordinované stanovisko. Nyní se nám v jednom případě objevilo, že oddělení územního plánování se stavbou nesouhlasí, ostatní souhlasí. My jsme vydali koordinované stanovisko nerozporných zájmů (doprava, ŽP, památky). Za oddělení územního plánování jsme se vyjádřili, že stanovisko nelze vydat.

Dle našeho názoru i koordinované závazné stanovisko může být negativní. Váš postup považujeme za správný v tom, že jste vydali koordinované závazné stanovisko nerozporných zájmů. Záporné stanovisko úřadu územního plánování zůstane samostatné. Otázkou je, zda je citované oddělení územního plánování dotčeným orgánem podle § 6 odst. 1 písm. e) stavebního zákona nebo organizační složkou stavebního úřadu, který vydává územní rozhodnutí. Ve druhém případě nemá oddělení územního plánování postavení dotčeného orgánu a nevydává závazné stanovisko. Stavební úřad posuzuje záměr žadatele podle § 90. Pokud Není záměr žadatele v souladu s požadavky § 90, pak dle § 92 odst. 2 stavebního zákona žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne. Aktualizace 2013.

15. Městský úřad pověřil pracovníka, který podléhá pod útvar tajemníka, funkcí koordinátora (vydává koordinované stanovisko). Je povinností odboru kultury a památkové péče vydat stanovisko, nebo závazné koordinované stanovisko na základě písemné žádosti koordinátora, nebo o ně musí investor požádat odbor kultury a památkové péče samostatně a bude mu vydáno samostatně. Investor žádá o koordinované závazné stanovisko včetně odboru kultury a památkové péče.

Pokud investor požádá o vydání koordinovaného stanoviska nebo závazného koordinovaného stanoviska, a to včetně stanoviska odboru kultury a památkové péče, je povinností koordinátora vydat koordinované stanovisko nebo závazné koordinované stanovisko za všechny dotčené orgány (odbory) úřadu. Je věcí vnitřní organizace úřadu, jakým způsobem získá koordinátor podklady pro jeho vydání.

16. Může tajemník úřadu pověřit podepisováním koordinovaných stanovisek vedoucího odboru formou příkazu tajemníka?

Tajemník úřadu může v rámci organizačního opatření pověřit kohokoli.

17. Jakým způsobem označit dokumentaci, ke které je vydáváno koordinované stanovisko, aby nedošlo k tomu, že stavebnímu úřadu je předána dokumentace jiná?

Dokumentace vč. jednotlivých výkresů musí být označeny tak, aby nemohlo dojít k záměně.

18. Dotčené orgány se vyjádří k dokumentaci pro územní řízení v rámci koordinovaného stanoviska, musí se potom stejně vyjadřovat v rámci stavebním úřadem vedeného územního řízení?

Dotčené orgány jsou vázány svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem (§ 4 odst. 3 SZ).

19. Jsou koordinovaná stanoviska vydávána i k dokumentacím ke stavebnímu řízení, k odstranění stavby, změně užívání?

Ano.

20. Je nezbytně nutné vést ve věci koordinovaného stanoviska řádný spis se všemi náležitostmi stanovenými ve správním řádu, či je možné vést tuto evidenci jen v rámci vnitřní elektronické spisové služby městského úřadu?

Ve věci koordinovaného stanoviska se vede řádný spis se všemi náležitostmi stanovenými ve správním řádu.

21. Co má koordinátor archivovat? Pouze spis koordinovaného stanoviska? A dokumentaci spolu s vyjádřením (koordinované závazné stanovisko) zašle investorovi?

Ano, pouze spis.

22. Je povinností koordinátora ponechávat si dokumentaci k vydanému koordinovanému stanovisku?

Ne. Z žádného právního předpisu tato povinnost nevyplývá.

Finanční otázky

Dotace

01. Kde může obec žádat o dotaci pro pořízení územního plánu nebo jeho změny?

O dotace na zpracování územního plánu nebo jeho úpravy je možné žádat v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Aktualizace 2016.

02. Kde je možno zažádat o státní dotaci, například pro výměnu oken nebo zateplení domu?

Podporou realizace a oprav bytové výstavby se zabývá Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení.

Náhrady za změnu v území

01. Vztahuje se náhrada za změnu využití území (zrušení určení pozemku k zastavění) podle § 102 odst. 2 i na ty změny v území, které nejsou z podnětu obce?

Není rozhodující, kdo podnět podá. Podstatné je schválení pořízení změny územně plánovací dokumentace zastupitelstvem obce podle § 44 stavebního zákona. Paragraf 102 odst. 2 stavebního zákona nabyl v souladu s § 198 účinnosti dnem 1. ledna 2012. Aktualizace únor 2013.

02. Obec má platný ÚPN SÚ z roku 1998. Zastupitelstvo nyní rozhodlo o pořízení nového územního plánu a na základě požadavku dotčeného orgánu ochrany přírody je v novém ÚP navrženo podstatně méně zastavitelných ploch, než v platném ÚPN SÚ. Vztahují se náhrady za změnu v území dle § 102 odst. 2 SZ i na takto pořizovaný nový územní plán?

Ano, podle našeho názoru vztahují. K řešení této situace napomáhá novela stavebního zákona, účinná od 1. 1. 2013. Aktualizace 2013.

Komplexní pozemkové úpravy

Pozemkové úpravy

01. O co bychom měli požádat obecný stavební úřad (…územní rozhodnutí, územní souhlas?) před podáním žádosti o vydání stavebního povolení pro stavby na pozemcích určených k zastavění společnými zařízeními, dle schváleného návrhu komplexních pozemkových úprav (stavby polních cest, vodohospodářská opatření apod.)?

Informaci k této problematice naleznete v metodice "Koordinace územních plánů a pozemkových úprav" na str. 12 na adrese: http://www.uur.cz/images/8-stanoviska-a-metodiky/23-metodika-up-a-pu-2-aktual-zneni.pdf. Aktualizace 2016.

Kvalifikační požadavky

Autorizace

01. Co se rozumí pod pojmem vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územního plánování?

Vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územního plánování je vysokoškolské vzdělání získané studiem v příslušných studijních oborech v bakalářském studijním programu trvajícím nejméně 4 roky nebo magisterském studijním programu (viz zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). Náležitosti vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územního plánování jsou uvedeny v § 6 Autorizačního řádu ČKA: „Za uznané odborné vzdělání se jako podmínka pro udělení autorizace v oboru „územní plánování“ považuje studium s prvořadým zaměřením na územní plánování a urbanismus, koncipované v průběhu celého studia jako vzdělání multidisciplinární, s časově i proporčně vyváženým poměrem technických a humanitních disciplín a teoretických a praktických předmětů,…“ Aktualizace 2013.

02. Co se rozumí vysokoškolským vzděláním „příbuzného oboru“ uznaným pro autorizaci v oboru územního plánování, tedy o jaké příbuzné obory se jedná?

V Autorizačním řádu ČKA, se v § 3 odst. 4 uvádí: „Za vzdělání příbuzné se pro udělení autorizace považuje bakalářský stupeň vzdělání v oborech architektonických, urbanistických a územně plánovacích a krajinářských v trvání kratším čtyř let, popřípadě vysokoškolské vzdělání dosažené ve studijních oborech příbuzných oborům architektonickým, urbanistickým a územně plánovacím a krajinářským, pokud alespoň rámcově splňuje podmínky stanovené v tomto řádu pro příslušný obor, …“. Pro účely autorizace schvaluje autorizační rada usnesením a zveřejňuje po předběžném vyjádření představenstva Komory seznam škol poskytujících uznané odborné vzdělání a vzdělání příbuzné. Na webové stránce České komory architektů je uveden Seznam škol s uznaným a příbuzným vzděláním pro autorizaci v České komoře architektů. Aktualizace únor 2016.

03. Kdo a za jakých podmínek určuje, které vysokoškolské vzdělání je ve smyslu § 24 odst. 3 písmeno b) stavebního zákona "vysokoškolským vyděláním příbuzného oboru uznaného pro autorizaci v oboru územního plánování"?

Stanovení příbuzných oborů uznaných pro autorizaci v oboru územního plánování je zákonem svěřeno České komoře architektů. Aktualizace leden 2013.

04. Je pro vypracování územní studie nutná autorizace?

Vypracování územní studie patří mezi vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 odst. 1 SZ), a proto je autorizace nutná. Aktualizace leden 2013.

05. Je nutná autorizace pro studii stavby?

Stavební zákon pojem studie stavby nezná. Nejedná se o vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 SZ). Aktualizace 2014.

06. Jakou autorizaci (kvalifikaci) musí mít osoba, která zpracovává dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí o změně využití území, dělení nebo scelování pozemku nebo ochranném pásmu?

Dokumentace pro uvedená územní rozhodnutí musí být zpracována autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem a to s oprávněním v souladu s § 17 a 18 zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění. Aktualizace leden 2013.

Kvalifikační požadavky

01. Jaké kvalifikační požadavky jsou na úředníka zajišťujícího územně plánovací činnost, co všechno musí splňovat.

Podle § 24 stavebního zákona úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu a splňuje požadavky vzdělání a odpovídající praxe. Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu. Kvalifikační požadavky splňuje dále i fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě (odpovídající praxe), nebo vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe. Výjimku z kvalifikačních požadavků upravuje § 195 stavebního zákona. Aktualizace 2013.

02. Může úřad územního plánování zajistit územně plánovací činnost prostřednictvím vysokoškoláka, který sice nemá požadovanou praxi v územním plánování, který ale bude tuto územně plánovací činnost vykonávat pod vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky? Bude se mu taková praxe počítat jako výkon územně plánovací činnosti?

Úředník, který vykonává územně plánovací činnost (např. pořizuje ÚAP) aniž by splňoval požadavky dle § 24 stavebního zákona, může tuto činnost vykonávat pod dohledem a pod vedením úředníka, který uvedené kvalifikační požadavky splňuje. Pod tímto dohledem bude pracovat do doby, než bude kvalifikační požadavky sám splňovat. Tímto způsobem můžete splnit podmínku odpovídající praxe. Během této doby si můžete zároveň složit zkoušku zvláštní odborné způsobilosti na úseku územního plánování. Aktualizace 2013.

03. Budou se udělovat výjimky na praxi v oblasti územního plánování? Co znamená odpovídající praxe podle § 24 odst. 3 písm. b)stavebního zákona?

Odpovídající praxe podle § 24 odst. 3 písm. a) i b) stavebního zákona je praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě (jedná se o praxi při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, nikoli praxi v územním rozhodování). Výjimky z kvalifikačních požadavků vzdělání podle § 24 uděluje MMR v případech prokazatelné kvality práce na úseku územního plánování (§ 195 stavebního zákona). Možnost udělení výjimky z praxe zákon neumožňuje. Aktualizace 2013.

04. K výkladu termínu „odpovídající praxe“. Je vysokoškolák s VŠ vzděláním v oboru pozemní stavby se ZOZ dle vyhlášky č.345/2000 Sb. z roku 2002 na úseku stavebního řádu a vyvlastnění pozemků a staveb a s desetiletou praxí ve státní správě na úseku stavebního řádu a územního rozhodování osobou s odpovídající praxí pro územně plánovací činnost?

Ne, není osobou splňující kvalifikační požadavky. Vyžaduje se praxe v oboru územního plánování (praxe pouze na úseku územního rozhodování není postačující). Aktualizace únor 2013.

05. Pracuji jako úředník na obecním úřadě, splňuji kvalifikační požadavky vzdělání a praxe pro územně plánovací činnost, ale nemám osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu. Nikdo jiný na úřadě tuto specifickou způsobilost nemá. Já chci do konce roku tuto zvláštní způsobilost získat. Mohu pro náš úřad vykonávat územně plánovací činnost jako úředník za účelem pořízení změny územního plánu do doby, než získám zvláštní odbornou způsobilost? Lze udělit případně výjimku?

Pro váš úřad můžete vykonávat územně plánovací činnost pod dohledem pracovníka s požadovanou způsobilostí, a to do doby než získáte sám zvláštní odbornou způsobilost, nejdéle však po dobu 3 let. To znamená, že je třeba přijmout nového pracovníka, splňujícího kvalifikační předpoklady nebo do doby vykonání zkoušek odborné způsobilosti nevykonávat úřadem pořizovatelskou činnost. Pro tento případ výjimku udělit nelze. Aktualizace únor 2013.

06. Bude odpovídat kvalifikačním požadavkům pro pořizování ÚAP dle § 24 odst. 3 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb. uchazeč, který je absolventem VUT Brno, fakulty stavební, obor geodezie a kartografie? Je možno složit zkoušky zvláštní odborné způsobilosti na úseku územně plánovací činnosti?

Ano, složit zkoušky ZOZ na úseku územního plánování s tímto vzděláním je možné. Aktualizace únor 2013.

07. Co se rozumí pod pojmem vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování?

Rozumí se tím vysokoškolské vzdělání získané studiem v příslušných studijních oborech pro autorizaci v bakalářském studijním programu trvajícím nejméně 4 roky nebo magisterském studijním programu [§ 4 a § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů]. Aktualizace únor 2013.

08. O jaké vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování, se jedná? Tedy o jaké obory se jedná?

Obory určuje Česká komora architektů (§ 4, § 8 odst. 2 a 3 a § 30d zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). Na webové stránce České komory architektů je uveden Seznam škol s uznaným a příbuzným vzděláním pro autorizaci v České komoře architektů. Aktualizace červenec 2016.

09. V rámci nového stavebního zákona je zaveden institut „Územně analytických podkladů“ (ÚAP). Zároveň jsou stanoveny kvalifikační požadavky pro výkon činností v územním plánování. Osobně by mne zajímalo, zda jsou tyto kvalifikační požadavky nutné i pro činnosti zabývající se jen záležitostmi ÚAP? Mám dosaženo VŠ vzdělání v oboru "geoinformatika".

Pořizování územně analytických podkladů je podle stavebního zákona územně plánovací činností. Podle § 24 tohoto zákona vykonává úřad územního plánování územně plánovací činnost úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle stavebního zákona. Kvalifikační požadavky splňuje mimo jiné i fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe. Úředník, který vykonává územně plánovací činnost (např. pořizuje ÚAP) aniž by splňoval požadavky dle § 24 stavebního zákona, může tuto činnost vykonávat, avšak pod dohledem a pod vedením úředníka, který uvedené kvalifikační požadavky splňuje. Osobám bez odpovídajícího vzdělání, může Ministerstvo pro místní rozvoj (konkrétně odbor územního plánování) udělit výjimku podle § 195 odst. 2 stavebního zákona. K žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání žadatel připojí zejména: a) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů v délce nejméně 18 měsíců, včetně výčtu územně plánovacích dokumentací nebo územně plánovacích podkladů, na jejichž pořízení se prokazatelně osobně podílel, s uvedením rozsahu svého podílu, b) kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace a návrhu územně plánovací dokumentace, anebo stanoviska krajského úřadu k návrhu územního plánu, na kterých se osobně podílel, c) posudek o pracovní činnosti nebo jiný doklad prokazující kvalitu práce, d) kopii osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování. Aktualizace 2013.

Novela stavebního zákona (zákon č. 350/2012)

Přechodná ustanovení

01. Jak navázat po 1. 1. 2013 při pořizování územního plánu? Nevíme, jak si vyložit bod 7. Přechodných ustanovení „velké novely“ stavebního zákona: „Činnosti … neuvedené v bodě 6, které byly započaty a neukončeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a posuzují podle dosavadních právních předpisů;…“.

Na webových stránkách MMR je zveřejněna metodika OÚP MMR: Přechodná ustanovení – územní plán, která podrobně mapuje postup při pořizování územního plánu po 1. 1. 2013. Leden 2013.

Občanská sdružení

Občanská sdružení

01. Je pořizovatel při pořizování územně plánovací dokumentace povinen přihlášené občanské sdružení obesílat?

Pořizovatel není povinen občanská sdružení jednotlivě obesílat, projednávání se oznamuje veřejnosti (tj. i občanským sdružením) veřejnou vyhláškou. Aktualizace 2013.

Stavební zákon a související právní předpisy

České technické normy (ČSN)

01. Jak je zajištěna přístupnost ČSN podle § 196 odst. 2 stavebního zákona?

Vámi uvedený § 196 odst. 2 stavebního zákona byl zákonem č. 91/2016 Sb., kterým se měnil zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, zrušen. Povinnost postupovat podle technické normy ukládá pouze vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a to v § 20 odst. 5 písm. a): „Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje splnění požadavků této vyhlášky“. V souladu s tímto požadavkem je na webových stránkách MMR veřejně přístupná česká technická norma ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací včetně její změny. Aktualizace 2016.

Předpisy

01. Kde je možné najít platné znění stavebního zákona a souvisejících vyhlášek?

Platné znění stavebního zákona, jeho prováděcích vyhlášek a souvisejících právních předpisů je uveřejněno mimo jiné na portálu Ministerstva pro místní rozvoj. Aktualizace 2016.

Stavební zákon a související vyhlášky

01. Jak jsou právně závazné číselné odkazy uvedené jako index v textu stavebního zákona?

Číselné odkazy jsou nedílnou součástí zákona a jsou právně závazné, jako ustanovení jednotlivých paragrafů. Aktualizace 2013.

02. Kde je možné si ověřit platnost stavebního zákona a souvisejících vyhlášek?

Platné znění stavebního zákona, jeho prováděcích vyhlášek a souvisejících právních předpisů je uveřejněno na portálu Ministerstva pro místní rozvoj (viz níže - odkaz v otázce 03. a 04.) Aktualizace 2013.

03. Kde najdu aktuální znění vyhlášky 500/2006 Sb., po 1. 1. 2013?

Platné znění vyhlášky č. 500/2006 Sb. je uveřejněno na portálu Ministerstva pro místní rozvoj. Aktualizace 2016.

04. Kde najdu aktuální znění vyhlášky 501/2006 Sb., po 1. 1. 2013?

Aktuální znění vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů naleznete na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Aktualizace 2016.

Výjimky

01. Je možné udělovat výjimky ze stavebního zákona?

Ze stavebního zákona výjimky udělovat nelze. Výjimky lze udělit pouze v souladu s ustanovením § 169 stavebního zákona z některých prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu, ve kterých je to výslovně uvedeno. Aktualizace 2013.

Umísťování a povolování staveb

Antény

01. Je někde vymezen pojem „anténa“ pro individuální zdroje příjmu signálu, která by pod režim stavebního zákona nespadala?

Není. Stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy pojem anténa nedefinují. Aktualizace 2014.

Bioplynové stanice

01. Investor má záměr v intravilánu uprostřed obce uvnitř stávajícího areálu zemědělské výroby postavit bioplynovou stanici (BPS) a obec se záměrem investora souhlasí. Obec nemá zpracován územní plán, má pouze nově vymezené zastavené území obce dle § 59 stavebního zákona, vydané formou opatření obecné povahy (OOP). Lze tuto bioplynovou stanici povolit?

Z výše uvedeného je zřejmé, že se jedná o umístění BPS uvnitř stávajícího areálu zemědělské výroby; nejedná se o vymezení nové plochy ve smyslu § 3 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Doporučujeme k prostudování metodický pokyn Stavby a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů, umístěný na internetových stránkách ÚÚR. Z metodického pokynu uvádíme: V souvislosti s rozšiřováním využívání obnovitelných zdrojů energie vznikají nové druhy staveb a zařízení pro výrobu energie. Vhodné k umístění jsou areály zemědělských zařízení nebo nevyužité výrobní areály (tzv. brownfields), nacházející se v dostatečné vzdálenosti od ploch bydlení. Nezbytné je stanovit ochranné pásmo a dodržet odstupové vzdálenosti zejména od ploch bydlení, rekreace a občanského vybavení. V současné době je uvedená metodika na našich webových stránkách označena jako neaktuální, neboť nebyla po novele stavebního zákona v roce 2013 aktualizována. Je tedy třeba ji s touto novelou porovnat. Aktualizace 2016.

Chaty

01. Lze na pozemku, podle územního plánu zahrnutém v nezastavěném území obce do plochy krajinné zóny přírodní (výstavba rekreačního objektu nepřípustná), umístit stavbu rekreačního objektu v souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona?

Nelze, jednalo by se o rozpor s územním plánem. Rekreační objekt by nebylo možné povolit ani podle § 18 odst. 5 stavebního zákona, protože neodpovídá charakteristice přípustných druhů staveb pro rekreaci uvedených v příkladmém výčtu obsaženém v tomto ustanovení. Aktualizace 2013.

Energetická soustava

01. Je kabelové vedení, případně vzdušné vedení NN energetickým vedením a stavbou technické infrastruktury?

Ano, kabelové vedení, případně vzdušné vedení NN je energetickým vedením, které je součástí technické infrastruktury. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) bod 2 SZ uvádí, že technickou infastrukturou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody. Aktualizace 2014.

02. Je kabelové vedení NN zařízením, které je součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy?

Ano, vedení NN je součástí energetické soustavy viz zákon č. 458/2000Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Aktualizace 2013.

03. Je veřejné osvětlení součástí energetické soustavy?

Není. Veřejné osvětlení je energetické vedení, nejedná se však o součást energetické soustavy nýbrž o odběrné zařízení odběratele. Aktualizace 2013.

Garáže

01. Musí být stavba garáže posouzena ve zjišťovacím řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí?

Podle § 1 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, podléhají posuzování v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Podle § 3 písm. a) se pro účely tohoto zákona záměrem rozumí stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Podle § 4 odst. 1 jsou předmětem posuzování podle tohoto zákona: a) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování vždy, b) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II včetně záměrů nedosahujících příslušných limitních hodnot; tyto záměry podléhají posuzování, pokud se ve zjišťovacím řízení stanoví, že mohou mít významný vliv na životní prostředí. Pojem garáž se v tomto zákoně i všech jeho přílohách objevuje pouze v jednom případě, a to ve výčtu viz KATEGORIE II (záměry vyžadující zjišťovací řízení): 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu. Z uvedeného vyplývá, že zjišťovací řízení se provádí pouze v případech, kdy záměry kategorie II dosahují uvedené limity. Aktualizace 2014.

Nezastavěné území - umísťování staveb

01. Lze„stavbu veřejné sauny s občerstvením a informacemi pro turisty“ považovat za "stavbu, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu" podle § 18 odst. 5 stavebního zákona?

Za stavby, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu mimo uvedené považovat např.: přístřešky proti nepohodě, altány k odpočinku, turistické značení, rozhledny. Stavba veřejné sauny s občerstvením a informacemi pro turisty dle našeho názoru neplní účel, který § 18 odst. 5 stavebního zákona zamýšlel a je nutno ji zohlednit v územním plánu. Aktualizace 2013.

02. Lze do nezastavěného území v souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona umístit hrací plochu golfového hřiště, pokud stavby typu sociálního zázemí apod. budou v zastavěném území?

Dle našeho názoru lze hrací plochu golfového hřiště v nezastavěném území umístit. K 1. 7. 2013 vydalo MMR Metodické sdělení k vymezování ploch pro golfové hřiště v územním plánu, kde se uvádí, že se celé území navrhované pro golfový areál nevymezuje jako zastavitelná plocha. Převážná část záměru vybudování golfového hřiště spočívá v provedení terénních úprav. Jejich výsledkem není stavební dílo, jedná se však o území, na kterém se mohou nacházet jednotlivá stavební díla. V případě záměru golfového areálu je proto potřebné od sebe odlišit část území, která se v územním plánu vymezuje k zastavění, tedy pro stavby tvořící zázemí golfového areálu, např. šatny, restaurace, atd., a dále část území navrhovanou pro hrací plochu golfového hřiště. Aktualizace 2016.

03. Lze užít § 18 odst. 5 stavebního zákona pro obce s platným územním plánem?

Ano. Územní plán ovšem může podmínky uvedené v citovaném paragrafu zpřísnit. Aktualizace 2013.

04. Lze v souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona umístit v nezastavěném území volně přístupné fotbalové hřiště?

Podle ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona lze v nezastavěném území umisťovat mimo jiné i takové stavby, zařízení a jiná opatření, která zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu. Z příkladmého výčtu uvedeného v textu zákona je zřejmé, že se nemůže jednat např. o stavby pobytové rekreace. Dle názoru odboru územního plánování splňuje hřiště přístupné veřejnosti požadavek na zlepšení využití území pro rekreaci a cestovní ruch. Novelou stavebního zákona účinnou od 1. ledna 2013 byl doplněn text § 18 odst. 5 následovně: „Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.“. Tuto podmínku musí posoudit příslušný stavební úřad ve správním řízení a odůvodnit svůj názor v odůvodnění rozhodnutí. Je třeba upozornit, že § 18 odst. 5 stavebního zákona nelze vykládat tak, že je stavba na základě tohoto ustanovení automaticky umístěna, ale že v územním řízení bude posouzeno, zda umístění nebrání jiné okolnosti, zejména jiné veřejné zájmy hájené v závazných stanoviscích uplatněných dotčenými orgány. Srpen 2014.

Obnovitelné zdroje energie

01. Lze umístit fotovoltaickou elektrárnu v nezastavěném území obce?

Nelze. Fotovoltaickou elektrárnu lze umístit pouze v zastavitelné ploše vymezené územním plánem viz metodický pokyn MMR Stavby a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů. V současné době je uvedená metodika na našich webových stránkách označena jako neaktuální, neboť nebyla po novele stavebního zákona v roce 2013 aktualizována. Doporučujeme ji tedy porovnat s touto novelou.Aktualizace 2016.

02. Je možné umístit fotovoltaickou elektrárnu o ploše cca 0,5 ha ve volné krajině v případě, že obec má územní plán (a fotovoltaická elektrárna v něm vyznačena není)?

Fotovoltaickou elektrárnu lze umístit pouze v zastavěném území nebo zastavitelné ploše vymezené územním plánem, pokud to podmínky stanovené územním plánem pro využití plochy připouští. Aktualizace 2013.

03. Je pro výstavbu malé vodní elektrárny na nové lokalitě potřebná změna územního plánu?

Ano. Vymezení plochy pro stavbu malé vodní elektrárny v nezastavěném území je podmíněno změnou územního plánu. V tomto případě půjde o vymezení nové zastavitelné plochy pro využití vodní energie. V ČR se za malou vodní elektrárnu (MVE) považují zařízení s výkonem pod 10 MW, v EU pod 5 MW. MVE má plošné nároky na hráz nebo jez, náhon a strojovnu a vyžaduje připojení do distribuční (příp. přenosové) soustavy. Aktualizace 2013.

Odstupy staveb

01. Které ustanovení stavebního zákona řeší odstupy staveb od hranice pozemku sousedního vlastníka a vzájemné odstupy staveb?

Problematiku řeší § 23 a následující vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Doporučujeme konkrétní záměr umístit stavbu konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem, případně přímo zažádat o územně plánovací informaci (§ 21 stavebního zákona). Požadavky na umísťování staveb a jejich vzájemné odstupy jsou také podrobně uvedeny v publikaci Limity využití území. Aktualizace 2016.

Rybník

01. Je možná výstavba nekomerčního rybníčku pro chov ryb cca do 1500 m2 na pozemcích mimo zastavěné území? Lze na tuto výstavbu použít § 18 odst. 5 stavebního zákona? Prosím o radu jak zjednodušit povolovací řízení pro výstavbu vodní plochy, obec má schválený územní plán.

Pokud má obec platný územní plán a záměr vybudovat rybník s ním není v souladu, pak je nutná jeho změna. Na základě provedené změny může obecný stavební úřad vydat územní rozhodnutí. Pokud obec nemá územní plán, pak lze využít ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona a vést územní řízení. Protože rybník je vodní dílo, vydá následně vodoprávní orgán stavební povolení.Aktualizace 2013.

Územně plánovací informace

01. Co je to územně plánovací informaci (ÚPI) a kdy je možnost o ni požádat?

ÚPI je novým nástrojem územního plánování (§ 21 SZ) – tzv. předběžná informace (§ 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád), který zajišťuje poskytování informací o stavu území, návrzích na změny jeho využití a také o vydání příslušných rozhodnutí a opatření. Platnost ÚPI je jeden rok ode dne jejího vydání. Každý může požadovat od správního orgánu, který je příslušný vydat rozhodnutí nebo podmiňující úkon, aby mu v písemné formě poskytl předběžnou informaci o tom, zda lze určitý záměr uskutečnit a podle jakých hledisek bude posuzovat žádost pro vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu, popř. za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. V téže věci lze předběžnou informaci požadovat jen jednou a lze ji požadovat i po zahájení řízení. Pod kterým paragrafem je, prosím, ve stavebním zákoně (případně v některé související vyhlášce) uvedena možnost převést zastavitelnou plochu zpět na nezastavitelnou, pokud nebylo zahájeno během 5 let správní řízení, naplňující navržené funkční využití. Aktualizace 2014.

02. Jakým způsobem se může o ÚPI požádat?

Náležitosti žádosti o vydání územně plánovací informace jsou uvedeny v § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu. Aktualizace 2013.

03. Které orgány mají vydávat jednotlivé druhy ÚPI podle § 21 odst. 1, pod písmeny a) - c)?

ÚPI poskytují orgány územního plánování (krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele) a stavební úřad, a to vždy v rámci své působnosti, tzn. k předmětu informace nebo příslušného rozhodnutí anebo opatření, které jim náleží. Aktualizace 2013.

04. Kdy se má stavebník pro územně plánovací informaci (ÚPI) obrátit na úřad územního plánování, a kdy na stavební úřad.

Z logiky věci vyplývá, že stavební úřad by měl poskytovat ÚPI podle § 21 odst. 1 písmeno b), c), a d)SZ, a to pouze pro územní rozhodnutí, pro územní souhlas a podmínky pro provedení jednoduchých staveb (§ 104 SZ). Zbývající by pak příslušelo úřadu územního plánování, případně obecnímu úřadu pověřenému pro výkon činnosti pořizovatele. Aktualizace 2013.

05. Co má územně plánovací informace obsahovat?

Obsah vydané územně plánovací informace vždy vychází z požadavku na předběžnou informaci, tj. pro jaký záměr na změnu v území, zejména účel a technické provedení stavby nebo jiného opatření v území je územně plánovací informace požadována (§ 21 odst. 1 a 2 stavebního zákona). ÚPI obsahuje informaci, zda lze určitý záměr uskutečnit a o tom, podle jakých hledisek bude stavební úřad posuzovat žádost o vydání rozhodnutí nebo popřípadě za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. Aktualizace 2013.

06. Jak postupovat, když stavebník s vydanou územně plánovací informací (ÚPI)nesouhlasí?

Pokud stavebník nesouhlasí s vydanou ÚPI, může požádat ve smyslu § 156 správního řádu o její přezkoumání. Aktualizace 2013.

07. Kdo konkrétně vydává a má dle zákona vydat územně plánovací informaci podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.? Kdo je ten oprávněný úřad pro vydání informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace?

Územně plánovací informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace [§ 21 odst. 1 písm. a) stavebního zákona], vydává úřad příslušný k dotazovanému území. Jedná-li se o informace k ÚAP kraje nebo zásadám územního rozvoje, obraťte se na krajský úřad. Jedná-li se o ÚAP obcí nebo územní plán, obraťte se na úřad územního plánování. Pokud jde o informace na podkladu regulačního plánu nebo územních rozhodnutí, je třeba požádat o informaci stavební úřad, stejně jako vydávání ÚPI pro územní a stavební řízení. Aktualizace 2013.

08. Ve které fázi pořizování územního plánu bude možné vydávat územně plánovací informaci? Bude ji možné podávat na základě rozpracovaného územního plánu nebo stávajícího platného?

V případě poskytování územně plánovací informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití podle § 21 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, se tato informace poskytuje podle schválené nebo vydané ÚPD. Aktualizace 2013.

09. Jsme odbor územního plánování, nejsme stavebním úřadem a nevydáváme žádná rozhodnutí typu územního rozhodnutí, stavebního povolení apod. Je v naší kompetenci vydávání ÚPI pro územní a stavební řízení?

Územně plánovací informace (§ 21SZ) poskytují úřady územního plánování a stavební úřady vždy v rámci své působnosti, tzn. k předmětu informace nebo příslušného rozhodnutí anebo opatření, které jim náleží. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí bude vydávat stavební úřad, je jeho povinností pro toto správní řízení poskytnout ÚPI. Aktualizace 2013.

Územní řízení a územní souhlas

01. Dává úřad územního plánování své stanovisko k územnímu souhlasu?

Úřad územního plánování nedává k územnímu souhlasu stanovisko. Úřady územního plánování (ÚÚP)“ v přenesené působnosti jsou dotčenými orgány v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydávají územní rozhodnutí. [§ 6 odst. 1 písm. e), f)]. ÚÚP jsou dotčenými orgány v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území). Nevydávají závazné stanovisko, vydávají ve smyslu § 136 odst. 1 písm. b) správního řádu pouze vyjádření, a to podle ustanovení § 154 a násl. správního řádu. Jde tedy o jiný podklad pro rozhodnutí správního orgánu podle § 50 odst. 1 správního řádu. S přihlédnutím k ustanovení § 149 správního řádu není obsah vyjádření úřadu územního plánování závazný pro výrokovou část územního rozhodnutí. Je jedním z podkladů, které musí stavební úřad v územním řízení vyhodnotit, a toto vyhodnocení pak zdůvodnit v rámci odůvodnění územního rozhodnutí. Aktualizace 2013.

Veřejné osvětlení

01. Je veřejné osvětlení, případně další kabelové rozvody včetně ochranného pásma v obcích, součástí sledovaného jevu číslo 73 - nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy dle přílohy číslo 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb.?

Veřejné osvětlení je sice elektroenergetické vedení, nejedná se však o součást energetické soustavy. Je zařízením odběrným; odběratelem jsou především obce. Veřejné osvětlení není předmětem sledování pro účely ÚAP. Aktualizace 2014.

Úřady a instituce

Adresář

01. Kde najdu adresy krajských úřadů a jejich odborů s kompetencí pro územní plánování a stavební řád?

Adresář krajských úřadů naleznete na stránkách Konzultačního střediska na adrese: krajské úřady. Aktualizace 2013.

02. Kde najdu adresy úřadů územního plánování?

Adresář úřadů územního plánování naleznete na stránkách Konzultačního střediska na adrese: úřady územního plánování. Aktualizace 2013.

Stavební úřad

01. Jaké jsou druhy stavebních úřadů?

Soustavu stavebních úřadů tvoří obecné stavební úřady, speciální stavební úřady, vojenské stavební úřady a jiné stavební úřady. Vysvětlení působnosti jednotlivých stavebních úřadů najdete v informaci odboru stavebního řádu MM na adrese: http://www.mmr.cz/getmedia/60165ee1-89b7-4d6f-9286-9f33af95456c/Prehled-stavebnich-uradu-a-jejich-cinnost. pdf. Aktualizace 2013.

Územně plánovací dokumentace

Doba platnosti ÚPD

01. Jak dlouho běžně platí zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán? Je nějakým předpisem stanovena maximální doba, např. 10 let? Jak často se zpracovává nová územně plánovací dokumentace?

Maximální doba platnosti ZÚR a ÚP se nestanovuje. Pro zásady územního rozvoje se zpracovává zpráva o jejich uplatňování v uplynulém období. Krajský úřad předloží návrh zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje v uplynulém období ke schválení zastupitelstvu kraje nejpozději do 4 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace. Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracována jejich aktualizace případně nový návrh (§ 42 stavebního zákona). Každé 4 roky se zpracovává zpráva o uplatňování územního plánu v uplynulém období (§ 55 stavebního zákona), jejíž součástí mohou být pokyny pro zpracování změny územního plánu. Doba platnosti regulačního plánu pořízeného z podnětu, který nenahrazuje územní rozhodnutí, se nestanovuje. Ustanovení o nahrazení územního rozhodnutí regulačním plánem z podnětu platí 3 roky ode dne nabytí účinnosti, není-li v něm v odůvodněných případech stanovena lhůta delší, nejdéle však 5 let; doba platnosti může být v odůvodněných případech prodloužena změnou regulačního plánu v době jeho platnosti (§ 71 odst. 2 stavebního zákona). Na dobu platnosti regulačního plánu pořízeného na žádost se uplatní odstavec 2 obdobně, pozbytí platnosti se však vztahuje na celý regulační plán. Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle stavebního zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace (§ 5 odst. 6 stavebního zákona). Platnost územně plánovací dokumentace pořízené před nabytím účinnosti nového stavebního zákona se řídí přechodnými ustanoveními (§ 188 stavebního zákona). Aktualizace 2013.

Hluková studie

01. Může Krajská hygienická stanice požadovat k ÚPD hlukovou studii?

Hlukovou studii nesmí orgán územního plánování pořizovat, není v úkolech územního plánování. Její pořízení je v rozporu se zákonem a dokonce i s Ústavou (orgán státní správy smí vykonávat jen ty činnosti, ke kterým je zákonem výslovně zmocněn). Pořizovatel, který ji pořídí, by ji správně měl dostat k náhradě. MMR je dohodnuto s MZd na tom, že v „hlukově podezřelých plochách“ budou stavby s chráněnými vnitřními (popř. i venkovními) prostory zařazeny do podmíněně přípustného využití a podmínka bude znít, že v dalším stupni projektové přípravy bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech. Aktualizace únor 2013.

Námitky a připomínky při pořizování ÚP

01. Jak vyložit poslední větu § 52 odst. 3: Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží.

Součásti textu zveřejněné vyhlášky k řízení o územním plánu musí být konkrétně uvedeno, kdo může uplatnit námitky (§ 52 odst. 2) a kdo připomínky (§ 52 odst. 3) a do kdy. Aktualizace 2013.

02. Jaký je rozdíl mezi námitkou a připomínkou při pořizování územního plánu?

Dle § 52 odst. 2 stavebního zákona mohou podat námitky proti návrhu územního plánu pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky (§ 52 odst. 3 stavebního zákona) a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Rozhodnutí o námitkách vč. samostatného odůvodnění musí být součástí odůvodnění územního plánu. Připomínky musí být vyhodnoceny (samostatně se o nich nerozhoduje) a toto vyhodnocení je také součástí odůvodnění územního plánu. Aktualizace 2013.

Obecně závazná vyhláška

01. Jak bude provázáno vydávání nově schválených změn ÚPD na existující vyhlášky o závazných částech těchto ÚPD?

Zastupitelstvo musí vydat změnu územního plánu v režimu současně platného stavebního zákona (§ 188: „Při projednání a vydání návrhu změny územního plánu … se postupuje podle tohoto zákona“). Platí přitom, že změna územního plánu musí být vnitřně provázána s původní dokumentací, tj. obsahová struktura původní dokumentace nemůže být změnou narušena. Viz příklad Vydání změny územního plánu obce formou opatření obecné povahy. Aktualizace 2013.

Opatření obecné povahy

02. Jaké náležitosti by mělo mít po obsahové stránce opatření obecné povahy (výroková část, rozhodnutí o námitkách, odůvodnění)?

Základní náležitosti opatření obecné povahy jsou uvedeny v § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Aktualizace 2013.

03. Jak bude korespondovat opatření obecné povahy, jímž se bude vyhlašovat závazná část změny, s obecně závaznými vyhláškami, jimiž byla vyhlášena závazná část původní dokumentace a případné následné změny?

Opatření obecné povahy nahradí měněné části obecně závazné vyhlášky s tím, že tyto části se při rozhodování o území nepoužijí. Aktualizace 2014.

04. Je následující postup správný? Návrh změn územního plánu byl projednáván dle § 50, 51 a 52 zákona č. 183/2006 Sb. a změny byly schváleny zastupitelstvem. Následně budou vydány formou opatření obecné povahy. Dle § 172 a 173 zákona č. 500/2004 Sb. má opatření obecné povahy probíhat ve dvou fázích, kdy k návrhu opatření obecné povahy může kdokoli uplatnit své připomínky a vlastníci námitky. Pak se vyhodnotí a poté se teprve zveřejní na úřední desce. Domníváme se, že projednání návrhu OOP - je v podstatě řízení o změnách dle § 52 zákona č. 183/2006 Sb., kdy jsme vyhodnotili výsledky projednání a zpracovali jsme návrh rozhodnutí o námitkách a připomínkách. Opatření obecné povahy ke schváleným změnám po podpisu primátorem vyvěsíme na úřední desce MMB a patnáctým dnem po dni vyvěšení nabývá účinnosti.

Z otázky vyplývá nepochopení vztahu územního plánu a opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy je jen formou vydání územního plánu. Touto formou musí být zpracován již návrh územního plánu. To se týká i změn územního plánu. Územní plán a jeho změny se neschvalují, ale vydávají formou opatření obecné povahy. Nevyvěšujete tedy opatření obecné povahy ke schváleným změnám, ale veřejnou vyhláškou oznamujete vydání územního plánu nebo jeho změny. Změna (výrok) obsahuje jen pokyny a zásady pro rozhodování, vše ostatní se uvádí do odůvodnění. Výrok a výkresy grafické části změny obsahují jen to, o čem rozhoduje zastupitelstvo. Skutečnosti, které jsou platné bez ohledu na vůli zastupitelstva, se uvádí do textové a grafické části odůvodnění (např. památky, chráněné části přírody, ochranná pásma) - viz příloha č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Patnáctým dnem po dni vyvěšení (16. den včetně dne vyvěšení) na úřední desce nabývá územní plán účinnosti. Aktualizace 2014.

05. Jakou formu má již od počátku mít návrh změny, má vypadat jako OOP nebo tak bude upraven až v průběhu projednávání?

Návrh změny ÚPD musí být zpracován od počátku formou OOP a takto i projednáván. Aktualizace 2013.

Plánovací smlouva

01. Co je to plánovací smlouva?

Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením tzv. plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury (§ 66 odst. 2 SZ). Plánovací smlouva je tedy smlouva mezi obcí (krajem) a žadatelem o vydání regulačního plánu o vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury. Návrh plánovací smlouvy se přikládá k žádosti o vydání regulačního plánu (§ 66 odst. 3 písm. g). V souladu s § 66 odst. 4 pořizovatel posoudí úplnost podané žádosti a zajistí předložení návrhu plánovací smlouvy příslušnému zastupitelstvu ke schválení. Obsah plánovací smlouvy je uveden v příloze č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Aktualizace 2014.

02. Kdy je možno uzavřít s investorem plánovací smlouvu?

Plánovací smlouva, tak jak její obsah udává příloha č. 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., je určena pro použití ve spojitosti s vydáním regulačního plánu (§ 66 odst. 2 SZ) nebo územním řízením (§ 86 a 88 SZ).Aktualizace 2013.

03. Developer staví tři bytové domy, ke kterým je třeba vybudovat prodloužení kanalizační stoky, veřejného vodovodního řadu, novou trafostanici a příjezdovou komunikaci. Tyto stavby nebude po dokončení provozovat a byty budou v průběhu stavby rozprodány. Je nutné v tomto případě územní řízení přerušit a požadovat předložení plánovací smlouvy uzavřené mezi ním a obcí?

V souladu s ustanovením § 88 SZ je zvláštní důvod pro přerušení řízení v případech, kdy záměr developera vyžaduje napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, jejíž současný stav není způsobilý požadavky uspokojit. V tomto případě stavební úřad řízení přeruší a vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy, kterou uzavře developer s obcí, případně s krajem. Obsahem této plánovací smlouvy jsou závazky žadatele na vybudování potřebné infrastruktury, resp. jeho věcný nebo finanční podíl. Aktualizace 2013.

Plocha

01. Je možné na ploše určené územním plánem k bydlení v bytových domech povolit výstavbu rodinných domů?

Územní plány schválené před 1. 1. 2007 stanovovaly urbanistickou koncepci, řešily přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určovaly základní regulaci území a vymezovaly hranice zastavitelného území obce. Pokud ÚP v plochách bydlení v bytových domech vyloučil bydlení v rodinných domech, není tam jejich výstavba možná. Plochy bydlení jsou definovány v § 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Podle § 3 odst. 4 citované vyhlášky lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území plochy s rozdílným způsobem využití dále podrobněji členit. Aktualizace 2013.

02. Do jakých ploch zařadit územní systém ekologické stability?

Prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb. k novému stavebnímu zákonu rozlišuje „plochy přírodní“ (§ 16) a „plochy smíšené nezastavěného území“ (§ 17). Oba paragrafy se zmiňují o ÚSES. Aktualizace 2013.

03. Je možno povolit na základě územního plánu sídelního útvaru z roku 2000 výstavbu ve "výhledové ploše“?

Výhledovou plochu je nutno v rámci změny ÚPN SÚ převést a schválit jako plochu návrhovou. Aktualizace 2013.

04. Jsou místní a účelové komunikace a v nich parkoviště "plochami dopravní infrastruktury" anebo „plochy veřejných prostranství“?

Místní komunikace a parkoviště lze zahrnout do ploch dopravní infrastruktury i do ploch veřejných prostranství. Záleží na posouzení konkrétní situace. Do ploch veřejných prostranství lze komunikace a parkoviště zahrnout pouze v případě, že s tímto veřejným prostranstvím bezprostředně souvisí (např. náměstí – obsluha náměstí, případně i s možností krátkodobého parkování). V ostatních případech se tyto plochy vymezují jako plochy dopravní infrastruktury zajišťující dopravní přístupnost a parkování. Aktualizace 2013.

05. K jakému druhu zástavby je určena zóna obytná - individuálního bydlení rozptýleného? Je v této zóně možno připustit stavbu nových rodinných domů, a za jakých podmínek?

Obecně lze říci, že v uvedené zóně lze stavby nových rodinných domů umístit. Konkrétní odpověď naleznete v příslušné obecně závazné vyhlášce obce, kterou se vyhlašují závazné části územního plánu sídelního útvaru nebo obce (podle stavebního zákona z roku 1976) nebo v opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán (podle stavebního zákona z roku 2006). Musí být splněny všechny podmínky stanovené v územním plánu, tedy podmínky uvedené jak v grafické, tak textové části územního plánu. Aktualizace 2013.

Pořizování územního plánu

01. Jak dalece je potřeba zkoumat v žádosti o pořízení územního plánu nebo jeho změny úplnost návrhu podle § 46 stavebního zákona z hlediska vlastnických nebo obdobných práv k pozemku či stavbě na území obce?

O pořízení územního plánu, případně jeho změny, rozhoduje zastupitelstvo obce, a to buď z vlastního podnětu, nebo na návrh (§ 44). Návrh může podat kromě orgánu veřejné správy nebo občana obce také fyzická nebo právnická osoba, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce, nebo oprávněný investor. Návrh na pořízení tedy nemůže podat kdokoliv. Podle § 44 písm. c), d) a e) se musí jednat buď o občana příslušné obce (tím je dle § 16 zákona č. 128/ 2000 Sb., o obcích, fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a je v obci hlášena k trvalému pobytu) nebo o vlastníka pozemku nebo stavby v obci, nebo o správce nebo provozovatele veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury v obci (oprávněného investora). Podmínky neplatí současně. Pokud se týká občana, je v evidenci obyvatel (na obecním úřadě), pokud se týká vlastnických práv fyzických a právnických osob k pozemkům a stavbám, ty si lze ověřit v Katastru nemovitostí. Aktualizace 2013.

02. Může pořizovatel odmítnout pořízení územního plánu nebo jeho změny a z jakého důvodu? Co je vlastně tím stěžejním důvodem pro posouzení návrhu podle § 46 stavebního zákona?

Pořizovatel návrh na pořízení odmítne v případě, že navrhovatel neodstraní nedostatky požadovaným způsobem a ve stanovené lhůtě. Nedostatky se mohou týkat jednak neúplnosti návrhu (§ 46 odst. 1), jednak nesouladu s právními předpisy (§ 46 odst. 2). Odmítnutí pořizovatel sdělí navrhovateli a předloží o tom informaci zastupitelstvu obce. Má-li návrh na pořízení všechny náležitosti, ale navrhovaná změna je např. evidentně v rozporu s nadřazenou ÚPD, uvede pořizovatel tuto skutečnost ve svém stanovisku. Pokud zastupitelstvo obce přesto rozhodne o pořízení, pořizovatel je povinen pořizovat. Aktualizace 2013.

03. Obec má schválený koncept územního plánu. Nyní obec přichází s dalšími požadavky. Jaký bude další postup? Lze "doprojednat" tyto požadavky?

Tazatele upozorňujeme, že koncept územního plánu se neschvaluje. Schvalují se pokyny pro zpracování návrhu územního plánu. Jsou-li tyto požadavky v rozporu se zadáním, musí být projednána a schválena změna zadání. Mění-li požadavky zastupitelstva obce závažným způsobem koncepci projednaného konceptu územního plánu, v takovém případě doporučujeme práce na pořizování územního plánu zastavit, projednat a schválit nové zadání a dále postupovat podle § 50 a následujících SZ. Aktualizace 2013.

04. Projektant zpracovává na základě schválených pokynů návrh územního plánu. V této fázi podal vlastník pozemků podnět ke změně oproti konceptu. Je ještě možno podnět zahrnout do návrhu?

Schválené pokyny pro zpracování návrhu územního plánu jsou závazné pro zpracování návrhu územního plánu. Podané připomínky v této fázi již nelze akceptovat. Vlastník zmíněných pozemků bude mít možnost podat námitky a připomínky při řízení o vydání návrhu územního plánu. Aktualizace 2013.

05. Jak může obec ovlivnit obsah návrhu územního plánu? V § 50 stavebního zákona je uvedeno, že pořizovatel vyzve k uplatnění stanovisek dotčené orgány, ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit své připomínky. Neuvádí se zde, jestli se k návrhu územního plánu může vyjádřit i obec, pro kterou je územní plán pořizován. Návrh pořizuje pořizovatel na základě pokynů pro zpracování návrhu bez účasti pověřeného zastupitele a bez možnosti do návrhu včlenit případné další požadavky obce.

Obec se „nevyjadřuje“ v procesu pořizování a vydávání ÚP, nýbrž vydáním (případně „neschválením“) v uvedeném procesu rozhoduje. Zastupitelstvo obce schvaluje zadání ÚP (§ 47 odst. 5 SZ). Dále schvaluje pokyny pro zpracování návrhu územního plánu [§ 6 odst. 5 písm. b)]. Obec se dle § 50 odst. 2 stavebního zákona zúčastňuje společného jednání o návrhu ÚP spolu s dotčenými orgány, krajským úřadem a sousedními obcemi. O upraveném a posouzeném návrhu ÚP se koná veřejné projednání. Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu přepracovat, zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem pokyny pro zpracování návrhu územního plánu a předloží je ke schválení zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován (§ 51 odst. 3 SZ). V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej zamítne (§ 54 odst. 3 SZ). Z výše uvedeného vyplývá, že obec má několik příležitostí, kdy může obsah územního plánu rozhodujícím způsobem ovlivnit. Aktualizace 2013.

06. Jak postupovat v případě požadavku na umístění nového záměru do územního plánu v případě, že žádost o zapracování záměru byla podána až v době vydání nového územního plánu.

Pokud byl územní plán již vydán, lze podat zastupitelstvu obce podnět k pořízení jeho změny. Aktualizace 2013.

07. Jak postupovat při neúčasti projektanta na veřejném projednání ÚPD, tedy v případě, kdy se projektant ze své účasti na veřejném projednání omluvil? Musí se vypsat nové řízení?

Na veřejném projednání ÚPD a jejích změn podle § 22 odst. 4 zajistí pořizovatel výklad ve spolupráci s projektantem. Doporučujeme proto zajistit si účast projektanta tím, že tato povinnost bude stanovena ve smlouvě mezi obcí a projektantem. Zákon nevyžaduje nezbytně přítomnost projektanta při veřejném jednání, ani nestanoví postup při jeho neúčasti. Není tedy třeba vypisovat nové veřejné projednání. Aktualizace 2013.

08. Z ustanovení § 55 odst. 4 stavebního zákona nám není dostatečně zřejmé jakým způsobem a ve které fázi pořizování změn ÚPD se má prokazovat nemožnost využití vymezených zastavitelných ploch.

V případě nově pořizovaných změn je nutno nemožnost využít vymezené zastavitelné plochy prokázat již ve fázi zadání. Jedná se o logické zdůvodnění vyplývající z konkrétní situace. Způsob prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch se proto bude lišit případ od případu. Aktualizace 2013.

09. V § 53 odst. 2 stavebního zákona je uvedeno, že pokud dojde na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu územního plánu,… Co je „podstatná úprava návrhu územního plánu“?

Výraz „podstatná úprava“ skutečně není dále ve stavebním zákoně upraven. Zda se jedná o „podstatnou úpravu“ posoudí pořizovatel. Při tomto posouzení vychází zejména ze skutečnosti, zda mohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisů. Podstatnou úpravou se rozumí i taková změna návrhu územního plánu, ke které mohly být uplatněny nové námitky vlastníků pozemků a staveb dotčených touto úpravou. Aktualizace 2013.

10. Osoba, která podá v rámci procesu pořízení ÚPD připomínku resp. námitku, je účastníkem dle správního řádu? Může takováto osoba nahlížet do dokladové části?

Viz otázka 02. dokladová část ÚPD.

11. Pořizuje-li pro obec územní plán tzv. létající pořizovatel, kdo má být napsán v záznamu o účinnosti jako oprávněná úřední osoba pořizovatele?

Podle stavebního zákona je v tomto případě pořizovatelem obecní úřad (§ 6 odst. 2 SZ), podepisovat tedy musí osoba, která má na obecním úřadu v dané věci podpisové právo. Pokud toto není upraveno vnitřními předpisy obce, pak podepisuje starosta. Po odborné stránce záznam o účinnosti této osobě připraví kvalifikovaný pořizovatel, pokud sám podpisové právo nemá. Aktualizace 2013.

12. Musí se podle stavebního zákona po projednání a po úpravě návrhu zadání a návrhu územního plánu dohodnout tyto úpravy s dotčenými orgány, které uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě?

Zákon u návrhu zadání nevyžaduje dohodu s dotčenými orgány nebo s krajským úřadem. Je na zodpovědnosti pořizovatele a určeného zastupitele, jak obdržené požadavky a podněty do návrhu zadání zapracují (§ 47 SZ). Hlavní zodpovědnost za zadání má zastupitelstvo obce, které zadání schvaluje. Stanoviska uplatňují k návrhu zadání jen dva dotčené orgány: krajský úřad z hlediska posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a příslušný orgán ochrany přírody z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Tato dvě stanoviska jsou pro pořizovatele závazná. Aktualizace 2013.

13. Při projednávání zadání zašlou pořizovateli občané své připomínky. Může pak být projednaný návrh zadání změněn pro schválení v zastupitelstvu (např. nové plochy k zastavění)? V § 47 odst. 4 se píše, že se upraví návrh zadání pouze na základě požadavků a podnětů.

Z poslední věty § 47 odst. 2 stavebního zákona lze jednoznačně dovodit, že se k připomínkám uplatněným ve lhůtě přihlíží. Zájmy občanů zastupuje při jednáních o zadání územního plánu určený zastupitel, který spolupracuje s pořizovatelem již při přípravě návrhu zadání (§ 47 odst. 1 SZ). Na základě uplatněných požadavků a podnětů (ale i připomínek) pak pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem případně upraví návrh zadání a předloží jej ke schválení zastupitelstvu obce, pro jejíž území je územní plán pořizován (§ 47 odst. 4 a 5 SZ). Zastupitelstvo obce tedy svým usnesením určuje konečnou podobu zadání a má odpovědnost i za zohlednění oprávněných požadavků, podnětů a připomínek uplatněných při projednání ve stanovené lhůtě. Zastupitelstvo obce může při schvalování zadání oproti předloženému návrhu požadavky na řešení rozšířit nebo změnit (na rozdíl od projednávání návrhu územního plánu). Aktualizace 2013.

Pořizovatel

01. Kdo je pořizovatel?

Podle § 2 odst. 2 písm. a) stavebního zákona je pořizovatelem příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje. Podle § 24 odst. 1 stavebního zákona (SZ) vykonává krajský úřad a úřad územního plánování územně plánovací činnost podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 SZ prostřednictvím úředníků splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Obecní úřad, který není úřadem územního plánování, vykonává územně plánovací činnost podle § 6 odst. 2 SZ) prostřednictvím úředníka nebo jiné fyzické osoby, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Tuto činnost tedy zajišťuje například i na základě smlouvy s fyzickou osobou anebo právnickou osobou, jejíž pracovníci splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti kladené na úředníky obecních úřadů. Aktualizace 2013.

02. Jaké jsou kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, tedy na "pořizovatele"?

Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu (§ 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle stavebního zákona. Podle § 24 odst. 2 kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). Pokud chce autorizovaný architekt pořizovat ÚPD, musí mít kromě autorizace i osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu. Podle § 24 odst. 3 kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba, která má a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě (dále jen "odpovídající praxe"), nebo b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe. Seznam autorizovaných architektů, kterým byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru, naleznete na webových stránkách České komory architektů. Aktualizace 2013.

Pravomoci zastupitelstva obce

01. V § 14 odst. 1 a v § 20 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. se uvádí „označení správního orgánu“, což se vztahuje v daném případě na zastupitelstvo obce, které není správním orgánem. V této souvislosti je problematické i následně uvedené „číslo jednací“, které zřejmě zastupitelstvo obce nemá (dnes nepoužívá), nebo bude opravdu vydávat opatření obecné povahy pod číslem jednacím? Nebo lépe pod číslem opatření obecné povahy?

Paragraf 14 se vztahuje k územnímu plánu a § 20 k regulačnímu plánu. Územní plán i regulační plán vydává zastupitelstvo obce v samostatné působnosti [§ 5 odst. 2 a § 6 odst. 5 písm. c) a d) stavebního zákona]. Celý spis se vede od začátku pořizování pod jedním číslem jednacím. Aktualizace 2013.

Předkupní právo

01. Jak vnímat problematiku předkupního práva ve vztahu k pořizovaným změnám ÚPN SÚ po 1. 1. 2007?

Předkupní právo k pozemkům určeným územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na tomto pozemku (§ 101 odst. 1 stavebního zákona) má zajistit pro stát, kraje a obce jejich včasnou a plynulou majetkoprávní přípravu a zamezit spekulacím s pozemky, které následně komplikují zejména realizaci veřejných investic. Institut zákonného předkupního práva vychází z předpokladu, že pokud platný územní plán nebo regulační plán určuje pozemky pro veřejné účely, nemůže je vlastník využít jinak. Předkupní právo má proto zajistit, aby vlastník nejprve nabídl svůj pozemek ke koupi státu, kraji nebo obci. Předkupní právo může být vymezeno změnou ÚPD vydanou po 1. 1. 2007 formou opatření obecné povahy. Aktualizace 2013.

02. Lze vložit předkupní právo ve prospěch obce, kraje nebo České republiky?

Ano, lze. Je však třeba uvést: u obce plný název obce, u kraje plný název kraje a u ĆR i název příslušné instituce, například Ředitelství silnic a dálnic. Aktualizace 2013.

03. Dojde-li k dohodě s občany na výkupu pozemků pro VPS technické infrastruktury, musí být na tyto pozemky uplatněno předkupní právo?

Nemusí. Pro stavbu technické infrastruktury (vodovod, kanalizace) platí, že, nedojde-li k dohodě a jedná-li se o veřejně prospěšnou stavbu, lze vyvlastnit dle § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona. Vyvlastnění pro liniové části technické infrastruktury až na výjimky však nespočívá ve výkupu pozemků, ale ve zřízení věcného břemene. Předkupní právo, viz § 101 odst. 1 stavebního zákona, tedy neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného břemene. Aktualizace 2013.

04. Vztahuje se předkupní právo ve smyslu § 101 zákona č. 183/2006 Sb. na veřejná prostranství vymezena územním plánem pořízeným a schváleným podle zákona č. 50/1976 Sb.?

Na veřejná prostranství vymezená dle zákona č. 50/1976 Sb. se předkupní právo nevztahuje, neboť tento zákon institut předkupního práva neznal. Aktualizace 2013.

05. Stačí katastrálnímu úřadu uvést předkupní právo ve prospěch ČR a nemusí se uvádět, která organizace je příslušná hospodařit s majetkem státu (Povodí Moravy nebo Pozemkový fond ČR)?

Ne, nestačí. Je třeba uvést: u obce plný název obce, u kraje plný název kraje a u ĆR, jak uvádíte, též i příslušnou organizační složku nebo příspěvkovou organizaci nebo státní podnik, například Ředitelství silnic a dálnic. Aktualizace 2013.

06. Do návrhu ÚP je z nadřazené dokumentace převzat zákres koridoru dálnice D3, která je vedena jako veřejně prospěšná stavba (VPS). Prosím o sdělení, zda je nutné pro tuto převzatou stavbu, kterou ve své dokumentaci vymezil jako VPS krajský úřad, vypisovat v ÚP pozemky pro předkupní právo?

Pokud se v ÚPD vymezuje koridor pro veřejně prospěšnou stavbu, je třeba jej chápat jako plochu pro umístění VPS, např. liniové stavby dopravní nebo technické infrastruktury včetně plochy nezbytné k zajištění její realizace a jejího řádného užívání pro stanovený účel. VPS je tedy samotná stavba, zatímco koridor sám o sobě není s VPS totožný. Je nutno brát v úvahu, že v rámci koridoru, který zasahuje do vlastnické struktury vymezené v katastrální mapě, může v konečné podobě stavba měnit svoji polohu. Proto není předkupní právo vhodné ani žádoucí vypisovat na všechny pozemky v koridoru, resp. není žádoucí předkupní právo vypisovat, pokud není k dispozici záborový elaborát, kterým jsou jednotlivé pozemky nebo jejich části potřebné pro umístění stavby dopravní nebo technické infrastruktury včetně souvisejících staveb identifikovány. Vyznačení předkupního práva je možnost, nikoli povinnost. Aktualizace 2014.

Prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy

01. Kdo prokazuje podle ustanovení § 55 odst. 4 stavebního zákona nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy?

Nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy prokazuje pořizovatel. Aktualizace 2016.

02. Kdy, tedy ve které fázi pořizování změny územního plánu se nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy prokazuje?

Prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy v porovnání s reálnou potřebou vymezení nových zastavitelných ploch musí být obsaženo: 1. ve zprávě o uplatňování územního plánu v uplynulém období (§ 55 stavebního zákona), pokud zpráva obsahuje pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu obsahující i požadavek na nové zastavitelné plochy; 2. ve stanovisku pořizovatele k návrhu na pořízení změny územního plánu (§ 46 odst. 3 stavebního zákona). Pokud zastupitelstvo rozhodlo o pořízení změny z vlastního podnětu (tj. bez stanoviska pořizovatele), pak prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy bude obsaženo v zadání změny. Z § 53 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 53 odst. 5 písm. a) lze dovodit, že obsahem odůvodnění návrhu změny územního plánu musí vždy být vyhodnocení splnění požadavků § 55 odst. 4 stavebního zákona. Aktualizace 2013.

03. Komu je prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy určeno?

Prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy v porovnání s reálnou potřebou vymezení nových zastavitelných ploch je určeno zastupitelstvu obce, které o pořízení změny územního plánu bude rozhodovat a dotčeným orgánům (např. ochrany ZPF) jako podklad pro stanovisko. Aktualizace 2013.

04. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch je činností odbornou. Neměl by toto vyhodnocení zpracovávat pořizovatel ve spolupráci s projektantem?

Podle § 24 odst. 1 stavebního zákona vykonává úřad územního plánování územně plánovací činnost podle § 6 odst. 1 stavebního zákona prostřednictvím úředníků splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Obecní úřad, který není úřadem územního plánování, vykonává územně plánovací činnost podle § 6 odst. 2 prostřednictvím úředníka nebo jiné fyzické osoby, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch je tedy činností odbornou, vykonávanou pořizovatelem splňujícím kvalifikační požadavky. Aktualizace 2013.

05. V § 55 odst. 4 se hovoří, že „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch“. Kdo o tom bude rozhodovat (úřad územního plánování) a případně kdo ho bude kontrolovat?

Pořizovatel je ten, kdo prokazuje nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy. Zda bylo toto vyhodnocení provedeno správně, se posuzuje při projednávání zadání, a také při společném jednání s dotčenými orgány a v řízení o změně územního plánu, spojeném s veřejným projednáním návrhu změny. Jedním z nejvýznamnějších stanovisek z hlediska ochrany nezastavěného území je stanovisko dotčeného orgánu, zajišťujícího ochranu zemědělského půdního fondu. Toto stanovisko musí být pořizovatelem respektováno, pokud při řešení případného rozporu v této otázce není dohodou dosaženo nebo rozhodnutím vlády přijato jiné řešení. V rámci postupu podle stavebního zákona je nutno na správné vyhodnocení účelného využití zastavěného území a na vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch pohlížet i z hlediska dopadu na případnou platnost opatření obecné povahy, kterým je vydáván územní plán. Pokud by návrh nových zastavitelných ploch nebyl dostatečně odůvodněn, bylo by možné na toto opatření obecné povahy pohlížet jako na akt v rozporu se zákonem. Aktualizace 2016.

Prostorová regulace

01. Obec má územní plán schválený v roce 1999. Do vyhlášky i do textové části byl vložen regulativ, který stanovuje tvar a sklon střechy – střecha sedlová se sklonem 30 – 45°. Zastupitelstvo chce tento regulativ zrušit nebo upravit tak, aby nezabraňoval kvalitním projektům využívat např. ploché zelené střechy či střechy pultové. Vzhledem k charakteru území se tento regulativ jeví jen jako paušálně použitý mustr na „vesnické prostředí“, bez dalšího pochopení smyslu takové regulace. Obec by chtěla tento regulativ zrušit nebo ho nahradit jiným, lépe formulovaným. Jak v tomto případě postupovat?

Takto formulovaný prostorový regulativ do územního plánu nepatří. Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím (§ 43 odst. 3 stavebního zákona). S tím souvisí bod 4. Článek II zákona č. 350/2012 Sb., Přechodná ustanovení, který vylučuje zohledňování nepřípustných detailů obsažených například ve „starších“ územních plánech: „Části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou být její součástí, se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně musí být z této dokumentace vypuštěny;… Aktualizace 2013.

Regulační plán

01. Kdo vydává regulační plán?

Dle § 69 odst. 2 stavebního zákona vydává regulační plán jako opatření obecné povahy příslušné zastupitelstvo obce. Aktualizace 2013.

02. Komu se podává podnět/žádost o pořízení regulačního plánu v hlavním městě Praze, a kdo poté rozhoduje o jeho vydání. Jde mi o rozhraničení kompetencí mezi městskými částmi a magistrátem.

Podle § 62 odst. 1 stavebního zákona lze regulační plán vydat z podnětu nebo na žádost. Vydávat územně plánovací dokumentaci je vyhrazeno dle Zákona o Hlavním městě Praze zastupitelstvu hlavního města Prahy [§ 59 odst. 1 písm. c)]. V § 17 odst. 1 písm. g) citovaného zákona se uvádí: Hlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem (č. 55/2000 Sb. HMP, obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy). Ve Statutu stanoví mimo jiné způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy s městskými částmi. Problematiku regulačního plánu řeší Statut v ustanoveních části šesté, kde se v § 25d se uvádí: (1) Na základě podnětu městské části předloží pořizovatel k projednání zastupitelstvu hlavního města Prahy návrh rozhodnutí o pořízení regulačního plánu pro území příslušné městské části. (2) Návrh zadání regulačního plánu, na základě kterého rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahy o jeho pořízení, zašle pořizovatel příslušné městské části. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání regulačního plánu uplatní městská část u pořizovatele své požadavky. K později uplatněným požadavkům se nepřihlíží. (3) Po společném projednání regulačního plánu s dotčenými orgány doručí pořizovatel veřejnou vyhláškou návrh regulačního plánu 30 dnů předem příslušné městské části. Městská část zajistí vystavení návrhu regulačního plánu k nahlédnutí nejméně 15 dnů přede dnem veřejného projednání, a to po dobu 30 dnů. (4) Pořizuje-li se regulační plán z podnětu, zajistí pořizovatel v součinnosti s příslušnou městskou částí označení dotčené plochy tabulí se základními informacemi o návrhu regulačního plánu nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání, případně je-li řešená plocha mimo zastavěné území, nebo je-li zvlášť rozsáhlá, vyvěsí se informace na místě určeném pořizovatelem. (5) Městská část může podat připomínky proti návrhu regulačního plánu nejpozději při veřejném projednání. K později uplatněným připomínkám městské části se nepřihlíží. (6) Pokud městská část ve svém vyjádření k návrhu regulačního plánu uplatňuje připomínky, které považuje za zásadní, výslovně každou z těchto připomínek označí slovy "tuto připomínku považuje městská část za zásadní". Pořizovatel v rámci vyhodnocení zpracuje návrh rozhodnutí o zásadní připomínce městské části proti návrhu regulačního plánu, který bude za účasti městské části projednán ve výboru územního rozvoje zastupitelstva hlavního města Prahy a následně předložen včetně návrhu na vydání regulačního plánu zastupitelstvu hlavního města Prahy. (7) Konečné rozhodnutí o zásadní připomínce městské části proti návrhu regulačního plánu náleží zastupitelstvu hlavního města Prahy. Rozhodne-li zastupitelstvo hlavního města Prahy o změně nebo zrušení rozhodnutí o zásadní připomínce městské části proti návrhu regulačního plánu, zajistí pořizovatel uvedení regulačního plánu do souladu se zněním rozhodnutí. Do té doby nelze podle regulačního plánu v dotčeném území městské části rozhodovat. (8) Městské části, která podala připomínky podle odstavce 6, sdělí pořizovatel do 30 dnů od vydání regulačního plánu, zda bylo vyhověno zásadním připomínkám městské části proti návrhu regulačního plánu nebo sdělí důvody, pro které jim vyhověno nebylo. (9) Při pořizování změny regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle ustanovení odstavců 1 až 8. Aktualizace září 2010.

03. V obsahu zadání i samotném obsahu regulačního plánu má být uveden výčet druhu územních rozhodnutí, které RP nahradí. Co je tím konkrétně myšleno?

V zadání regulačního plánu se stanovují druhy územních rozhodnutí (o umístění stavby nebo zařízení, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území, o dělení nebo scelování pozemků, o ochranném pásmu), která může RP nahradit. V návrhu RP se pak stanoví, která konkrétní územní rozhodnutí RP nahrazuje (například rozhodnutí o umístění stavby objektu základní školy, rozhodnutí o změně využití území pro skládku apod.). Aktualizace 2013.

04. Jak postupovat při povolování staveb rodinných domů na pozemcích určených regulačním plánem (schváleným do konce roku 2006) pro výstavbu rodinných domů? Je možné upustit od vydání územního rozhodnutí a vydávat pouze stavební povolení (§ 77 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb.)?

Protože u regulačních plánů pořízených do konce roku 2006 nebyl schválený rozsah územních rozhodnutí, které regulační plán nahrazuje, nelze v těchto případech od vydání územního rozhodnutí upustit. To je možné, až u nově pořizovaných regulačních plánů. Aktualizace 2013.

05. Pokud nedojde podle § 43 odstavec 2 k vydání regulačního plánu ve stanovené lhůtě od podání úplné žádosti, přestává být pořízení regulačního plánu podmínkou pro rozhodování v území. Danou plochu je v tomto případě možné nadále využít „pouze“ v souladu s územním plánem?

Ano. Odpovědí na Váš dotaz je rovněž vlastní text § 43 odst. 2 s tímto dodatkem: ostatní části územního plánu zůstávají v platnosti a jsou pro rozhodování v území závazné. § 43 odst. 2: V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je součástí územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního plánu z podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního plánu z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty. Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním regulačního plánu. Aktualizace 2013.

06. Která územní rozhodnutí regulační plán nahradí? V zadání má pořizovatel určit, která územní rozhodnutí budou RP nahrazena. Dá se to určit obecně? Dá se to určit vůbec?

V zadání regulačního plánu se stanovují druhy územních rozhodnutí (například rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, o změně využití území, o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, o dělení nebo scelování pozemků, o ochranném pásmu), která může RP nahradit. Aktualizace 2013.

07. Existuje v novém stavebním zákoně jednoduchá možnost úpravy některých částí regulačního (nebo územního) plánu? Konkrétně se jedná o úpravu stavební čáry na stávající ploše pro výrobu a služby tak, aby bylo možné na pozemek umístit další objekt pro dané funkční využití.

O úpravě směrné části regulačního plánu schválenému před 1.1.2007 rozhoduje obecní úřad, případně úřad územního plánování. S odkazem na § 188 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb. se postupuje dle dosavadních právních předpisů. Stavební čára je však zpravidla regulativem, bývá tedy součástí závazné části, a pak se už nejedná o úpravu, ale o změnu regulačního plánu, kterou je nezbytné pořídit v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. § 62 až 65 a § 67 až 69. Postup v uvedeném případě zaleží na tom, zdali je v platném regulačním plánu stavební čára uvedena v závazné části nebo pouze ve směrné. Regulační plán vydaný od 1. 1. 2007 formou opatření obecné povahy je ve výrokové části celý závazný a lze ho měnit pouze změnou regulačního plánu. Aktualizace 2013.

08. Má být v hlavním výkrese regulačního plánu i návrh parcelace, nebo má být spíše v koordinačním výkresu? Nechci bránit jiné možné parcelaci - většina vlastníků pořizování regulačního plánu nesleduje a následně s jeho obsahem nesouhlasí.

V souladu s § 61 stavebního zákona regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků. Rovněž dle přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., v níž je uveden obsah regulačního plánu, musí textová část regulačního plánu vždy obsahovat - mimo jiné – podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, hlavní výkres obsahuje vždy vymezení a využití pozemků. Záleží na typu pozemků, pro které jsou tyto podmínky určovány. Například při řešení historického jádra je vhodné stanovit podmínky pro dodržení historické parcelace kvůli zachování měřítka zástavby (příloha č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. písmeno d) – podrobné podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území). Je tedy třeba rozlišovat mezi povinností stanovit podmínky pro parcelaci a mezi přesným návrhem parcelace. Žadatel o návrh územního plánu může uzavřít dohodu o parcelaci (§ 66 odst. 2 stavebního zákona). Pokud nebude návrh parcelace součástí regulačního plánu, nemůže být ani součástí koordinačního výkresu. Pouze v případě, že regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (§ 82 stavebního zákona), musí regulační plán obsahovat návrh parcelace (příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.). Aktualizace 2013.

09. Jak je to s posuzováním vlivů na životní prostředí u regulačního plánu po novele zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Po účinnosti zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění některá ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a některá ustanovení stavebního zákona, není již dokumentace vlivů záměru na životní prostředí včetně posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast součástí procesu zpracování a pořizování regulačního plánu. Příslušná ustanovení byla novelou stavebního zákona (zákon č. 39/2015 Sb.) zrušena. Dále platí, že v případech, kdy regulační plán obsahuje záměr, který vyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí, nemůže nahrazovat územní rozhodnutí (§ 61 odst. 2 stavebního zákona). Říjen 2015.

10. Může zastupitelstvo rozhodnout o pořízení regulačního plánu v ploše určené k zastavění dle platného územního plánu pořízeného podle zák. č. 50/1976 Sb.?

Ano, zastupitelstvo může z vlastního nebo jiného podnětu rozhodnout o pořízení regulačního plánu v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem, který byl pořízen podle zákona č. 50/1976 Sb. Aktualizace 2013.

11. Mohou regulační plány pořízené před rokem 2006 nahrazovat územní rozhodnutí?

Regulační plány pořízené do konce roku 2006, tj. do platnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nemohly nahrazovat územní rozhodnutí. V případech, kdy byl pro dané území schválen územní plán zóny nebo územní projekt zóny anebo regulační plán, mohl stavební úřad podle § 32 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon platný do 31. 12. 2006), sloučit územní řízení se stavebním řízením. V současné době nelze podle těchto regulačních plánů upustit od vydání územního rozhodnutí, mj. i z důvodu, že v těchto regulačních plánech nebyla výslovně uvedena územní rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje. Aktualizace 2013.

12. Musí regulační plán vždy nahrazovat územní rozhodnutí?

Nemusí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. V řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. V případě, že to v zadání není vysloveně požadováno, územní rozhodnutí nenahrazuje: „Regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí; v tomto případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí nahrazuje“ (§ 61 odst. 1 stavebního zákona). Regulační plán nemůže nahrazovat územní rozhodnutí v případech, kdy obsahuje záměr, který vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí (§ 61 odst. 2 stavebního zákona). Říjen 2015.

Současně zastavěné území obce

01. Kde najdu přesné znění zákona o současně zastavěném území obce?

Pojem současně zastavěné území obce byl obsažen v zákoně č. 50/1976 Sb. (starý stavební zákon). V novém stavebním zákoně č. 183/2006 Sb. je tento pojem obsažen pouze v § 189 odst. 1. Podle tohoto ustanovení se za zastavěné území považuje současně zastavěné území obce vyznačené podle dosavadních právních předpisů v územním plánu obce nebo regulačním plánu, a to po dobu platnosti této územně plánovací dokumentace. Aktualizace 2013.

Stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení

01. Jak definovat v ÚPD stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení?

Stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení se vymezují v územním plánu nebo regulačním plánu a to v textové části [Příloha č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. v části I. odst. 2 písm. f) a Příloha č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. v části I. odst. 2 písm. b)]. Odůvodnění tohoto vymezení musí být součástí odůvodnění této územně plánovací dokumentace. Aktualizace 2013.

02. Co může být důvodem, aby stavba byla kvalifikována jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení?

Zákon důvody nedefinuje, záleží na konkrétních podmínkách daného území. Důvodem může být např. ochrana urbanistických a architektonických hodnot nebo ochrana jiných veřejných zájmů. Aktualizace 2013.

Úprava územního plánu

01. Co se myslí pod pojmem úprava územního plánu obce (ÚPO) podle § 188 odst. 2 stavebního zákona, resp. čeho všeho se úprava bude týkat?

Úpravou se rozumí zejména přepracování textové a grafické části dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Kategorizace ploch se upraví dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zastavěné území musí být navrženo v souladu s § 58 stavebního zákona. Územní plán musí být zpracován a vydán formou opatření obecné povahy. To, že vznikl úpravou ÚPO, se projeví pouze v odůvodnění. Aktualizace 2013.

02. Jakým procesem bude úprava pořizována? V § 188 odst. 1 stavebního zákona je uvedeno pouze, že bude projednána a vydána (ze zákona nevyplývá, co se myslí projednáním a které paragrafy SZ se k tomuto projednání vztahují). Jakým způsobem bude provedení úpravy zadáno projektantovi? Pořízení úpravy bude schvalovat zastupitelstvo obce?

Zastupitelstvo obce rozhodne o úpravě územního plánu a zvolí ze svého středu určeného zastupitele. Dále požádá příslušný úřad územního plánování nebo uzavře veřejnoprávní smlouvu s obecním úřadem, jehož úředníci splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti podle § 24, o pořízení úpravy územního plánu, anebo uzavře smlouvu s osobou, která splňuje kvalifikační požadavky (dále jen pořizovatel). Určený zastupitel ve spolupráci s pořizovatelem připraví návrh smlouvy s projektantem. Obec uzavře s projektantem smlouvu. Projednání upraveného územního plánu bude probíhat dle § 188 odst. 1 ve spojení s § 50 a násl. stavebního zákona. Na stránkách ÚÚR je dosud k dispozici již neaktuální metodické doporučení (z roku 2009) Možnosti úpravy územně plánovací dokumentace (ÚPD) na územní plán, vztah těchto úprav ke změně ÚPD , které je možno využít pouze při jeho současném porovnání s platnou legislativou. Aktualizace 2016.

03. Jakým způsobem se upraví územní plán obce podle nového stavebního zákona, aby nepozbyl platnosti (§ 188 odst. 1)?

Pořizovatel postupuje podle § 188 odst. 1 a § 50 a následujících stavebního zákona. Projektant přepracuje návrh v souladu se SZ a vyhláškou č. 500/2006 Sb., zejména přílohou č. 7 a vyhláškou č. 501/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. Je však třeba mít na zřeteli, že i v případě, že půjde pouze o formální úpravu územního plánu, nastane situace, že požadavky plynoucí na územní plán ze SZ budou mít vliv i na jeho věcný obsah, např. při transformaci veřejně prospěšných staveb podle starého SZ do veřejně prospěšných staveb ve smyslu nové právní úpravy (§ 2 odst. 1 písm. l nového SZ), při stanovení podmínek prostorové regulace, ochrany krajinného rázu apod. Rovněž je možno doporučit v zastupitelstvu projednat, zda není v obci potřeba či zájem zapracovat do územního plánu další prvky pro řízení rozvoje a ochrany hodnot území, které nově nabízí SZ, např.: vymezení ploch a koridorů územních rezerv, vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití apod. Úpravou podle § 188 odst. 1 nelze spojit se změnou územního plánu, např. vymezením nových zastavitelných ploch. Aktualizace 2013.

04. Obec má schválený ÚP, který chce dle ustanovení § 188 upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat. Není zájem měnit věcný obsah řešení (a otvírat se znovu možným námitkám k již projednanému a schválenému řešení) a mělo by tedy jít pouze o „formální“ úpravu. Co bude tedy předmětem projednání? V jakém rozsahu bude projednání probíhat? Postačí nechat zpracovat úpravu a pak ji pouze vydat jako OOP podle § 54 stavebního zákona?

Schválený ÚP je třeba upravit nejen formálně, ale částečně i věcně - dle požadavků nových právních předpisů; v rozsahu úpravy projednat s dotčenými orgány, krajským úřadem a v rozsahu celého územního plánu vést řízení o územním plánu, tj. o vydání opatření obecné povahy - § 188 odst. 1 a § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Aktualizace 2013.

Určený zastupitel

01. Kdo bude mít při zahájení pořizování územního plánu kompetenci stanovit určeného zastupitele pro spolupráci s pořizovatelem. Bude to zastupitelstvo obce?

Zastupitele určí usnesením ze svého středu zastupitelstvo obce, pro jejíž území je pořizován územní plán, a to zpravidla současně s rozhodnutím o pořízení územního plánu. Jedná se o člena zastupitelstva. Zastupitel nemusí být určen pouze pro pořízení jedné územně plánovací dokumentace, ale může být určen např. na celé volební období. Aktualizace 2013.

02. Na základě čeho se volí určený zastupitel? Musí mít určená osoba nějakou odbornou kvalifikaci, jestli ano, jakou?

Určeného zastupitele dle § 47 odst. 1 stavebního zákona určí zastupitelstvo obce. Odborná kvalifikace není zákonem stanovena ani požadována. Aktualizace 2013.

03. Pokud určuje určeného zastupitele zastupitelstvo (rada) obce, z čeho toto konkrétně vyplývá (starosta nejmenované obce tvrdí, že by taková povinnost musela být uložena v zákoně o obcích).

Jmenování určeného zastupitele je bezesporu činnost patřící do samostatné působnosti obce. Podle § 5 odst. 2 stavebního zákona „orgány obce a kraje vykonávají působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona jako působnost přenesenou, nestanoví-li zákon, že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje“. Z uvedeného vyplývá, že orgánem příslušným ke jmenování určeného zastupitele je zastupitelstvo obce. Toto tvrzení má oporu i v zákoně o obcích, kde podle § 84 odst. 2 písm. x) je zastupitelstvu obce vyhrazeno plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem. Aktualizace 2013.

04. Pro obec je pořizováno souběžně několik změn. Je tedy možné mít případně pro každou jednotlivou změnu jiného určeného zastupitele?

Ano, je to možné, pokud se takto zastupitelstvo usnese. Aktualizace 2013.

05. Jako projektant nevím, jak se mám postavit k nové skutečnosti - určeného zastupitele. Mám nadále jednat se starostou nebo je potřeba nějakým způsobem písemně stvrdit, kdo je určeným zastupitelem?

Určený zastupitel je „mluvčí“ zastupitelstva obce. Zákon upravuje, v kterých případech jedná určený zastupitel s pořizovatelem. Projektant jedná s pořizovatelem, který zpravidla k jednání přizve určeného zastupitele. Aktualizace 2013.

Územně plánovací dokumentace

01. Jak lze prodloužit platnost ÚPD, je-li v textové části časově omezena (změnou nebo úpravou)?

Účinnost územně plánovací dokumentace, která je časově omezena, lze prodloužit změnou před uplynutím její účinnosti. Časově omezenou účinnost mohla mít územně plánovací dokumentace schválená v období od 1. 10. 1976 do 30. 6.1998. Poznámka: Časová platnost se stanovovala na základě vyhlášky FMTIR č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci § 29 odst. 1 písm. a) – rozsah platnosti, která byla účinná od 1. 10. 1976 do 30. 6.1998. Lhůta aktualizace se stanovovala podle vyhlášky MMR č. 131/1998 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, která byla účinná od 1. 7. 1998 do 23. 4. 2001 § 16 odst. 3 písm. a) – územní rozsah platnosti a lhůt aktualizace. Použití lhůty aktualizace bylo následně potvrzeno vyhláškou MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, která byla účinná od 24. 4. 2001 do 31. 12. 2006 § 16 odst. 3 písm. a) – územní rozsah platnosti a lhůty pro vyhodnocení (lhůty aktualizace). Aktualizace 2013.

02. Kdy a v jaké fázi pořizování územně plánovací dokumentace bude aplikován správní řád?

Podle ustanovení § 192 stavebního zákona se na postupy a řízení použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Stavební zákon je tedy speciálním zákonem ve vztahu ke správnímu řádu a má přednost před obecnou úpravou, kterou představuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Aktualizace 2013.

03. Pokud se dotčený orgán nedostaví na společné jednání o návrhu územního plánu nebo jeho změny podle § 50 odst. 2 SZ nebo na jeho veřejné projednání podle § 52 SZ, porušují tím zákon?

Dotčené orgány mají právo se jednání nebo veřejného projednání zúčastnit, není to však jejich povinnost. Lhůty pro jejich stanoviska se při neúčasti na jednání nebo veřejném projednání nemění a k později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Aktualizace 2013.

Územní plán

01. Splňuje-li podle § 46 odst. 3 stavebního zákona návrh na pořízení územního plánu všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. Jedná se o posouzení a stanovisko pouze k formálním náležitostem nebo i z hlediska cílů a úkolů územního plánování?

Z paragrafu 46 odst. 2 a 3 vyplývá komplexní posouzení návrhu, a to jak z hlediska formální úplnosti, tak hlediska souladu s cíli a úkoly územního plánování. Aktualizace 2013.

02. Může se zájemce domáhat u obce zařazení svých pozemků do zastavitelných ploch?

Pořízení územního plánu je výkonem samostatné působnosti obce. Je pouze a jen na zastupitelstvu obce, aby z nespočtu možných řešení území, která odpovídají zákonem stanoveným kritériím, vybralo to, které bude nejlépe vyhovovat. Do tohoto výběru, pokud nevybočí ze zákonného rámce, není ani soud oprávněn jakkoli zasahovat. V rozsudku ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008-51, Nejvyššího správního soudu se uvádí, že „z žádné zákonné normy či normy práva ústavního nelze dovodit existenci subjektivního práva vlastníka nemovitosti, aby v rámci územně plánovací dokumentace byla tato nemovitost zahrnuta do určitého konkrétního způsobu využití….“. Vlastník tedy může pouze požádat obec o zařazení jeho pozemku do zastavitelných ploch v rámci pořizování územního plánu nebo jeho změny, nebo požádat o změnu platného územního plánu. Na pořízení změny ani na zařazení jeho pozemku do zastavitelných ploch však není právní nárok. Říjen 2015.

03. Součástí Zadání ÚPD skutečně není žádná grafická příloha?

Příloha č. 6 a 9 vyhlášky č. 500/2006 Sb. stanoví obsah zadání územního a regulačního plánu. Jedná se o nezbytný rozsah. Grafické přílohy nejsou právními předpisy vyžadovány a mohou být součástí zadání, pokud pořizovatel usoudí, že jsou naprosto nezbytné k doložení některých částí zadání. Aktualizace 2013.

04. Jak dlouho běžně platí územní plán, regulační plán a ZÚR? Jak často se zpracovává nový územní plán? Je nějakým předpisem stanovena maximální doba platnosti, např. 10 let?

Maximální doba platnosti ZÚR a ÚP se nestanovuje. Pro zásady územního rozvoje se zpracovává zpráva o jejich uplatňování v uplynulém období. Krajský úřad předloží návrh zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje v uplynulém období ke schválení zastupitelstvu kraje nejpozději do 4 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace. Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracována jejich aktualizace případně nový návrh (§ 42 stavebního zákona). Každé 4 roky se zpracovává zpráva o uplatňování územního plánu v uplynulém období (§ 55 stavebního zákona), jejíž součástí mohou být pokyny pro zpracování změny územního plánu. Doba platnosti regulačního plánu pořízeného z podnětu, který nenahrazuje územní rozhodnutí, se nestanovuje. Ustanovení o nahrazení územního rozhodnutí regulačním plánem z podnětu platí 3 roky ode dne nabytí účinnosti, není-li v něm v odůvodněných případech stanovena lhůta delší, nejdéle však 5 let; doba platnosti může být v odůvodněných případech prodloužena změnou regulačního plánu v době jeho platnosti (§ 71 odst. 2 stavebního zákona). Na dobu platnosti regulačního plánu pořízeného na žádost se uplatní odstavec 2 obdobně, pozbytí platnosti se však vztahuje na celý regulační plán. Aktualizace 2013.

05. Kdy a za jakých podmínek může být zrušen územní plán?

Územní plán nelze zrušit (respektive územní plán, jeho část, nebo platnost změny územního plánu může zrušit jenom soud nebo krajský úřad příslušný k jeho přezkumu). Územní plán může pozbýt platnosti uplynutím stanovené zákonné lhůty (188 odst. 1 SZ), nebo vydáním nového územního plánu. Aktualizace 2013.

06. V modelovém příkladu zpracovaného ÚP byla vypuštěna výkresová část - Schéma prostorového uspořádání včetně legendy. Znamená to, že uvedené schéma nemůže být součástí ÚP?

Obsah územního plánu je dán přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Schéma prostorového uspořádání není povinnou součástí územního plánu, může však grafickou část doplňovat (viz konec části I. přílohy č. 7 uvedené vyhlášky). Aktualizace 2014.

07. Může zastupitelstvo schválit pořízení změny ÚP, aniž by byla prokázána nemožnost využití již vymezených zastavitelných ploch?

Součástí změny musí být i prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy v porovnání s reálnou potřebou nových zastavitelných ploch. Tento požadavek stanovuje stavební zákon v § 55 odst. 4. Aktualizace 2014.

08. Musí být prokázána i účelnost změny ploch s rozdílným způsobem využití např. z plochy pro bydlení na plochu pro občanskou vybavenost?

Záměr měnit funkci stávající zastavitelné plochy je třeba popsat a rovněž zdůvodnit, není však nutno zdůvodňovat nemožnost využití již vymezených ploch. Aktualizace 2013.

09. 09. Prosím o odborné stanovisko k řešení možnosti nedodržení regulativu ÚP v závazné části územního plánu.

Regulativy uvedené v závazné části územního plánu obce lze změnit pouze změnou územního plánu. Aktualizace 2013.

10. Podle § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Jakým způsobem (úřední deska, doporučený dopis…)?

Upozornění by mělo být obsaženo ve veřejné vyhlášce, kterou je řízení o územním plánu oznamováno. Aktualizace 2013.

11. Kdy a v jakém rozsahu se zpracovává a projednává odůvodnění?

Odůvodnění se zpracovává jako nedílná součást územního plánu spolu s jeho návrhem. Projektant však nezpracovává odůvodnění v celém rozsahu, což vyplývá z právních předpisů (včetně § 172 správního řádu), protože některé části vyplynou až z výsledku projednání. Tyto části doplní pořizovatel před předložením územního plánu zastupitelstvu obce. Aktualizace 2013.

12. Máme územní plán schválený v r. 2001 s 1. změnou schválenou v r. 2006. Musíme zajistit do pěti let vypracování nového územního plánu? Můžeme ještě provést další změnu uvedeného územního plánu?

Podle § 188 SZ lze územní plán schválený před 1. 1. 2007 do 31. 12. 2020 podle SZ upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývá platnosti. Do té doby můžete provádět změny. Variantou je pořízení nového územního plánu. Aktualizace 2013.

13. Jak postupovat v případě, že při projednávání návrhu územního plánu jsou uplatněny námitky nebo připomínky (§ 52 odst. 3) a zástupci dotčených orgánů nejsou na veřejném projednávání přítomni a neuplatní stanovisko k uplatněným námitkám? Vyhoví se tak uplatněné námitce?

V rámci řízení o územním plánu se koná veřejné projednání; do 7 dnů ode dne veřejného projednání mohou být uplatněna stanoviska, námitky a připomínky. K později uplatněným stanoviskům, námitkám a připomínkám se nepřihlíží. Výsledky projednání vyhodnotí pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem, přičemž ze žádného právního předpisu nevyplývá, že námitkám musí být vyhověno. Jestliže se zástupci dotčených orgánů nedostaví nebo svoje stanovisko neuplatní, musí pořizovatel jejich stanovisko k námitkám opatřit. Do té doby nelze dle rozsudků Nejvyššího správního soudu pokračovat v pořizování. Aktualizace 2013.

14. Obec dosud nemá platný územní plán. Může stavební úřad povolovat stavby v návrhových funkčních plochách za hranicí intravilánu vymezeného k 1. 9. 1966 na základě rozpracovaného návrhu územního plánu?

Ne, to na základě rozpracovaného územního plánu nelze. Aktualizace 2013.

15. Obec má v obecně závazné vyhlášce stanoveno návrhové období územního plánu do roku 2005. Je tato dokumentace v současné době platná?

V různých časových obdobích byla pojímána časová platnost územních plánů rozdílně. 1. období, kdy se stanovovalo návrhové období: Uplynutím návrhového období nekončí platnost územního plánu. 2. období, kdy se stanovovala lhůta aktualizace: Účelem stanovení lhůty aktualizace bylo vyhodnotit aktuálnost územního plánu v dané lhůtě od jeho pořízení, a následně určit, zda je územní plán stále aktuální nebo zda je nutná změna nebo nový územní plán. Nesplnění povinnosti vyhodnocení aktuálnosti územního plánu v dané lhůtě nebylo spojeno se sankčním opatřením. Územní plán nepozbývá platnosti uplynutím lhůty aktualizace. 3. období, kdy se stanovovala časová platnost: Územní plán pozbývá platnosti v okamžiku uplynutí časové platnosti. V tomto případě je jediným možným východiskem změna územního plánu před skončením jeho platnosti. Únor 2014.

16. Jak máme naložit s naším územním plánem, který, ač byl schválen v červnu 2002, nesplňuje v současné době svoji funkci. Územní plán byl zpracován podobně jako regulační plán, jsou v něm v zastavěném území vyznačeny parcely - stavební pozemky červeně, zahrady zeleně. V současné době nelze však na zahradách, které jinak splňují podmínky pro pozemky vhodné k zastavění, stavět, protože tyto pozemky jsou v územním plánu zakresleny "zeleně". Podobný problém je i s pozemky v chatových oblastech. Dobře zakreslené jsou pouze zastavitelné plochy. Jak tento stav změnit?

Podle našeho názoru by bylo nejlepším řešením pořídit nový územní plán. Aktualizace 2013.

17. Jaká bude platnost ÚPnSÚ pořízeného pro území tří obcí po vydání nového ÚP pouze pro jednu z nich?

Pakliže se vydá nový územní plán jen pro jednu obec, bude platnost ÚPnSÚ pořízeného pro území více obcí platit pouze pro zbývající dvě a to včetně příslušných změn. Aktualizace 2013.

18. Je povinností obce podle stavebního zákona pořídit si územní plán?

Stavební zákon povinnost pořídit územní plán obcím vysloveně neukládá. Je však třeba vzít v úvahu určitá omezení, zejména pro rozvoj obce, která z absence územního plánu pro obec vyplývají. Aktualizace 2013.

19. Co má obsahovat hlavní výkres (příloha č. 7 I. Obsah ÚP odst. 3 písm. b) vyhl. 500/2006 Sb.), jde o zachycení stavu, návrhu, rezerv, včetně ochranných pásem veřejné infrastruktury a limitů využití území?

Jde o zachycení koncepcí v časovém horizontu stavu (plochy stabilizované), návrhu (plochy změn) a ploch územních rezerv (dříve výhled). Pokud se týká zobrazování limitů využití území, pak se zobrazují pouze limity navrhované. Stávající limity využití území se zobrazují v koordinačním výkresu, který je součástí odůvodnění. Aktualizace 2013.

20. Co má obsahovat koordinační výkres?

Koordinační výkres je grafickou částí odůvodnění územního plánu. Jeho úkolem je prokázat koordinaci využívání území. Podle § 2 písm. b vyhlášky č. 500/2006 Sb. koordinační výkres zahrnuje navržené řešení, neměnný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území (§ 26 odst. 1 nového stavebního zákona). Základem je tedy obsah hlavního výkresu doplněný o uvedené náležitosti. Aktualizace 2013.

21. Při diskusi o znění zadání uplatnila jedna obec požadavek, že nové plochy pro bydlení budou všude tam, kde má někdo z obyvatel obce pozemek, kde plánuje rodinný domek pro své děti nebo prodej pozemků jiným zájemcům. Plošné nároky na takto uvažované nové zastavitelné plochy vysoce převyšují jakékoliv statistické údaje a trendy vývoje počtu obyvatel obce, ovšem obec tvrdí, že jí nic neukládá je respektovat, zejména když zastupitelé si myslí, že počet obyvatel rozhodně poroste úplně jinak. Je ve znění zákona č. 183/2006 Sb. nebo jeho prováděcích vyhlášek nějaký regulativ, jemuž je třeba se podřídit anebo na konci procesu (v době postupu podle odstavce 4 § 47 zákona č. 183/2006 Sb.) je pořizovatel povinen respektovat požadavek určeného zastupitele a ke schválení zastupitelstvem předložit jím požadované jakkoliv nabubřelé zadání, jestliže tato nabubřelost je tzv. uplatněným požadavkem obce?

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), uvádí výslovně v § 18 v rámci cílů a úkolů územního plánování v odst. 4, že územní plánování „…chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V § 43 stavebního zákona, uvádějícího obsah a účel územního plánu, se v odst. 3 uvádí: „Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování ….“ V § 53 odst. 4 stavebního zákona se uvádí: „Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména …b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, … V odst. 5 se výslovně uvádí: „Součástí odůvodnění územního plánu zpracovaného pořizovatelem je „…f) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch“. V odst. 6 se dále uvádí: „Dojde-li pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odst. 4, předloží návrh na jeho zamítnutí. V § 55, pojednávajícím o vyhodnocení územního plánu a jeho změnách, se v odst. 4 uvádí: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch“. Všemi citovanými ustanoveními stavebního zákona je sledována důsledná ochrana nezastavěného území, (bez ohledu na vlastnictví konkrétních pozemků). Sleduje se hospodárné a účelné využívání území v souladu se stanovenými cíli a úkoly územního plánování. Postup, jak je popisován v dotazu, by byl v rozporu se stavebním zákonem i v rozporu se smyslem územního plánování. Aktualizace 2013.

22. Jak je to s uplatňováním obsahových náležitostí textové části ÚP dle vyhlášky č. 500/2006 Sb.? Nemohu dohledat civilní ochranu obyvatelstva, byť je obsažena v kap. h) zadání (podobně jako dříve). Mám tomu rozumět tak, že body a) až j) jsou pouze vodítkem pro zpracovatele? Dříve krajský úřad striktně požadoval dodržet názvy dílčích kapitol dle vyhlášky.

Je nutno dodržet obsah územního plánu ve struktuře dané přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Pokud jsou v zadání dle přílohy č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb. pod písm. h) další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů… uvedeny požadavky na civilní ochranu, pak je nutno podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. v části II. Odůvodnění územního plánu pod písm. b) uvést údaje o splnění zadání. Podle současně platných právních předpisů nemůže být zvláštní příloha CO u územního plánu vyžadována. Obsah požadavků, které může dotčený orgán CO vyžadovat, je uveden v § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb.: Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce. Na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu obce návrh ploch pro požadované potřeby a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, b) zón havarijního plánování, c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Aktualizace 2013.

23. Může se zájemce, který koupil pozemek v nezastavěném území, soudně domáhat zařazení tohoto pozemku do zastavitelných ploch?

Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 12. 2014 č. j. 59 A 2/2014-102 vyplývá, že neexistuje veřejné subjektivní právo vlastníka na zařazení jeho pozemku do zastavitelných ploch, kterého by se mohl soudně domáhat. Navrhovatel – vlastník pozemku, není v takovémto případě ve stávajícím možném využití svého pozemku územním plánem na svých právech jakkoli omezen, neboť územní plán na možném využití dotčeného pozemku nic nezměnil. S nabytím vlastnictví pozemku navrhovatel nenabyl současně „právo stavět“. Územním plánem proto nemohl být na svých právech zkrácen. Další informace k této problematice včetně uvedené judikatury naleznete v příloze POŘIZOVATELSKÁ PRAXE časopisu URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ — ROČNÍK XVIII — ČÍSLO 1/2015, dostupné na adrese: http://test.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/casopis/PP/2015/01_pp.pdf. Říjen 2015.

24. Je možné, aby obec dle současného stavebního zákona prosazovala do ÚP v regulativech pro uspořádání staveb takové detaily jako je např. sklon střechy? Považovala bych tento detail pouze jako doporučující.

Podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., je v textové části ÚP uváděno stanovení podmínek prostorového uspořádání, například výškové regulace zástavby. Vámi uvedené uspořádání staveb (prostorové uspořádání staveb – objemy a tvary zástavby) obsahuje textová část regulačního plánu. Pokud obec považuje za nutné stanovit podrobnější regulace, než je předmětem územního plánu, pak je třeba v rámci tohoto územního plánu stanovit pro předmětné lokality zpracování regulačního plánu, kde budou stanoveny konkrétní podmínky prostorového uspořádání staveb (včetně tvaru a sklonu střech atd.). Aktualizace 2013.

25. Obec nemá územní plán, má pouze vymezení zastavěného území podle § 59 stavebního zákona (SZ). Pokud bude následně vydán územní plán, a pokud bude tento vydaný ÚP napaden u soudu a např. úplně zrušen, znamená to, že bude opět platit pouze hranice zastavěného území pořízená podle § 59 SZ?

V případě, že by došlo ke zrušení celého územního plánu (což je ovšem málo obvyklé), byl by zastavěným územím pouze intravilán [§ 2 odst. 1 písm. d) SZ]. Vyplývá to z ustanovení § 60 odst. 6) SZ, kde se uvádí, že „… Vymezení zastavěného území pozbývá platnosti vydáním územního plánu …“. Muselo by tedy dojít k novému vymezení zastavěného území, které by zohlednilo i stavby realizované podle územního plánu v době jeho platnosti. Aktualizace 2013.

26. Podle čeho bude stavební úřad postupovat, pokud byl vydaný územní plán (ÚP) zrušen v celém rozsahu? Bude postupovat podle původního schváleného ÚPO? Co v tomto případě nastane po roce 2020?

Vydáním nového ÚP je zrušen předchozí ÚPO (případně ÚP) – tzn., že pozbyl platnosti. Na území obce je pak třeba pohlížet jako na území bez územního plánu. Zastavěným územím je opět pouze intravilán [§ 2 odst. 1 písm. d) SZ]. Zrušení celého ÚP je však případem zcela výjimečným, zpravidla je rušena jen ta část, která je v rozporu se zákonem. Aktualizace 2013.

27. Co nastane od 1. 1. 2021, jestliže si obec nepořídí územní plán, nebo stávající ÚPO neupraví podle § 188 odst. 1 stavebního zákona?

V tom případě bude mít obec pouze intravilán z roku 1966. Vně intravilánu bude možné realizovat jen stavby uvedené v § 18 odst. 5 SZ. Aktualizace 2013.

28. Projektant má návrh územního plánu zpracován tak, že veškeré zastavitelné plochy má vypsány seznamem všech parcel, kterých se dotýkají, včetně jejich čísel. Připadá nám to zbytečné.

Územní plán nepracuje s pozemky, ale s plochami. Uvedený postup ani není v souladu se stavebním zákonem a s právními předpisy (nikde není zmocnění pro takový postup). Navíc by stačila jedna nepřesnost a hrozí zrušení pro zmatečnost (rozpor grafické a textové části). Výpis pozemků je vyžadován jen u předkupního práva. Aktualizace 2013.

29. Projektant veškeré výkresy opatřil textem, že se jedná o jeho duševní vlastnictví a podle příslušného § obchodního zákoníku nesmí nikdo použít výkres bez předchozího písemného souhlasu zhotovitele. Má na to právo?

Nemá. ÚP je autorské dílo bez autorské ochrany. Jak se ÚPD „používá“, říká stavební zákon. Tento přístup je nutné zcela odmítnout, případně i za cenu, že toto dílo nebude do doby odstranění tohoto nedostatku převzato ani proplaceno. Aktualizace 2013.

30. Je možno podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití stanovit tak, že bude uvedeno pouze: přípustné - Plochy bydlení, přípustné - Plochy rekreace, bez uvedení hlavního, přípustného, případně nepřípustného využití, protože ten termín jasně řeší vyhláška 501 a není co dodávat?

Takovéto nedostatečné stanovení podmínek je v rozporu s právními předpisy, zejména s vyhláškou č. 500/2006 Sb., přílohou č. 7 odst. 1 písm. f). Aktualizace 2013.

31. Má-li obec v obecně závazné vyhlášce o schválení územním plánu sídelního útvaru stanovený časový rozsah územního plánu, je územní plán po uplynutí navrhovaného časového rozsahu platný?

Vzhledem k variabilitě v územních plánech použitých formulací je vždy potřeba zvážit právní dopady každé jednotlivé formulace. Pokud se hovoří o návrhovém období, nemá to vliv na platnost územního plánu, a to i když by bylo uvedeno ve vyhlášce. Návrhové období referuje o časové relevanci údajů a předpokladů, z kterých urbanista vycházel. Pokud je však ve vyhlášce, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu (ÚP), výslovně stanoveno časové omezení platnosti ÚP (je použito slovo „platnost“), pak je v těchto případech po vypršení určené doby nutné nahlížet na území obce jako na území bez platného ÚP. „Prošlý“ ÚP je ovšem nadále podkladem pro rozhodování v území, jeho závaznost je však zrušena ustanovením v předpisu, jímž byl vyhlášen. Únor 2014.

Územní systémy ekologické stability

01. Jestliže je ÚSES povinnou součástí územně plánovací dokumentace, je také povinností zařadit skladebné prvky ÚSES do veřejně prospěšných opatření?

Účelem vymezení veřejně prospěšného opatření je poskytnutí možnosti řešit zajištění pozemků pro veřejně prospěšné opatření, v krajním případě vyvlastněním. ÚSES by proto měl být vymezen v ÚPD jako veřejně prospěšné opatření, pokud je pravděpodobné, že nedojde k dohodě s vlastníkem pozemku, na němž je vymezen navržený prvek ÚSES vyžadující změnu využití území. Nejedná se však o povinnost. Aktualizace 2013.

Veřejně prospěšná stavba, veřejně prospěšné opatření

01. V územním plánu je navržena jako veřejně prospěšná stavba silnice II. třídy; město hodlá vybudovat její část (asi 1/4 délky) v potřebné kategorii - tato část bude zatím sloužit jako příjezdová komunikace do stávajícího a navrhovaného průmyslového areálu. Pokud bude vybudována jen uvedená část komunikace, která zatím nebude mít funkci silnice II. třídy, ztrácí pro tento úsek statut veřejné prospěšnosti?

Pokud bude uvedený úsek silnice splňovat parametry silnice II. třídy vč. podmínek stanovených územním plánem, pak se jedná o etapu výstavby veřejně prospěšné stavby. Aktualizace 2013.

02. Co všechno je třeba učinit pro zapsání VPS, pro předkupní právo do katastru nemovitostí?

Z ustanovení § 101 odst. 1 stavebního zákona vyplývá, že předkupní právo se v územním plánu nebo regulačním plánu vymezuje označením nemovitosti podle zvláštního právního předpisu a stanovením oprávněné osoby, v případě státu též stanovením příslušné organizační složky nebo příspěvkové organizace nebo státního podniku. Textovou část územního plánu nebo regulačního plánu obsahující vymezení nebo změnu vymezení předkupního práva zašle obec nebo kraj neprodleně osobě oprávněné z předkupního práva a osobám, jejichž nemovitosti předkupní právo zatěžuje. Osoba oprávněná z předkupního práva podá neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí. Předkupní právo podle tohoto zákona vzniká nabytím účinnosti územního plánu nebo regulačního plánu a má účinky věcného práva. Aktualizace 2015.

03. Jestliže je ÚSES povinnou součástí územně plánovací dokumentace, je také povinností zařadit skladebné prvky ÚSES do veřejně prospěšných opatření?

Územní systém ekologické stability (ÚSES) lze zařadit do veřejně prospěšných opatření definovaných v § 2 odst. 1 písm. m) stavebního zákona: „V tomto zákoně se rozumí veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.“. Nejedná se však o povinnost. O zařazení rozhoduje zastupitelstvo obce při vydávání územního plánu po předchozím projednání s dotčenými orgány. Aktualizace 2013.

Veřejné prostranství

01. Jak mám rozumět pojmu "veřejné prostranství" a jakým způsobem se vymezuje?

„Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“ (§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. se v § 7 odst. 2 uvádí: „Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství“. Vyhláška č. 269/2009 Sb., ze dne 12. srpna 2009, kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, k veřejným prostranstvím v § 7 odst. 2 požaduje: „Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné vymezit s touto zastavitelnou plochou související plochu veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace“. Je třeba si uvědomit, že nejde o vydlážděnou plochu, ale především o parky, veřejnou zeleň obecně, a další veřejná prostranství, která svými parametry splňují požadavky citované vyhlášky. Účelem takto stanovených ploch je zajistit nejen dostatek zeleně, ale i dostatek ploch pro společenské aktivity obce (shromažďování, dětská hřiště, odpočívadla apod.). Aktualizace 2013.

02. Pořizuji nový územní plán. Stávající stav je takový, že mezi komunikací a soukromými pozemky není pruh veřejné zeleně, ale ihned následují vjezdy ke garážím domů. V některých místech jsou dokonce ihned domy. Na konci jedné takové ulice chce obec realizovat rozvojovou plochu pro bydlení. Jak postupovat při vymezování veřejných prostranství.

Jedná-li se o větší zastavitelnou plochu, je třeba v rámci této plochy navrhnout veřejná prostranství v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., případně i nedostatek veřejných prostranství ve stávající zástavbě v zastavitelné ploše vykompenzovat. Vykompenzování však na rozdíl od požadavků uvedených ve vyhlášce není povinností. V případě, že chcete v územním plánu řešit šířku ulice v návaznosti na stávající zástavbu (pokračování ulice), je možno pro zachování charakteru zástavby využít i minimálních parametrů, stanovených v § 22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., to znamená, že šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace, bude min. 8 m (při jednosměrné komunikaci min. 6,5 m). Dle § 25 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., platí, že: „Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.“ Další podmínkou je min. šířka pozemní komunikace a normové předpisy pro uložení inženýrských sítí. Z těchto podmínek vychází šířka komunikačního prostoru mezi pozemky pro bydlení min. cca 8 –10 m. Aktualizace 2013.

Vyhodnocení ÚP na udržitelný rozvoj území

01. Kdo bude dělat vyhodnocení územního plánu na udržitelný rozvoj?

Vyhodnocení územního plánu na udržitelný rozvoj území zpracuje projektant ÚPD, pokud bude tento požadavek obsažen v návrhu zadání nebo pokynech pro zpracování návrhu územního plánu nebo jeho změny. Součástí tohoto vyhodnocení je také vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, které musí zpracovat osoba se zvláštní autorizací pro tuto činnost (držitel autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.). V případech, kdy je součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí i vyhodnocení vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000), musí toto vyhodnocení zpracovat osoba se zvláštní autorizací pro vyhodnocení vlivu na NATURU 2000. Aktualizace 2013.

02. Pokud nebyl uplatněn požadavek na vyhodnocení vlivů na životní prostředí (v rámci vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území) k zadání, může být uplatněn až jako stanovisko dotčeného orgánu k návrhu územního plánu? (Dotčený orgán napsal, že se vyjádří až k návrhu.)

Dotčený orgán musí v souladu s § 47 odst. 3 uplatnit požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí již ve svém stanovisku k návrhu zadání, ne později v rámci stanoviska k návrhu územního plánu. Na základě tohoto požadavku uvede pořizovatel v zadání podle § 47 odst. 3 požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Aktualizace 2013.

Zadání územního plánu

01. Zadání územního plánu může mít ze zákona nepovinnou přílohu. Co má tato nepovinná příloha předjímat a jaký odborník, s jakou kvalifikací a na základě jakých podkladů či informací je oprávněn ji nakreslit? Tuto skicu totiž vyžadují především orgány ochrany životního prostředí, když nemají u zadání výkres funkčního členění tj. předem závazné určení kde, jak velké a jak funkčně určené plochy teprve projektant vymyslí!

Podle § 47 stavebního zákona pořizovatel v návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu. Dotčené orgány při projednávání návrhu zadání nemohou vyžadovat jiné než zákonem stanovené náležitosti. Dotčené orgány nemají v žádném právním předpisu zmocnění grafickou přílohu k zadání vyžadovat. Je chybou pořizovatele, pokud na takový požadavek dotčeného orgánu přistoupí. Aktualizace 2013.

02. Je možné připomínku fyzické osoby zapracovat do návrhu zadání a předložit ke schválení zastupitelstvu a následně dále pokračovat ve zpracování návrhu nebo je třeba dílčí změnu projednat zvlášť a pokračovat po projednání této změny v dalším procesu?

Pořizovatel je kvalifikovaná osoba, která uplatněné podněty s určeným zastupitelem vyhodnotí, návrh zadání dle společného uvážení upraví a předloží zastupitelstvu. Zadání se však nikdy znovu neprojednává stejně jako „pokyny pro zpracování návrhu územního plánu“. Aktualizace 2013.

Zahrádkové kolonie

01. Nový stavební zákon ani vyhláška č. 501/2006 Sb. neobsahují problematiku zahrádkových kolonií. Dle našeho názoru nelze tyto plochy začlenit ani do ploch - ploch rekreace (charakterizovaných v § 5 vyhlášky), ani do jiných zde uvedených ploch. Do žádné skupiny staveb charakterizovaných vyhláškou nelze začlenit ani objekty individuální rekreace v zahrádkových koloniích (zahrádkářské chaty).

Zahrádkové kolonie jsou přednostně určeny pro zemědělské využití, měly by být zařazeny do ploch zemědělských podle § 14 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Vzhledem k tomu, že se jedná částečně i o specifický způsob rekreace, je tuto skutečnost nutno vyjádřit v podmínkách využití plochy. Tyto podmínky však nesmějí být v rozporu s § 18 odst. 5 stavebního zákona. Do plochy rekreace je vhodné zahrádkovou kolonii zařadit jen v případech, kdy rekreační funkce jednoznačně převažuje a není třeba ji omezovat z hlediska veřejných zájmů. Další možností je využít i ustanovení § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Aktualizace 2013.

Zásady územního rozvoje

01. Postačí návrh zásad územního rozvoje ve smyslu § 39 odst. 1 stavebního zákona vystavit a veřejnou vyhlášku vyvěsit současně – tedy celkem po dobu 30 dnů?

Nepostačí. Podle § 25 odst. 2 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 20 stavebního zákona je veřejná vyhláška doručena 15. den ode dne vyvěšení na úřední desce té obce, ve které byla zveřejněna nejpozději. Poté je nutno vystavit návrh k veřejnému nahlédnutí na dobu 30 dnů (pravděpodobně nevadí, když by byl návrh zveřejněn současně s vyhláškou, ale v tom případě by musel být zveřejněn nejen po stanovenou dobu 30 dnů, ale i po dobu min. 15 dnů nutnou pro doručení veřejné vyhlášky - tj. min. 45 dnů). Veřejné projednání je tedy možno konat nejdříve 45. den ode dne, kdy byla vyvěšena veřejná vyhláška na poslední úřední desce. Aktualizace 2013.

02. Je nutno návrh zásad územního rozvoje opakovaně veřejně projednat, pokud návrh nebude vystaven po stanovenou dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky?

Ano, veřejná vyhláška musí být vyvěšena na úřední desce min. 45 dnů před veřejným projednáním. Pokud nebude dodržena lhůta vystavení návrhu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky, je nutno celý proces zopakovat. Aktualizace 2013.

03. Jak bude pořizovatel postupovat, pokud některá obec nevyvěsí veřejnou vyhlášku z nějakého důvodu na úřední desce (např. pokud nesouhlasí s navrženým koridorem pro infrastrukturu nadmístního významu navrženým ZÚR) a tak blokuje projednání? Podle mne ani ve správním řádu ani ve stavebním zákoně neexistuje mechanismus, jak obec donutit veřejnou vyhlášku vyvěsit a tak umožnit řádné projednání návrhu.

Pokud jde o řízení, ve kterém se veřejnou vyhláškou doručuje ve správních obvodech několika obcí, pak příslušné obecní úřady, jsou povinny písemnost bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. Pokud ji obec, resp. některý odpovědný úředník nevyvěsí, jedná se porušení zákona a v případě zaměstnance o porušení základní povinnosti podle § 73 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. Pro zjednání nápravy je v případě nečinnosti obce příslušný krajský úřad. Aktualizace 2013.

Zastavěné území

01. Zahrnuje se do zastavěného území jen stavební parcela pod chatou nebo lze do něj zahrnout na základě místního šetření i část související louky?

Podle § 58 odst. 1 stavebního zákona hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Podle odst. 2 citovaného paragrafu se do zastavěného území zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou…, a dále pozemky vně intravilánu, a to a) zastavěné stavební pozemky,… Podle § 2 odst. 1 písm. c) se v tomto zákoně zastavěným stavebním pozemkem rozumí pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,… Pro vymezení vnější hranice zastavěného území platí stejné zásady bez ohledu na skutečnost, zda je vymezeno územním plánem nebo samostatným postupem. Záleží tedy na konkrétním posouzení, ale zařazení části související louky by zřejmě neodpovídalo uvedeným ustanovením. Aktualizace 2013.

02. Musí mít návrh vymezení zastavěného území již pro projednávání s dotčenými orgány a dotčenou obcí podle § 59 odst. 2 SZ formu opatření obecné povahy nebo postačí mapový podklad s vyznačenou hranicí zastavěného území?

Návrh vymezení zastavěného území podle § 59 odst. 2 stavebního zákona musí mít formu opatření obecné povahy již při projednání s dotčenými orgány a obcí. Mapový podklad s vyznačenou hranicí nestačí. MMR ve spolupráci s ÚÚR připravilo metodický pokyn k problematice vymezování zastavěného území, jehož součástí je i příklad návrhu vymezení zastavěného území samostatným postupem. Aktualizace 2016.

03. Patří hřbitovy do zastavěného území?

Hřbitovy patří do zastavěného území. Jedná se o zařízení občanského vybavení. Aktualizace 2013.

04. Jakým způsobem lze vymezit zastavěné území obce, má-li obec platný územní plán?

V obcích, kde je jakýkoliv platný územní plán (myšleno obecně ÚPD obce), se zastavěné území, v území řešeném tímto územním plánem, vymezuje změnou územního plánu (§ 58 odst. 3 SZ). Aktualizace 2013.

05. Jak postupovat při vymezování zastavěného území, pokud platný územní plán řeší pouze část správního území obce (například když správní území obce zahrnuje ještě další dvě, které územní plán neřeší)?

V území, které je řešeno platným územním plánem, se vymezuje zastavěné území změnou tohoto územního plánu. V území tímto ÚP neřešeném se zastavěné území vymezuje samostatným postupem. Aktualizace 2013.

06. Patří do zastavěného území pozemky komunikace nebo její části, která prochází jednostranně kolem vymezeného intravilánu a jsou z ní vjezdy do zastavěného území (z druhé strany komunikace není zastavěné území a komunikace je z doby, před vymezením intravilánu)?

Ze znění § 58 odst. 2 písmeno c) stavebního zákona vyplývá, že pozemky komunikace, která prochází jednostranně kolem vymezeného intravilánu a jsou z ní vjezdy do zastavěného území, patří do zastavěného území. Aktualizace 2013.

07. Platí § 18 odst. 5 stavebního zákona (V nezastavěném území lze….) i v případě, že má obec už schválený územní plán?

Paragraf 18 odst. 5 stavebního zákona platí i v případě, že obec má platný územní plán. Územní plán může podmínky pro využití ploch v nezastavěném území zpřísnit, nemůže však mezi přípustné využití plochy zařadit stavby, zařízení a jiná opatření, která § 18 odst. 5 nepřipouští. Aktualizace 2013.

08. Lze umisťovat stavby mimo zastavěné území obce (na nezastavitelné ploše) na parcele, která je v katastru nemovitostí vedená jako „zbořeniště“?

Na pozemku, označeném v KN jako zbořeniště je možné stavbu obnovit, pokud to není v rozporu s územním plánem. Aktualizace 2013.

09. Patří do zastavěného území i samostatná uzavřená část intravilánu, kde jsou pouze zbořeniště (objekty byly zbořeny před padesáti lety) a dnešní funkční využití ploch lze charakterizovat jako vzrostlý nálet, louka, les, pole?

Nemá-li obec zastavěné území vymezeno územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona, pak je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (intravilán). To znamená, že i plochy označené jako zbořeniště. Pokud byla uvedená zbořeniště součástí intravilánu, jsou v souladu s definicí zastavěného území [§ 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] i § 58 odst. 2 stavebního zákona součástí zastavěného území. Aktualizace 2013.

10. Mám dotaz týkající se vymezení zastavěného území. V § 58 stavebního zákona, kde je definováno zastavěné území, se uvádí, že do zastavěného území se zahrnují i zastavěné stavební pozemky – v jejich definici v § 2 SZ je uvedeno, že se jedná o pozemky evidované v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Patří do zastavěného území stavební parcely (dle vyhlášky ČÚZK č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) evidované v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří - způsob využití zbořeniště?

Podle vyhlášky ČÚZK č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, v platném znění, je v příloze č. 2 Způsob využití pozemku uveden způsob využití č. 13 zbořeniště, který se vztahuje ke druhu pozemku č. 13, kterým jsou podle přílohy č. 1, Charakteristické druhy pozemků, pro účely katastru nemovitostí zastavěné plochy a nádvoří. Podle § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky je pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří stavební parcelou. Podle § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona je stavební parcela zastavěným stavebním pozemkem. Podle § 58 odst. 2 písm. a) se do zastavěného území zahrnují zastavěné stavební pozemky. Výše uvedené skutečnosti platí v případě, že vymezujete zastavěné území územním plánem nebo postupem podle nového stavebního zákona. V případě, že je podle nového stavebního zákona zastavěným územím intravilán podle § 2 odst. 1 písm. d) a zmíněné pozemky neleží v intravilánu, do zastavěného území tyto pozemky nepatří. Aktualizace 2014.

11. Dle § 58 odst. 2 stavebního zákona se do zastavěného území „…zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků,…“. Náš dotaz směřuje k výkladu pojmů pozemky „navrácené do orné půdy nebo do lesních pozemků“.

Intravilány byly zakresleny do map evidence nemovitostí a zahrnují i sady oplocené k 1. 9. 1966 související se zastavěným územím, ale někdy i další zemědělskou půdu. V následném období, zejména do roku 1990, bylo podle tehdy platných předpisů nutné při záboru zemědělského půdního fondu pro výstavbu rekultivovat jinou půdu a navrátit ji do orné půdy, popř. někdy došlo i k zalesnění nebo rekultivacím těžebních ploch pro zemědělské účely. Tyto pozemky, v minulosti zahrnuté do intravilánu, ale z výše popsaných důvodů rekultivované, jsou v dnešním katastru nemovitostí vedeny jako orná půda nebo jako les. Při vymezování zastavěného území územním plánem nebo postupem podle § 59 stavebního zákona se takové pozemky do zastavěného území nezahrnou (§ 58 odst. 2 stavebního zákona), neboť byly poté, kdy byl v roce 1966 vymezen intravilán jako tehdejší obdoba hranice zastavěného území, "navráceny" do orné půdy nebo lesních pozemků. V případě nejasností i po místním šetření, zda se jedná o pozemky „navrácené do orné půdy nebo do lesních pozemků“, či nikoliv, je nutné porovnat mapu evidence nemovitostí a současnou katastrální mapu, neboť jediný relevantní stav, který je k dispozici, je katastr nemovitostí. Všechny mapy evidence nemovitostí s vyznačeným intravilánem jsou na pracovištích katastrálního úřadu k dispozici obci, pro kterou se zastavěné území vymezuje. Tuto skutečnost potvrdil Český úřad zeměměřičský a katastrální a vydal v tomto smyslu příkaz podřízeným katastrálním pracovištím (na přelomu let 2006 a 2007). Červen 2014.

12. Obec nemá platný územní plán, zastavěné území bylo vydáno samostatným postupem. Lze na pozemek, který se dotýká dvou zastavěných území, přičemž obě zastavěná území jsou tvořena pouze jedním zastavěným stavebním pozemkem, umístit stavbu pro bydlení dle §188a, odst. 1, písm. c) stavebního zákona?

Pozemek, který má na dvou místech společnou hranici s pozemky v zastavěných územích stanovených samostatným postupem podle §58 SZ, přičemž každé z těchto zastavěných území je tvořeno jen jedním zastavěným stavebním pozemkem, nesplňuje podmínku dle § 188a, odst. 1, písm. c) SZ. Jinými slovy dvě zastavěná území tvořená každé vždy jen jedním zastavěným stavebním pozemkem nejsou totéž, jako zastavěné území tvořené dvěma a více pozemky.Červenec 2016.

Změna územního plánu

01. Jak postupovat u změny územního plánu, musí-li pořizovatel pro obec zajistit vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání této změny? Musí být upraveny všechny výkresy celého územního plánu i kvůli ploše pro 1 RD tak, jak uvádí §14 odst. 2 vyhlášky?

Upraveny budou pouze ty výkresy, které jsou změnou dotčeny. Aktualizace 2013.

02. Kde a jak bychom měli požádat o změnu územního plánu?

O změnu územního plánu požádejte na příslušném obecním úřadě. Podle § 44 stavebního zákona můžete požádat o změnu územního plánu jako občan obce nebo jako osoba, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Návrh na pořízení změny územního plánu musí obsahovat náležitosti uvedené v § 46 odst. 1 stavebního zákona, tj.: a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce, b) údaje o navrhované změně využití ploch na území obce, c) údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele, d) důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny, e) návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu. O pořízení změny rozhoduje zastupitelstvo obce a není na ni právní nárok. Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradně vaší potřebou, může obec podmínit pořízení změny částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její pořízení vámi jako navrhovatelem. Pořízení změny územního plánu je dáno § 43 až 57 stavebního zákona a má dané lhůty projednání. Aktualizace 2013.

03. V případě, že bude vydána zastupitelstvem změna územního plánu obce před pořízením úpravy územního plánu obce, jakým způsobem bude navazovat opatření obecné povahy změny na obecně závaznou vyhlášku ÚPO?

Návrh změny bude vydán formou opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy může měnit obecně závaznou vyhlášku obce. Tato skutečnost vyplývá z § 188 odst. 4 stavebního zákona. Aktualizace 2013.

04. Jak chápat § 55 odst. 5 SZ? Pořizovatel pro obec zajistí vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání jeho změny a toto vyhotovení opatří záznamem o účinnosti.

Znění tohoto paragrafu je zcela jednoznačné. Po každé změně územního plánu pořizovatel zajistí vyhotovení „úplného znění“ územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání změny (je nutno vyhotovit úplné znění textové části; z grafické části se vyhotoví ty výkresy, které jsou změnou dotčeny). Záznamem o účinnosti podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. se opatří změna územního plánu, jeho „úplné znění“ se opatří záznamem o účinnosti podle odst. 2 téhož paragrafu. Aktualizace 2013.

05. Kdo bude hradit náklady na vyhotovení územního plánu zahrnující právní stav po vydání jeho změny?

Náklady hradí obec, která změnu vydala. Aktualizace 2013.

06. Podle ustanovení § 165 se územní plán a regulační plán opatřený záznamem o účinnosti poskytuje stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a krajskému úřadu. O poskytování změny územního plánu (resp. regulačního plánu) toto ustanovení nehovoří. Znamená to, že vydané změny se samostatně neposkytují?

U pořizování změn územního plánu se postupuje obdobně jako u pořizování územního plánu. Pořizovatel zajistí podle § 55 odst. 5 pro obec vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání jeho změny v počtu podle § 165, a když ho opatří záznamem o účinnosti, poskytne úplné znění obci, stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a krajskému úřadu. Jestliže z § 165 odst. 1 vyplývá, že je třeba zajistit čtyři vyhotovení územního plánu, pak je třeba zajistit stejný počet vyhotovení změn územního plánu, tedy rovněž změnu územního plánu poskytnout (obci, stavebnímu úřadu, úřadu územního plánování a krajskému úřadu). Aktualizace 2013.

07. Musí se při pořizování změny ÚP podle § 50 odst. 2 SZ nebo podle § 52 odst. 1 obesílat všechny sousední obce, tedy i ty, při jejichž hranici neleží plocha dotčená změnou?

Podle § 55 odst. 2 stavebního zákona se při pořizování a vydávání změny územního plánu, která není pořizována na základě zprávy o uplatňování územního plánu nebo postupem podle odstavce 3 cit. paragrafu, postupuje obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a přiměřeně podle § 47 stavebního zákona. Při projednávání změny ÚP se proto musí obeslat všechny sousední obce. Ty samy posoudí, zda jsou jejich zájmy dotčeny. Aktualizace 2013.

08. Je možné spojit pořízení změny a provedení úpravy ÚP dle ustanovení § 188?

Budou to dva samostatné procesy, které jsou blíže popsány v metodickém doporučení odboru územního plánování MMR: Možnosti úpravy územně plánovací dokumentace (ÚPD) na územní plán, vztah těchto úprav ke změně ÚPD. Aktualizace 2013.

09. Je při zpracovávání výkresů změny stávajícího územního plánů obce možný následující postup: názvy výkresů a jejich obsah přepracovat dle nového stavebního zákona, „plochy s rozdílným způsobem využití“ budou totožné s „funkčním využitím ploch“ dle stávajícího územního plánu včetně textu regulativů?

Ne, není. Původní dokumentace musí být vnitřně provázána se změnou územního plánu (její obsahová struktura nemůže být změnou narušena), tzn., že se budou měnit pouze výkresy dotčené změnou a budou ponechány jejich původní názvy i legendy. Zůstane i původní terminologie. Aktualizace 2013.

10. Je nutno v případě změny ÚPO zpracovávat podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. např. výkres základního členění území, jestliže v platném ÚP takovýto výkres není? Město má schválený územní plán zpracovaný v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb. Jeho změna bude zpracována v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., a tedy se na její obsah vztahuje prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb., kde je stanoveno v § 16 „Změna územního plánu se vydává v rozsahu měněných částí územního plánu“. Znamená to, že bude obsahově provázána se schválenou dokumentací včetně rozdělení na textovou a závaznou část i včetně názvů měněných výkresů?

Ano, mění se pouze výkresy obsažené v platném ÚP, a to ty, které jsou změnou dotčeny. Nové výkresy se nezpracovávají. Textová část však musí být členěna na vlastní změnu (výrok) a odůvodnění, protože změna bude vydána formou opatření obecné povahy. Aktualizace 2013.

11. Je povinnou součástí návrhu zadání v rámci pořizování změny ÚPO i grafická část (například výkres limitů využití území apod.)?

Není. Aktualizace 2013.

12. Jak postupovat při stanovení úhrady nákladů navrhovateli pořízení územního plánu nebo jeho změny?

Podle § 45 odst. 4 stavebního zákona pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování, na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a na mapové podklady navrhovatelem. Podmínka výhradní potřeby navrhovatele nemůže však být u nového územního plánu splněna, a proto se toto ustanovení pro nový územní plán nepoužije. Návrh úhrady musí být uveden v návrhu na pořízení změny ÚP [§ 46 odst. 1 písm. e) stavebního zákona] a měl by být součástí stanoviska pořizovatele předkládaného zastupitelstvu obce. Zastupitelstvo obce při rozhodnutí o pořízení změny ÚP (§ 44 stavebního zákona) může podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů. Do doby převedení finančních prostředků na účet obce by neměla být změna pořizována. Aktualizace 2013.

13. Pokud má obec v územním plánu územní rezervu pro bydlení, bude muset při změně územního plánu projednat územní rezervu se všemi dotčenými orgány, nebo bude projednání této územní rezervy jednodušší?

Podle § 55 odst. 2 stavebního zákona se při pořizování a vydávání změn územního plánu postupuje obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a přiměřeně podle § 47. Toto ustanovení se vztahuje na jakoukoli změnu územního plánu, tzn. i na převod plochy pro bydlení z rezervy do návrhu. Aktualizace 2013.

14. Malá obec hodlá pořídit malou změnu ÚPSÚ. Je dokončeno zadání. Může se změna zabývat pouze původně uvažovaným řešeným územím, případně řešením zájmového území se zakreslením právního stavu po změně na ostatním území ve skladbě výkresů podle nové vyhlášky? Nebo je nutno kvůli malé změně zcela přepracovat celé území sídelního útvaru a případně ještě nově zpracovat ostatní území obce?

Předmětem změny bude pouze změnou řešená lokalita nebo několik lokalit. Aktualizace 2013.

15. Jak je to s označováním právního stavu po změně územního plánu? Bude označen autorizačním razítkem a podpisem autora?

Původní územní plán je označen autorizačním razítkem a podpisem autora, změna územního plánu má rovněž autora, ale právní stav žádného „autora“ nemá. Vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání jeho poslední změny zajistí pořizovatel a opatří ho záznamem o účinnosti (§ 55 odst. 5 stavebního zákona). Podle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb. záznam o účinnosti obsahuje: a) označení správního orgánu, který poslední změnu vydal, b) pořadové číslo poslední změny, c) datum nabytí účinnosti poslední změny, d) jméno a příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele, otisk úředního razítka. Únor 2015.

16. Kdo je oprávněn zpracovat vyhotovení právního stavu územního plánu po vydání jeho změny?

Podle § 14 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 500/2006 Sb. je na záznamu o účinnosti uvedena pouze oprávněná úřední osoba pořizovatele a otisk úředního razítka. Není vyžadováno razítko autorizované osoby a nejedná se tedy o činnost, u níž by byla podmínkou autorizace. Únor 2015.

Územně plánovací podklady

Limity využití území viz též Územní plán, viz též Dotčené orgány

01. Jaký je postup ve věci změny pásma hygienické ochrany chovu zvířat z pohledu procesů územního plánování a stavebního řádu dle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon)?

Změna a zrušení územního rozhodnutí je dána § 94 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle odst. 2 lze rozhodnutí o ochranném pásmu změnit nebo zrušit i na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost, dále vyžaduje-li to veřejný zájem, nebo z podnětu dotčeného orgánu. Aktualizace 2013.

Mapové podklady

01. Je povinností Katastrálního úřadu poskytnout zdarma úřadu územního plánování a stavebnímu úřadu snímky katastrálních map včetně vyznačeného intravilánu pro jimi spravované území?

Při jednání zástupců Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Zeměměřického úřadu a Ministerstva pro místní rozvoj v roce 2007 došlo k následující dohodě. Data digitální katastrální mapy a data orientační mapy parcel ve formě rastrových obrazů katastrálních map, georeferencovaných do systému S-JTSK, poskytne na základě písemného požadavku ORP územně příslušné KP v rozsahu jeho územního obvodu bezúplatně v rámci poskytování údajů z katastru nemovitostí. Údaje z katastru nemovitostí v elektronické podobě se poskytují na základě žádosti, ve které se žadatel kromě jiného zavazuje nakládat s poskytnutými údaji z katastru v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajů, neužít údaje k jinému než v žádosti uvedenému účelu a nešířit údaje jinak než na základě smlouvy uzavřené s příslušným katastrálním úřadem nebo způsobem uvedeným v § 11 odst. 4 vyhlášky č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Předmětnou problematiku upravuje metodický pokyn MMR ČR Poskytování mapových podkladů pro územně plánovací činnost. Aktualizace 2016.

Sledované jevy

01. Proč není mezi sledovanými jevy i bydlení aj. funkce (pouze občanské vybavení a výroba)?

ÚAP nesuplují ÚPD. Zákonodárce vybral sledované jevy s ohledem na potřebu vypracování rozboru udržitelného rozvoje území. Aktualizace 2013.

02. Proč se nesledují jen chráněná ložisková území, nýbrž všechna ložiska – řádek 60 přílohy č. 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb.?

Nelze polemizovat s tím, co je uvedeno jako sledovaný jev ve vyhlášce. ÚAP neslouží jen jako podklad pro vypracování ÚPD. Aktualizace 2013.

03. Mají se v ÚAP sledovat i takové detaily jako cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka, turistická stezka, objekt požární ochrany, objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky apod.?

Je třeba respektovat vyhlášku č. 500/2006 Sb. a sledovat i tyto detaily. Aktualizace 2013.

04. Rád bych se zeptal, zda sledované jevy uvedené ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., příloze č. 1 části A, konkrétně v řádcích 11, 13 - 15 a 19 - 20, jsou specifikovány nějakým konkrétním předpisem, a kdo je eviduje?

Na internetových stránkách ÚÚR jsou zveřejněny metodické návody k ÚAP - jako orientační pomůcka pro úřady územního plánování V metodickém návodu Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady obcí jsou obsaženy komentáře, právní předpisy, vytipovaní poskytovatelé údajů či jiné zdroje ke sledovaným jevům z přílohy č. 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb. Sledované jevy, na které se dotazujete, neeviduje nikdo, jsou to tzv. HODNOTY ÚZEMÍ. Hodnoty území se zjišťují vlastním průzkumem území. Za zjištění hodnot území pro svůj správní obvod zodpovídá úřad územního plánování. Aktualizace 2013.

05. Je veřejné osvětlení součástí sledovaného jevu číslo 73 - nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy dle přílohy číslo 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb.?

Veřejné osvětlení není předmětem sledování pro účely ÚAP. Veřejné osvětlení je sice elektroenergetické vedení, nejedná se však o součást energetické soustavy. Je zařízením odběrným; odběratelem jsou především obce. Aktualizace 2013.

Údaje o území

01. Je možné někde získat soupis poskytovatelů údajů o území pro pořízení územně analytických podkladů?

Úplný soupis poskytovatelů údajů o území není reálné na centrální úrovni vytvořit. Na webových stránkách www.uur.cz v sekci Stanoviska a metodiky je zveřejněn metodický návod Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady obcí, který obsahuje hlavní poskytovatele údajů o území. Aktualizace 2013.

02. Jaké zákresy pro rozvojové záměry (strategické projekty) máme poskytovat, v jakém stádiu záměru? Mají to být zadávací listy, tj. úplně první návrhy tras, nebo až projekt s odsouhlasenými pozemky?

Z § 26 stavebního zákona a z § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. vyplývá, že údaje o záměrech v území – a tudíž i o záměrech na realizaci nové části infrastruktury – jsou významné pro určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci, zahrnující zejména vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území. Z toho důvodu musí vlastníci infrastruktury poskytnout pořizovateli ÚAP také údaje o svých záměrech na změny své infrastruktury, a to počínaje stavem poznání, za kterého je již tento záměr v území zobrazitelný v systému JTSK nad mapou jakéhokoli měřítka (čili v jakékoli – i nízké – míře podrobnosti). V průvodním, předepsaném PASPORTU musí být vyplněny ty parametry, které jsou na daném stupni poznání záměru známy. Závěr: rozhodující není dokonalost údaje o budoucím záměru, ale včasnost předání takového údaje ve formě, ve které ho již bude možno konfrontovat s celkovým stavem území, a to pokaždé, kdy následujícím stupněm poznání dojde k polohopisné změně záměru (včetně oznámení o případném zrušení záměru). Je nutné informaci o záměru poskytovat od jeho vzniku a postupně upřesňovat podle postupu přípravy. Při upuštění od záměru – ihned sdělit. Aktualizace 2013.

03. K čemu slouží a jaké informace podává III. oddíl pasportu údaje o území. Od poskytovatele jsme obdrželi pasport s nevyplněným III. oddílem. Při zjišťování důvodu nám bylo sděleno, že se poskytovatel domnívá, že vše podstatné (potvrzení správnosti, aktuálnosti apod.) již bylo podepsáno v II. oddílu.

Oddíl III pasportu se vyplňuje až při aktualizaci územně analytických podkladů dle § 28 stavebního zákona. Aktualizace 2013.

Územně analytické podklady

01. Jaký je smysl územně analytických podkladů podle § 26 SZ? Jde o to, aby stavebníci věděli, kteří provozovatelé infrastruktury jsou v území přítomni? Tuto funkci ve větších městech dnes plní různé informační systémy jako RIS atd. – jde o jejich náhradu? Dnešní RIS přitom nezbavují stavebníky povinnosti kontaktovat provozovatele za účelem upřesnění polohy jejich infrastruktur – mělo by se to systémem ÚAP změnit?

Nikoliv, ÚAP jsou zamýšleny jako průběžně aktualizované informace o stavu a vývoji území; slouží zejména jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace a jako podklad pro rozhodování stavebních úřadů. Stavebníci tedy budou i nadále povinni se v případě svého záměru obracet na příslušný stavební úřad, který jim sdělí, jaká stanoviska od vlastníků infrastruktury bude třeba doložit. Aktualizace 2013.

02. Nahrazují územně analytické podklady (ÚAP) při pořizování územních plánů, resp. jejich změn, zcela průzkumy a rozbory jednotlivých územních plánů?

ÚAP nenahrazují průzkumy a rozbory v celém rozsahu; doplňující průzkumy a rozbory se budou nadále zpracovávat a jsou spolu s ÚAP podkladem pro zadání územního plánu. To platí i v případě pořizování jednotlivých změn ÚPD obcí s tím rozdílem, že se průzkumy a rozbory dělají jen v rozsahu požadované změny. Aktualizace 2013.

03. Je pořizovatel územně analytických podkladů povinen zapracovat do ÚAP všechny údaje o území, které mu poskytovatel předal (tedy včetně údajů poskytovaných navíc - jako č. 119. další dostupné informace dle přílohy č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb.)?

Pořizovatel není povinen do sledovaného jevu č. 119. využít všechny dostupné informace, záleží na jeho uvážení, zda jde o informace relevantní pro územní plánování. Domníváme se však, že informace o území předané poskytovatelem údajů o území by měl pořizovatel v územně analytických podkladech využít v maximální míře. Aktualizace 2013.

04. Může úřad územního plánování zadat vypracování ÚAP projektantovi? V případě, že ano, jsou kladeny na zpracovatele kvalifikační požadavky?

Územně analytické podklady pořizuje podle § 27 stavebního zákona úřad územního plánování. Úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost svými úředníky, splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1 stavebního zákona) a tito úředníci nesou plnou zodpovědnost za ÚAP. Z důvodu velké vytíženosti může pořizovatel zadat vypracování ÚAP projektantovi (specializované firmě). Doporučujeme, aby ve zpracovatelském kolektivu byl autorizovaný architekt. Úřad územního plánování může objednat technickou pomoc v rozsahu až celých ÚAP, avšak nadále pouze úřad územního plánování zodpovídá a ručí za kvalitu ÚAP. Aktualizace 2013.

05. Jak reaguje ÚPD na změnu v údajích o území a v ÚAP? Za jakých podmínek dojde ke změně územního plánu a kdy se zpracovává zcela nový územní plán?

V souladu s § 5 odst. 6 stavebního zákona je obec povinna soustavně sledovat uplatňování územního plánu a vyhodnocovat je. Přitom využívá územně plánovací podklady, které je pořizovatel podle § 28 odst. 1 povinen průběžně aktualizovat. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byl územní plán vydán, je obec povinna pořídit jeho změnu. Ne každá změna ÚAP vyžaduje změnu územního plánu. Změnou podmínek vyžadující změnu ÚP může být např. stanovení nového záplavového území, pokud zasahuje do zastavitelné plochy. Podle § 55 odst. 1 pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh zprávy může obsahovat pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu. Pokud změny zásadním způsobem zasáhnou do koncepce rozvoje území obce, může zastupitelstvo obce rozhodnout o pořízení nového územního plánu [§ 44 písm. a) SZ]. Aktualizace 2013.

06. Jsou poskytnuté údaje o území a z nich zpracované územně analytické podklady závazné pro územně plánovací dokumentaci? Tedy musí být předané údaje o území do územního plánu zapracovány nebo záleží na uvážení pořizovatele (zpracovatele) územního plánu?

Údaje o území a rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný na jejich základě jsou územně analytickými podklady – tedy podklady pro územně plánovací činnost a rozhodování v území. Zadání a řešení územního plánu z těchto podkladů vychází, nezapracovává je. Údaje o území vyplývající z právních předpisů nebo stanovené na základě právních předpisů (např. vydaná rozhodnutí) jsou však pro územně plánovací činnost závazné. Aktualizace 2013.

07. Je možné, aby pořizovatel ÚAP poskytl poskytovateli údajů o technické infrastruktuře bezúplatně mapové podklady pro zpracování ÚAP, které jsou definované zákonem?

Pro zákres a trvalou aktualizaci údajů o území pro účely ÚAP si může vlastník technické infrastruktury bezúplatně vyžádat u úřadů územního plánování digitální data mapových podkladů. Účel využití mapových podkladů je třeba smluvně ošetřit. Aktualizace 2013.

08. Pokud jako poskytovatelé údajů zpřístupníme data o ÚAP prostřednictvím webového portálu, musíme dále jednotlivé úřady územního plánování obeslat s vyplněným pasportem o území?

Ano, musíte. Údaje o území zahrnují informace nebo data: • o stavu území, • o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území (například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě) a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, • o záměrech na provedení změny v území. Údaje o území zahrnují také informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti, které se vyplňují do pasportu údaje o území. Pokud poskytujete pořizovatelům územně analytických podkladů údaje o území prostřednictvím internetového portálu, pak můžete vyplněný pasport údaje o území doručit • přímo do vlastních rukou adresáta, • prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do vlastních rukou adresáta, • prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta. Je vhodné si nechat převzetí pasportu údaje o území od pořizovatele územně analytických podkladů (úřadu územního plánování) potvrdit. Aktualizace 2013.

09. Dle stavebního zákona musí vlastníci technické infrastruktury úřadům územního plánování předat zákresy o svých zařízeních v územích. Jak nakládat s informacemi, které jsou vyhrazené a důvěrné? Musíme mít jako úřad územního plánování i informace o vojenských sdělovacích sítích, které spadají pod utajované informace? Nebylo by dobře, aby se tyto skutečnosti v ÚAP aspoň nějakým způsobem neobjevily – pak totiž není patrno, že armáda ČR je v daném území mimo vojenský újezd případnou změnou dotčena.

Odbor územního plánování MMR souhlasí s tím, že v souvislosti se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a nařízením vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, Ministerstvo obrany (MO) bude poskytovat úřadům územního plánování údaje technické infrastruktury (dle ř. 67 až 99 přílohy 1 A vyhlášky č. 500/2006 Sb.) jako její vlastník pouze vymezením pásma území v rozumné šíři, ve kterém se příslušná infrastruktura nachází. Ministerstvo obrany tím využije ustanovení § 175 odst. 1 stavebního zákona, protože vymezí území, kde lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jeho závazného stanoviska. Takto vymezená území oznámí pořizovatelům územně analytických podkladů a stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se takto vymezená území nacházejí. Dále bude MO úřadům územního plánování poskytovat pouze tyto údaje o území: ř. 107 - objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma, ř. 108 - vojenský újezd, dle přílohy č. 1 části A vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Aktualizace 2013.

10. Podle § 185 SZ jsou vlastníci technické infrastruktury povinni dát úřadům územního plánování polohopisnou situaci svých existujících sítí do 6 let v systému S-JTSK. Jaký je důvod prosazení tohoto požadavku, zvážíme-li například u vedení elektronických komunikací délku jejich vedení a vysoké náklady na jejich zaměření?

S rychlým technologickým pokrokem a při potřebě znát přesné umístění sítí v uličních profilech zaměřují vlastníci technické infrastruktury i ve svém zájmu polohopis sítí. Při poskytování jejich polohopisu příslušným úřadům přes internetové portály se náklady spojené s předáváním dat optimalizují. Povinnost zaměření staveb byla stanovena již předchozím stavebním zákonem a platí tedy min. od roku 1976. Aktualizace 2013.

Územní studie / urbanistická studie

01. Vyplývá ze stavebního zákona nutnost (povinnost), aby územní plán respektoval obsah územní studie?

Územní studie patří podle stavebního zákona mezi územně plánovací podklady. Územní studie slouží k ověření možnosti a podmínek změn v území; slouží jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace, jejích změn a pro rozhodování v území. Obsah územní studie není tedy pro ÚPD závazný. Aktualizace 2013.

02. Jaký je rozdíl v urbanistických studiích registrovaných (evidovaných) a neregistrovaných (neevidovaných) Ústavem územního rozvoje v Brně? Je registrace nutná?

Podle § 185 odst. 4 stavebního zákona urbanistické studie, zpracované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nepřesahují hranice působnosti jednoho úřadu územního plánování, prověří tento úřad ve spolupráci s dotčenými obcemi z hlediska jejich aktuálnosti; v ostatních případech prověří jejich aktuálnost krajský úřad ve spolupráci s dotčenými úřady územního plánování. Úřad, který potvrdil aktuálnost urbanistické studie, podá návrh na vložení dat, popřípadě vloží data o nich do evidence územně plánovací činnosti. Podle § 188a odst. 1 písm. b) Na území obce nebo části území obce, která nemá platný územní plán, územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, lze do doby vydání územního plánu, nejpozději však do 31. 12. 2020, umisťovat v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 také stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. 12. 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti. Pokud úřad nepotvrdil aktuálnost urbanistické studie a zároveň nebyla o ní vložena data do evidence, nelze využít § 188a odst. 1 písm. b). Podle § 30 odst. 4 citovaného zákona pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Pokud úřad neschválil možnost využití územní studie a zároveň nebyla o ní vložena data do evidence, nelze ji využít jako podklad pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace. Aktualizace 2013.

03. Bude registraci provádět obec sama, nebo ji bude provádět obec s rozšířenou působností? Jaký vliv bude mít případná „evidence“ či „registrace“ urbanistické studie pro budoucí rozhodování stavebních úřadů a úřadu územního plánování?

Urbanistické studie, územní generely a územní prognózy, zpracované přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, které nepřesahují hranice působnosti jednoho úřadu územního plánování, prověří úřad územního plánování, tedy pořizovatel, z hlediska jejich aktuálnosti (§ 185 odst. 4 stavebního zákona). Úřad, který potvrdil aktuálnost urbanistické studie, územního generelu nebo územní prognózy, podá poté návrh na vložení dat, popřípadě vloží data o nich do evidence územně plánovací činnosti. Evidence územně plánovací činnosti probíhá dle Metodiky OÚP MMR pro postup orgánů územního plánování při evidenci územně plánovací činnosti ve smyslu § 162 stavebního zákona a § 22 vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, která je uveřejněna na http://www.uur.cz/default.asp?ID=247. Podkladem pro vkládání dat do evidence územně plánovací činnosti obcí jsou: • REGISTRAČNÍ LIST ÚZEMNÍHO PLÁNU NEBO JEHO ZMĚNY dle přílohy č. 16 vyhlášky, • REGISTRAČNÍ LIST REGULAČNÍHO PLÁNU POŘÍZENÉHO Z PODNĚTU NEBO JEHO ZMĚNY dle přílohy č. 17 vyhlášky, • REGISTRAČNÍ LIST REGULAČNÍHO PLÁNU POŘÍZENÉHO NA ŽÁDOST NEBO JEHO ZMĚNY dle přílohy č. 18 vyhlášky, • REGISTRAČNÍ LIST ÚZEMNÍ STUDIE dle přílohy č. 14 vyhlášky. Územní studie, která byla vložena do evidence územně plánovací činnosti, slouží, mimo jiné, jako podklad pro rozhodování v území (§ 25 stavebního zákona). Aktualizace 2016.

04. Do kdy je nutné aktualizovat urbanistické studie a kdo hradí jejich případnou aktualizaci?

Urbanistické studie se neaktualizují. Buď se potvrdí jejich aktuálnost a data vloží do evidence územně plánovací činnosti nebo se jejich aktuálnost nepotvrdí, a dále už nebudou podkladem pro rozhodování v území ani pro pořizování územně plánovací dokumentace. Aktualizace 2013.

05. Jak postupovat v případě, kdy obec má z nástrojů územního plánování pouze urbanistickou studii a hodlá ji využít jako územní studii?

Úřad územního plánování ve spolupráci s dotčenou obcí prověří urbanistickou studii z hlediska její aktuálnosti (§185 odst. 4 SZ). Pokud je urbanistická studie aktuální podá úřad územního plánování krajskému úřadu návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti (pokud jím nebyl sám pověřen vkládáním dat do evidence (§185 odst. 4 a § 162 odst. 4-6 SZ, § 22 vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Urbanistická studie bude poté využívána jako územní studie. Aktualizace 2013.

06. Lze na základě urbanistické studie, ve které jsou vymezeny plochy k zastavění rodinnými domy mimo intravilán obce tuto zástavbu povolit?

Dle § 188a odst. 1 písm. b) lze: „Na území obce nebo části území obce, která nemá územní plán, …umisťovat stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti“. Aktualizace 2013.

07. Při prověřování aktuálnosti urbanistické studie dojde k několika úpravám. Bude tato urbanistická studie moci být zapsaná do evidence, bude sloužit pro územní rozhodování nebo bude sloužit jako podklad pro zadání ÚP?

V tomto případě se bude fakticky jednat o přepracování urbanistické studie na územní studii. Podle § 30 odst. 4 pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Tato územní studie slouží i jako podklad pro územní rozhodování (§ 25 SZ), nemůže ale být využita podle § 188a odst. 1 písm. b) stavebního zákona pro umístění staveb v nezastavěném území. Aktualizace 2013.

08. Jaká jsou kritéria pro posuzování aktuálnosti urbanistické studie?

Aktuální je ta urbanistická studie, jejíž věcné řešení je v souladu s v současné době platnou Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací, která respektuje současné limity využití území, např. později vyhlášená záplavová území, chráněné části přírody apod., a zároveň je aktuální z hlediska záměrů v ní obsažených. Vyhodnocuje-li aktuálnost urbanistické studie úřad územního plánování, opírá se při hodnocení aktuálnosti záměrů zejména o názor dotčené obce. Aktualizace 2013.

09. V § 30 v odstavci 2) stavebního zákona je uvedeno, že „pořizovatel pořizuje územní studii v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu.“ Znamená to, že se jedná o tři možnosti, kdy lze pořídit územní studii, nebo musí být územní studie vždy uložena v ÚPD?

Ano, jedná se o tři možnosti. Podle § 30 odstavce 2 stavebního zákona pořizuje pořizovatel územní studii v případech, kdy: - je to uloženo územně plánovací dokumentací, - z vlastního podnětu nebo - z jiného podnětu. Podmínka pořízení územní studie nemusí být tedy vždy uložena v ÚPD. Aktualizace 2013.

10. Kdo uhradí náklady na pořízení územní studie uložené územním plánem?

V případě, že je pořízení územní studie uloženo územním plánem, hradí územní studii vždy obec (stalo se tak z vlastní vůle zastupitelstva obce), a to i v případě, že samotné pořízení např. změny územního plánu bylo z podnětu vlastníka pozemku, který chce začít stavět. Pořízení změny územního plánu může být podmíněno její úhradou vlastníkem, pořízení územní studie uložené územním plánem však ne. Aktualizace 2013.

11. V případě, že obec schválila nový územní plán s tím, že je v něm více lokalit, které jsou určeny pro zástavbu rodinnými domy a že u všech je podmínka územní studie (ÚS), ale v současné době obec upřednostňuje jiné lokality, může si vlastník pozemku dobrovolně nechat vypracovat územní studii, aby vše urychlil a mohl začít stavět?

Nemůže, územní studii může pořizovat pouze orgán ÚP s příslušnou působností. Pokud je v ÚP stanovena podmínka zpracování ÚS, bylo tak stanoveno z vlastní vůle zastupitelstva obce a jedná se tedy o ÚS pořizovanou z vlastního podnětu. Pokud zastupitelstvo tuto podmínku stanovilo, znamená to, že tuto územní studii musí pořídit a uhradit. Dále upozorňujeme, že dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., příloha 7 část I., odst. 2 písm. c) musí být stanovena lhůta pro pořízení územní studie, ve které musí dojít ke schválení možnosti využití územní studie pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Není-li lhůta stanovena, jedná se o rozpor s citovanou vyhláškou. Marným uplynutím lhůty pro pořízení studie tato podmínka zaniká a v předmětné ploše se postupuje, jako by ÚS nebyla požadována. Aktualizace 2013.

12. V současně platném územním plánu je pro určité území stanovena podmínka pořízení územní studie bez stanovení konkrétní lhůty. Jak dlouho může být takovéto území podmínkou pořízení územní studie blokováno?

Novela stavebního zákona účinná od 1. 1. 2013 (zákon č. 350/2012 Sb.) stanovila povinnost v případě podmínění rozhodování o změnách v území územní studií stanovit v územním plánu rovněž podmínky pro její pořízení a přiměřenou lhůtu pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti (§ 43 odst. 2 SZ). Marným uplynutím této stanovené lhůty omezení změn v území zaniká. Ve Vašem případě, kdy není v územním plánu stanovena konkrétní lhůta pro územní studii, platí přechodná ustanovení, ze kterých vyplývá: pokud není v územně plánovací dokumentaci stanovena lhůta pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti, pozbývá úkol „prověřit územní studií změny využití plochy nebo koridoru vymezených v územním plánu jako podmínka pro rozhodování“ platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (čl. II odst. 5 zákona č. 350/2012 Sb.), tj. tzv. „blokování“ území končí 1. 1. 2017. Listopad 2013.

13. V územním plánu je podmíněno využití dané lokality pořízením územní studie. Lhůta pro zpracování studie je stanovena: „do zahájení výstavby, aby bylo zajištěno vynaložení prostředků na dokumentaci pouze pro reálné a aktuální potřeby.“ Jak lze dle takto stanovené lhůty zjistit, kdy dojde k jejímu tzv. marnému uplynutí?

Ve Vašem případě se nejedná o žádnou konkrétně stanovenou lhůtu tak, jak to vyžaduje stavební zákon, ve znění zákona č. 350/2012 Sb. (novela stavebního zákona účinná od 1. 1. 2013). Odpověď je stejná jako u předchozího dotazu, tj. lhůta musí být konkrétní a jejím marným uplynutím zaniká omezení změn v území předmětnou územní studií (viz § 43 odst. 2 SZ). Pokud ale není v územním plánu stanovena konkrétní lhůta („do zahájení výstavby“ – toto opravdu není konkrétní lhůta), platí přechodná ustanovení (viz čl. II odst. 5 zákona č. 350/2012 Sb.), tj. úkol „prověřit územní studií změny využití plochy nebo koridoru vymezených v územním plánu jako podmínka pro rozhodování“ pozbývá platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Listopad 2013.

14. Je povinností pořizovatele zveřejňovat územní studii dálkovým přístupem? V příloze č. 14 vyhlášky č. 500/2006 Sb. - Registrační list, je v závěru uvedeno: „Dokumentace je přístupná na webové adrese…“.

Dosud tato povinnost stanovena není. Bod v registračním listu má za cíl informovat toho, kdo do něj nahlíží, že je možnost nahlédnout do územní studie na internetu, pokud se pořizovatel o své vůli a nad rámec povinností vyplývajících ze zákona rozhodl územní studii tímto způsobem zpřístupnit. Únor 2015.

15. Na základě požadavku v územním plánu byla pro danou lokalitu pořízena územní studie. Zastupitelstvo obce však územní studii dosud neschválilo. Může být tato územní studie zapsána do evidence ÚPČ?

Může. Zastupitelstvo obce územní studii neschvaluje ani nevydává. Pokud by tak učinilo, jednalo by se o nezákonný zásah samosprávy do výkonu státní správy a k tomuto aktu zastupitelstva by nemohlo být přihlíženo. Schválení možnosti využití územní studie přísluší pořizovateli. Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití podle § 25 stavebního zákona, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Říjen 2015.

16. Na základě požadavku v územním plánu byla pro danou lokalitu pořízena územní studie a data o ní byla vložena do evidence. Územní studie obsahovala přísné regulativy. Zastupitelstvo obce ji proto na podzim 2011 zrušilo a stanovilo vlastní zásady pro výstavbu v této lokalitě. Máme nové zájemce, kteří by chtěli v této lokalitě stavět, narážejí však na problémy se stavebním úřadem, kde je jim sdělováno, že pokud je zrušena studie, nelze v dané lokalitě stavět.

Územní studii nelze rozhodnutím zastupitelstva zrušit. Schválení možnosti využití územní studie je záležitostí pořizovatele, který územní studii pořídil. Pořizovatel územní studii prověří z hlediska její aktuálnosti a v případě její neaktuálnosti ukončí možnost jejího využití a navrhne vypuštění údajů o ní z evidence územně plánovací činnosti. Rozhodnutím zastupitelstva rovněž nelze stanovovat „vlastní zásady pro výstavbu“ bez použití nástrojů územního plánování, kterými jsou v tomto případě zejména územní plán a jeho změna nebo regulační plán a jeho změna. Pokud je územní studie nadále v evidenci územně plánovací činnosti, je podkladem pro rozhodování a stavební úřad by k ní měl přihlížet. Říjen 2015.

17. Jakou formu má mít „schválení možnosti využití územní studie“?

Územní studii prověří pořizovatel z hlediska jejího možného využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace nebo pro rozhodování v území v „Registračním listu územní studie“ (viz příloha č. 14 vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Prostřednictvím registračního listu podá krajskému úřadu návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti, popř. sám, pokud byl krajským úřadem pověřen, data do této evidence vloží. Tím jsou splněny náležitosti vyžadované stavebním zákonem. Formulace schválení možnosti využití územní studie viz následující odpovědi v otázkách 18. a 19. Říjen 2015.

18. Jak má být formulováno „schválení možnosti pro využití územní studie“, která je určena jako podklad pro pořízení změny územního plánu?

U územní studie, která má sloužit jako podklad pro pořízení územního plánu nebo jeho změny je možno formulovat schválení možnosti využití územní studie následovně: Pořizovatel, (název pořizovatele), příslušný podle § 6 odst. 1) písm. c), resp. podle jiných ustanovení stavebního zákona (s ohledem na pořizovatele) schvaluje v souladu s § 30 odst. 4 stavebního zákona možnost využití územní studie (název územní studie) zpracované (zpracovatel a datum zpracování) z vlastního/jiného podnětu (kdo dal podnět) jako podkladu pro zpracování územního plánu (resp. změny územního plánu). Říjen 2015.

19. Je nějaký rozdíl mezi schválením možnosti využití územní studie s ohledem na účel, pro který byla pořízena – tedy například územní studie, která byla pořízena jako podklad pro návrh územního plánu nebo jeho změnu a územní studie, která byla pořízena jako podklad pro rozhodování v území?

Rozdíl je pouze ve formulaci schválení možnosti využití územní studie. V případě, že se bude jednat o územní studii, jejíž zpracování je podmínkou pro rozhodování o změnách v území, pak bude formulace schválení možnosti využití územní studie znít například následovně: Pořizovatel, (název pořizovatele), příslušný podle § 6 odst. 1) písm. c), resp. podle jiných ustanovení stavebního zákona (s ohledem na pořizovatele) schvaluje v souladu s § 30 odst. 4 stavebního zákona možnost využití územní studie (název územní studie) uložené územním plánem (název územního plánu) a zpracované (zpracovatel a datum zpracování) jako podkladu pro rozhodování v území. Říjen 2015.

Územní opatření

Stavební uzávěra

01. Pro vydání územního opatření o stavební uzávěře a územního opatření o asanaci území je v § 97 odst. 1 stavebního zákona definována forma, tj. opatření obecné povahy podle správního řádu. V § 99 odst. 3 je umožněn režim výjimek, není však stanovena jeho forma a postup udělení výjimky. Zejména zde není uvedena povinnost konzultovat s dotčenými orgány. Jaký bude postup a náležitosti výjimky?

Výjimku z opatření o stavební uzávěře lze povolit z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel (§ 99 odst. 3). Je nutno podat žádost (§ 99 odst. 3), kterou posuzuje příslušná rada obce / kraje. Je v kompetenci rady výjimku povolit formou správního rozhodnutí. Zákon neukládá povinnost projednat výjimku s dotčenými orgány, ale doporučuje se požádat dotčené orgány o vyjádření. Udělenou výjimkou nejsou dotčeny žádné další osoby, udělená výjimka se týká pouze žadatele. Vlastníci sousedních nemovitostí a dotčené orgány budou účastníky až v navazujících řízeních, ve kterých se bude rozhodovat o umístění záměru. Aktualizace 2013.

02. Kdo může udělit výjimku ze stavební uzávěry?

Dle § 97 a následujících stavebního zákona vydává územní opatření o stavební uzávěře v přenesené působnosti rada obce. Dotýká-li se územní opatření o stavební uzávěře více obcí, může je vydat v přenesené působnosti rada kraje. Výjimku uděluje ten orgán, který vydal příslušné územní opatření. Na výjimku není právní nárok. Aktualizace 2013.

TOPlist Napište nám | © Ústav územního rozvoje, 2008–2016. Všechna práva vyhrazena. | XHTML 1.0 valid