Česky English Deutsch Francais

III ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY OBCÍ


III.1 Metodické a vysvětlující poznámky

ÚPD na úrovni obcí tvoří v současné právní úpravě územní plány obcí (dále jen ÚPO) a regulační plány (dále jen RP). V úpravě před 1.7.1998, kdy nabyla účinnost novela stavebního zákona (zákonem č. 83/1998 Sb.), to byly územní plány sídelních útvarů (dále jen ÚPN SÚ) a územní plány zón (dále jen ÚPN Z), resp. územní projekty zón (dále jen ÚPR Z); platnost těchto existujících a schválených dokumentů novela nijak neomezuje.

ÚPP využitelné na úrovni obcí tvoří urbanistické studie (dále jen US). Jako projednávané urbanistické studie jsou označovány ty US, u kterých bylo zahájeno projednávání podle § 21 stavebního zákona a jejichž pořizování bude nebo již bylo ukončeno schválením souborného stanoviska, resp. zadáním návrhu ÚPD.

Analýzy, mapové a tabulkové přehledy ÚPD a ÚPP obcí se zakládají na těchto metodických zásadách:

  1. na zásadě jedno území (správní, resp. katastrální) = jeden reprezentující dokument;
  2. na zásadě aktuálnosti reprezentujícího dokumentu.

K bodu a): Jestliže bylo pro území obce zpracováno více dokumentů ÚPD nebo ÚPP, do analytických rozborů vstupuje pouze jediný reprezentující dokument. Je to ten, který v hierarchii územního plánování stojí nejvýše (tj. např. ÚPN SÚ nad ÚPN Z, ÚPO nad RP, dokument ÚPD nad dokumentem ÚPP). Jestliže bylo pro území obce zpracováno více dokumentů ÚPD nebo ÚPP, jak uvedeno výše, ale každý z nich se týká jiného katastrálního území a nikoli celého území obce, pak v mapové a tabulkové části je uváděn každý tento dokument. V rámci jednoho katastrálního území platí selekce dokumentů analogicky.

K bodu b): Reprezentativní dokument musí zároveň splňovat podmínku aktuálnosti. Uplatňovaným kritériem je evidenční přednost nově rozpracované, byť ještě neschválené ÚPD před starší, třebaže dosud platnou ÚPD. Podmínkou k tomu je, aby rozpracovaná nová ÚPD dosáhla nejméně fáze schválení zadání (§ 21 stavebního zákona v platném znění) pro část analytickou a mapovou nebo návrhu pro část tabulkovou. V případě, že rozpracovaná ÚPD nedosáhla fáze návrhu, je v tabulkové části současně uvedena i platná ÚPD. V tabulkové části je rovněž vedle platné ÚPD zpracované před 1.7.1992 uvedena US, pořizovaná po tomto datu. V této souvislosti je třeba poznamenat, že aplikovaná evidenční přednost rozpracované nové ÚPD před starší platnou ÚPD nemá nic společného s právní stránkou věci, neboť výslovně nezrušená nebo nově schválenou ÚPD nenahrazená platná ÚPD si udržuje svou právní sílu.

Významné dokumenty, jejichž řešeným územím je pouze část katastrálního území (např. RP městské památkové rezervace), jsou uvedeny v tabulkových přehledech, splňují-li požadavky reprezentativnosti a aktuálnosti, jako dokumenty zastupující katastrální celé území.

V tabulkové části řazené podle krajů a okresů jsou u každého zařazeného dokumentu ÚPD a ÚPP uvedeny informace o rozsahu řešeného území, typu dokumentu, stavu rozpracovanosti, zhotoviteli, projektantovi, datu poslední dosažené fáze pořizování a příp. počtu změn.

V každém oddílu tabulkové části podle kraje je zařazen barevný kartogram, zobrazující území příslušných okresů. Do něho jsou promítnuty údaje o aktuálním stavu schválení či rozpracovanosti ÚPD a ÚPP, jakož i o rozsahu jejich řešeného území. Kartogram vyznačuje nejen správní území obcí, ale i katastrálních území, jsou-li řešeny některým z dokumentů. Pro zhotovení kartogramu byla stanovena priorita zásady v bodě a) před zásadou v bodě b).


III.2 Strukturně vývojové analýzy


a) Rozsah, skladba a vývoj základního souboru ÚPD a ÚPP obcí


Základní soubor ÚPD a ÚPP obcí čítal k 31.3.2003 7187 jednotek.

Tvořily jej ÚPD a ÚPP pořízené během pěti období, vymezených platnou legislativou:

0-ÚPD (SÚP a PÚP) pořízená podle zákonů č. 280/1949 Sb. a č. 84/1958 Sb. – do 30.9.1976,
1-ÚPD (ÚPN SÚ II, ÚPN Z II, ÚPR Z II) a ÚPP (US) pořízené podle zákona č. 50/1976 Sb. – od 1.10.1976 – 30.6.1992,
2-ÚPD (ÚPN SÚ I, ÚPN Z I, ÚPR Z I) a ÚPP (US) pořízené podle zákona č. 50/1976 Sb., ve znění novely č. 262/1992 Sb. – od 1.7.1992 do 30.6.1998,
3-ÚPD (ÚPO, RP) a ÚPP (US) pořízené podle zákona č. 50/1976 Sb., ve znění novely č. 83/1998 Sb. – od 1.7.1998 do 18.2.2001,
4-ÚPD (ÚPO, RP) a ÚPP (US) pořízené podle zákona č. 50/1976 Sb., ve znění novely č. 59/2001 Sb. – od 19.2.2001.


Tab. 1: Základní soubor ÚPD a ÚPP podle typu dokumentace; 2003
ÚPO RP ÚPN SÚ I ÚPN Z I ÚPR Z I ÚPN SÚ II ÚPN Z II ÚPR Z II SÚP PÚP US
1375 170 2040 117 9 610 19 6 248 12 2583


Graf 1: Základní soubor ÚPD a ÚPP podle typu dokumentace; 2003
Graf 1


Tab. 2: Základní soubor ÚPD a ÚPP podle hlavních složek; 1996-2003
Počet obcí Hlavní složka základního souboru Na složku základního souboru připadá obcí
ÚPD US celkem
30. 9.1996 6233 3523** * 3523** 1,77**
31.12.1997 6234 3039 1140 4179 1,49
31. 3.1999 6244 3628 1742 5370 1,16
31. 3.2001 6251 4177 2167 6344 0,99
31. 3.2003 6249 4597 2583 7180 0,87

* Nezjištěno. ** Údaj nesrovnatelný s ostatními.

Základním souborem rozumíme souhrn ÚPD a ÚPP pořízených dle zákona č. 50/1976 Sb., případně dle starších právních předpisů. Z tabulky je patrné, že počet jednotek základního souboru ÚPD a ÚPP zaznamenal za dvouleté období od 31.3.2001 značný nárůst (o 836 jednotek).

Na jednotku souboru připadalo v průměru 0,87 obce. Téměř každá obec vykázala jednu územně plánovací dokumentaci (ÚPO, RP, ÚPN SÚ, ÚPN Z, ÚPR Z) nebo jeden územně plánovací podklad (US). Došlo jednak k doplnění databáze (o dříve málo evidované dokumentace zón, případně nově zahajované RP), dále pak k zahájení pořizování nové ÚPD a ÚPP (zejména pak pořizování dokumentace pro katastrální území, která nebyla pokryta ÚPD obce – ÚPN SÚ neřešil všechna katastrální území obce, ÚPO pořizovaný podle nové legislativy mohl mít výjimku – opět neřešil všechna katastrální území obce).


b) Hlavní soubor ÚPD a ÚPP; vývoj a sídelní diferenciace


Hlavním souborem ÚPD a ÚPP rozumíme tu část základního souboru ÚPD a ÚPP, kterou tvoří:

  • územní plánovací dokumentace vztažená k území obce (resp. celému katastrálnímu území) a
  • projednávané urbanistické studie rovněž vztažené k území obce (resp. celému katastrálnímu území),

které splňují metodické podmínky pro analytickou část uvedené v kapitole III.1.

Hlavní soubor se od 31.3.2001 do 31.3.2003 opět zvýšil: z 4567 na 4795 jednotek, tj. o 228 jednotek. Hlavní soubor lze podrobit dalším analýzám, protože za něj byla sumarizována data ve stejné struktuře, jako za předchozí období, tj. od roku 1997.

Do tohoto souboru nebylo zahrnuto 628 neprojednaných US, které významně ovlivňují hodnocení územně plánovací připravenosti obcí některých krajů v bývalých okresech (nejvíce v kraji Vysočina v okresech Žďár nad Sázavou, Jihlava, Havlíčkův Brod). Jedná se o bývalé okresy s velkým počtem malých obcí (195, 121, 120) s malou stavební aktivitou.


Graf 2: Vývoj počtu obcí bez ÚPD a ÚPP připadající na 1 obec s ÚPD a ÚPP; 1997, 1999, 2001, 2003
Graf 2


Srovnání s počtem obcí ukazuje, že průměrně 1,30 (v roce 2001 1,37) obce připadalo na jednu aktuální ÚPD či na jednu projednávanou US, resp. tyto dokumenty mělo schváleno či rozpracováno 76,7 % (v roce 2001 73,1 %) všech obcí v ČR.

Zahrneme-li do tohoto počtu neprojednané US, pak na jednu aktuální ÚPD, resp. ÚPP připadalo 1,15 (v roce 2001 1,19) obce, resp. tyto dokumenty mělo schváleno či rozpracováno 86,8 % (v roce 2001 84,2 %) všech obcí v ČR.

Následující tabulka ukazuje množství jednotek ÚPD a ÚPP ve zvolených velikostních skupinách obcí.


Tab. 3: Rozložení hlavního souboru ÚPD a ÚPP podle velikostních kategorií obcí; 1997, 1999, 2001, 2003
Velikostní kategorie obce Počet obcí Počet jednotek hlavního
souboru ÚPD a ÚPP
Na jednotku hlavního
souboru připadá obcí
1997 1999 2001 2003 1997 1999 2001 2003 1997 1999 2001 2003
Praha, Brno,
Ostrava, Plzeň
4 4 4 4 4 4 4 4 1,00 1,00 1,00 1,00
70001-120000 10 10 10 9 10 10 10 9 1,00 1,00 1,00 1,00
50001-70000 10 10 10 9 10 10 10 9 1,00 1,00 1,00 1,00
20001-50000 41 41 41 41 40 41 41 41 1,03 1,00 1,00 1,00
10001-20000 68 68 67 68 66 66 66 68 1,03 1,03 1,02 1,00
5001-10000 130 130 130 130 128 126 129 129 1,03 1,03 1,01 1,01
2001-5000 345 345 345 364 326 330 334 356 1,06 1,05 1,03 1,02
1001-2000 640 640 644 652 566 572 605 624 1,13 1,12 1,06 1,04
501-1000 1251 1253 1258 1279 848 882 1051 1118 1,48 1,42 1,20 1,14
201-500 2086 2092 2108 2026 994 1087 1456 1510 2,10 1,92 1,45 1,34
do 200 1649 1651 1634 1667 527 601 861 927 3,13 2,75 1,90 1,80
ČR 6234 6244 6251 6249 3519 3729 4567 4795 1,77 1,67 1,37 1,30


Z tabulky vyplývá, že celkový nárůst ÚPD a US od 31.3.2001 je 228 dokumentů; z toho je evidován nárůst 348 ÚPD a úbytek 120 projednávaných US. Z uvedeného lze usuzovat, že část projednaných US přešla do fáze návrhu ÚPD, příp. jejího schválení, přičemž řada obcí si pořizuje územní plán standardním způsobem.

Lze konstatovat, že čím jsou obce menší, tím méně často disponují relevantním územním plánem nebo projednávanou US. Města s více než 10 000 obyvateli mají územní plán bez výjimky (v roce 2001 se toto konstatování týkalo měst nad 20 000 obyvatel). Ve velikostní kategorii 1 001 až 10 000 obyvatel má ÚPD nebo projednanou US většina (96,8 %) obcí. V nejnižších velikostních kategoriích obcí do 500 obyvatel na jednu ÚPD, resp. projednávanou US statisticky připadá jedna a půl obce. Na druhé straně právě v malých obcích se realizoval absolutně nejvyšší přírůstek jednotek hlavního souboru ÚPD a ÚPP. V obcích s nejvýše 500 obyvateli přibyla více jak polovina celkového přírůstku.

Do hlavního souboru ÚPD a ÚPP je zahrnuto 118 ÚPD schválených a 91 US projednávaných do roku 1992. Z toho pro 38 ÚPD byly pořízeny změny. Počet ÚPD v databázi se zvýšil od roku 2001 z 55 téměř dvakrát. Tato skutečnost nastala v důsledku zvýšené aktivity OkÚ, které v uplynulých dvou letech doplnily databázi.


c) Poměr ÚPD a ÚPP ve vývoji a sídelní diferenciaci


ÚPD v hlavním souboru ÚPD a ÚPP představují celkově 3874 jednotek, tj. 80,8 % a projednávné urbanistické studie 921 jednotek, tj. 19,2 %. V roce 2001 byly analogické počty 3526 a 1041 jednotek, tj. 77,2 % a 22,8 %. Zvýšil se počet klasicky rozpracovaných ÚPD a snížil se počet US, které dosáhly fáze projednávání.


Tab. 4: Poměr ÚPD a ÚPP na hlavním souboru podle velikostních skupin obcí; 1997, 1999, 2001, 2003
Velikostní kategorie obce ÚPD US projednávané
1997 1999 2001 2003 1997 1999 2001 2003
počet počet počet počet % počet počet počet počet %
Praha, Brno,
Ostrava, Plzeň
4 4 4 4 100,0 0 0 0 0 0,0
70001-120000 10 10 10 9 100,0 0 0 0 0 0,0
50001-70000 10 10 10 9 100,0 0 0 0 0 0,0
20001-50000 40 41 41 41 100,0 0 0 0 0 0,0
10001-20000 64 66 66 68 100,0 2 1 0 0 0,0
5001-10000 126 124 126 128 99,2 2 2 3 1 0,8
2001-5000 318 321 327 345 96,9 8 9 7 11 3,1
1001-2000 533 545 561 594 95,2 33 27 44 30 4,8
501-1000 717 759 863 960 85,9 131 123 188 158 14,1
201-500 785 845 1024 1135 75,2 209 242 432 375 24,8
do 200 364 409 494 581 62,7 163 192 367 346 37,3
ČR 2971 3134 3526 3874 80,8 548 595 1041 921 19,2


Graf 3: Vývoj poměru ÚPD a ÚPP na hlavním souboru podle velikostních skupin obcí; 1997, 1999, 2001, 2003
Graf 3


Je patrné, že jev koncentrace US do nejmenších velikostních skupin obcí a naopak jejich nepatrné zastoupení ve městech, který konstatovala předešlá vydání publikace, je setrvalý, celkově však začal mít snižující tendenci. Podíl US z hlavního souboru ÚPD a ÚPP se u obcí s 201­500 obyvateli snížil o 4,9 procentních bodů a u nejmenších obcí do 200 obyvatel o 5,3 procentních bodů. Výše podílu US nekonkuruje podílu ÚPD; v obcích s nejčetnějšími US dosahuje jejich podíl třetiny hlavního souboru ÚPD a ÚPP. Rozvoj obcí s více než 2000 obyvateli je řízen až na nepatrné výjimky na základě územního plánu. Všechna města nad 10 000 obyvatel pak řídí rozvoj svého území výlučně na základě územního plánu.


d) Skladba ÚPD podle dokončenosti a rozpracovanosti


Jak shora uvedeno, ÚPD je evidována jak ve stavu dokončeném (schváleném), tak v různých stadiích rozpracovanosti. U rozpracovaných ÚPD je v analýze umožněno rozlišovat stupeň rozpracovanosti. Platí to ale jen o ÚPD, která je součástí hlavního souboru ÚPD a ÚPP (tj. 3874 jednotek).

Rozlišení rozpracovanosti ÚPD bylo provedeno prostřednictvím dvou stupňů:

  • dosažení nejvýše fáze zadání; zahrnuje některou z těchto etap: přípravné práce (§ 9 vyhlášky MMR č. 135/2001 Sb.), průzkumy a rozbory (§ 10 cit. vyhl.) a zadání ÚPD (§ 11 cit. vyhl.);
  • dosažení nejméně fáze koncept-návrh; zahrnuje některou z těchto etap: koncept řešení (§ 12 cit. vyhl.), souborné stanovisko (§ 13 cit. vyhl.) a návrh ÚPD (§ 14 cit. vyhl.).

Základní dělící kritérium „dokončenost–rozpracovanost” rozděluje soubor ÚPD na dvě části: 2467 jednotek schválených (63,7 %) a 1407 jednotek rozpracovaných (36,3 %). V roce 2001 bylo schválených ÚPD vykázáno 1988 (56,4 %) a rozpracovaných 1538 (43,6 %).

Jako základní aktuální trend v období 2001-2003 lze tedy sledovat další výrazný posun směrem k dokončování ÚPD. Absolutní přírůstek schválené ÚPD činí +479, absolutní úbytek rozpracované ÚPD činí -131.

Vnitřní skladbu obou hlavních skupin ÚPD ve vývoji 1997-2003 přináší následující tabulka.


Tab. 5: Vývoj dokončenosti a rozpracovanosti ÚPD; 1997, 1999, 2001, 2003
ÚPD celkem ÚPD rozpracovaná ÚPD schválená
ve stupni nejvýše
zadání (dř. ÚHZ)
ve stupni
koncept-návrh
počet % počet % počet %
31.12.1997 2971 303 10,2 1443 48,6 1225 41,2
31. 3.1999 3134 307 9,8 1302 41,5 1525 48,7
31. 3.2001 3526 336 9,5 1201 34,1 1989 56,4
31. 3.2003 3874 323 8,3 1084 28,0 2467 63,7
Rozdíl 1997-1999 +163 +4 -141 +300
Rozdíl 1999-2001 +392 +29 -101 +464
Rozdíl 2001-2003 +348 -13 -117 +478


Počet evidované schválené ÚPD se k 31.3.2003 zvýšil o 478 dokumentací na 2467. Schválená ÚPD činí 63,7 % dokumentací z hlavního souboru a pokrývá 39,5 % počtu obcí ČR. Tabulka dále vypovídá o tom, že ve vnitřní skladbě rozpracovaných ÚPD pokračuje trend úbytku pokročile rozpracované ÚPD – ve stupni nejméně koncept. Četnost skupiny ve fázi nejméně koncept se snížila o 117 dokumentací (přešly do skupiny schválené ÚPD). Tvoří ji 1084 dokumentací, které se podílí na dokumentacích hlavního souboru 28,0 %. Pokrývá 17,3 % počtu obcí ČR.

Ve skupině rozpracované ÚPD ve fázi nejvýše zadání ubylo 13 dokumentací. Skupinu rozpracovaných ÚPD v této fázi tvoří 323 dokumentací, které se podílí na dokumentacích hlavního souboru 8,3 %.

Analýza by nebyla objektivní, kdybychom do ní nezahrnuli rovněž urbanistické studie. Ve fázi nejvýše odevzdání (konceptu) bylo k 31.3.2003 celkem 628 US, ve fázi nejméně zahájení projednávání 461 US, tj. celkem 921 projednávaných a 628 neprojednávaných US. Sečteme-li ÚPD ve fázi koncept-návrh a projednávané US, dostaneme 2005 dokumentací, které obce mohou používat jako územně plánovací nástroj při územním řízení. Tato skupina dokumentací pokrývá 32,1 % počtu obcí, tj. asi jednu třetinu.


Graf 4: Vývoj dokončenosti a rozpracovanosti ÚPD; 1997, 1999, 2001, 2003
Graf 4


Tab. 6: Dokončenost a rozpracovanost ÚPD podle velikostních skupin obcí; 2003
Velikostní kategorie obce ÚPD celkem ÚPD rozpracovaná ÚPD schválená
ve stupni nejvýše
zadání (dř. ÚHZ)
ve stupni
koncept-návrh
počet % počet % počet %
Praha, Brno,
Ostrava, Plzeň
4 0 0,0 0 0,0 4 100,0
70001-120000 9 0 0,0 1 11,1 9 100,0
50001-70000 9 1 11,1 0 0,0 8 88,9
20001-50000 41 1 2,4 2 4,9 38 92,7
10001-20000 68 6 8,8 12 17,6 50 73,5
5001-10000 128 5 3,9 13 10,2 130 101,6
2001-5000 345 22 6,4 54 15,7 269 78,0
1001-2000 594 32 5,4 138 23,2 421 70,9
501-1000 960 54 5,6 268 27,9 628 65,4
201-500 1135 114 10,0 377 33,2 627 55,2
do 200 581 87 15,0 221 38,0 291 50,1
ČR 3874 322 8,3 1085 28,0 2475 63,9


Lze konstatovat, že se zmenšující se průměrnou velikostí obcí klesá poměr schválené ÚPD ve prospěch podílu rozpracované ÚPD.

Velká města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň mají všechna schválenou a průběžnými změnami aktualizovanou ÚPD. Poměr rozpracované ke schválené ÚPD u ostatních měst se pohybuje v poměru 3,6 : 10 až 0,8 : 10. Je zde patrný velký posun směrem k dokončenosti ÚPD oproti roku 2001, kdy poměr rozpracované ke schválené se pohyboval v rozmezí 4,3 : 10 až 2,2 : 10.

U venkovských obcí od 500 do 2 000 obyvatel se poměr rozpracované a schválené ÚPD rovněž opět snížil: z 6,5 : 10 v roce 2001 na 4,7 : 10 (v roce 1999 byl poměr 10,2 : 10). U venkovských obcí do 500 obyvatel došlo k poklesu rozpracovanosti z 12 : 10 na 8,7 : 10 (v roce 1999 byl poměr 20 : 10).

Celkově se snížil podíl rozpracovanosti ÚPD z poměru 7,7 : 10 v roce 2001 na 5,7 : 10 k 31.3.2003 (v roce 1999 byl poměr 12 : 10).

Pokud jde o vnitřní členění rozpracované ÚPD, rovněž zde pokračoval přesun z nižší fáze rozpracovanosti do vyšší: z poměru 3,2 : 10 v roce 2001 na 3,0 : 10 k 31.3.2003 (v roce 1999 byl poměr 7,7 : 10).


e) Skladba jednotek hlavního souboru ÚPD a ÚPP podle pořizovatelů


Podle současné právní úpravy pořizují ÚPD (územní plány obcí a regulační plány) obce v přenesené působnosti (§ 13 stavebního zákona); na žádost obcí zajišťují pořízení obecní úřady s rozšířenou působností (§ 14, odst. 1 stavebního zákona). Podle stavu právního prostředí před 1.1.2003 pořizovaly ÚPD obce v přenesené působnosti (§ 13 stavebního zákona); na žádost obcí zajišťovaly pořízení okresní úřady (§ 14, odst. 1 písm. c stavebního zákona). Před 1.7.1998 pořizovaly ÚPD obcí (územní plány a územní projekty sídelních útvarů a zón) okresní úřady, pověřené obecní úřady a výjimečně i regionální pracoviště MMR.

Do hodnocení byly opětně přiřazeny projednávané US, které jsou součástí hlavního souboru ÚPD a ÚPP obcí. Podle současných předpisů pořizují US v přenesené působnosti obce (§ 13 stavebního zákona), na žádost obcí zajišťují pořízení obecní úřady s rozšířenou působností (§ 14, odst. 1 stavebního zákona). Podle stavu právního prostředí před 1.1.2003 pořizovaly US obce v přenesené působnosti (§ 13 stavebního zákona) nebo okresní úřady (§ 14, odst. 1 písm. c stavebního zákona), šlo-li o US nezbytné pro činnost okresního úřadu. Pořizovatelé US se v období před 1.7.1998 shodují s pořizovateli ÚPD.

ÚPD a ÚPP pořizuje rovněž Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů.


Tab. 7: Skladba pořizovatelů jednotek hlavního souboru ÚPD a ÚPP; 1997, 1999, 2001, 2003
Celkem MO MMR Okresní
úřady
Pověřené
obecní úřady
Obce
počet % počet % počet % počet % počet %
ÚPD 1997 2971 0 0,0 0 0,0 1973 66,4 998 33,6 0 0,0
ÚPD 1999 3134 0 0,0 4 0,1 2040 65,1 985 31,4 105 3,4
ÚPD 2001 3526 2 0,1 4 0,1 1929 54,7 803 22,8 788 22,3
ÚPD 2003 3874 1 0,0 2 0,1 1909 49,3 748 19,3 1207 31,2
ÚPP 1997 548 0 0,0 3 0,6 370 67,5 175 31,9 0 0,0
ÚPP 1999 595 0 0,0 3 0,5 283 47,6 191 32,1 118 19,8
ÚPP 2001 1041 0 0,0 2 0,2 728 69,9 105 10,1 206 19,8
ÚPP 2003 921 0 0,0 1 0,1 543 59,0 90 9,8 286 31,1

Poznámka: V roce 2003 nebyl v 8 případech uveden pořizovatel.


Graf 5: Poměr pořizovatelů jednotek hlavního souboru ÚPD a ÚPP; 2003
Graf 5


Porovnáme-li strukturu pořizovatelů ÚPD a ÚPP v hlavním souboru k roku 2001 a 2003, zjistíme, že poměr OkÚ a pověřených obecních úřadů jako pořizovatelů ÚPD se s ohledem na poslední novelu stavebního zákona snížil o 17,1 % a 14,3 % ve prospěch obcí, které jsou jako pořizovatelé ÚPD aktivnější o 31,2 %.

Na 59,0 % se snížil počet US pořizovaných OkÚ, výrazněji poklesl poměr US pořizovaných pověřenými obecními úřady, a to na 9,8 %. Aktivita obcí naopak vzrostla na 31,1 % pořizovaných US.


f) Časový rozsah procesu pořizování ÚPD


Zajímavý je též výsledek analýzy problémovosti pořizování ÚPD obcí. Touto analýzou bylo zjišťováno, u kolika rozpracovaných ÚPD obcí nebyl zaznamenán od data 1.1.1998 do 31.3.2003 žádný pohyb.


Tab. 8: Četnost rozpracované ÚPD obcí, u které nebyl zaznamenán delší pohyb při jejich pořizování; 2003
Poslední dosažená fáze 1997 a dříve 1998 1999 2000
Počet okresů Počet ÚPD Počet okresů Počet ÚPD Počet okresů Počet ÚPD Počet okresů Počet ÚPD
zahájení 11 20 4 6 5 14 7 10
zadání 10 28 2 2 6 7 21 40
koncept 29 182 17 22 18 38 23 67
návrh 29 141 28 51 16 39 24 42
Celkem 43 371 35 81 28 98 40 159

Výrazně se snížil počet dokumentací "usnutých" v období do roku 1998: z 633 k 31.3.2001 na 452 k 31.3.2003., tj. téměř o jednu třetinu. Na toto zlepšení má bezesporu vliv i zvýšení aktivity v evidenci ÚPD a ÚPP. Naopak se zvýšil počet dokumentací bez pohybu v letech 1999-2000: ze 100 na 257. Z evidence nelze určit, zda se jedná o prodlevu v pořizování či v evidenci.

Od roku 1997 do roku 1999 se snižoval počet okresů, u nichž došlo k "přibrzdění" pohybu v pořizování ÚPD ze 43 (55,8 %) na 28 (36,3 %). Poté v roce 2000 došlo opět k nárůstu na 40 okresů (51,9 %). Z toho u 8 okresů (10,4 %) došlo k přibrzdění pouze ve fázi návrhu, kde můžeme předpokládat, že ÚPD jsou ke dni vydání ročenky schváleny, pouze nejsou zapsány do evidence. Obdobný stav lze předpokládat i u většiny ostatních ÚPD, které „usnuly“ ve fázi návrhu.

K okresům (jako statistickým jednotkám), které nemají k 31.3.2003 rozpracovanou ÚPD s posledním pohybem v letech 2000-1997 a dříve, tj. ÚPD byla úspěšně ukončena schválením, patří Praha (100,0 %), Děčín (100,0 %), Chomutov (100,0 %), Louny (98,6 %), Most (100,0 %), Ústí nad Labem (100,0 %), Sokolov (92,1 %), Plzeň (100,0 %), Tábor (82,9 %), Hradec Králové 81,2 %), Chrudim (100,0 %), Svitavy (97,3 %), Brno (100,0 %), Uherské Hradiště (100,0 %), Karviná (100,0 %), Opava (98,8 %), Ostrava (100,0 %), celkem 17 okresů, tj. 22,1 %. V závorce je uveden procentní podíl obcí se schválenou nebo rozpracovanou ÚPD nebo ÚPP. Z nich nemají pohyb v rozpracovanosti ÚPD okresy: Chomutov, Most, Ústí nad Labem, Chrudim a Uherské Hradiště (Prahu, Plzeň, Brno a Ostravu nevyjímaje).

K výše uvedeným úspěšným okresům můžeme dále připočítat ty, které mají k 31.3.2003 max. 5 rozpracovaných ÚPD s posledním pohybem v letech 2000-1997 a dříve: Kladno (74,0 %), Kutná Hora (71,6), Praha-západ (98,8 %), Česká Lípa (80,0 %), Jablonec nad Nisou (100,0 %), Liberec (100,0 %), Litoměřice (74,3 %), Teplice (94,1 %), Cheb (76,9 %), Karlovy Vary (92,7 %), Plzeň-sever (57,4 %), Rokycany (92,6 %), Tachov (96,1 %), Český Krumlov (95,7 %), Prachatice (72,3 %), Strakonice (85,7 %), Havlíčkův Brod (77,5 %), Jičín (78,4 %), Náchod (70,5 %), Rychnov nad Kněžnou (91,6 %), Trutnov (82,7 %), Pardubice (89,6 %), Ústí nad Orlicí (93,7 %), Břeclav (100,0 %), Hodonín (100,0 %), Jeseník (100,0 %), Olomouc (100,0 %), Vsetín (100,0 %), Nový Jičín (96,5 %), celkem 29 okresů, tj. 37,7%.

Vedle výše jmenovaných, překročily 90 % pokrytí obcí schválenou nebo rozpracovanou ÚPD nebo ÚPP okresy: Benešov, Beroun, Mělník, Příbram, Semily, Plzeň-jih, České Budějovice, Písek (100,0 %), Brno-venkov, Vyškov, Prostějiov, Zlín, Bruntál, Frýdek-Místek, celkem 14 okresů, tj. 18,2 %.

K okresům s nejvyšším počtem „spících“ rozpracovaných ÚPD patří: Blansko – 59 (79,2 %), Benešov – 57 (93,9 %), Frýdek-Místek – 51 (94,8%), Třebíč – 42 (86,7 %) a Kolín – 40 (100,0 %). V závorce je opět uvedeno procentní pokrytí obcí schválenou nebo rozpracovanou ÚPD nebo ÚPP. Nejedná se však o okresy, které by nebyly v pořizování aktivní.


Tab. 9: Počty dokumentací podle posledního pohybu v jednotlivých okresech; 2003
Tab 9a
Tab 9b



g) Evidence územně plánovací činnosti


Vyhodnocení územně plánovací činnosti by nebylo úplné, kdybychom neuvedli frekvenci předávání dat okresními úřady do centrální databáze - viz Tab. 10.

K okresním úřadům, které pravidelně čtvrtletně aktualizovaly a předávaly data do centrální databáze, patří: Praha-východ, Most, Klatovy, Tachov, Tábor, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Jeseník, Olomouc, Prostějov, Bruntál a Opava, celkem 12 OkÚ, tj. 15,6 %.

Pouze 1 x vynechaly: Kolín, Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Plzeň-jih, České Budějovice, Jindřichův Hradec, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Brno-město, Hodonín a Přerov, celkem 12 OkÚ, tj. 15,6 %.

Lze konstatovat, že cca jedna třetina OkÚ prováděla evidenci a zasílala data do centrálního datového skladu pravidelně.

V souvislosti s ukončením činnosti OkÚ k 31.12.2002 doplnilo a předalo data do centrálního datového skladu 48 OkÚ, tj. 62,3 %. Předposledním cyklem (v červenci 2002) ukončily svoji činnost další dva OkÚ. Lze konstatovat, že data 50 OkÚ, tj. 65,0 % byla v době předání krajským úřadům aktuální. Data aktualizovaná za všechny OkÚ byla k 1.1.2003 pouze v Jihomoravském kraji. Dobrou startovací pozici pro evidenci územně plánovací činnosti k tomuto datu měly kraje Jihočeský, Pardubický a Olomoucký, které měly neaktuální data každý pouze u jednoho okresu (Strakonice, Chrudim, Šumperk). Nejzastaralejší datovou základnu zdědil kraj Vysočina, kde aktuální data předal pouze okresní úřad Havlíčkův Brod, data zbývajících čtyř okresů zůstala na úrovni roku 2001: Jihlava (85,1 %), Pelhřimov (50,0 %), Třebíč (86,7 %), Žďár nad Sázavou (80,0 %). Obdobná situace nastala pro kraj Zlínský, kde data ve sledovaném období předával pouze okresní úřad Zlín, zbývající tři data ve sledovaném období nepředávaly: Kroměříž (88,8 %), Uherské Hradiště (100,0%) a Vsetín (100,0 %), které však mají vysoké procento pokrytí obcí dokumentací.

K okresním úřadům, které v průběhu let 2001-2002 nepřadaly data do centrálního skladu ani jednou, náleží: Rakovník (48,8 %), Cheb (76,9 %), Náchod (70,5 %), Šumperk (64,1 %), Kroměříž (88,8 %), Uherské Hradiště (100,0 %), Vsetín (100,0 %) a Frýdek-Místek (94,8 %). Okresní úřady, které předaly data naposled v roce 2001: Benešov (93,9 %), Praha-západ (98,8 %), Jablonec nad Nisou (100,0 %), Semily (93,8 %), Litoměřice (74,3 %), Teplice (94,1 %), Plzeň-město (100,0 %), Plzeň-sever (57,4 %), Strakonice (85,7 %), Jihlava (85,1 %), Třebíč (86,7 %), Žďár nad Sázavou (80,0 %), Ostrava-město (100,0 %). V závorce je opět uveden procentní podíl obcí se schválenou nebo rozpracovanou ÚPD nebo ÚPP.


Tab. 10: Přehled o procesu evidence územně plánovací činnosti okresních úřadů – předávání dat do centrálního datového skladu v období 2001-2002
Tab 10a
Tab 10b


Od 1.1.2003 přešla povinnost evidence územně plánovací činnosti na krajské úřady. Krajské úřady evidují on-line prostřednictvím intranetového systému iLAS a iKAS jednak územně plánovací činnost obcí, jednak svoji vlastní územně plánovací činnost.

Během prvního čtvrtletí 2003 bylo do databáze vloženo celkem 467 záznamů, z toho 195 o ÚPD a US a 272 o změnách ÚPD. Z toho lze usuzovat, že v současné době je již pozornost soustředěna více na pořizování změn nežli na novou dokumentaci.

Informace o evidenční činnosti by nebyla objektivní, kdybychom neupozornili na skutečnost, že vedle záznamů o nových akcích při pořizování řada krajských úřadů rovněž doplnila chybějící údaje o starší dokumentaci. Jedná se zejména o: Jihočeský kraj (okres Strakonice), Jihomoravský kraj (okres Blansko), Liberecký kraj (okres Liberec), Plzeňský kraj (okresy Domažlice, Klatovy). Zatím nedošlo k doplnění záznamů o ÚPD a US u okresů, které v letech 2001-2002 ani jednou nepředaly data do centrálního skladu a pokrytí obcí v jejich správním obvodu je poměrně nízké: jedná se o okresy: Rakovník (48,8 %), Cheb (76,9 %), Náchod (70,5 %), Šumperk (64,1 %), Kroměříž (88,8 %). Obdobně jsou na tom okresy: Litoměřice (74,3 %) a Plzeň-sever (57,4 %), které předaly data naposledy v roce 2001. V závorce je opět uveden procentní podíl obcí se schválenou nebo rozpracovanou ÚPD nebo ÚPP.


III.3 Přehled podle krajů a okresů


Tuto část tvoří, stejně jako v minulých vydáních publikace, dvě tabulky, které mají z hlediska zajištění srovnatelnosti obdobné uspořádání – druhá tabulka je doplněna o neprojednané US.


Tab. 11: Pořadí okresů v krajích podle podílu rozpracované a schválené ÚPD; 2003
Tab 11a
Tab 11b


Tab. 12: Pořadí okresů v krajích podle počtu rozpracované a schválené ÚPD a ÚPP; 2003
Tab 12a
Tab 12b


Graf 6: Podíl jednotlivých fází pořizování ÚPD; 2003
Graf 6


Graf 7: Podíl ÚPD, projednaných a neprojednaných ÚPP; 2003
Graf 7


TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 15. 3. 2011 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2021