Česky English Deutsch Francais

Monitoring mikroregionů a rozvojových dokumentů mikroregionů

Vznik mikroregionů je nutný pro společné prosazování zájmů a záměrů venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích určitého prostoru a je pozitivním trendem probíhajícím ve venkovském prostoru.

V rámci stejnojmenného úkolu je prováděn Ústavem územního rozvoje v Brně z pověření Ministerstva pro místní rozvoj od roku 2000 monitoring mikroregionů, jejich fungování a připravenosti jejich strategických rozvojových dokumentů. Monitoring byl prováděn v letech 2000-2005 formou návratných dotazníků.

V letech 2000-2002 bylo šetření prováděno prostřednictvím referátů regionálního rozvoje okresních úřadů. Údaje získané v dotaznících byly zpracovány a vyhodnoceny v letech 2001-2002 formou grafů za celou republiku a jednotlivé kraje. Data za rok 2002 byla poprvé zapracována do podoby kartogramu, který podával přehled za mikroregiony celé ČR. V roce 2003 poprvé proběhl monitoring mikroregionů prostřednictvím referátů regionálního rozvoje krajských úřadů.

Stejnou formou, tedy prostřednictvím krajských úřadů bylo opakováno dotazníkové šetření i v roce 2004.

V roce 2004 byla uzavřena dohoda s Ministerstvem vnitra , úsekem pro reformu veřejné správy, o společném postupu při získávání potřebných aktuálních údajů o mikroregionech.

Spolupráce v poněkud pozměněné podobě pokračovala i v roce 2005, kdy byly vybrané mikroregiony osloveny z podnětu MVČR rozšířeným dotazníkem, který byl rovněž samostatně graficky vyhodnocen.

V roce 2005 byla poprvé zvolena forma aktualizace dat přímou komunikací s mikroregiony.

Dotazníky bylo osloveno více než 500 mikroregionů. Návratnost byla různá podle krajů. Zatímco v některých případech byla téměř stoprocentní, jinde se pohybovala kolem 70%.

Vedle geografického vymezení mikroregionů je sledována celá řada dalších údajů o mikroregionech, které se v mnoha případech každoročně obměňují podle aktuálních potřeb a rovněž požadavků zástupců MMR a MVČR. Nejvýznamnější je asi monitoring rozvojových dokumentů mikroregionů, ale pozornost je věnována rovněž například rozvojovým zónám na území mikroregionů, specifickým hodnotám mikroregionů nebo mezinárodním kontaktům mikroregionů.

Data za roky 2003- 2005 jsou zpracována za celou ČR formou tematicky zaměřených kartogramů.

Mikroregiony v ČR 2005

Obdobně jako v minulých letech byly i v roce 2005 monitorovány základní údaje o mikroregionech, jejich právní forma, předmět činnosti, informace o rozvojovém dokumentu (dále SRD) mikroregionu, jeho zpracovateli a návrhovém období tohoto dokumentu.

Vedle těchto každoročně monitorovaných dat byla v roce 2005 věnována zvláštní pozornost mezinárodním kontaktům mikroregionů. V kartogramech je vyhodnoceno, zda má mikroregion založené pracovní kontakty na základě některého z dotovaných programů a zda je zahraniční partner ze sousedního mikroregionu.

V souladu s požadavky Ministerstva vnitra bylo osloveno celkem 35 mikroregionů formou rozšířeného dotazníku. U těchto vybraných mikroregionů jsou v databázi rovněž evidovány podrobnější informace o SRD. Jedná se o informace o tom, zda obsahuje SRD finanční rámec, zda obsahuje v rámci implementace dokumentu kriteria vyhodnocení naplňování dokumentu v praxi a zda navazují na opatření návrhové části SRD konkrétní projekty.

Pozornost je v rozšířeném dotazníku věnována rovněž zjištění, zda se nachází na území mikroregionu fungující nebo alespoň zainvestovaná průmyslová zóna.

U rozšířeného dotazníku byla mikroregionům rovněž kladena otázka zjišťující určitou jedinečnost mikroregionu. Bylo zde zjišťováno, zda existují v mikroregionu specifické hodnoty, či regionální produkty, které mohou být prezentovány jako jedinečné při propagaci mikroregionu.

Kartogramy za všechny mikroregiony ČR:

Kartogram č. 1: Mikroregiony v ČR.

V tomto kartogramu je územně znázorněno rozložení mikroregionů v ČR. Jednotlivé mikroregiony jsou označeny čísly podle doplňujícího seznamu (doc 872kB). Překryvy dvou a více mikroregionů jsou označeny šrafurou.

Kartogram 1

Kartogram č. 2: Mikroregiony podle právní formy vzniku.

Naprostá většina mikroregionů má právní formu svazku obcí podle zákona O obcích 128/2000 Sb..

V kraji Pardubickém je to 100% všech mikroregionů, které na danou otázku odpověděly. V ostatních krajích mají některé mikroregiony rovněž formu zájmového sdružení právnických osob podle zák. 40/1964Sb. Nejvíce je tato forma zastoupena v kraji Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém a Středočeském.

Jiná , blíže nespecifikovaná právní forma je uváděna v kraji Jihomoravském, Vysočina a Olomouckém.

Kartogram 2

Kartogram č. 3: Mikroregiony podle stavu SRD.

Vysoký podíl mikroregionů má zpracován aktuální rozvojový dokument. U nově vzniklých mikroregionů je nejčastěji evidována odpověď „zpracovává se, připravuje se“. Oproti loňskému roku se poněkud zvýšil podíl mikroregionů, které svůj stávající rozvojový dokument nepovažují již za aktuální, přestože je stále platný.

Kartogram 3

Kartogram č. 4: Mikroregiony podle zpracovatelů SRD.

Nejčastějším zpracovatelem stále zůstává odborná firma. Naprosto dominantní postavení mají odborné firmy v kraji Jihomoravském a Jihočeském, jejich podíl je však vysoký i v jiných krajích.

Na druhém místě mezi zpracovateli je rozvojová agentura a sice v kraji Zlínském, Plzeňském, kraji Vysočina a v kraji Olomouckém. Oproti předešlým rokům je poměrně významně zastoupena jako zpracovatel rovněž fyzická osoba. Její zastoupení je vyšší v Čechách než na Moravě. Nejvíce je tato varianta zastoupena v kraji Středočeském.

Kartogram 4

Kartogram č. 5: Rok dokončení rozvojového dokumentu.

Rozvojové dokumenty mikroregionů vznikaly v posledních letech poměrně plynule v čase.

Kartogram 5

Kartogram č. 6: Mikroregiony podle návrhového období.

Nejčastěji je návrhové období do roku 2006 a 2010. Poměrně vysoké je však i zastoupení rozvojových dokumentů s návrhovým obdobím do roku 2015. Některé mikroregiony mají návrhové období rozvojových dokumentů i delší.

Kartogram 6

Kartogram č.7: Zahraniční pracovní kontakty.

Počet mikroregionů, které udržují zahraniční pracovní kontakty je nižší než mikroregionů, které tyto kontakty neudržují. Zákonitě se jedná ve větší míře o mikroregiony přímo příhraniční, nebo poblíž státních hranic. Jen menší podíl zahraničních kontaktů mikroregionů je udržován na základě některého dotovaného programu.

Kartogram 7

Kartogram č. 8: Zahraniční partner.

U většiny příhraničních mikroregionů je zahraniční partner ze sousedícího zahraničního regionu.

Kartogram 8

Kartogramy pro rozšířené dotazníky za vybrané mikroregiony:

Vybrané mikroregiony

Kartogramy č. 1-5

jsou totožné s kartogramy za celou ČR. Znázorňují však jen vybraných 34 mikroregionů z kraje Středočeského, Plzeňského, Libereckého a Jihomoravského.

Kartogram č. 1: Právní forma.

Tento kartogram potvrzuje skutečnost platnou pro celou ČR a sice, že převážná většina mikroregionů má právní formu svazku obcí podle zákona o obcích. Ze sledovaných 34 mikroregionů mají pouhé dva mikroregiony jinou formu a sice zájmové sdružení právnických osob.

Kartogram 1

Kartogram č. 2: Mikroregiony podle stavu SRD.

Téměř všechny vybrané mikroregiony mají aktuální rozvojový dokument. Jen ve dvou případech je dokument považován za neaktuální a v jednom případě se rozvojový dokument mikroregionu teprve připravuje.

Kartogram 2

Kartogram č. 3: Zpracovatel SRD

potvrzuje skutečnost, že v Jihomoravském kraji převažuje jako zpracovatel rozvojových dokumentů odborná firma. V případě výběrového vzorku mikroregionů to platí v tomto kraji na 100%. Situace v jiných krajích je rozmanitější. V kraji Plzeňském převažuje jako zpracovatel dokumentů rozvojová agentura.

Kartogram 3

Kartogram č. 4: Návrhové období SRD.

Převažuje časový horizont 2006 a 2010.

Kartogram 4

Kartogram č.5: Přehled o roku dokončení SRD.

V případě vybraných mikroregionů mírně převažují rozvojové dokumenty, které byly zpracované před rokem 2000.

Kartogram 5

Kartogramy č.6-9

se věnují podrobněji rozvojovým dokumentům mikroregionů a jejich dalšímu využití.

Kartogram č.6: Finanční rámec SRD

Z kartogramu vyplývá, že jen menší část zpracovaných rozvojových dokumentů mikroregionů obsahuje zpracovaný finanční rámec.

Kartogram 6

Kartogram č.7: Implementace SRD.

Kartogram vyhodnocuje, zda obsahuje SRD v rámci implementace kritéria vyhodnocení naplňování dokumentu v praxi. Pouze v případě 6-ti mikroregionů z vybraných 34 mikroregionů tomu tak je. Jedná se o mikroregiony Boskovicko, Čistá Jihlava, Hrušovansko, Nový Dvůr, Strážnicko a Úslava. Převážná většina těchto mikroregionů je z Jihomoravského kraje. Jeden mikroregion potom z kraje Plzeňského.

Kartogram 7

Kartogram č. 8: Navazující projekty.

Kartogram vyhodnocuje, zda na rozvojový dokument navazují konkrétní projekty. V případě, že ano, je dále zjišťováno, zda jsou tyto projekty zaměřeny na podporu podnikání, nebo jsou zaměřeny jinak.

Z kartogramu vyplývá, že na většinu rozvojových dokumentů navazují konkrétní projekty. Většina z nich není však zaměřena na podporu podnikání, což platí zejména v Jihomoravském kraji. V ostatních sledovaných krajích jsou navazující projekty zaměřeny na podnikání v polovině případů.

Kartogram 8

Kartogram č. 9: Průmyslové zóny.

Z kartogramu vyplývá, že ve většině mikroregionů se nacházejí funkční, nebo zainvestované průmyslové zóny. Velikost těchto průmyslových zón je různá.

Kartogram 9

Kartogram č. 10: Jedinečnost mikroregionu.

Kartogram informuje, zda v mikroregionu existují specifické hodnoty či regionální produkty, které mohou být prezentovány jako jedinečné při propagaci mikroregionu. V případě převážné většiny mikroregionů taková jedinečnost existuje. Jen 6 mikroregionů existenci jedinečných hodnot neuvádí.

Kartogram 10

Kartogram č. 11: Zahraniční kontakty.

V případě tohoto dotazu je poměrně vysoká nezodpovězenost. Všechny oslovené mikroregiony Plzeňského kraje vykazují zahraniční pracovní kontakty mikroregionu. Téměř ve všech případech se jedná o pracovní kontakty založené jen na vzájemné dohodě.

Kartogram 11

Kartogram č. 12: Zahraniční partner.

Asi polovina vybraných mikroreegionů má zahraničního partnera ze sousedícího mikroregionu.

Kartogram 12

Kartogram č. 13: Hodnocení aktivity mikroregionů

je poněkud specifický. Jednotlivým mikroregionům je zde přiřazena určitá bodová hodnota. Toto bodové ohodnocení vychází z vyplněných dotazníků. Každá otázka zde má bodovou hodnotu, která jí byla přiřazena. Celkový součet by mněl vypovídat o určité aktivitě mikroregionů.

Nejvyšších hodnot dosáhly mikroregiony Hrušovansko, Mikulovsko, Nový dvůr a Strážnicko, všechny z Jihomoravského kraje. Za nimi následují mikroregiony Boskovicko, rovněž z Jihomoravského kraje, dále mikroregiony Lučina a Přešticko z Plzeňského kraje a Novoborsko z kraje Libereckého.

Kartogram 13

Srovnání počtu mikroregionů z dotazníků v letech 2002-2005.

Rok 2002 2003 2004 2005 Pohyb 2002 - 2003 Pohyb 2003 - 2004 Pohyb 2004 - 2005
Mikroregiony podle kritérií ÚÚR 461 491 505 533 30 17 28

Zapojení obcí do mikroregionů v letech 2002-2005:

Počet obcí Obce v mikror. 2003 % 2003 Mimo mikror. 2003 Obce v mikror. 2004 % 2004 Mimo mikror. 2004 Obce v mikror. 2005 % 2005 Mimo mikror. 2005
6249 4625 74,01 1624 4685 74,97 1564 5280 84,49 969

Poznámka: obec je brána jako jedinečná. Bez ohledu na to, v kolika mikroregionech je obsažena, je započtena jen jednou.

Závěry:

Z provedeného monitoringu vyplývají tyto základní poznatky:

  • Převážná většina evidovaných mikroregionů má právní formu svazku obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích ). Evidována jsou však i zájmová sdružení právnických osob ( dle § 20f až §20j Občanského zákoníku). V některých případech se vyskytuje i jiná forma mikroregionů, případně mikroregiony, které fungují bez jakéhokoliv právního ustavení.
  • Předmět činnosti mikroregionu je většinou v souladu se zákonem č.128/2000 Sb. o obcích. Eviduje se zejména vztah k rozsahu činností, vymezených v § 50 tohoto zákona. Převážná většina mikroregionů vykazuje předmět své činnosti v plném rozsahu výše uvedeného zákona.
  • Do mikroregionů je zapojen stále vyšší počet obcí a pokrytí mikroregiony v rámci ČR zaujímá stále větší plochu.
  • Velký počet mikroregionů v současné době disponuje zpracovaným aktuálním rozvojovým dokumentem pro svoje území, nebo takový dokument pořizuje. U komplexně zaměřených mikroregionů se počet mikroregionů s pořízeným SRD blíží téměř 100%.
  • Na zpracování dokumentů se stále nejvíce podílejí soukromé firmy, na druhém místě jsou to rozvojové agentury. Jejich celkový podíl na zpracovaných dokumentech je územně velmi diferencován.
  • Na mnoha místech docházelo i v roce 2005 k překryvům jednotlivých mikroregionů, které byly mnohdy vícečetné.
  • Na většinu rozvojových dokumentů navazují konkrétní projekty.
  • Ve většině mikroregionů se nacházejí funkční nebo zainvestované průmyslové zóny.
  • Počet mikroregionů, které udržují zahraniční pracovní kontakty, je nižší, než mikroregionů, které tyto kontakty neudržují.
TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 29. 2. 2012 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2018