Česky English Deutsch Francais

Monitoring rozvojových dokumentů okresů a mikroregionů

V rámci stejnojmenného úkolu bylo provedeno šetření o připravenosti strategických rozvojových dokumentů (dále SRD) okresů a mikroregionů formou návratných dotazníků, zaslaných na Referáty regionálního rozvoje okresních úřadů. V roce 2000 Bylo obesláno celkem 73 okresních úřadů (mimo statutární města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň), z nichž plných 70, tj. 96 %, dotazníky vrátilo. Méně než stoprocentní návratnost měly pouze kraje Středočeský (92 %), Ústecký a Brněnský (oba 85,7 %). V roce 2001 bylo šetření opakováno ve stejném rozsahu tentokráte se 100 % návratností vyplněných dotazníků.

Ve velmi obsažném dotazníku byla zjišťována existence dokumentů řešící komplexně rozvoj okresu a mikroregionu. Dále byly zjišťovány údaje o zpracovaném profilu okresu, který okresy připravovaly jako podklad pro zpracování strategií rozvoje jednotlivých krajů.

V roce 2001 bylo při opakovaném šetření použito upraveného dotazníku. Pozornost byla věnována již pouze mikroregionům a jejich SRD. Rozvojové dokumenty na úrovni okresů již nebyly šetřeny vzhledem k ukončení jejich činnosti v roce 2002.

Údaje získané v dotaznících byly zpracovány a vyhodnoceny formou kartogramů za ČR a grafů za celou republiku a jednotlivé VÚSC (kraje).

Obdobné šetření je prováděno i v roce 2002.

Potřeba zpracovávat strategické rozvojové dokumenty na vyšší úrovni konkretizace které odpovídá územní jednotka menší než je VÚSC, vede v souvislosti se vznikem mikroregionů stále více ke zpracovávání strategických rozvojových dokumentů mikroregionů.

V minulosti se pojem ”mikroregionu” ztotožňoval nejčastěji s územím pověřeného obecního úřadu. S tím souvisí rovněž skutečnost, že dříve zpracovávané SRD pro mikroregiony jsou zpracovávány nejčastěji za obvody pověřených obecních úřadů. Tyto dokumenty nejsou vesměs zpracovány za účelem dotací. Takovýmto způsobem zpracované dokumenty se nacházejí zejména v oblasti jižní Moravy. Platnost takových dokumentů byla většinou plánována do roku 2000 a jsou tedy již neaktuální a v některých případech dochází k jejich aktualizaci.

Teprve v souvislosti s programem obnovy venkova a poskytováním dotací na rozvoj venkovských mikroregionů se začaly ve větší míře zpracovávat strategické rozvojové dokumenty mikroregionů. V souvislosti s potenciální možností čerpání finančních prostředků z dotačního titulu SAPARD vznikají integrované projekty venkovských mikroregionů.

V současné době dochází ke zpracovávání strategických dokumentů na úrovni mikroregionů ve velké míře.


Strategické rozvojové dokumenty okresů

Z celkového počtu 73 oslovených okresů 41 okresů, tj. 56,16 % má strategický rozvojový dokument na úrovni okresu; 24 okresů, tj. 32,88 % takový dokument naopak zpracovaný nemá; 5 okresů, tj. 6,85 % neuvedlo žádnou odpověď a 3 okresy, tj. 4,11 % dotazník nevrátilo.

Některé okresy uvedly, že programový dokument na úrovni okresu v současné době připravují, nebo připravují aktualizaci dokumentu zpracovaného v dřívější době, kterému končí časový horizont platnosti i přes skutečnost, že okresy mají do dvou let ukončit svoji působnost. Nově vznikající dokumenty mají časový horizont většinou do roku 2005-2006 a v několika případech i za rok 2010.

Zpracování dokumentů na úrovni okresů se od sebe v jednotlivých krajích liší. Podíl zpracovaných strategických rozvojových dokumentů kolísá od 33,3 % do 85,7 %. Relativně nejméně SRD má zpracován Středočeský kraj, následovaný kraji Královéhradeckým a Ústeckým (40 % resp. 42,9 %). Nejvíce se úplnému pokrytí území zpracovanými SRD přiblížily kraje Olomoucký a Ostravský (oba z 80 %) a nejblíže úplnému pokrytí je kraj Budějovický (85,7 %).

Časový horizont platnosti SRD na úrovni okresů

Některé okresy uvádí návrhové období do roku 2000, jedná se tedy o dokumenty v současné době již neaktuální. V některých případech bylo návrhové období platnosti dokumentu naopak poměrně vzdálené, jelikož jeho platnost sahá až do období po roce 2010.

SRD okresu podle podílu zpracovatelů

Na zpracování strategických rozvojových dokumentů na úrovni okresů se podílí dle výsledků provedených šetření 4 skupiny zpracovatelů: odborné firmy, rozvojové agentury, fyzické osoby, případně přímo pracovníci okresních úřadů.

Je možno s uspokojením konstatovat, že odborné firmy jsou zastoupeny z 50 %, což by mělo zajistit dobrou a kvalitní úroveň připravených dokumentů. Druhým nejvíce zastoupeným subjektem jsou mezi zpracovateli pracovníci okresních úřadů. Na třetím místě jsou mezi zpracovateli těchto dokumentů zastoupeny rozvojové agentury (9,09 %), na čtvrtém místě pak jednotlivé fyzické osoby (2,27 %).

Procedurální nástroje realizace SRD, jejich formy a zajištění

Procedurální nástroje realizace SRD okresů jsou zakotveny v pouhých 39,02 % dokumentů.

Zajišťováním procedurálních nástrojů SRD je nejčastěji pověřován Referát regionálního rozvoje Okresního úřadu a sice v 45,45 %. Tato skutečnost souvisí s postavením tohoto referátu a pravděpodobně i se skutečností, že Referát regionálního rozvoje je velmi často rovněž pořizovatelem SRD okresů.

V 11,36 % byl zajišťováním procedurálních nástrojů SRD pověřen jiný orgán, avšak převážná většina okresů neuvádí, o jaký orgán se konkrétně jedná. Pouze v případě okresu Karviná je uvedena regionální kancelář Karviná a v případě okresu Třebíč je uvedeno zajištění procedurálních nástrojů ve spolupráci Hospodářské komory, Úřadu práce, měst a obcí.

V několika případech provádí zajištění více subjektů, vždy v souvislosti s konkrétním opatřením.


Strategické rozvojové dokumenty mikroregionů

Vznik mikroregionů v čase

Z prováděného monitoringu vyplývá, že nejvíce komplexně vymezených mikroregionů vznikalo v roce 1999 a to jak v rámci celorepublikového srovnání, tak i v rámci jednotlivých krajů. Výjimkou je kraj Jihlavský, Ústecký a Karlovarský. Výjimku tvoří v rámci srovnání NUTS II Jihovýchod a Severozápad, kde vzniklo nejvíce komplexně zaměřených regionů teprve v roce 2000.

Počet obcí mikroregionů

Nejvíce mikroregionů sdružuje mezi 6-10 obcemi a to celých 31,1 %. Poměrně hodně mikroregionů vzniká spojením pouhých 2-5 obcí a sice 23,9 %. Méně je již mikroregionů s 11-15 obcemi, 16,3 %, podíl mikroregionů s více obcemi je ještě menší.

Stav dokončenosti SRD mikroregionů (stav z roku 2000)

Jestliže hodnotíme poměr rozpracovaných a dokončených dokumentů, zjistíme velmi rozdílnou situaci v jednotlivých krajích. Zatímco například v kraji Středočeském, Olomouckém a Ústeckém výrazně převažují na celkovém počtu dokumenty již dokončené nad v současné době rozpracovanými, například u krajů Budějovického a Libereckého je situace přesně opačná.

SRD mikroregionů podle období platnosti

Nejvyšší podíl dokumentů na úrovni mikroregionů má časový horizont do roku 2005 a 2006 a sice 13,27 % a 19,90 %. Poměrně vysoký podíl dokumentů a to 10,20 %, má rovněž výhled v časovém horizontu let 2007-2010. Celých 5,10 % uvádí platnost dokumentu za horizont roku 2010. Platnost v letošním roce naopak končí u 6,63 % SRD mikroregionů.

Zpracování SRD za účelem získání dotace

Podíl strategických rozvojových dokumentů mikroregionů, které byly zpracovány za účelem získání dotací (bez rozlišení z jakého dotačního titulu) je poměrně vysoký a činí celých 66,67 %. Nověji vzniklé mikroregiony , aspirují na udělení dotací z programu obnovy venkova a v některých případech rovněž dotací z programu SAPARD - vytváření integrovaných projektů venkovských mikroregionů.

Pouhých 13,13 % SRD nebylo zpracováno za účelem získání dotace. Jedná se zejména o dříve zpracované SRD, které byly v převážné většině případů zpracovány pro mikroregiony vymezené administrativně obvody pověřených obecních úřadů.

Zpracovatelé SRD mikroregionů

Na zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů se podílí 4 hlavní typy zpracovatelů. Jedná se o odborné firmy, Rozvojové agentury, Okresní úřad a fyzické osoby. Odborně zaměřené firmy zaujímají mezi zpracovateli přitom přední místo s 58,62 % ze všech zpracovaných dokumentů.

Druhým nejčetněji zastoupeným zpracovatelem SRD mikroregionů jsou Rozvojové agentury. Rozložení jejich zastoupení mezi zpracovateli v jednotlivých krajích ČR je však velmi nerovnoměrné. Rozvojová agentura jako zpracovatel SRD mikroregionů je zastoupena pouze v pěti z 13 sledovaných krajů. V Plzeňském, Olomouckém a Zlínském kraji tvoří SRD zpracované Rozvojovou agenturou největší podíl ze všech zpracovatelských forem. Nejvýraznější zastoupení této formy zpracovatele je v Zlínském kraji, kde ze 17 zpracovaných SRD je tato forma zastoupena v 13-ti případech.

Fyzická osoba jako zpracovatel SRD mikroregionů je zastoupena u 9 krajů. Její podíl je přitom nejvyšší v kraji Středočeském a Libereckém a dále v Plzeňském a Budějovickém.

Okresní úřad vystupuje jako zpracovatel SRD mikroregionů pouze 3 krajů a jeho podíl je i v těchto krajích nízký.

Pouze v případě Plzeňského kraje jsou zastoupeny všechny typy zpracovatelů SRD mikroregionů.

Předpoklad změn ÚPD, zakotvených v SRD

V převážné většině případů se nepředpokládá v souvislosti se SRD mikroregionů změna ÚPD a sice v celých. Změna se předpokládá v pouhých 17,41 %.


Kartogramy a grafy (stav červen 2001)

Kartogram 1: Stav rozpracovanosti a platnosti SRD na úrovni okresů
Kartogram 2: SRD okresů podle typu zpracovatele
Graf 3a: Stav SRD okresů - souhrn ČR v %
Graf 3b: Stav SRD okresů - souhrn ČR
Graf 4: Stav strategických rozvojových dokumentů (SRD) okresu podle krajů ČR
Graf 5a: Podíl předpokládaných období platnosti SRD okresů - souhrn ČR
Graf 5b: Předpokládané období platnosti SRD okresů - souhrn ČR
Graf 6a: Strategický rozvojový dokument okresu podle podílu zpracovatelů - souhrn ČR
Graf 6b: Strategický rozvojový dokument okresu podle zpracovatele - souhrn ČR
Graf 7a: Podíl zakotvení procedurálních nástrojů realizace SRD
Graf 7b: Zakotvení procedurálních nástrojů realizace SRD
Graf 8a: Podíl pověření zajišťováním procedurálních nástrojů SRD
Graf 8b: Pověření zajišťováním procedurálních nástrojů SRD
Graf 9: Vznik mikroregionů v čase - Česká republika - vyjádření v procentech
Graf 10: Vznik mikroregionů v čase - srovnání NUTS 2
Graf 11: Vznik mikroregionů v čase - srovnání krajů
Graf 12: Mikroregiony dle počtu zúčastněných obcí
Graf 13: Mikroregiony dle počtu zúčastněných obcí - srovnání krajů
Graf 14: Mikroregiony dle počtu zúčastněných obcí - srovnání NUTS 2
Graf 15: Dokončené a rozpracované SRD mikroregionů podle krajů ČR
Graf 16: SRD mikroregionů podle období platnosti
Graf 17a: Podíl zpracovaných SRD mikroregionů za účelem získání dotace - souhrn ČR v %
Graf 17b: Zpracování SRD mikroregionů za účelem získání dotace - souhrn ČR
Graf 18: Zpracování SRD mikroregionů za účelem získání dotace podle krajů v ČR
Graf 19: Zpracovatelé SRD mikroregionů podle krajů ČR
Graf 20: Předpoklad změn ÚPD v souvislosti se SRD mikroregionů podle krajů
TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 29. 2. 2012 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2018