Česky English Deutsch Francais

Usnesení Ústavního soudu ze dne 9. února 2012, sp. zn. III. ÚS 873/09

Přípravný výbor k uspořádání místního referenda o souhlasu s výstavbou větrných elektráren. Přímý podíl občanů na správě věcí veřejných přednější než závazky obce plynoucí ze soukromoprávních smluv

51 odst. 2 a § 97zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
čl. 21 odst. 1 a 36 odst. 1 a odst. 2 Listiny základních práv a svobod
čl. 18 Ústavy České republiky
§ 2, §6, § 7 písm. d), § 8 písm. b), § 9 odst. 1, § 10, § 11, § 12 odst. 2 a 3, § 13 odst. 1 písm. b), § 49 a § 57 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 234/2006 Sb. a zákona č. 169/2008 Sb.
§ 488 a § 494 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších zákonů
čl. 25 písm. a) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech


Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti proti usnesení krajského soudu tak, že toto usnesení zrušil.

Ze soudního rozhodnutí vyplývá:

  1. Ustanovení článku 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod , v němž se praví, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců, nelze chápat tak, jako by samo o sobě zaručovalo právo občanů vyvolat místní referendum. K tomu může dojít jen po splnění podmínek dle platného zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    Ochrana, jež vyplývá z výše citovaného článku, se tudíž vztahuje pouze na případ hlasování v místním referendu, které již bylo vyhlášeno, nikoliv však na ochranu samotného vyhlášení tohoto hlasování.

  2. Zastupitelstvo obce v případě, že jsou splněny všechny podmínky, které vyplývají ze zákona o místním referendu, má povinnost takové referendum vyhlásit, nehledě na to, zda zastupitelstvo samo jako orgán s konáním referenda k otázce navrhované přípravným výborem souhlasí či nikoli.

  3. Rozhodnout podle § 13 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu o tom, že se místní referendum nevyhlásí, může zastupitelstvo jen v případech, kdy v dané věci ex lege podle § 6 a §7 téhož zákona vůbec nelze místní referendum konat.

    Na vyhlášení místního referenda z popudu přípravného výboru tedy za splnění zákonných podmínek vzniká právní nárok, jemuž je poskytována i soudní ochrana (v souladu s ustanoveními § 9 odst. 2 písm. c) a § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu), a to do té míry, že se lze ve správním soudnictví návrhem ze strany přípravného výboru přímo domáhat, aby soud k určité otázce místní referendum sám vyhlásil.

  4. Při výkladu právních předpisů, jež omezují možnosti vyhlášení místního referenda, je třeba mít na zřeteli článek 22 Listiny základních práv a svobod požadující, aby nejen zákonná úprava politických práv, ale i jejich výklad umožňovaly a ochraňovaly svobodnou soutěž politických sil ve společnosti.

    V intencích tohoto článku je nutné vykládat i ustanovení § 7 onoho zákona, jež taxativně vymezuje podmínky, kdy místní referendum nelze konat. Toto ustanovení musí být vykládáno restriktivním způsobem.

    Ustanovení § 7 písm. d) zákona o místním referendu, ve kterém se uvádí, že místní referendum nelze konat, jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy, není možné vykládat extenzivně, což by bylo zcela v rozporu se smyslem a účelem jmenovaného zákona, jehož posláním je umožnit občanům přímou správu věcí náležejících do samostatné působnosti obce.

  5. Orgán obce nemůže tím, že uzavře určité soukromoprávní smlouvy, zabránit tomu, aby se k závažným otázkám veřejného zájmu nemohli občané vyjádřit v referendu.

    Pouhým poukazem na existenci smluvního ujednáním mezi obcí a třetí osobou nelze předem vyloučit občany z přímého podílu na správě věcí veřejných, tj. aby k určité otázce veřejného zájmu zaujali postoj aktem místního referenda.

  6. Místní referendum, které bylo iniciováno „zdola“ přípravným výborem (což je účelové společenství alespoň tří oprávněných osob) představuje poslední možnost občanů zaujmout stanovisko ke kontroverzním investičním záměrům s dalekosáhlými důsledky, jejichž projednání neproběhlo transparentně, a to nejen v případech vyloženě korupčního jednání, ale i tam, kde orgány obce pouze místní veřejnost nedostatečně informovaly o skutečných parametrech projektu.

TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 6. 8. 2012 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2018