Česky English Deutsch Francais

Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2010, 2011)

Za MMR ČR - Odbor politiky bydlení: Ing. Blanka Burdová

Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová

Ústav územního rozvoje zopakoval v roce 2012 již potřinácté šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu, pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále jen MMR ČR). Po dohodě se zadavatelem - Odborem politiky bydlení MMR ČR - byl v letošním roce ponechán stejný vzorek měst jako v roce 2011. Dotazník byl tedy rozeslán hlavnímu městu Praze včetně vybraných městských částí, 23 statutárním městům (stav v době zadání úkolu) a 30 dalším městům - Mapa „Přehled oslovených měst“. Města byla pro tento účel zatříděna do velikostních kategorií dle Sdělení MMR č. 180/2009 Sb.1) platného pro roky 2010 až 2012. Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum 5 tematických okruhů otázek, obdobně jako v letech předchozích, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a doplňkové údaje.

V doplňkové části dotazníku byl položen důraz na otázky nasměrované na pronájem obecních bytů a pronájem obecních bytů pro vybrané skupiny obyvatel a s tím spojenou evidenci žádostí o pronájem těchto bytů i na to, zda jsou stanovena kritéria pro pronájem obecních bytů a pronájem obecních bytů pro vybrané skupiny obyvatel. Další otázky byly zaměřeny na metody užívané při snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách a dále na to, zda obec nabízí nájemníkům odstupné v případě, že uvolní byt a zda při výstavbě nových obecních bytů došlo v roce 2011 k participaci soukromého sektoru na financování výstavby. Respondentům zde byl nabídnut i prostor pro jejich reakce.

Města/MČ/MO, která byla oslovena v letošním dotazníkovém šetření, obhospodařují celkem 157 891 obecních bytů, což představuje 3,3 % z celkového počtu 4 756 672 bytů dle výsledků SLDB 2011, 3,9 % z celkového počtu 4 104 735 obydlených bytů dle SLDB 2011 a současně cca 60 % z celkového počtu 261 297 (stav k 31. 12. 2011) obecních bytů v ČR.

Počty bytů posouzených v dotazníkovém šetření byly v závislosti na posuzovaném tématu různé, a to vesměs nižší než celkový počet bytů ve vlastnictví oslovených měst, neboť někteří respondenti neodpověděli na všechny otázky a ne všechny odpovědi mohly být do řešení příslušného tématu zahrnuty.

Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů od převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2011.

Privatizace obecního bytového fondu ve vybraných městech

Postupný vývoj privatizace od převedení bytů ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 do 31. 12. 2011 je znázorněn v čárovém Grafu č. 1 „Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných městech v letech 1991 - 2011“.

Z grafu vyplývá, že do konce roku 2001 bylo z původního počtu bytů převedených do vlastnictví obcí v roce 1991 zprivatizováno 47,1 % těchto bytů, do konce roku 2002 to bylo 51,9 %, do konce roku 2003 se jednalo o 55,8 %, do konce roku 2004 se jednalo o 60,1 %, do konce roku 2005 o 63,3 %, do konce roku 2006 o 67,0 %, do konce roku 2007 o 70,6 %, do konce roku 2008 o 72,5 %, do konce roku 2009 o 75,0 %, do konce roku 2010 o 78,3 % a do konce roku 2011 se jednalo o 79,8 % těchto bytů.

Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2011 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu ukazuje čárový Graf č. 2 „Počet obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2011 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu“.

Procentní podíl bytů, které si obec hodlá ponechat ve svém vlastnictví, je vztažen k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obce v roce 1991.

Graf č. 1

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 1

Poznámka:

Údaje v grafu byly získány:
v Praze hodnocením údajů od 8 respondentů;
v Brně hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě hodnocením údajů od 12 respondentů;
v Ústí nad Labem hodnocením údajů od 4 respondentů;
v Plzni hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel hodnocením údajů od 9 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel hodnocením údajů od 10 respondentů.

Graf č. 2

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 2

Poznámka ke grafu č. 2:

Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je uváděn k nejzazšímu termínu ukončení privatizace, uváděný respondenty dané skupiny měst.

Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Praze uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Praha 5), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Brně uváděn k roku 2016 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Brno - Bystrc), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ostravě uváděn k roku 2020 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Ostrava - Jih), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu v Ústí nad Labem není uveden (MO Severní Terasa ukončil privatizaci v r. 2008), Magistrát města Plzně uvádí za celé město, že privatizace dle zákona č. 72/1994 Sb. byla ukončena v r. 2009, předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel uváděn k roku 2025 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Zlín), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel uváděn k roku 2023 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Kyjov), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Velká Bíteš).

Údaje v grafu byly získány:
v Praze hodnocením údajů od 8 respondentů;
v Brně hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě hodnocením údajů od 12 respondentů;
v Ústí nad Labem hodnocením údajů od 4 respondentů;
v Plzni hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel hodnocením údajů od 9 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel hodnocením údajů od 10 respondentů.

Výstavba nových bytů

Z celkového počtu obecních bytů postavených v období od roku 1991 do konce roku 2011 jich 59,1 % bylo postaveno od roku 1991 do konce roku 2002, 10,2 % v průběhu roku 2003, 7,5 % v průběhu roku 2004, 10,0 % v průběhu roku 2005, 2,9 % v průběhu roku 2006, 6,1 % v průběhu roku 2007, 1,0 % v průběhu roku 2008, 1,5 % v průběhu roku 2009, 1,0 % v průběhu roku 2010 a 0,9 % v průběhu roku 2011.

Struktura nově postavených obecních bytů v roce 2010 a v roce 2011 je patrná z Tabulky č. 1 „Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2010 a v roce 2011“.

Tab. č. 1 Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2010 a v roce 2011

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Město % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2010 % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2011
které vznikly v nových budovách které vznikly změnami dokončených staveb které vznikly v nových budovách které vznikly změnami dokončených staveb
Praha 0,0 100,0 74,7 25,3
Brno - MMB za celé město 45,9 54,1 0,0 100,0
Ostrava x x 91,7 9,3
Ústí nad Labem x x x x
Plzeň - MMP za celé město x x x x
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel 96,0 4,0 0,0 100,0
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel 0,0 100,0 0,0 100,0
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel x x 0,0 100,0
Průměrná výše 57,1 42,9 60,0 40,0

Údaje v Tabulce č. 1 byly získány:
v Praze - hodnocením údajů od 8 respondentů;
v Brně - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě - hodnocením údajů od 12 respondentů;
v Ústí nad Labem - hodnocením údajů od 4 respondentů;
v Plzni - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnocením údajů od 9 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel - hodnocením údajů od 10 respondentů.

Vývoj celkového počtu obecních bytů v letech 1991 - 2011

Od roku 1991 do konce roku 2001 došlo k 45,0 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2002 došlo k 49,5 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2003 k 53,0 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2004 k 56,9 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2005 k 59,7 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2006 k 63,4 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2007 k 66,7 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2008 k 68,6 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2009 k 71,0 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2010 k 74,3 % poklesu a od roku 1991 do konce roku 2011 k 75,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů. Během roku 2002 došlo k 8,2 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2001, během roku 2003 k 6,9 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2002, během roku 2004 k 8,4 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2003, během roku 2005 k 6,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2004, během roku 2006 k 9,0 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2005, během roku 2007 k 9,1 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2006, během roku 2008 k 5,6 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2007, během roku 2009 k 7,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2008, během roku 2010 k 11,3 % poklesu celkového poštu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2009 a během roku 2011 k 6,0 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2010.

Rok předpokládaného ukončení privatizace obecních bytů

Nejvíce respondentů uvádí předpokládané ukončení privatizace obecních bytů v letech 2012, 2013 a 2014. Další termíny ukončení privatizace, které respondenti uvádějí, jsou roky 2015 (MČ Praha 5, MČ Brno - Židenice, MO Ostrava - Slezská Ostrava a města Jablonec nad Nisou, Cheb, Lanškroun a Velká Bíteš), 2016 (MČ Brno - Bystrc a město Svitavy), 2018 (město Frýdek-Místek), 2020 (MO Ostrava - Jih), 2021 (město Znojmo), 2023 (město Kyjov) a 2025 (město Zlín). V některých městech začala probíhat další etapa privatizace, a to privatizace bytů, které byly postaveny na základě dotačních titulů MMR ČR a SFRB z let 2000 - 2002, kde byla finanční spoluúčast obce a nájemníků bytů na výstavbě. Dotace měla zakomponovanou mimo jiné podmínku, že tyto byty obec nesmí po dobu 20 let prodat. Někteří respondenti zatím nemají termín ukončení privatizace určen. 25 respondentů již privatizaci ukončilo - město Teplice ukončilo privatizaci obecních bytů v roce 2000, v roce 2003 dokončil privatizaci obecních bytů MO Polanka nad Odrou v Ostravě, v roce 2004 dokončila privatizaci obecních bytů MČ Praha - Horní Počernice, v roce 2005 MČ Praha 15, MO Ostrava - Svinov a město Otrokovice, kde od roku 2006 jsou byty prodávány ve výběrovém řízení, v roce 2006 ukončil privatizaci obecních bytů MHMP a město Velké Meziříčí, v roce 2007 město České Budějovice, v roce 2008 MČ Brno - Jundrov, MO Ústí nad Labem - Severní Terasa a města Chomutov, Kroměříž a Vodňany, v roce 2009 město Plzeň, které dokončilo privatizaci dle zákona č. 72/1994 Sb. a bude nadále prodávat celé domy městskou soutěží obálkovou metodou 1 majiteli (fyzickým i právnickým osobám), případně směňovat za pozemky, v roce 2009 ukončilo privatizaci obecních bytů i město Polička a dále město Písek, kde od roku 2009 jsou byty prodávány za tržní ceny. V roce 2010 ukončilo privatizaci obecních bytů dalších 5 respondentů (MČ Brno - Bohunice, MČ Brno - Komín, MČ Brno - Líšeň, MO Ostrava - Michálkovice a MO Ostrava - Petřkovice) a v roce 2011 města Most (město v roce 2009, Mostecká bytová, a.s., v roce 2011), Karviná a Děčín.

Privatizace je ve velmi pokročilém stavu v Ústí nad Labem, kde z původního počtu bytů, které byly v roce 1991 převedeny do vlastnictví města, bylo do konce roku 2011 zprivatizováno 98,0 % těchto bytů. Ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel bylo zprivatizováno do té doby 94,0 % bytů, ve městě Plzni bylo zprivatizováno do té doby 86,8 % bytů, v hlavním městě Praze se jedná o 82,0 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel o 73,1 % zprivatizovaných bytů, ve městě Ostrava se jedná o 72,8 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel o 70,3 % bytů. Privatizace postupuje nejpomaleji ve městě Brně, kde bylo zatím zprivatizováno pouze 47,0 % bytů.

Podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů

Porovnání počtu obecních bytů s celkovým počtem bytů ze SLDB 1991 a SLDB 2001 je znázorněno v Grafu č. 3 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v roce 1991“ a v Grafu č. 4 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v letech 2010 a 2011“.

Procentní podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů ve sledovaných městech od roku 1991 postupně klesá (v roce 1991 činil tento podíl 40,1 %, v roce 2001 se jednalo o 21,8 %, v roce 2002 o 20,0 %, v roce 2003 o 18,6 %, v roce 2004 o 17,1 %, v roce 2005 o 15,9 %, v roce 2006 o 14,5 %, v roce 2007 o 13,2 %, v roce 2008 o 12,5 %, v roce 2009 o 11,5 %, v roce 2010 o 10,2 % a v roce 2011 o 9,6 %).

Graf č. 3

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 3

Poznámka:

Počet obecních bytů byl srovnáván k celkovému počtu bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991.

Graf č. 4

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 4

Poznámka:

Počet obecních bytů byl srovnáván k celkovému počtu obydlených bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.

Poznámka ke grafům č. 3 a 4:

Oba grafy shrnují údaje stejného počtu respondentů.

Údaje v obou grafech byly získány:
v Praze - hodnocením údajů od 8 respondentů;
v Brně - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě - hodnocením údajů od 12 respondentů;
v Ústí nad Labem - hodnocením údajů od 4 respondentů;
v Plzni - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnocením údajů od 9 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel - hodnocením údajů od 10 respondentů.

Počet bytů, které si obce do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví

Obce si do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví 17,0 % bytů (vztaženo k počtu bytů, které byly převedeny do jejich vlastnictví v roce 1991).

Vzhledem k počtu bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2011, si hodlají ponechat 70,5 % bytů (počet bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2011, je součtem počtu bytů, které obcím zbyly po privatizaci z bytového fondu převedeného v roce 1991 a nově postavených obecních bytů).

Koncepce bytové politiky

  • Magistrát hlavního města Prahy má zpracovanou Koncepci bytové politiky hlavního města Prahy pro rok 2004 a navazující období, schválenou usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 19/12 ze dne 24. 6. 2004, doba platnosti dokumentu není omezena, součástí uvedené koncepce je i oddíl zabývající se sociálním bydlenímm;
  • Magistrát města Brna má zpracovanou Strategii bydlení města Brna, dokument byl přijat v roce 2001 s platností do roku 2011 (aktualizace v roce 2009), součástí tohoto dokumentu je i oddíl zabývající se sociálním bydlením; dále má Magistrát města Brna zpracován dokument Generel bydlení města Brna s platností od roku 1997 (poslední aktualizace v roce 2008), který se bude nadále aktualizovat cca po 4 letech, součástí tohoto dokumentu je i oddíl zabývající se sociálním bydlením;
  • Magistrát města Ostravy má zpracovaný dokument Koncepce bydlení statutárního města Ostravy, v roce 2010 byla schválena 1. část koncepce - Analýza bydlení a bytové problematiky, v roce 2011 byla schválena její 2. část - Řešení některých vybraných otázek koncepce bydlení (nízkonákladové bydlení), délka období, na které byl dokument přijat, není uvedena, součástí tohoto dokumentu je i oddíl zabývající se sociálním bydlením;
  • v Ústí nad Labem žádný ze čtyř oslovených městských obvodů nemá zpracovanou koncepci bydlení a ani ji zatím nepřipravuje;
  • Magistrát města Plzně má zpracován dokument Doplnění a nové směry bytové politiky města Plzně, dokument byl přijat v roce 1999 s platností bez omezení, oddíl zabývající se sociálním bydlením není součástí tohoto dokumentu; koncepce bydlení je zahrnuta i v jiném dokumentu Pravidla pro nakládání s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví města Plzně - směrnice QS 63-05, přijatém v roce 2007 s platností bez omezení, součástí tohoto dokumentu je i oddíl zabývající se sociálním bydlením;
  • z kategorie ostatních měst jich 29, to je 59 %, má zpracovanou a schválenou koncepci bytové politiky, eventuelně podobný dokument, buď samostatně nebo jako součást jiného dokumentu (Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Havířov, Zlín, Most, Frýdek-Místek, Děčín, České Budějovice, Kladno, Karviná, Přerov, Jablonec nad Nisou, Třinec, Tábor, Příbram, Znojmo, Cheb, Písek, Hodonín, Uherské Hradiště, Otrokovice, Svitavy, Český Krumlov, Velké Meziříčí, Kdyně, Polička, Holice a Zruč nad Sázavou), tři města, to je 6 %, teprve pracují na přípravě dokumentu (Opava, Prostějov a Třebíč), 15 ostatních měst, to je 31 %, dokument nemá a ani zatím na jeho přípravě nepracuje (Olomouc, Karlovy Vary, Jihlava, Chomutov, Mladá Boleslav, Česká Lípa, Kroměříž, Kyjov, Lanškroun, Broumov, Tišnov, Dačice, Velká Bíteš, Brtnice a Valtice); 2 respondenti, to je 4 %, na tuto otázku neodpověděli (Teplice a Vodňany).

Tab. č. 2 „Ceny v Kč/m2, za jaké se prodávají byty v roce 2012, případně ceny uplatňované v roce 2011 za předpokladu, že privatizace byla v roce 2011 již ukončena“ zachycuje nejnižší a nejvyšší ceny uvedené jednotlivými respondenty:

Tab. č. 2 Ceny v Kč/m2, za jaké se prodávají byty v roce 2012, případně ceny uplatňované v roce 2011 za předpokladu, že privatizace byla v roce 2011 již ukončena

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Město Rok 2012
nejnižší cena v Kč/m2 uvedená respondenty nejvyšší cena v Kč/m2 uvedená respondenty
Praha 5 700 (MČ Praha 12) 20 000 (MČ Praha 4 a MČ Praha 5)
Brno 2 096 (MČ Kohoutovice) 17 400 (MČ Slatina)
Ostrava 1 428 (MO Slezská Ostrava) 12 000 (MO Hrabová)
Ústí nad Labem žádný z respondentů neuvedl konkrétní údaj (prodávají pouze celé objekty, cenu nelze určit, nebyl uskutečněn žádný prodej, privatizace byla již dříve ukončena)
Plzeň privatizace dle zák. č. 72/1994 Sb. byla ukončena v r. 2009, město bude nadále prodávat celé domy městskou soutěží obálkovou metodou 1 majiteli (fyzickým i právnickým osobám), případně směňovat za pozemky
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel 900 (Karlovy Vary) 11 500 (Pardubice), ev. tzv. přímý prodej 19 396 (Zlín)
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel 1 200 (Česká Lípa), ev. 700 (Příbram - cena z r. 2011) 18 232 (Znojmo)
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel 2 500 (Broumov), ev. 2 000 - 2 500 (Valtice) 19 625 (Tišnov)

Odpovědi na otázku dotazníku „Jakým způsobem postupuje Vaše obec při privatizaci bytového fondu?“, která řeší způsob privatizace bytového fondu v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie v květnu 2004 a z toho vyplývající nutnosti řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory tak, aby nedošlo k vystavení se riziku poskytování zakázané veřejné podpory podle komunitárního práva.

Respondenti postupují při privatizaci bytového fondu následujícími způsoby:

  • 22 % respondentů prodává byty pouze fyzickým osobám, které v těchto bytech bydlí, podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů.
  • 1 % respondentů prodává domy právnickým osobám za tržní cenu. .
  • 3 % respondentů prodávají domy právnickým osobám za takovou cenu, aby rozdíl mezi tržní a prodejní cenou domu nevedl k porušení nařízení komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis.
  • 4 % respondentů prodávají domy družstvům složeným z nájemníků, která byty okamžitě převedou do vlastnictví jednotlivých uživatelů a zaniknou (jedná se o účelově založená družstva jako zprostředkovatele prodeje bytů).
  • 5 % respondentů využívá jiné postupy, např. prodej bytů, případně domů formou veřejné soutěže, veřejné dražby nebo elektronické aukce (někteří respondenti uplatňují tyto způsoby prodeje pouze u vybraných skupin bytů, např. u neobsazených nebo uvolněných bytů či v případě, kdy nájemci bytů nesplnili podmínky pro privatizaci bytů) a dále směnu celých domů za pozemky.
  • 31 % respondentů užívá dva nebo více výše uvedených způsobů současně (nejčastější kombinací způsobů je prodej bytů fyzickým osobám, které v těchto bytech bydlí, podle zákona č. 72/1994 Sb. a jiný postup při prodeji bytů a dále prodej bytů fyzickým osobám, které v těchto bytech bydlí, podle zákona č. 72/1994 Sb. a prodej domů právnickým osobám za tržní cenu).
  • 26 % respondentů privatizaci již ukončilo nebo neprivatizovalo v příslušném roce, eventuelně nehodlá vůbec privatizovat.
  • 6 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.
  • 1 % respondentů (Magistrát města Plzně) uvádí, že privatizaci dle zák. č. 72/1994 Sb. ukončil v roce 2009, nadále bude prodávat celé domy městskou soutěží obálkovou metodou jednomu majiteli (fyzickým i právnickým osobám), případně je směňovat za pozemky.
  • 1 % respondentů neuvedlo na tuto otázku odpověď.

Výsledky z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu, plateb spojených s užíváním obecních bytů a nákladů na správu obecního bytového fondu ve vybraných městech

Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech - pohyby v rámci obecního bytového fondu jsou vcelku malé - v průměru asi do 3,9 % vzhledem k celkovému počtu obecních bytů. Lze tedy předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:

  • Počet nájemců (nájemcem se rozumí jedna bytová domácnost), kteří uskutečnili výměnu obecního bytu, činil v roce 2010 v průměru 1,3 % a v roce 2011 v průměru 1,2 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet přechodů nájmu obecního bytu celkem činil v roce 2010 v průměru 1,8 % a v roce 2011 v průměru rovněž 1,8 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet celkem nově pronajatých obecních bytů [bytů pronajatých na základě výběru nájemce podle sociálních kritérií, bytů pronajatých na základě výběru nájemce z hlediska veřejné prospěšnosti (např. učitelé, zdravotničtí a sociální pracovníci, místní policisté, …), bytů pronajatých za tržní nájemné a bytů ostatních] činil v roce 2010 v průměru 3,8 % a v roce 2011 v průměru 3,9 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet právně volných bytů k 31. 12. 2010 činil v průměru 2,9 % a k 31. 12. 2011 v průměru 3,9 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet podaných výpovědí z nájmu bytu bez přivolení soudu dle § 711 odst. 2 písm. a) až e) občanského zákoníku (např. hrubé porušení dobrých mravů, neplacení nájemného a služeb apod.) činil v roce 2010 v průměru 1,8 % a v roce 2011 v průměru 1,6 % z celkového počtu obecních bytů. Přitom v roce 2010 počet uskutečněných výpovědí z nájmu bytu (nájemce vyklidil byt) činil 0,5 % z celkového počtu obecních bytů, počet výpovědí, kdy nájemce podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, činil 0,2 % z celkového počtu obecních bytů, počet případů, kdy soud rozhodl o neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, činil 0,03 % z celkového počtu obecních bytů a počet nájemníků, kteří výpověď z nájmu bytu bez přivolení soudu nerespektují, činil 1,1 %. V roce 2011 počet uskutečněných výpovědí z nájmu bytu (nájemce vyklidil byt) činil 0,5 % z celkového počtu obecních bytů, počet výpovědí, kdy nájemce podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, činil 0,1 % z celkového počtu obecních bytů, počet případů, kdy soud rozhodl o neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, činil 0,02 % z celkového počtu obecních bytů a počet nájemníků, kteří výpověď z nájmu bytu bez přivolení soudu nerespektují, činil 1,0 %.
  • Počet podaných žalob o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu dle § 711a odst. 1 písm. b) až d) občanského zákoníku činil v roce 2010 v průměru 0,2 % a v roce 2011 v průměru rovněž 0,2 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet případů, kdy soud rozhodl o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, činil v roce 2010 v průměru 0,1 % a v roce 2011 v průměru 0,2 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet nuceně (zejména exekučně) vyklizených bytů činil v roce 2010 v průměru 0,4 % a v roce 2011 v průměru 0,6 % z celkového počtu obecních bytů.

Vývoj počtu neplatičů nájemného a/nebo služeb v letech 2003 - 2011 je znázorněn v Grafu č. 5 „Index vývoje počtu neplatičů v obecních bytech v letech 2003 - 2011 (rok 2002 = 100)“. Z vývoje v letech 2003 - 2011 je patrné, že od roku 2002 počet neplatičů postupně klesal až do roku 2008 s výjimkou drobného výkyvu (nárůstu) počtu neplatičů v roce 2004 v Praze, v roce 2004 a v roce 2005 v Brně, v roce 2005 v Ostravě, v roce 2007 a 2008 v Plzni a v roce 2005 u skupiny měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel. V roce 2009 se však tento trend zastavil (výjimkou bylo město Ústí nad Labem) a počet neplatičů naopak vzrostl. Lze předpokládat, že se zde projevil vliv ekonomické krize v kombinaci s postupnou deregulací nájemného. V roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 počet neplatičů opět poklesl (s výjimkou měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel, kde došlo k dalšímu nárůstu), stejně tak v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010, kdy k výraznému růstu počtu neplatičů došlo pouze v Brně a ve městech s 2 000 až 9 999 obyvateli. Nejvíce klesl počet neplatičů vzhledem ke stavu v roce 2002 v Ústí nad Labem (o 89 %), ve městech velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel (o 60 %) a v Praze (o 55 %).

V Tabulce č. 3 „Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) v letech 2002 - 2011“ je uveden podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů k 31. 12. příslušného roku za sledovaná města a současně meziroční index změny počtu neplatičů.

Graf č. 5

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 5

Poznámka:

Údaje o počtu neplatičů v Praze, Brně a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.

Tab. č. 3 Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) v letech 2002 - 2011

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

  Praha (vybrané MČ) Brno (vybrané MČ) Ostrava (celé město) Ústí nad Labem (vybrané MO) Plzeň (celé město) Ostatní města
50 000 a více obyv. (vybraná města) 10 000 - 49 999 obyv. (vybraná města) 2 000 - 9 999 obyv. (všechna města)
Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech/MČ/MO k 31. 12. 2002 24,1% 17,3% 31,4% 75,0% 24,0% 33,6% 21,4% x
2003 22,1% 16,7% 31,1% 61,9% 18,9% 30,2% 21,4% 8,8%
2004 24,9% 18,1% 33,1% 93,1% 19,6% 23,2% 20,9% 8,7%
2005 20,1% 21,3% 41,5% 111,0% 28,1% 23,1% 23,1% 9,1%
2006 16,5% 19,5% 37,6% 85,2% 33,4% 23,0% 22,5% 11,2%
2007 15,1% 13,3% 41,0% 72,2% 41,6% 19,1% 19,3% 10,8%
2008 14,6% 12,7% 37,6% 97,7% 65,0% 18,6% 18,8% 12,5%
2009 23,9% 18,2% 44,8% 89,2% 70,2% 22,6% 23,7% 14,0%
2010 24,7% 16,9% 41,0% 92,7% 66,8% 33,7% 27,7% 14,4%
2011 29,0% 22,3% 39,2% 66,5% 62,2% 33,9% 25,4% 17,5%
Index změny počtu neplatičů 2003/2002 85,2 92,3 92,9 78,3 78,3 81,6 90,1 x
2004/2003 103,5 102,4 97,7 80,1 95,6 71,9 89,7 100,0
2005/2004 76,7 112,3 111,1 98,7 98,4 93,5 106,1 105,0
2006/2005 73,1 87,6 78,6 55,3 100,1 90,9 92,9 115,8
2007/2006 73,8 67,6 97,6 78,1 103,3 82,6 79,7 94,1
2008/2007 89,8 93,0 82,7 91,1 134,8 95,9 88,7 106,5
2009/2008 145,0 139,2 114,9 84,2 109,0 109,3 114,9 111,9
2010/2009 93,4 86,6 88,2 79,7 92,2 96,2 109,6 99,6
2011/2010 102,3 127,8 93,0 66,1 90,9 96,4 87,5 117,9

Poznámka:

Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů dosahuje v některých městech hodnoty vyšší než 100 %, tzn., že města mají buď staré pohledávky za dlužníky i k bytům prodaným v privatizaci novému nájemníkovi, který již není dlužníkem, nebo evidují na 1 byt více dlužníků.

Z tabulky plyne, že od roku 2002 dochází ve sledovaných městech (spolu s pokračující privatizací bytového fondu) k velké diferenciaci hodnot ukazatele „podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů“. V roce 2011 se podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech pohyboval v rozmezí od 17,5 % (města s 2 000 až 9 999 obyvateli) do 66,5 % (město Ústí nad Labem). Vypovídací hodnotu ukazatele podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů však výrazně ovlivňuje stupeň pokročilosti privatizace obecních bytů. Proto je v tabulce tento ukazatel doplněn meziročním indexem změny počtu neplatičů - na rozdíl od roku 2009, kdy ve většině měst (s výjimkou města Ústí nad Labem) došlo k růstu absolutního počtu neplatičů, došlo v roce 2011 v Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni, městech s 50 000 a více obyvateli a městech s 10 000 - 49 999 obyvateli k poklesu absolutního počtu neplatičů. K největšímu meziročnímu poklesu počtu neplatičů došlo v Ústí nad Labem, a to o 33,9 % (index 66,1), naopak k největšímu meziročnímu nárůstu počtu neplatičů došlo v Brně, a to o 27,8 % (index 127,8) - počet neplatičů vzrostl především v MČ Brno - Střed a MČ Brno - Sever, tzn. v MČ s nejvyšším počtem obecních bytů.

Graf č. 6 „Indexy vývoje počtu obecních bytů a neplatičů ve sledovaných městech v letech 2003 - 2011 (r. 2002 = 100) bez měst s 2 000 - 9 999 obyvateli“ ukazuje vztah mezi vývojem počtu neplatičů a vývojem počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2003 - 2011. Z grafu je zřejmé, že v letech 2003 - 2008 klesal počet neplatičů rychleji než počet obecních bytů. V roce 2009 však došlo k přechodnému růstu počtu neplatičů a od roku 2010 klesá počet neplatičů pomalejším tempem než počet obecních bytů. (Do hodnocení nebyla zařazena města s 2 000 až 9 999 obyvateli, z nichž některá byla v dotazníkovém šetření poprvé oslovena až v roce 2005, proto nejsou k dispozici údaje o počtu neplatičů za delší časové období.)

Graf č. 6

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 6

Na otázku počtu „krátkodobých“ neplatičů (nájemného a/nebo služeb), kteří nesplňují podmínku, aby jim pronajímatel mohl vypovědět nájem bez přivolení soudu podle § 711 odst. 2 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, odpověděl nižší počet respondentů, protože některým respondentům neumožňuje jimi využívaný způsob evidence neplatičů zjistit počet „krátkodobých“ neplatičů. Celkově lze konstatovat, že podíl „krátkodobých“ neplatičů byl ve sledovaném období poměrně vysoký. Může to být způsobeno vlivem přetrvávající ekonomické krize v kombinaci s již ukončenou (do 31. 12. 2010) nebo v některých případech stále ještě probíhající (do 31. 12. 2012) postupnou deregulací nájemného, kdy roste počet občanů, kteří se ocitají v krátkodobé finanční tísni.

Výše plateb za užívání bytu a výše dlužných částek za platby spojené s užíváním bytu:

  • V Ostravě, Plzni a v ostatních městech velikostní kategorie 10 000 - 49 999 obyvatel v roce 2011 oproti roku 2010 vzrostly jak platby za předepsané čisté nájemné, tak platby předepsané za služby.
  • Ve městech velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel v roce 2011 oproti roku 2010 naopak klesly jak platby za předepsané čisté nájemné, tak platby předepsané za služby.
  • V Praze, Brně a Ústí nad Labem v roce 2011 oproti roku 2010 vzrostly platby za předepsané čisté nájemné při současném poklesu plateb předepsaných za služby.
  • Ve městech velikostní kategorie 2 000 - 9 999 obyvatel v roce 2011 oproti roku 2010 klesly platby za předepsané čisté nájemné při současném nárůstu plateb předepsaných za služby.
  • K výraznému nárůstu dlužných částek jak na čistém nájemném, tak na platbách za služby došlo v roce 2011 oproti roku 2010 v Praze při současném snížení počtu obecních bytů.
  • Při poměrně malém úbytku počtu obecních bytů došlo k nárůstu celkové výše dlužných částek za platby spojené s užíváním bytu v Plzni, ve městech velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel a ve městech velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel.
  • K výraznému snížení dlužných částek jak na čistém nájemném, tak na platbách za služby došlo v roce 2011 v Brně, a to při poměrně malém úbytku počtu obecních bytů. Příčinou výrazného poklesu dlužných částek za platby spojené s užíváním bytu v Brně byl velký pokles dlužných částek v MČ Brno - střed, a to ze 147 976 tis. Kč v roce 2010 na 13 735 tis. Kč v roce 2011.
  • V Ústí nad Labem došlo při poměrně malém snížení počtu obecních bytů ke snížení dluhu na čistém nájemném i na platbách za služby.

Byty dle typu uplatňovaného nájemného:

V minulých letech podíl počtu bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů a se smluvním nájemným postupně vzrůstal, podíl počtu bytů s nájemným, na které se vztahoval zák. č. 107/2006 Sb. naopak postupně klesal.

V souvislosti se skončením platnosti zákona č. 107/2006 Sb. pro většinu měst v roce 2010 došlo v roce 2011 k výrazné změně struktury obecních bytů podle typu uplatňovaného nájemného:

  • klesl počet bytů s nájemným, na které se vztahoval zákon č. 107/2006 Sb. (prodloužení platnosti zákona č. 107/2006 Sb., ve znění zákona č. 150/2009 Sb. se týká jen některých měst),
  • vzrostl počet bytů se smluvním nájemným (mimo jiné o byty, u kterých po skončení platnosti zákona č. 107/2006 Sb. byla sjednána výše nájemného dohodou),
  • vzrostl počet bytů se smluvním nájemným (mimo jiné o byty, u kterých po skončení platnosti zákona č. 107/2006 Sb. byla sjednána výše nájemného dohodou).

Podíl bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů, byl vysoký v Ústí nad Labem (43,1 % v roce 2010 i v roce 2011) a v kategorii měst s 2 000 - 9 999 obyvateli (24,2 % v roce 2010 a 24,8 % v roce 2011). Vysoký podíl těchto bytů byl také v kategorii měst s 50 000 a více obyvateli (20,8 % v roce 2010 a 22,0 % v roce 2011) a v Plzni (17,2 % v roce 2010 a 17,4 % v roce 2011). Naopak nejnižší podíl těchto bytů byl v Brně (1,9 % v roce 2010 a 2,1 % v roce 2011). Nízký podíl bytů postavených se státní dotací byl také v Praze (3,0 % v roce 2010 a 3,5 % v roce 2011).

Vysoký podíl bytů se smluvním nájemným byl v roce 2010 ve městech velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel (23,3 %), ve městech velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel (21,0 %), v Ostravě (18,3 %) a ve městech velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel (17,2 %). Naopak nejnižší podíl těchto bytů byl v roce 2010 Praze a Plzni (3,0 %) a v Brně (4,6 %). V roce 2011 byl výrazně vyšší podíl těchto bytů v Ústí nad Labem (52,8 %), ve městech velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel (37,3 %) a ve městech velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel (30,0 %). Naopak nejnižší počet těchto bytů byl v roce 2011 v Praze (3,1 %), v Plzni (3,7 %) a v Brně (5,7 %). Podíl bytů se smluvním nájemným se v roce 2011 zvýšil především v souvislosti se skončením platnosti zákona č. 107/2006 Sb. v roce 2010 pro většinu měst (u některých bytů, u kterých skončila platnost zákona č. 107/2006 Sb., byla již sjednána výše nájemného dohodou). K nejvyššímu nárůstu podílu bytů se smluvním nájemným došlo v roce 2011 oproti roku 2010 v Ústí nad Labem (nárůst z 13,2 % v roce 2010 na 52,8 % v roce 2011), kde dle informací z dotazníků proběhla deregulace bez potíží, nájemcům bylo nabídnuto smluvní nájemné pod úrovní tržního nájemného v dané lokalitě (dle průzkumu nájmu v realitních kancelářích) a z toho důvodu nájemci podepsali dodatky nájemních smluv se zvýšeným nájemným. K velkému nárůstu podílu bytů se smluvním nájemným došlo v roce 2011 oproti roku 2010 také ve městech velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel (nárůst z 23,3 % v roce 2010 na 37,3 % v roce 2011) a ve městech velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel (nárůst z 21,0 % v roce 2010 na 30,0 % v roce 2011).

Jednostranné zvyšování nájemného na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2009 Sb. a na základě Sdělení MMR č. 180/2009 Sb. [Podle zákona č. 107/2006 Sb. mohl pronajímatel uplatnit jednostranné zvýšení nájemného z bytu jedenkrát ročně a následně vždy k 1. lednu, popřípadě později, v období, které začínalo 1. lednem 2007 a končilo dnem 31. prosince 2010. Novelou zákona, zákonem č. 150/2009 Sb., byla pro vybrané obce možnost jednostranného zvýšení nájemného prodloužena do 31. prosince 2012. Jedná se o byty v hlavním městě Praze, v obcích Středočeského kraje s počtem obyvatel k 1. lednu 2009 vyšším než 9 999 (v rámci našeho šetření se jedná o města Kladno, Mladá Boleslav a Příbram) a městech České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc a Zlín]:

Graf č. 7 „Respondenti podle odpovědi na otázku, zda v roce 2012 jednostranně zvýší nájemné až na hodnotu cílového nájemného“ znázorňuje přístup respondentů k jednostrannému zvýšení nájemného v roce 2012.

Z grafu vyplývá, že z respondentů, kterých se týká prodloužení období (do 31. 12. 2012), kdy lze uplatnit jednostranné zvýšení nájemného, jich 42 % jednostranně zvýší v roce 2012 nájemné až na hodnotu cílového nájemného a dalších 18 % měst nájemné zvýší, ale pravděpodobně ne až na hodnotu cílového nájemného. Zvýšení nájemného až na hodnotu cílového nájemného uváděli nejméně často respondenti v Praze - pouze 21 % MČ.

Graf č. 7

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 7

Poznámka:

Do grafu byla zařazena pouze města, kterých se týká prodloužení období (do 31. 12. 2012), kdy lze uplatnit jednostranné zvýšení nájemného. Nebyla zařazena ostatní města s 10 000 - 49 999 obyvateli, protože pouze 2 respondentů z této skupiny měst se týká prodloužení období, kdy lze uplatnit jednostranné zvýšení nájemného.
Město Brno - 1 respondent nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyl zařazen do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.

Termíny jednostranného zvýšení nájemného v roce 2012 znázorňuje Graf č. 8 „Respondenti podle termínu jednostranného zvýšení nájemného v roce 2012“.

Z grafu vyplývá, že nejvíce respondentů, kteří uvedli, že během roku 2012 zvýší jednostranně nájemné, provedlo toto zvýšení v prvním čtvrtletí roku 2012.

Graf č. 8

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 8

Poznámka:

Do grafu byla zařazena pouze města, která v roce 2012 jednostranně zvýší nájemné. Nebyla zařazena ostatní města s 10 000 - 49 999 obyvateli, protože pouze 2 respondentů z této skupiny měst se týká prodloužení období, kdy lze uplatnit jednostranné zvýšení nájemného.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.

Sazby nájemného pro standardní byt se po jednostranném zvýšení pohybovaly:

  • v roce 2008 v rozpětí od 12,37 Kč/m2 v Mostu do 70,00 Kč/m2 v MČ Praha 4,
  • v roce 2009 v rozpětí od 13,00 Kč/m2 v Příbrami do 95,46 Kč/m2 v MČ Praha 7,
  • v roce 2010 v rozpětí od 12,91 Kč/m2 v Mostu do 110,44 Kč/m2 uvedené Magistrátem hlavního města Prahy,
  • v roce 2011 v rozpětí od 13,72 Kč/m2 v Karlových Varech do 110,44 Kč/m2 uvedené Magistrátem hlavního města Prahy,
  • v roce 2012 v rozpětí od 15,00 Kč/m2 v Příbrami do 149,96 Kč/m2 v MČ Praha 6.

Sazby nájemného u bytů se sníženou kvalitou se po jednostranném zvýšení pohybovaly:

  • v roce 2008 v rozpětí od 7,89 Kč/m2 v Teplicích do 54,82 Kč/m2 v MČ Praha - Řepy,
  • v roce 2009 v rozpětí od 7,89 Kč/m2 v Teplicích do 76,53 Kč/m2 uvedené Magistrátem hlavního města Prahy,
  • v roce 2010 v rozpětí od 7,19 Kč/m2 v Děčíně do 91,67 Kč/m2 uvedené Magistrátem hlavního města Prahy,
  • v roce 2011 v rozpětí od 7,60 Kč/m2 v Karlových Varech do 97,77 Kč/m2 v MČ Praha 7,
  • v roce 2012 v rozpětí od 10,00 Kč/m2 v Příbrami do 114,80 Kč/m2 v MČ Praha 4.

Ze srovnání sazby nájemného po jednostranném zvýšení v roce 2012 s nájemným v bytech postavených se státní dotací a se smluvním nájemným lze vyčíst, že k největším rozptylům hodnot mezi minimální a maximální částkou nájemného v jednotlivých skupinách měst/MČ/MO dochází u smluvního nájemného.

Z poznatků a připomínek respondentů k problémům s deregulací nájemného lze souhrnně uvést:

  • vlivem deregulace nájemného vznikl tlak na potřebu menších bytů a zvýšil se zájem o privatizaci obecních bytů;
  • nájemné na rok 2012 nebylo zvyšováno, platí nájemné ve výši roku 2010 a současně bylo schváleno poskytnutí slevy od 1. 1. 2010 ve výši až 32 % z čistého nájemného nájemcům bytů v bytových domech, kde není provedena výměna oken, zateplení fasády a jsou původní rozvody vody a odpady;
  • o zvyšování nájemného není uvažováno z důvodu skladby nájemníků (důchodci, matky s dětmi - samoživitelky, bezdětní samoživitelé), neboť zvýšený nájem by byl pro většinu z nich likvidační;
  • zvyšování nájemného probíhá bez potíží, nájemcům bylo nabídnuto smluvní nájemné pod úrovní tržního nájemného v dané lokalitě (dle průzkumu nájmu v realitních kancelářích), z toho důvodu, až na jednoho nájemce, všichni podepsali dodatky nájemních smluv se zvýšeným nájemným;
  • v roce 2012 byla poslední možnost využití jednostranného zvýšení nájemného, z důvodu ekonomické krize a problémů nájemníků s placením nájemného byla schválena sleva na nájemném u standardních bytů i bytů se sníženou kvalitou o 5,- Kč/m2, i tak přibývají požadavky na výměnu stávajícího bytu za menší byt z důvodu problému platit nájem, v případě onemocnění či ztráty zaměstnání je to zpravidla pro nájemníky neřešitelný problém;
  • zákon č. 107/2006 Sb. neumožňoval navýšení nájemného např. u DPS a bytů zvláštního určení (bezbariérových), je složité toto nájemné navýšit plošně, vzhledem k nutnosti dohody s nájemcem přetrvává rozdíl mezi nájemným v DPS a bezbariérových bytech a ostatními standardními obecními byty a smluvními (tržními) nájmy mimo sféru obecních bytů;
  • zvyšuje se počet neplatičů;
  • v roce 2010 byl využit maximální přírůstek nájemného, současně byla v roce 2010 a 2011 poskytována sleva 25 % z nájemného, s nájemci byly uzavřeny dodatky na slevu z nájmu;
  • nesouhlas nájemníků s výší nájemného s přihlédnutím ke kvalitě nájemních bytů;
  • chybí cenové mapy slíbené Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

Města využívají při správě svého obecního bytového fondu převážně správu prostřednictvím jedné nebo více specializovaných soukromých firem najatých obcí s nárokem na odměnu za výkon správy. V roce 2010 činil tento typ správy 46,6 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2011 se jednalo o 45,0 % z celkového počtu obecních bytů.

Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce činila 291,34 Kč/byt/měsíc v roce 2010 a 266,05 Kč/byt/měsíc v roce 2011. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, činila 244,13 Kč/byt/měsíc v roce 2010 a 211,00 Kč/byt/měsíc v roce 2011. Průměrná výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce v roce 2011 oproti roku 2010 narostla u města Plzně, u měst velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel a u měst velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel, dále narostla mírně u měst Brno, Ostrava a Ústí nad Labem. U města Praha výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce v roce 2011 oproti roku 2010 klesla, dále mírně klesla u měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel. Zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím příslušného odboru města uvádí šest ze všech sledovaných skupin respondentů, u čtyř z nich v roce 2011 oproti roku 2010 výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů tímto způsobem narostla (u Prahy, Ostravy, u měst velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel a měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel), u města Brna a měst velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel naopak poklesla. Města Ústí nad Labem a Plzeň tento typ zajišťování správy obecních bytů neuvádějí. Z uvedených údajů současně vyplývá, že zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravují obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, vychází města levněji než zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce.

Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 mírně klesla, průměrná výše příjmů z nájmu obecních bytů naopak mírně vzrostla. Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů v roce 2010 činila 2 640 Kč/byt/měsíc a v roce 2011 se jednalo o částku 2 619 Kč/byt/měsíc; průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2010 činila 3 495 Kč/byt/měsíc a v roce 2011 se jednalo o částku 3 511 Kč/byt/měsíc. Průměrná výše nákladů na správu a údržbu obecních bytů byla v roce 2010 i v roce 2011 nižší než průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma částkami se v roce 2011 oproti roku 2010 zvětšil. Tato situace může být způsobena postupným úbytkem bytů vlivem privatizace, efektivnějším hospodařením měst s bytovým fondem a současně postupnou deregulací nájemného. Městům zbývá méně bytů, eventuálně domů, v jejich vlastnictví (především města doprodávají byty v již privatizovaných domech, popř. prodávají byty v horším technickém stavu), čímž jim klesají náklady na jejich správu a údržbu při současné možnosti postupně zvyšovat u obecních bytů nájemné.

Graf č. 9 „Porovnání respondentů podle odpovědi na otázku, zda současné příjmy z nájemného pokrývají náklady na údržbu a opravy obecního bytového fondu tak, aby nedocházelo ke zhoršení jeho technického stavu“ je vyhodnocením odpovědí jednotlivých respondentů na tuto otázku dotazníku.

Graf č. 9

Údaje za všechna oslovená města, resp. části měst.

Graf č. 9

Vybrané otázky z doplňkové části dotazníku

Problematika pronájmu obecního bytu a pronájmu obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel:

  • Z celkového počtu 112 oslovených respondentů jich 78, to je 69,6 %, vede evidenci žádostí o pronájem obecního bytu, 33, to je 29,5 %, evidenci žádostí o pronájem obecního bytu nevede. 1 respondent, to je 0,9 %, neuvedl na tuto otázku odpověď.
  • Z celkového počtu 112 oslovených respondentů jich 65, to je 58,0 %, vede evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel, 46, to je 41,1 %, evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel nevede. 1 respondent, to je 0,9 %, neuvedl na tuto otázku odpověď. Z celkového počtu 65 respondentů, kteří si vedou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel, si jich 13, to je 20,0 %, vede tuto evidenci v rámci celkové evidence, 47, to je 72,3 %, si vede tuto evidenci samostatně, 2, to je 3,1 %, si vede tuto evidenci v rámci celkové evidence i samostatně a 3 respondenti, to je 4,6 %, neuvedli, zda evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel vedou v rámci celkové evidence nebo samostatně.
  • 47 respondentů, to je 42,0 %, vede současně obě z výše uvedených evidencí žádostí o pronájem obecního bytu a 15 respondentů, to je 13,4 %, nevede ani jednu z výše uvedených evidencí žádostí o pronájem obecního bytu.
  • Jednotliví respondenti, kteří si vedou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel, ji vedou nejčastěji pro seniory, dále pak zdravotně postižené osoby, osoby s nízkými příjmy, jiné vybrané skupiny (respondenti uvádějí např. azylanty - integrační byty, osoby ohrožené sociálním vyloučením, osoby využívající pečovatelskou službu, děti z dětského domova a pěstounské péče, startovací byty pro občany do věku 35 let s podmínkou mít uzavřeno stavební spoření nebo obdobný finanční produkt - např. spořící účet, termínovaný vklad apod., poskytování bytových náhrad po rozvodu manželství a bytových náhrad ostatních, soudní výpovědi), matky samoživitelky, obecně prospěšné profese (uváděni jsou učitelé, místní policie, Policie ČR, zdravotnictví a pracovníci centra sociálních služeb, zaměstnanci MČ) a dále rodiny s dětmi.
  • Procentní podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu včetně žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel souhrnně za všechny respondenty v roce 2010 činil 26,0 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2011 činil 24,7 % z celkového počtu obecních bytů. Procentní podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel souhrnně za všechny respondenty v roce 2010 činil 7,5 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2011 činil 7,8 % z celkového počtu obecních bytů. Celkem evidované žádosti o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel v roce 2010 činily 30,0 % z celkového počtu všech evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu a v roce 2011 činily 31,7 % z celkového počtu všech evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu.
  • Procentní podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu k celkovému počtu obecních bytů v letech 2010 a 2011 za Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň, ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel, ostatní města velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel a ostatní města velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel a procentní podíl souhrnně za všechny respondenty ukazuje Graf č. 10 „Podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu k celkovému počtu obecních bytů v letech 2010 a 2011“.
  • Procentní podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel z celkového počtu všech evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu v letech 2010 a 2011 za Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň, ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel, ostatní města velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel a ostatní města velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel a procentní podíl souhrnně za všechny respondenty ukazuje Graf č. 11 „Podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel z celkového počtu všech evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu - rok 2010, 2011“.

Graf č. 10

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 10

Poznámka:

Údaje u Prahy, Brna, Ostravy a Ústí nad Labem jsou uvedeny za vybrané MČ/MO, u Plzně jsou údaje, které uvádí MMP za celé město;
Praha - hodnoceny údaje za 16 respondentů (bez MČ Praha 6, 8 a 14);
Brno - hodnoceny údaje za 16 respondentů (bez MMB, MČ Střed, MČ Jih, MČ Bohunice, MČ Medlánky a MČ Tuřany);
Ostrava - hodnoceny údaje za 15 respondentů (bez MO Hrabová a MO Stará Bělá);
Ústí nad Labem - hodnoceny údaje za 1 respondenta (bez MO Město, MO Severní Terasa a MO Střekov);
Plzeň - hodnoceny údaje za celé město, které uvádí MMP;
ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnoceny údaje za 10 respondentů (bez měst České Budějovice, Hradec Králové, Kladno, Most, Karlovy Vary a Teplice);
ostatní města velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel - hodnoceny údaje za 17 respondentů (bez měst Příbram, Znojmo, Písek, Český Krumlov a Lanškroun);
ostatní města velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel - hodnoceny údaje za 9 respondentů (bez měst Tišnov a Vodňany).

Graf č. 11

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 11

Poznámka:

Údaje u Prahy, Ostravy a Ústí nad Labem jsou uvedeny za vybrané MČ/MO, u Brna a Plzně jsou údaje, které uvádějí příslušné magistráty za celé město;
Praha - hodnoceny údaje za 12 respondentů (bez MČ Praha 1, 3, 6, 8, 14, MČ Horní Počernice a MČ Letňany);
Brno - hodnoceny údaje za celé město, které uvádí MMB;
Ostrava - hodnoceny údaje za 9 respondentů (bez MO Hošťálkovice, MO Hrabová, MO Michálkovice, MO Petřkovice, MO Proskovice, MO Stará Bělá, MO Svinov a MO Třebovice);
Ústí nad Labem - hodnoceny údaje za 1 respondenta (bez MO Město, MO Severní Terasa a MO Střekov);
Plzeň - hodnoceny údaje za celé město, které uvádí MMP;
ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnoceny údaje za 8 respondentů (bez měst Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové, Kladno, Most, Frýdek-Místek, Karlovy Vary a Teplice);
ostatní města velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel - hodnoceny údaje za 13 respondentů (bez měst Třinec, Příbram, Znojmo, Písek, Kroměříž, Hodonín, Český Krumlov, Velké Meziříčí a Lanškroun);
ostatní města velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel - hodnoceny údaje za 5 respondentů (bez měst Tišnov, Vodňany, Zruč nad Sázavou, Kdyně, Velká Bíteš a Valtice).

  • Pouze jeden respondent (město Jablonec nad Nisou) uvedl, že nájemníkům v případě, že uvolní byt, nabízí odstupné.
  • Způsoby úsilí o snížení počtu neplatičů a snížení dluhu na nájemném a službách jsou podchyceny souhrnně za všechny respondenty v Grafu č. 12 „Metody snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách využívané ve sledovaných městech“. Z grafu vyplývá, že nejvíce využívanými metodami snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách jsou: uzavírání nových nájemních smluv na dobu určitou, splátkové kalendáře, ukončení nájmu bytu výpovědí podle Občanského zákoníku. Podíl respondentů využívajících ostatní metody snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách se oproti výsledkům šetření předcházejícího roku výrazně nezměnil.

Graf č. 12

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 12

Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření od té doby probíhá každoročně, letošní šetření mapovalo situaci v letech 2010 a 2011.

Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace umožňují sledovat vývoj tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a umožňují odhadnout, jak se bude tento proces pravděpodobně vyvíjet v budoucích letech. Z letošního průzkumu (tj. za rok 2011) vyplynulo, že nejvíce respondentů předpokládá ukončení privatizace obecních bytů v letech 2012 až 2014. Nejvzdálenější termíny ukončení privatizace, které byly v letošním dotazníkovém šetření uvedeny, jsou roky 2021, 2023 a 2025 (do tohoto termínu je počítáno s privatizací bytů, které byly postaveny na základě dotačních titulů MMR ČR a SFRB z let 2000 až 2002, kde byla finanční spoluúčast obce a nájemníků bytů na výstavbě - dotace měla zakomponovanou mimo jiné podmínku, že tyto byty obec nesmí po dobu 20 let prodat). Privatizace postupuje nejrychlejším tempem ve městě Ústí nad Labem, naopak nejpomalejším tempem ve městě Brně.

Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření provedeného v roce 2012 je k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR - Odboru politiky bydlení a na Ústavu územního rozvoje Brno. Stručná zpráva z tohoto šetření Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2010, 2011) je prezentována na www stránkách Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz → Bytová politika a regenerace sídel → Monitoring komunálního bydlení → Obecní bytový fond → Obecní bytový fond 2009 - 2010).

Úkol Monitoring komunálního bydlení vytváří ucelenou analýzu v rámci obecního bytového fondu. Vyhodnocení údajů získaných v rámci tohoto úkolu slouží příslušnému resortu jako jeden z podkladů pro jeho koncepční práci.

Zadavatel - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Odbor politiky bydlení i řešitelský kolektiv Ústavu územního rozvoje děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a včasným poskytnutím potřebných podkladů umožnili zpracování závěrečné zprávy, která zachycuje a vyhodnocuje současnou aktuální situaci z hlediska změn v obecním bytovém fondu.

Poznámky

1) Sdělení MMR č. 180/2009 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledávání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt.

TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 30. 11. 2012 |© Ústav územního rozvoje - Ludmila Rohrerová, 2001–2018