Česky English Deutsch Francais

Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2007, 2008)

Za MMR - Odbor bytové politiky: Ing. Blanka Burdová

Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová

Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2009 již podesáté šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu, pro Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR). Po dohodě se zadavatelem - Odborem bytové politiky MMR - byl v letošním roce ponechán stejný vzorek měst jako v roce 2008. Dotazník byl tedy rozeslán Praze včetně vybraných městských částí, 23 statutárním městům (stav v době zadání úkolu) a 30 dalším městům - Mapa "Přehled oslovených měst". Mapa byla v letošním roce aktualizována dle platného zatřídění měst do velikostních kategorií, to znamená, že města byla pro tento účel zatříděna do velikostních kategorií dle Sdělení MMR č. 151/2007 Sb. platného pro rok 2008. (Správný postup předpokládá dodržet toto členění i pro vyhodnocování údajů, avšak pro možnost srovnání výsledků v jednotlivých letech bylo vědomě ponecháno původní členění měst do velikostních kategorií odpovídající sdělení MMR č. 333/2006 Sb. pro rok 2007). Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum 5 tematických okruhů otázek, obdobně jako v letech předchozích, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a doplňkové údaje.

V doplňkové části dotazníku byl položen důraz na otázky nasměrované na pronájem obecních bytů a pronájem obecních bytů pro vybrané skupiny obyvatel a s tím spojenou evidenci žádostí o pronájem těchto bytů i na to, zda jsou stanovena kritéria pro pronájem obecních bytů a pronájem obecních bytů pro vybrané skupiny obyvatel. Další otázky byly zaměřeny na metody užívané při snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách a dále na to, zda při uvolnění bytu nájemníkem je nabízeno odstupné, zda při výstavbě nových obecních bytů participuje na financování soukromý sektor a jestli byly v obci v roce 2008 dokončeny nebo rozestavěny nové obecní byty bez využití jakékoliv státní dotace. Vzhledem k tomu, že rok 2010 bude vyhlášen jako Evropský rok pro potírání chudoby a sociálního vyloučení a že do tohoto tématu budou zahrnuty i otázky bydlení - vyloučení z bydlení a bezdomovectví, byla letos zcela nově zařazena otázka, zda na úrovni obce existuje zpracovaný dokument (nebo se připravuje), který by usiloval o řešení popsané oblasti. Respondentům zde byl nabídnut i prostor pro reakce a doporučení, na co by dle jejich názoru mohl být dotazník zaměřen v příštím roce.

Města/MČ/MO, která byla oslovena v letošním dotazníkovém šetření, obhospodařují celkem 207 597 obecních bytů, což sice představuje 5,4 % z celkového počtu 3 827 678 (SLDB 2001) všech trvale obydlených bytů v České republice (dále jen ČR), avšak současně cca 43 % obecních bytů v ČR. Počty bytů posouzených v dotazníkovém šetření byly v závislosti na posuzovaném tématu různé, a to vesměs nižší než celkový počet bytů ve vlastnictví oslovených měst, neboť ne všichni respondenti odpověděli na všechny otázky a ne všechny odpovědi mohly být do řešení příslušného tématu zahrnuty.

Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů od převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2008.

Privatizace obecního bytového fondu ve vybraných městech

Postupný vývoj privatizace od převedení bytů ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 do 31. 12. 2008 je znázorněn v čárovém Grafu č. 1 „Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných městech v letech 1991 - 2008“.

Z grafu vyplývá, že do konce roku 2001 bylo z původního počtu bytů převedených do vlastnictví obcí v roce 1991 zprivatizováno průměrně 44,9 % těchto bytů, do konce roku 2002 to bylo 50,7 %, do konce roku 2003 se jednalo o 55,1 %, do konce roku 2004 se jednalo o 60,0 %, do konce roku 2005 o 64,0 %, do konce roku 2006 o 68,2 %, do konce roku 2007 o 71,0 % a do konce roku 2008 se jednalo o 72,9 %.

Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2008 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu ukazuje čárový Graf č. 2 „Počet obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2008 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu“.

Procentní podíl bytů, které si obec hodlá ponechat ve svém vlastnictví, je vztažen k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obce v roce 1991.

Graf č. 1

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 1

Poznámka:

Údaje v grafu byly získány:
v Praze hodnocením údajů od 9 respondentů;
v Brně hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel hodnocením údajů od 11 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel hodnocením údajů od 11 respondentů.

Graf č. 2

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 2

Poznámka ke grafu č. 2:

Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je uváděn k nejzazšímu termínu ukončení privatizace, uváděný respondenty dané skupiny měst.

Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Praze uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Praha 5), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Brně uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Brno - Židenice a MČ Brno - Bystrc), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ostravě uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Michálkovice), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu v Ústí nad Labem není uveden (MO Severní Terasa ukončil privatizaci v r. 2008), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Plzni uváděn k roku 2009 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený Magistrátem města Plzně za celé město), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel uváděn k roku 2012 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Zlín), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel uváděn k roku 2023 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Kyjov), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Velká Bíteš).

Údaje v grafech byly získány:
v Praze - hodnocením údajů od 9 respondentů;
v Brně - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem - hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech velikostní - kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnocením údajů od 11 respondentů;
v ostatních městech velikostní - kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech velikostní - kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel - hodnocením údajů od 11 respondentů.

Výstavba nových bytů

Z celkového počtu obecních bytů postavených v období od roku 1991 do konce roku 2008 jich 67,0 % bylo postaveno od roku 1991 do konce roku 2002, 8,4 % v průběhu roku 2003, 7,0 % v průběhu roku 2004, 8,9 % v průběhu roku 2005, 3,0 % v průběhu roku 2006, 4,7 % v průběhu roku 2007 a 0,9 % v průběhu roku 2008.

Graf č. 3 „Počet nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů ve sledovaných městech od roku 1991 k 31. 12. 2008“ ukazuje počet nově postavených bytů za období let 1991 až 2008 v přepočtu na 1 000 obyvatel v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni a ve třech velikostních kategoriích1) ostatních měst.

Graf č. 3

Údaje za všechna oslovená města, resp. části měst.

Graf č. 3

Poznámka:

Uvedené počty bytů jsou pouze orientační, protože některá města do statistiky nově postavených obecních bytů nezařazují byty postavené se státní dotací, kdy město je většinovým spoluvlastníkem bytového domu (spoluvlastnický podíl města je větší než 50 %).

Do vyhodnocení počtu nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů na 1 000 obyvatel od roku 1991 k 31. 12. 2008 v Grafu č. 3 byly zahrnuty:
v Praze údaje od všech 18 oslovených MČ, včetně magistrátu,
v Brně údaje za celé město, které poskytl MMB,
v Ostravě údaje od všech 16 oslovených MO, včetně magistrátu,
v Ústí nad Labem údaje od všech 4 oslovených MO,
v Plzni údaje za celé město, které poskytl MMP,
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel údaje od všech 17 oslovených respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel údaje od všech 20 oslovených respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel údaje od všech 12 oslovených respondentů.

Struktura nově postavených obecních bytů v roce 2007 a v roce 2008 je patrná z Tabulky č. 1 „Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2007 a v roce 2008“.

Tab. č. 1 Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2007 a v roce 2008

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Město % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2007 % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2008
které vznikly v nových budovách které vznikly změnami dokončených staveb které vznikly v nových budovách které vznikly změnami dokončených staveb
Praha 42,1 57,9 0,0 100,0
Brno - MMB za celé město 67,0 33,0 70,7 29,3
Ostrava 0,0 0,0 0,0 0,0
Ústí nad Labem 0,0 0,0 0,0 100,0
Plzeň - MMP za celé město 0,0 0,0 0,0 100,0
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel 0,0 100,0 90,7 9,3
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel 54,0 46,0 0,0 100,0
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel 100,0 0,0 0,0 100,0
Průměrná výše 56,9 43,1 58,8 41,2

Vývoj celkového počtu obecních bytů v letech 1991 - 2008

Od roku 1991 do konce roku 2001 došlo k 42,4 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2002 došlo k 47,9 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2003 k 52,0 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2004 k 56,6 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2005 k 60,2 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2006 k 64,3 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2007 k 67,0 % poklesu a od roku 1991 do konce roku 2008 k 68,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů. Během roku 2002 došlo k 9,6 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2001, během roku 2003 k 7,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2002, během roku 2004 k 9,6 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2003, během roku 2005 k 8,4 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2004, během roku 2006 k 10,2 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2005, během roku 2007 k 7,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2006 a během roku 2008 k 5,6 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2007.

Rok předpokládaného ukončení privatizace obecních bytů

Nejvíce respondentů uvádí předpokládané ukončení privatizace obecních bytů v letech 2010 a 2011. Nejzazší termíny ukončení privatizace, které respondenti uvádějí, jsou roky 2015 (MČ Praha 5, MČ Brno - Bystrc, MČ Brno - Židenice, MO Ostrava - Michálkovice a město Velká Bíteš) a 2023 (město Kyjov - v tomto termínu je počítáno s privatizací bytů, které byly postaveny na základě dotačních titulů z let 2000 až 2003, kde byla finanční spoluúčast obce a nájemníků bytů na výstavbě; dotace měla zakomponovanou mimo jiné podmínku, že tyto byty obec nesmí po dobu 20 let prodat). Někteří respondenti zatím nemají termín ukončení privatizace určen. 24 respondentů již privatizaci ukončilo - město Kroměříž ukončilo privatizaci obecních bytů v roce 1998, město Třebíč ukončilo 1. vlnu privatizace obecních bytů rovněž v roce 1998 (termín ukončení současné vlny není stanoven), MČ Praha 9 v roce 1999 ukončila I. etapu privatizace a o termínu ukončení další etapy privatizace obecních bytů není zatím rozhodnuto, v roce 1999 ukončilo privatizaci obecních bytů i město Most (Mostecká bytová, a.s. neprivatizuje - v roce 2007 převedla 41 bytů dle zák. č. 72/1994 Sb. a v roce 2008 převedla stejným způsobem dalších 59 bytů), město Tišnov v roce 2000 dokončilo plošnou privatizaci a v tomto roce dokončilo privatizaci i město Teplice, v roce 2003 dokončila privatizaci obecních bytů MČ Praha 13 s tím, že v průběhu roku 2007 proběhl doprodej domů a MO Ostrava - Polanka nad Odrou, v roce 2004 dokončila 1. vlnu privatizace MČ Praha 12 (termín ukončení další etapy není uveden), dále MČ Praha - Horní Počernice a město Třinec, v roce 2005 MČ Praha 11 (poté následoval úplatný převod 274 bytů), MČ Praha 15, dále MO Ostrava - Svinov a město Otrokovice (od roku 2006 prodávají byty ve výběrovém řízení), v roce 2006 MHMP a města Liberec a Velké Meziříčí, v roce 2007 MČ Praha 2 a město České Budějovice a v roce 2008 MČ Brno - Jundrov, MO Ústí nad Labem - Severní Terasa, město Chomutov (nyní probíhá pouze doprodej bytů, kde je uzavřena Smlouva o budoucí kupní smlouvě a domů, kde bylo řízení o prodeji zahájeno ještě v roce 2008) a město Vodňany.

Privatizace je ve velmi pokročilém stavu v Ústí nad Labem, kde z původního počtu bytů, které byly v roce 1991 převedeny do vlastnictví města, bylo do konce roku 2008 zprivatizováno 97,4 % těchto bytů. Ve městě Plzni a ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel bylo zprivatizováno do té doby 86,0 % bytů, ve městě Ostrava se jedná o 72,3 % bytů, v hlavním městě Praha o 72,2 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel o 69,4 % zprivatizovaných bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel o 63,6 % bytů. Privatizace postupuje nejpomaleji ve městě Brně, kde bylo zatím zprivatizováno pouze 34,2 % bytů.

Podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů

Porovnání počtu obecních bytů s celkovým počtem bytů ze SLDB 1991 a SLDB 2001 je znázorněno v Grafu č. 4 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v roce 1991“ a v Grafu č. 5 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v letech 2007 a 2008“.

Procentní podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů ve sledovaných městech od roku 1991 postupně klesá (v roce 1991 činil tento podíl 39,2 %, v roce 2003 se jednalo o 17,0 %, v roce 2004 o 15,5 %, v roce 2005 o 14,1 %, v roce 2006 o 12,9 %, v roce 2007 o 12,2 % a v roce 2008 o 11,6 %).).

Graf č. 4

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 4

Poznámka:

Počet obecních bytů byl srovnáván k celkovému počtu bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991.

Graf č. 5

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 5

Poznámka:

Počet obecních bytů byl srovnáván k celkovému počtu bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.

Poznámka ke grafům č. 4 a 5:

Průměr v obou grafech byl vypočten bez Prahy. Do Grafu č. 4 nebyla Praha zahrnuta, protože počty obecních bytů bylo třeba nasčítat z údajů od jednotlivých MČ (bez MHMP), které poskytly kompletní údaje; počty všech bytů v roce 1991 nebylo možné nasčítat za jednotlivé MČ, protože administrativní členění hlavního města Prahy se od SLDB 1991 změnilo (máme údaje k počtu všech bytů pouze za celé město). V Grafu č. 5 je průměr počítán rovněž bez Prahy, protože shrnuje výsledky stejného vzorku respondentů jako Graf č. 4.

Ve městech Brno, Ostrava, Ústí nad Labem a Plzeň - hodnoceny údaje za celé město, města s 50 000 a více obyvateli - hodnoceny údaje bez Karviné, města s 10 000 až 49 999 obyvateli - hodnoceny údaje bez Prostějova, Hodonína, Kyjova a Velkého Meziříčí, města s 2 000 až 9 999 obyvateli - hodnoceny údaje za všechna sledovaná města.

Počet bytů, které si obce do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví

Obce si do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví 20,5 % bytů (vztaženo k počtu bytů, které byly převedeny do jejich vlastnictví v roce 1991).

Vzhledem k počtu bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2008, si hodlají ponechat 65,6 % bytů (počet bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2008, je součtem počtu bytů, které obcím zbyly po privatizaci z bytového fondu převedeného v roce 1991 a nově postavených obecních bytů).

Obecné poznatky z privatizace obecního bytového fondu:

  • z odpovědí jednotlivých respondentů se ukazuje, že v případě dlouhodobého nezájmu nájemníků o koupi obecního bytu nebo domu města tyto byty nebo domy nabízejí a prodávají třetím osobám, případně tuto možnost zvažují.

Koncepce bytové politiky

  • Magistrát hlavního města Prahy má zpracovanou Koncepci bytové politiky hlavního města Prahy pro rok 2004 a navazující období, schválenou Zastupitelstvem hlavního města Prahy usnesením č. 19/12 ze dne 24. 6. 2004, doba platnosti dokumentu není uvedena, součástí uvedené koncepce je i oddíl zabývající se sociálním bydlením;
  • Magistrát města Brna má zpracovanou Strategii bydlení města Brna, dokument byl přijat v roce 2001 s platností do roku 2011, součástí tohoto dokumentu je i oddíl zabývající se sociálním bydlením; dále má Magistrát města Brna zpracován dokument Generel bydlení města Brna s platností od roku 2008, který se bude aktualizovat cca po 4 letech, součástí tohoto dokumentu je i oddíl zabývající se sociálním bydlením;
  • Magistrát města Ostravy koncepci bydlení nemá a ani ji zatím nepřipravuje;
  • v Ústí nad Labem 3 městské obvody uvádějí, že koncepci bydlení zpracovanou nemají a ani ji zatím nepřipravují; 1 městský obvod neuvedl na tuto otázku odpověď;
  • Magistrát města Plzně má zpracován dokument Doplnění a nové směry bytové politiky města Plzně, dokument byl přijat v roce 1999 s platností bez omezení, oddíl zabývající se sociálním bydlením není součástí tohoto dokumentu; koncepce bydlení je zahrnuta i v jiném dokumentu Pravidla pro nakládání s byty a nebytovými prostory - směrnice QS 563-05, přijatého v roce 2007 s platností bez omezení, součástí tohoto dokumentu je i oddíl zabývající se sociálním bydlením;
  • z kategorie ostatních měst jich 26, to je 53 %, má zpracovanou a schválenou koncepci bytové politiky, eventuelně podobný dokument, buď samostatně nebo jako součást jiného dokumentu (Liberec, Hradec Králové, Havířov, Zlín, Karviná, Děčín, České Budějovice, Pardubice, Kladno, Přerov, Jablonec nad Nisou, Třebíč, Tábor, Příbram, Znojmo, Cheb, Písek, Hodonín, Uherské Hradiště, Svitavy, Český Krumlov, Velké Meziříčí, Polička, Holice, Zruč nad Sázavou a Brtnice), 2 ostatní města, to je 4 %, teprve pracují na přípravě dokumentu (Prostějov a Lanškroun), 18 ostatních měst, to je 37 %, dokument nemá a ani zatím na jeho přípravě nepracuje (Most, kde se město po předání převážné části bytového fondu společnosti Mostecká bytová, a.s. zaměřilo na pomoc při individuální výstavbě rodinných domů - prodej pozemků, výstavba inženýrských sítí apod., Opava, Frýdek-Místek, Karlovy Vary, Teplice, Chomutov, Jihlava, Mladá Boleslav, Česká Lípa, Kroměříž, Otrokovice, Broumov, Tišnov, Dačice, Vodňany, Kdyně, Velká Bíteš a Valtice); 3 respondenti, to je 6 %, na tuto otázku neodpověděli (Olomouc, Třinec a Kyjov).

Tab. č. 2 „Ceny v Kč/m2, za jaké se prodávají byty v roce 2009, případně ceny uplatňované v roce 2008 za předpokladu, že privatizace byla v roce 2008 již ukončena“ zachycuje nejnižší a nejvyšší ceny uvedené jednotlivými respondenty:

Tab. č. 2 Ceny v Kč/m2, za jaké se prodávají byty v roce 2009, případně ceny uplatňované v roce 2008 za předpokladu, že privatizace byla v roce 2008 již ukončena

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Město Rok 2009
nejnižší cena v Kč/m2 uvedená respondenty nejvyšší cena v Kč/m2 uvedená respondenty
Praha 3 500 - 5 500 (MČ Praha 1), příp. 4 988 (MČ Praha7) 21 700 (MČ Praha 5)
Brno 2 096 (MČ Kohoutovice) 12 500 (MMB)
Ostrava 1 610 (MO Petřkovice) 30 000 (MO Moravská Ostrava a Přívoz)
Ústí nad Labem ani jeden z respondentů neuvedl konkrétní cenu ani jeden z respondentů neuvedl konkrétní cenu
Plzeň 2 500 (údaje za celé město) 2 500 (údaje za celé město)
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel 600 (Chomutov - cena z r. 2008) 12 500 (Pardubice), příp. 23 643 (Zlín - tzv. přímý prodej obálkovou metodou)
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel 661 (Jablonec nad Nisou) 11 773 (Hodonín), příp. 15 152 (Tábor - volné byty)
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel 2 000 (Broumov - cena z r. 2008) 13 000 (Vodňany - cena z r. 2008), příp. 25 789 (Velká Bíteš - obálková metoda)

Reakce na otázky dotazníku, týkající se skutečnosti, jak vstup ČR do Evropské unie (dále jen EU) v květnu 2004 a z toho vyplývající nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnil průběh privatizace bytového fondu.

Respondenti na otázku, zda vstup ČR do EU v květnu 2004 a s tím související nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnily průběh privatizace v jejich obci, odpověděli:

  • 29 % respondentů uvádí, že tato skutečnost neovlivnila v jejich obci bezprostředně průběh privatizace bytového fondu. Z toho 100 % respondentů uvádí, že nebylo třeba uplatnit žádnou změnu a žádný z respondentů neuvádí, že tato skutečnost sice privatizaci bezprostředně neovlivnila, ale připravují změnu dosavadních podmínek.
  • 29 % respondentů uvádí, že tato skutečnost průběh privatizace ovlivnila. Z toho 53 % respondentů uvádí, že privatizace byla pozastavena, ale podmínky už byly upraveny tak, aby byly v souladu s právem ES v oblasti veřejné podpory. 34 % respondentů uvádí, že privatizace probíhá již jen ve formě prodeje bytů jako jednotek fyzickým osobám, které v těchto bytech bydlí. Žádný z respondentů neuvádí, že privatizace byla pozastavena, ale až po ověření podmínek (u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) a připravují změnu podmínek, žádný z respondentů neuvádí, že privatizace byla zcela zastavena, žádný z respondentů neuvádí, že privatizace byla zastavena a pokud budou privatizovány obecní byty, vždy už jen za tržní hodnotu. 13 % respondentů uvádí jinou možnost.
  • 3 % respondentů uvádí z nabízených odpovědí v dotazníku současně dvě možnosti. Z těchto odpovědí lze usoudit, že skutečnost vstupu České republiky do EU a s tím související nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory průběh privatizace neovlivnila, nebylo třeba uplatnit žádnou změnu, privatizace probíhá od doby vstupu ČR do EU zřejmě jen ve formě prodeje bytů jako jednotek fyzickým osobám, které v těchto bytech bydlí.
  • 31 % respondentů privatizaci již ukončilo nebo neprivatizovalo v příslušném roce, eventuelně nehodlá vůbec privatizovat.
  • 8 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.

Respondenti využívají následující způsoby, jak předejít riziku poskytování zakázané veřejné podpory:

  • 21 % respondentů prodává byty pouze fyzickým osobám z řad nájemníků podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů.
  • 1 % respondentů prodává domy právnickým osobám za tržní cenu.
  • 5 % respondentů prodává domy právnickým osobám za takovou cenu, aby rozdíl mezi tržní a skutečnou prodejní cenou domu nepřesáhl během tří let limit „de minimis“.
  • 3 % respondentů prodávají domy družstvům složeným z nájemníků, která byty okamžitě převedou do vlastnictví jednotlivých uživatelů a zaniknou (jedná se o účelově založená družstva jako zprostředkovatele prodeje bytů).
  • 7 % respondentů využívá jiné postupy, např. prodej bytů formou veřejné soutěže nebo veřejné dražby (někteří respondenti uplatňují tyto způsoby prodeje pouze u vybraných skupin bytů, např. u neobsazených nebo uvolněných bytů, v případě, kdy nájemci bytů nesplnili podmínky pro privatizaci bytů).
  • 23 % respondentů užívá dva nebo více výše uvedených způsobů současně.
  • 31 % respondentů privatizaci již ukončilo nebo neprivatizovalo v příslušném roce, eventuelně nehodlá vůbec privatizovat.
  • 9 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.

Z celkového počtu 112 oslovených respondentů, jich 12 % konzultovalo v uplynulém období problematiku souladu poskytnutí veřejné podpory s komunitárním právem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, 45 % respondentů tuto problematiku nekonzultovalo, 30 % respondentů uvádí, že neprivatizuje (a proto danou problematiku nekonzultovalo), v tomto procentu zahrnuti i respondenti, kteří zatím neprivatizují, ale problematiku souladu poskytnutí veřejné podpory s komunitárním právem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže již konzultovali (města Havířov a Prostějov), 3 % respondentů neuvedla na tuto otázku odpověď, 10 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.

Z celkového počtu 112 oslovených respondentů, jich 46 % uvádí, že zvýšení limitu „de minimis“ ze 100 tisíc na 200 tisíc eur od 1. 1. 2007 neovlivnilo průběh privatizace v jejich obci, 5 % respondentů uvádí, že tato skutečnost ovlivnila částečně průběh privatizace v jejich obci a 3 % respondentů uvádí, že došlo k výraznému ovlivnění průběhu privatizace. 32 % respondentů uvádí, že neprivatizuje (zahrnuto i město Prostějov, kde v roce 2008 bylo schváleno, že opět dojde k privatizaci, a to v několika etapách - město uvádí, že zvýšení limitu „de minimis“ ze 100 tisíc na 200 tisíc eur od 1. 1. 2007 ovlivnilo částečně průběh privatizace v jejich obci; dále zahrnuto město Kyjov, kde loni začala probíhat další etapa privatizace, ale zatím k ovlivnění průběhu privatizace nedošlo). 3 % respondentů neuvedla na tuto otázku odpověď, 11 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.

Výsledky z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu, plateb spojených s užíváním obecních bytů a nákladů na správu obecního bytového fondu ve vybraných městech

Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech - pohyby v rámci obecního bytového fondu jsou vcelku malé - v průměru asi do 2,5 % vzhledem k celkovému počtu obecních bytů. Lze tedy předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:

  • Počet nájemců (nájemcem se rozumí jedna bytová domácnost), kteří uskutečnili výměnu obecního bytu, činil v roce 2007 v průměru 1,4 % a v roce 2008 v průměru 1,2 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet přechodů nájmu obecního bytu celkem činil v roce 2007 v průměru 2,0 % a v roce 2008 v průměru rovněž 2,0 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet celkem nově „přidělených“ obecních bytů v nových a ve volných nebo uvolněných bytech s nově vzniklým nájmem [bytů přidělených na základě sociálních kritérií, bytů pro veřejně prospěšné profese v obci (např. učitelé, zdravotnictví a sociální služby, místní policie, …) a bytů ostatních] činil v roce 2007 v průměru 2,2 % a v roce 2008 v průměru 2,5 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet právně volných bytů k 31. 12. 2007 činil v průměru 1,4 % a k 31. 12. 2008 v průměru 1,7 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet podaných výpovědí z nájmu bytu bez přivolení soudu dle § 711 odst. 2 písm. a) až e) občanského zákoníku (např. hrubé porušení dobrých mravů, neplacení nájemného a služeb apod.) činil v roce 2007 v průměru 1,0 % a v roce 2008 v průměru 1,1 % z celkového počtu obecních bytů. Přitom v roce 2007 počet uskutečněných výpovědí z nájmu bytu činil 0,4 % z celkového počtu obecních bytů, počet výpovědí, kdy nájemce podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, činil 0,1 % z celkového počtu obecních bytů, počet případů, kdy soud rozhodl o neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, činil 0,003 % z celkového počtu obecních bytů a počet nájemníků, kteří výpověď z nájmu bytu bez přivolení soudu nerespektují, činil 0,6 %. V roce 2008 počet uskutečněných výpovědí z nájmu bytu činil 0,3 % z celkového počtu obecních bytů, počet výpovědí, kdy nájemce podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, činil 0,1 % z celkového počtu obecních bytů, počet případů, kdy soud rozhodl o neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, činil 0,02 % z celkového počtu obecních bytů a počet nájemníků, kteří výpověď z nájmu bytu bez přivolení soudu nerespektují, činil 0,6 %.
  • Počet podaných žalob o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu dle § 711a odst. 1 písm. b) až d) občanského zákoníku činil v roce 2007 v průměru 0,1 % a v roce 2008 v průměru rovněž 0,1 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet případů, kdy soud rozhodl o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, činil v roce 2007 v průměru 0,1 % a v roce 2008 v průměru rovněž 0,1 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet nuceně (zejména exekučně) vyklizených bytů činil v roce 2007 v průměru 0,5 % a v roce 2008 v průměru 0,4 % z celkového počtu obecních bytů.

Vývoj počtu neplatičů nájemného a/nebo ceny služeb v letech 2001 - 2008 je znázorněn v Grafu č. 6 „Index vývoje počtu neplatičů v obecních bytech v letech 2001 - 2008 (rok 2000 = 100)“. Z vývoje v letech 2001 - 2008 je patrné, že počty neplatičů v uvedeném období klesaly, v roce 2004 došlo v Praze a v roce 2005 v Brně, Ostravě a ve městech s 10 000 - 49 999 obyvateli k přerušení tohoto trendu, kdy v Praze v roce 2004 narostl počet neplatičů oproti roku 2003 a v Brně, Ostravě a ve městech s 10 000 - 49 999 obyvateli v roce 2005 narostl počet neplatičů oproti roku 2004, ovšem v následujících letech se i tato města vrátila k trendu poklesu neplatičů, který pokračuje do současnosti (s výjimkou města Plzně, kde došlo v roce 2007 k 2 % nárůstu počtu neplatičů vzhledem k roku 2006 a v roce 2008 k 18 % nárůstu počtu neplatičů vzhledem k roku 2007). Nejvíce klesl počet neplatičů vzhledem ke stavu v roce 2000 v Praze (o 78 %) a v Ústí nad Labem (o 73 %).

Vývoj podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2000 - 2008 je patrný z Tab. č. 3 „Počet neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) v letech 2000 - 2008 (souhrnná tabulka)“.

Graf č. 6

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 6

Poznámka:

Údaje o počtu neplatičů v Praze, Brně a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO. Údaje o počtu neplatičů v Ostravě se týkají celého města kromě neplatičů evidovaných MMO.

Tab. č. 3 Počet neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) v letech 2000 - 2008 (souhrnná tabulka)

  Praha (vybrané MČ) Brno (vybrané MČ) Ostrava (vybrané MO) Ústí nad Labem (vybrané MO) Plzeň (celé město) Ostatní města
50 000 a více obyv. 10 000 - 49 999 obyv. 2 000 - 9 999 obyv.
Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech/MČ/MO k 31. 12. 2000 30,9% 18,6% 30,7% 58,5% 31,5% 32,6% 18,6% x
2001 26,0% 29,1% 29,6% 74,3% 27,3% 36,6% 19,5% x
2002 23,7% 17,3% 31,6% 75,0% 24,0% 41,9% 21,1% x
2003 21,8% 16,7% 31,3% 61,9% 18,9% 34,6% 21,0% 9,8%
2004 25,3% 18,1% 33,1% 93,1% 19,6% 26,2% 20,8% 10,2%
2005 18,8% 21,4% 41,5% 111,0% 28,1% 28,1% 22,9% 10,2%
2006 14,2% 19,5% 37,8% 85,2% 33,4% 28,2% 22,2% 11,8%
2007 14,8% 13,3% 41,4% 72,2% 41,6% 25,6% 19,7% 12,4%
2008 13,9% 12,7% 37,8% 97,7% 65,0% 24,7% 19,5% 12,8%
Index změny počtu neplatičů 2001/2000 81,0 184,3 91,3 125,8 79,7 101,3 94,8 x
2002/2001 85,5 57,0 99,2 88,5 84,1 103,1 97,1 x
2003/2002 85,0 92,2 92,7 78,3 78,3 77,8 90,3 x
2004/2003 107,6 102,2 96,9 80,1 95,6 72,8 90,9 104,6
2005/2004 70,6 112,4 110,9 98,7 98,4 98,7 105,6 100,4
2006/2005 67,2 87,6 79,1 55,3 100,1 91,6 92,2 109,4
2007/2006 83,8 67,5 97,9 78,1 103,3 89,5 81,9 102,8
2008/2007 87,6 92,8 82,2 91,1 134,8 95,3 88,4 96,1

Poznámka:

Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů dosahuje v některých městech hodnoty vyšší než 100 %, tzn., že města mají buď staré pohledávky za dlužníky i k bytům prodaným v privatizaci novému nájemníkovi, který již není dlužníkem, nebo evidují na 1 byt více dlužníků.

Z tabulky plyne, že od roku 2000 dochází ve sledovaných městech (spolu s pokračující privatizací bytového fondu) k větší diferenciaci hodnot ukazatele „podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů“. V roce 2008 se podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech pohyboval v rozmezí od 12,7 % (město Brno) do 97,7 % (město Ústí nad Labem). Vypovídací hodnotu ukazatele podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů však výrazně ovlivňuje stupeň pokročilosti privatizace obecních bytů. Proto je v tabulce tento ukazatel doplněn „indexem změny počtu neplatičů“ - v roce 2008 vykazuje největší pokles počtu neplatičů oproti předcházejícímu roku město Ostrava, a to o 17,8 % (index 82,2), naopak v Plzni počet neplatičů v roce 2008 oproti roku 2007 vzrostl, a to o 34,8 % (index 134,8).

Graf č. 7 „Indexy vývoje počtu obecních bytů a neplatičů ve sledovaných městech v letech 2001 - 2008 (r. 2000 = 100) bez měst s 2 000 - 9 999 obyvateli“ ukazuje vztah mezi vývojem počtu neplatičů a vývojem počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2001 - 2008. Z grafu je zřejmé, že v uvedeném období klesal počet obecních bytů a počet neplatičů zhruba stejným tempem, přičemž do roku 2002 byl pokles neplatičů jen pozvolný, v roce 2003 se však tempo poklesu počtu neplatičů výrazně zvýšilo a předstihlo tempo poklesu počtu obecních bytů. (Do hodnocení nebyla zařazena města s 2 000 - 9 999 obyvateli, z nichž některá byla v dotazníkovém šetření poprvé oslovena až v roce 2005, proto nejsou k dispozici údaje o počtu neplatičů za delší časové období.)

Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31. 12. 2007 je znázorněn v Grafu č. 8 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2007“ a k 31. 12. 2008 v Grafu č. 9 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2008“.

Graf č. 7

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 7

Graf č. 8

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 8

Poznámka:

Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným MČ/MO, přičemž v celkovém počtu neplatičů v Ostravě chybí pouze neplatiči evidovaní MMO. Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.

Graf č. 9

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 9

Poznámka:

Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným MČ/MO, přičemž v celkovém počtu neplatičů v Ostravě chybí pouze neplatiči evidovaní MMO. Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.

Na otázku počtu „krátkodobých“ neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb), kteří nesplňují podmínku, aby jim pronajímatel mohl vypovědět nájem bez přivolení soudu podle § 711 odst. b) zákona č. 107/2006 Sb., odpověděl nízký počet respondentů, protože některým respondentům neumožňuje jimi využívaný způsob evidence neplatičů zjistit počet „krátkodobých“ neplatičů.

Průměrná výše předepsaného čistého nájemného v roce 2007 činila 1 896 Kč/byt/měsíc a v roce 2008 se jednalo o částku 2 331 Kč/byt/měsíc.

Průměrná výše plateb předepsaných za služby v roce 2007 činila 1 738 Kč/byt/měsíc a v roce 2008 se jednalo o částku 1 746 Kč/byt/měsíc.

Průměrná výše plateb za užívání bytu v roce 2007 činila 3 635 Kč/byt/měsíc a v roce 2008 se jednalo o částku 4 077 Kč/byt/měsíc.

V roce 2008 oproti roku 2007 vzrostly jak průměrné výše plateb předepsaných za čisté nájemné, tak průměrné výše plateb předepsaných za služby, a tím i celková výše plateb za užívání bytu.

Výše dlužné částky na čistém nájemném připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2007 činila 3 340 Kč a k 31. 12. 2008 činila 3 722 Kč.

Výše dlužné částky na platbách za služby připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2007 činila 3 293 Kč a k 31. 12. 2008 činila 3 249 Kč.

Výše dlužné částky na platbách za užívání bytu připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2007 činila 6 633 Kč a k 31. 12. 2008 činila 6 971 Kč.

V roce 2008 oproti roku 2007 narostla výše dlužných částek na čistém nájemném připadajících průměrně na 1 obecní byt, výše dlužných částek na platbách za služby mírně poklesla a celková výše dlužných částek za platby spojené s užíváním bytu připadajících průměrně na 1 byt vzrostla. Nárůst dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt může být do určité míry způsoben poklesem počtu obecních bytů v důsledku privatizace obecního bytového fondu.

Procentní zastoupení počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno nájemné, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb. (dříve s maximálním základním měsíčním nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002), počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů (dříve s věcně usměrňovaným nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) a počtu obecních bytů se smluvním nájemným, ukazuje Graf č. 10 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2007“ a Graf č. 11 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2008“.

Z grafů lze vyčíst, že podíl počtu bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů (dříve s věcně usměrňovaným nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) a se smluvním nájemným postupně vzrůstá, podíl počtu bytů s nájemným, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb. (dříve s maximálním základním měsíčním nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) naopak postupně klesá.

Podíl počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno nájemné, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb., z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 84,7 % v roce 2007 a 82,9 % v roce 2008.

Podíl počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů, z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 5,8 % v roce 2007 a 6,2 % v roce 2008. Výrazně vyšší podíl těchto bytů byl v kategorii měst s 2 000 - 9 999 obyvateli (19,5 % v roce 2007 a 21,3 % v roce 2008), v kategorii měst s 10 000 - 49 999 obyvateli (18,6 % v roce 2007 a 17,6 % v roce 2008) a v Ústí nad Labem (15,9 % v roce 2007 a 20,8 % v roce 2008).

Podíl počtu obecních bytů se smluvním nájemným dosáhl ve sledovaných městech výše 9,5 % v roce 2007 a 10,8 % v roce 2008. Nejvyšší podíl těchto bytů byl v Plzni, a to 26,6 % v roce 2007 a 44,1 % v roce 2008.

Graf č. 10

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 10

Graf č. 11

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 11

Jednostranné zvyšování nájemného na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdy je pronajímatel oprávněn jednostranně zvýšit nájemné jedenkrát ročně počínaje 1. lednem 2007 a následně vždy k 1. lednu, popřípadě později:

Tab. č. 4 „Podíl bytů ve vlastnictví obce (na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb.), pro které byl v roce 2008 využit systém jednostranného zvýšení nájemného“ a Graf č. 12 „Respondenti podle odpovědi na otázku, zda v roce 2008 využili maximální přírůstek nájemného“ znázorňují přístup respondentů k jednostrannému zvýšení nájemného v roce 2008.

Tab. č. 4 Podíl bytů ve vlastnictví obce (na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb.), pro které byl v roce 2008 využit systém jednostranného zvýšení nájemného

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Město Podíl bytů ve vlastnictví obce, pro které byl v roce 2008 využit systém jednostranného zvýšení nájemného
0 - 24 % 25 - 49 % 50 - 74 % 75 - 99 % 100 %
Počet respondentů Počet respondentů Počet respondentů Počet respondentů Počet respondentů
Praha 0 0 1 9 7
Brno 1 0 0 9 9
Ostrava 1 1 1 2 9
Ústí nad Labem 1 0 0 0 3
Plzeň 0 0 0 0 1
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel 4 0 4 2 7
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel 2 2 3 3 10
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel 1 3 1 0 7
Celkem 10 6 10 25 53
Podíl 9,62 % 5,77 % 9,62 % 24,04 % 50,96 %

Poznámka:

Praha - 2 respondenti neuvedli odpověď.
Brno - 3 respondenti neuvedli odpověď.
Ostrava - 1 respondent (MMO) neuvedl odpověď, 2 respondenti nemají žádné byty, na které se vztahuje zákon č.107/2006 Sb.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Města s 50 000 a více obyvateli - 3 respondenti v roce 2008 jednostranně nezvýšili nájemné v obecních bytech.
Města s 10 000 - 49 999 obyvateli - 1 respondent v roce 2008 jednostranně nezvýšil nájemné v obecních bytech.

Tabulka ukazuje, že polovina respondentů v roce 2008 jednostranně zvýšila nájemné ve všech obecních bytech, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb. Celkem 4 respondenti, kteří vlastní byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., nevyužili v roce 2008 možnost jednostranně zvýšit nájemné - Karlovy Vary, Děčín, Teplice a Příbram.

Graf č. 12

Údaje za všechna města, resp. části měst.

Graf č. 12

Poznámka:

Město Ostrava - 3 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.

Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.

Z grafu vyplývá, že většina respondentů (72 %) využila v roce 2008 maximální přírůstek nájemného ve všech lokalitách. Celkem 5 % respondentů využilo maximální přírůstek nájemného, ale ne ve všech lokalitách. Dalších 13 % respondentů nevyužilo maximální přírůstek nájemného (včetně 4 % respondentů, kteří v roce 2008 nezvýšili nájemné v obecních bytech).

Nejvyšší podíl respondentů, kteří v roce 2008 nevyužili maximální možný přírůstek nájemného, byl v Brně, a to 32 % respondentů. Nejvyšší podíl respondentů (16 %), kteří využili maximální přírůstek nájemného pouze u vybraných městských bytů, byl v Praze.

Zájem měst o jednostranné zvýšení nájemného v roce 2009 dokládá Graf č. 13 „Jednostranné zvýšení nájemného v roce 2009“. Z grafu vyplývá, že 91 % respondentů využilo v roce 2009 možnost jednostranně zvýšit nájemné v obecních bytech. Celkem 1 % respondentů neuvedlo na tuto otázku odpověď a pouze 8 % respondentů (MČ Brno - střed, MČ Brno - Medlánky, MO Ústí nad Labem - Severní Terasa, města Karlovy Vary, Děčín, Teplice, Příbram, Kyjov a Kdyně) v roce 2009 jednostranně nezvýšilo nájemné v obecních bytech.

Většina měst/MČ/MO (73 %) zvýšila nájemné již v 1. čtvrtletí, a to nejčastěji k 1. 1. 2009 - viz Graf č. 14 „Respondenti podle termínu jednostranného zvýšení nájemného v roce 2009“.

Graf č. 13

Údaje za všechna města, resp. části měst.

Graf č. 13

Poznámka:

Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.

Město Ostrava - 2 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.

Graf č. 14

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 14

Poznámka:

Město Praha - 4 respondenti neuvedli na tuto otázku odpověď.
Město Brno - MMB uvádí, že tato problematika je v kompetenci MČ. 2 respondenti v roce 2009 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech.
Město Ostrava - 2 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek. MMO odkazuje na MO. 1 respondent neuvedl na tuto otázku odpověď.
Ústí nad Labem - 1 respondent v roce 2009 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Města s 50 000 a více obyvateli - 3 respondenti v roce 2009 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech.
Města s 10 000 - 49 999 obyvateli - 2 respondenti v roce 2009 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech, 2 respondenti neuvedli na tuto otázku odpověď.
Města s 2 000 - 9 999 obyvateli - 1 respondent v roce 2009 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech, 2 respondenti neuvedli na tuto otázku odpověď.

Sazby nájemného pro standardní byt se po jednostranném zvýšení v roce 2008 pohybovaly v rozpětí od 12,37 Kč/m2 ve městě Most po nájemné ve výši 70,00 Kč/m2 uvedené MČ Praha 4 a v roce 2009 se pohybovaly v rozpětí od 13,00 Kč/m2 ve městě Příbram po nájemné ve výši 95,46 Kč/m2 uvedené MČ Praha 7. Nájemné u bytů se sníženou kvalitou dosahovalo po jednostranném zvýšení v roce 2008 úrovně od 7,89 Kč/m2 ve městě Teplice po nájemné ve výši 54,82 Kč/m2 uvedené MČ Praha - Řepy a v roce 2009 se pohybovalo v rozpětí od 7,89 Kč/m2 ve městě Teplice po nájemné ve výši 76,53 Kč/m2 uvedené Magistrátem hl. m. Prahy.

Ze srovnání sazby nájemného po jednostranném zvýšení v roce 2009 s nájemným v bytech postavených se státní dotací a se smluvním nájemným lze vyčíst, že k největším rozptylům hodnot mezi minimální a maximální částkou nájemného v jednotlivých skupinách měst/MČ/MO dochází u smluvního nájemného.

Z poznatků a připomínek respondentů k problematice jednostranného zvýšení nájemného lze souhrnně uvést:

  • stále nejsou stanovena základní zákonná kritéria pro stanovení nájemného u bytů zvláštního určení a bytů postavených se státní dotací po roce 1993; dochází tak k rozdílným nájmům v těchto domech, kde noví nájemci, ošetřeni novou nájemní smlouvou mají nájemné ve výši nájemného stanoveného dle zák. č. 107/2006 Sb. a „staronájemci“ zůstávají na nájemném zakonzervovaném od roku 2002;
  • chybí možnost tzv. fikce doručení oznámení o zvýšení nájemného - nutné doručit do vlastních rukou, a to i u manželů každému zvlášť;
  • z regulovaného nájemného nelze opravovat, případně modernizovat byty a domy, město tyto investice může hradit z jiných zdrojů, ale soukromí vlastníci tuto možnost nemají;
  • z nájemného zvýšeného o maximální přírůstek jsou u jednotlivých domů poskytovány slevy odrážející technický stav domu (tzn. např. sleva, pokud má dům původní střechu, okna, nezateplenou fasádu atd.);
  • deregulace je příliš pomalá a nevystihuje stav trhu s byty a nájmy.

Města využívají při správě svého obecního bytového fondu převážně správu prostřednictvím jedné nebo více specializovaných soukromých firem najatých obcí s nárokem na odměnu za výkon správy. V roce 2007 činil tento typ správy 50,6 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2008 se jednalo o 49,1 % z celkového počtu obecních bytů.

Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce činila 210,14 Kč/byt/měsíc v roce 2007 a 208,66 Kč/byt/měsíc v roce 2008. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, činila 136,81 Kč/byt/měsíc v roce 2007 a 167,23 Kč/byt/měsíc v roce 2008. Průměrná výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce v roce 2008 oproti roku 2007 mírně klesla. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, v roce 2008 oproti roku 2007 vzrostla. Z uvedených údajů současně vyplývá, že zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravují obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, vychází levněji než zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce.

Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 vzrostla, stejně tak v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 vzrostla průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů. Průměrná výše nákladů města na správu a údržbu obecních bytů v roce 2007 činila 1 629 Kč/byt/měsíc a v roce 2008 se jednalo o částku 1 888 Kč/byt/měsíc; průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2007 činila 2 145 Kč/byt/měsíc a v roce 2008 se jednalo o částku 2 765 Kč/byt/měsíc. Průměrná výše nákladů na správu a údržbu obecních bytů byla v roce 2007 i v roce 2008 nižší než průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma částkami se v roce 2008 oproti roku 2007 zvětšil.

Graf č. 15 „Porovnání respondentů podle odpovědi na otázku, zda příjmy z nájemného pokrývají náklady na údržbu a opravy obecního bytového fondu tak, aby nedocházelo ke zhoršení jeho technického stavu“ je vyhodnocením odpovědí jednotlivých respondentů na tuto otázku dotazníku.

Graf č. 15

Údaje za všechna oslovená města, resp. části měst.

Graf č. 15

Poznámka:

Plzeň - MMP za celé město neuvedl na tuto otázku odpověď.

Vybrané otázky z doplňkové části dotazníku

Problematika pronájmu obecního bytu a pronájmu obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel:

  • Z celkového počtu 112 oslovených respondentů jich 79, to je 70,5 %, vede evidenci žádostí o pronájem obecního bytu, 32, to je 28,6 %, evidenci žádostí o pronájem obecního bytu nevede a 1 respondent, to je 0,9 %, neuvedl na tuto otázku odpověď.
  • Z celkového počtu 112 oslovených respondentů jich 65, to je 58,0 %, vede evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel, 46, to je 41,1 %, evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel nevede a 1 respondent, to je 0,9 %, neuvedl na tuto otázku odpověď. Z celkového počtu 65 respondentů, kteří si vedou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel, si jich 16, to je 24,6 %, vede tuto evidenci v rámci celkové evidence, 44, to je 67,7 %, si vede tuto evidenci samostatně, 3, to je 4,6 %, si vede tuto evidenci v rámci celkové evidence i samostatně a 2 respondenti, to je 3,1 % (ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel), neuvedli, zda evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel vedou v rámci celkové evidence nebo samostatně.
  • 48 respondentů, to je 42,9 %, vede současně obě z výše uvedených evidencí žádostí o pronájem obecního bytu a 15 respondentů, to je 13,4 %, nevede ani jednu z výše uvedených evidencí žádostí o pronájem obecního bytu.
  • Jednotliví respondenti, kteří si vedou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel, ji vedou nejčastěji pro seniory, dále pak zdravotně postižené osoby, osoby s nízkými příjmy, matky samoživitelky, jiné vybrané skupiny (respondenti uvádějí např. azylanty; bytové náhrady po rozvodu manželství; nájemce bytů, kteří uvolní stávající byt ze zdravotních důvodů po přidělení jiného bytu stejné velikosti, ale v nižším nadzemním podlaží; osoby využívající pečovatelskou službu; děti z dětského domova a pěstounské péče; mladé lidi do věku 35 let - startovací byty; celkově sociálně slabé), dále pro obecně prospěšné profese (uváděni jsou učitelé, místní policie, Policie ČR, zdravotnictví, hasičský záchranný sbor, zaměstnanci MČ a veřejnoprávních organizací) a rodiny s dětmi.
  • Procentní podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu včetně žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel souhrnně za všechny respondenty v roce 2007 činil 27,1 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2008 činil 27,3 % z celkového počtu obecních bytů. Procentní podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel souhrnně za všechny respondenty v roce 2007 činil 7,3 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2008 činil 8,1 % z celkového počtu obecních bytů. Celkem evidované žádosti o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel v roce 2007 činily 27,1 % z celkového počtu všech evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu a v roce 2008 činily 30,1 % z celkového počtu všech evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu.
  • Procentní podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu k celkovému počtu obecních bytů v letech 2007 a 2008 za Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň, ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel, ostatní města velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel a ostatní města velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel a procentní podíl souhrnně za všechny respondenty ukazuje Graf č. 16 „Podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu k celkovému počtu obecních bytů v letech 2007 a 2008“.
  • Procentní podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel k celkovému počtu všech evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu v letech 2007 a 2008 za Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň, ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel, ostatní města velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel a ostatní města velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel a procentní podíl souhrnně za všechny respondenty ukazuje Graf č. 17 „Podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel z celkového počtu všech evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu - rok 2007, 2008“.

Graf č. 16

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 16

Poznámka:

Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.

Graf č. 17

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 17

Poznámka:

Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.

  • Čtyři respondenti (MČ Brno - Jundrov, města Olomouc, Česká Lípa a Cheb) uvedli, že nájemníkům v případě, že uvolní byt, nabízejí odstupné.
  • Způsoby úsilí o snížení počtu neplatičů a snížení dluhu na nájemném a službách jsou podchyceny souhrnně za všechny respondenty v Grafu č. 18 „Metody snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách využívané ve sledovaných městech“. Z grafu vyplývá, že nejvíce využívanou metodou snižování počtu neplatičů a dluhu na nájemném a službách jsou splátkové kalendáře, ukončení nájemní smlouvy k bytu výpovědí, dále uzavírání nových nájemních smluv na dobu určitou.

Graf č. 18

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 18

Vzhledem k tomu, že rok 2010 bude vyhlášen jako Evropský rok pro potírání chudoby a sociálního vyloučení a že do tohoto tématu budou zahrnuty i otázky bydlení - vyloučení z bydlení a bezdomovectví, byla letos zcela nově do dotazníkového šetření zařazena otázka, zda se na úrovni obce připravuje nebo již existuje zpracovaný dokument, který by usiloval o řešení popsané oblasti. Z celkového počtu 112 oslovených respondentů jich pouze dvanáct uvedlo, že výše uvedený dokument je na úrovni obce připravován (MČ Praha 7, Magistrát města Brna, města Olomouc a Chomutov) nebo již existuje (Magistrát města Ostravy, města Most, Karviná, Prostějov, Přerov, Jablonec nad Nisou, Písek a Český Krumlov).

Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření v roce 2001 sledovalo danou problematiku v letech 1999 a 2000, v roce 2002 pak zkoumalo situaci v letech 2000 a 2001, v roce 2003 byly zjišťovány údaje za roky 2001 a 2002, v roce 2004 byla mapována situace v letech 2002 a 2003, v roce 2005 byl sledován vývoj v letech 2003 a 2004, v roce 2006 bylo šetření zaměřeno na roky 2004 a 2005, v roce 2007 sledoval průzkum roky 2005 a 2006, loňské šetření mapovalo situaci v letech 2006 a 2007 a letošní šetření v letech 2007 a 2008. Pro zadavatele úkolu - MMR - Odbor bytové politiky - je toto dotazníkové šetření jednou z možných cest, jak získat potřebné aktuální údaje z oblasti komunálního bydlení, protože Český statistický úřad tato data běžně nezjišťuje.

Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace umožňují sledovat vývoj tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a umožňují odhadnout, jak se bude tento proces pravděpodobně vyvíjet v budoucích letech. Z letošního průzkumu (tj. za rok 2008) vyplynulo, že nejvíce respondentů předpokládá ukončení privatizace obecních bytů v letech 2010 a 2011. Nejvzdálenější termíny ukončení privatizace, které byly v letošním dotazníkovém šetření uvedeny, byly roky 2015 a 2023 (do tohoto termínu je počítáno s privatizací bytů, které byly postaveny na základě dotačních titulů z let 2000 až 2003, kde byla finanční spoluúčast obce a nájemníků bytů na výstavbě; dotace měla zakomponovanou mimo jiné podmínku, že tyto byty obec nesmí po dobu 20 let prodat). Rok 2015, uvedený jako nejvzdálenější termín předpokládaného ukončení privatizace v loňském roce, se tímto v roce letošním posunul až do roku 2023.

Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření provedeného v roce 2009 je k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj - Odboru bytové politiky a na Ústavu územního rozvoje Brno. Stručná zpráva z tohoto šetření „Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2007, 2008)“ je prezentována na www stránkách Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz) pod heslem „územní rozvoj“ a dále „bytová politika“.

Začátkem roku 2010 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj opět zopakována. Se zadavatelem úkolu bude provedeno upřesnění otázek dotazníku a okruhu oslovených respondentů.

Úkol „Monitoring komunálního bydlení“, který vytváří ucelenou analýzu v rámci obecního bytového fondu, je pro svou důležitost zařazen do stálých činností Ústavu územního rozvoje, to znamená, že se pravidelně každý rok opakuje. Závěry tohoto úkolu jsou jedním z řady materiálů využívaných při řešení bytové politiky.

Zadavatel - Ministerstvo pro místní rozvoj - Odbor bytové politiky i řešitelský kolektiv Ústavu územního rozvoje děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a včasným poskytnutím potřebných podkladů umožnili zpracování závěrečné zprávy, která zachycuje a vyhodnocuje současnou aktuální situaci z hlediska změn v obecním bytovém fondu.

Poznámky

1) Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a Sdělení MMR č. 333/2006 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledávání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt.

TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 9. 1. 2012 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2021