Česky English Deutsch Francais

Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2006, 2007)

Za MMR - Odbor bytové politiky: Mgr. Jaroslav Kubečka

Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová

Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2008 již podeváté šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu, pro Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR). Po dohodě se zadavatelem - Odborem bytové politiky MMR - byl v letošním roce ponechán stejný vzorek měst jako v roce 2007. Dotazník byl tedy rozeslán Praze včetně vybraných městských částí, 23 statutárním městům (stav v době zadání úkolu) a 30 dalším městům - Mapa "Přehled oslovených měst". Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum 5 tematických okruhů otázek, obdobně jako v letech předchozích, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a doplňkové údaje.

V doplňkové části dotazníku byl položen důraz na otázky nasměrované na pronájem obecních bytů (pro vybrané skupiny obyvatel a vztahující se ke všem obecním bytům) a s tím spojenou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu i na to, zda jsou stanovena kritéria pro pronájem obecních bytů. Další otázky byly zaměřeny na metody užívané při snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách a dále na to, zda při uvolnění bytu nájemníkem je nabízeno odstupné, zda při výstavbě nových obecních bytů participuje na financování soukromý sektor a jestli byly v obci v roce 2007 dokončeny nebo rozestavěny nové obecní byty bez využití jakékoliv státní dotace. Respondentům zde byl nabídnut i prostor pro reakce a doporučení, na co by dle jejich názoru mohl být dotazník zaměřen v příštím roce.

V dotazníkovém šetření bylo posouzeno s aktivním přispěním oslovených měst celkem 217 781 obecních bytů, což sice představuje 5,7 % z celkového počtu 3 827 678 (SLDB 2001) všech trvale obydlených bytů v České republice (dále jen ČR), avšak současně cca 43 % obecních bytů v ČR.

Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů od převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2007.

Privatizace obecního bytového fondu ve vybraných městech

Postupný vývoj privatizace od převedení bytů ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 do 31. 12. 2007 je znázorněn v čárovém Grafu č. 1 „Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných městech v letech 1991 - 2007“.

Z grafu vyplývá, že do konce roku 2001 bylo z původního počtu bytů převedených do vlastnictví obcí v roce 1991 zprivatizováno průměrně 44,5 % těchto bytů, do konce roku 2002 to bylo 50,2 %, do konce roku 2003 se jednalo o 54,9 %, do konce roku 2004 se jednalo o 60,0 %, do konce roku 2005 o 64,1 %, do konce roku 2006 o 68,3 % a do konce roku 2007 o 71,0 %.

Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2007 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu ukazuje čárový Graf č. 2 „Počet obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2007 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu“.

Procentní podíl bytů, které si obec hodlá ponechat ve svém vlastnictví, je vztažen k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obce v roce 1991.

Graf č. 1

Graf_č. 1

Poznámka:

Údaje o postupu privatizace v Praze, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.

Graf č. 2

Graf_č. 2

Poznámka ke grafu č. 2:

Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je uváděn k nejzazšímu termínu ukončení privatizace, uváděný respondenty dané skupiny měst.

Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Praze uváděn k roku 2014 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Praha 14), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Brně uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Brno - Bystrc), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ostravě uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Michálkovice), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ústí nad Labem uváděn k roku 2008 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Severní Terasa a MO Neštěmice), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Plzni uváděn k roku 2009 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený Magistrátem města Plzně za celé město), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel uváděn k roku 2012 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Zlín), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel uváděn k roku 2011 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Hodonín), případně k rozmezí let 2010 - 2012 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Uherské Hradiště), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel uváděn k roku 2010 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městy Lanškroun, Velká Bíteš a Valtice).

Údaje o vývoji počtu obecních bytů v Praze, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.

Výstavba nových bytů

Z celkového počtu obecních bytů postavených v období od roku 1991 do konce roku 2007 jich 70,2 % bylo postaveno od roku 1991 do konce roku 2002, 8,6 % v průběhu roku 2003, 7,3 % v průběhu roku 2004, 8,4 % v průběhu roku 2005, 1,8 % v průběhu roku 2006 a 3,7 % v průběhu roku 2007.

Graf č. 3 „Počet nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů ve sledovaných městech od roku 1991 k 31. 12. 2007“ ukazuje počet nově postavených bytů za období let 1991 až 2007 v přepočtu na 1 000 obyvatel v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni a ve třech velikostních kategoriích1) ostatních měst.

Graf č. 3

Graf_č. 3

Poznámka:

Uvedené počty bytů jsou pouze orientační, protože některá města do statistiky nově postavených obecních bytů nezařazují byty postavené se státní dotací, kdy město je většinovým spoluvlastníkem bytového domu (spoluvlastnický podíl města je větší než 50 %).

Struktura nově postavených obecních bytů v roce 2006 a v roce 2007 je patrná z Tabulky č. 1 „Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2006 a v roce 2007“.

Tab. č. 1 Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2006 a v roce 2007

Město % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2006 % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2007
které vznikly v nových budovách které vznikly změnami dokončených staveb které vznikly v nových budovách které vznikly změnami dokončených staveb
Praha - MHMP za celé město 100,0 0,0 100,0 0,0
Praha - za jednotlivé MČ 0,0 100,0 71,3 28,7
Brno 33,0 67,0 87,0 13,0
Ostrava 0,0 100,0 0,0 0,0
Ústí nad Labem 0,0 0,0 0,0 0,0
Plzeň - MMP za celé město 0,0 0,0 0,0 0,0
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel 83,9 16,1 0,0 100,0
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel 59,0 41,0 58,7 41,3
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel 50,0 50,0 100,0 0,0
Průměrná výše 81,4 18,6 66,0 34,0

Vývoj celkového počtu obecních bytů v letech 1991 - 2007

Od roku 1991 do konce roku 2001 došlo k 41,9 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2002 došlo k 47,3 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2003 k 51,6 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2004 k 56,5 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2005 k 60,2 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2006 k 64,3 % poklesu a od roku 1991 do konce roku 2007 k 66,9 % poklesu celkového počtu obecních bytů. Během roku 2002 došlo k 9,3 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2001, během roku 2003 k 8,2 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2002, během roku 2004 k 10,1 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2003, během roku 2005 k 8,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2004, během roku 2006 k 10,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2005 a během roku 2007 k 7,2 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2006.

Rok předpokládaného ukončení privatizace obecních bytů

Nejvíce respondentů uvádí předpokládané ukončení privatizace obecních bytů v letech 2008, 2009 a 2010, nejzazší termíny ukončení privatizace, které respondenti uvádějí, je rozmezí let 2010 - 2012 (město Uherské Hradiště), dále roky 2012 (MČ Brno - střed, MO Ostrava - Vítkovice a město Zlín), 2014 (MČ Praha 14) a 2015 (MČ Brno - Bystrc a MO Ostrava - Michálkovice). Někteří respondenti zatím nemají termín ukončení privatizace určen. 17 respondentů již privatizaci ukončilo - město Kroměříž ukončilo privatizaci obecních bytů v roce 1998, MČ Praha 9 v roce 1999 ukončila I. etapu privatizace a nyní neví, kdy k ukončení další etapy privatizace obecních bytů dojde, v roce 1999 ukončilo privatizaci obecních bytů i město Most (Mostecká bytová, a.s. neprivatizuje - v roce 2007 převedla 41 bytů dle zák. č. 72/1994 Sb.), město Tišnov v roce 2000 dokončilo plošnou privatizaci a v tomto roce dokončilo privatizaci i město Teplice, v roce 2003 dokončila I. etapu privatizace MČ Praha 8 (další etapu privatizace chtějí dokončit do roku 2010), dále MČ Praha 13 s tím, že v průběhu roku 2007 proběhl doprodej domů a MO Ostrava - Polanka nad Odrou, v roce 2004 dokončila privatizaci MČ Praha - Horní Počernice, v roce 2005 MČ Praha 11 (poté následoval úplatný převod 274 bytů), MČ Praha 15, dále MO Ostrava - Svinov a město Otrokovice (od roku 2006 se byty prodávají ve výběrovém řízení), v roce 2006 města Liberec a Velké Meziříčí, v roce 2007 MČ Praha 2 a město České Budějovice, kde v současnosti probíhají už jen doprodeje.

Privatizace je ve velmi pokročilém stavu v Ústí nad Labem, kde z původního počtu bytů, které byly v roce 1991 převedeny do vlastnictví města, bylo do konce roku 2007 zprivatizováno 95,8 % bytů. Ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel bylo zprivatizováno do té doby 83,6 % bytů, ve městě Plzni se jedná o 83,4 %/ bytů, v hlavním městě Praha o 73,1 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel o 69,2 % zprivatizovaných bytů, ve městě Ostrava o 68,2 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel o 58,3 % bytů. Privatizace postupuje nejpomaleji ve městě Brně, kde bylo zatím zprivatizováno pouze 33,0 % bytů.

Podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů

Porovnání počtu obecních bytů s celkovým počtem bytů ze SLDB 1991 a SLDB 2001 je znázorněno v Grafu č. 4 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v letech 1991, 2006 a 2007“.

Procentní podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů ve sledovaných městech od roku 1991 postupně klesá (v roce 1991 činil tento podíl 39,2 %, v roce 2003 se jednalo o 17,0 %, v roce 2004 o 15,5 %, v roce 2005 o 14,1 %, v roce 2006 o 12,9 % a v roce 2007 o 12,2 %).

Graf č. 4

Graf_č. 4

Poznámka:

Počet obecních bytů v roce 1991 byl srovnáván s celkovým počtem bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991. Počet obecních bytů v roce 2006 a 2007 byl srovnáván s celkovým počtem obydlených bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.

Údaje o počtu bytů v Praze se týkají pouze vybraných MČ.

Počet bytů, které si obce do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví

Obce si do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví 23,0 % bytů (vztaženo k počtu bytů, které byly převedeny do jejich vlastnictví v roce 1991).

Vzhledem k počtu bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2007, si hodlají ponechat 69,4 % bytů (počet bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2007, je součtem počtu bytů, které obcím zbyly po privatizaci z bytového fondu převedeného v roce 1991 a nově postavených obecních bytů).

Obecné poznatky z privatizace obecního bytového fondu:

  • ve většině měst se projevuje spíše zájem až velký zájem o privatizaci obecního bytového fondu, přičemž vysloveně velký zájem převažuje v Praze a rovněž ho uvádí Magistrát města Plzně za celé město Plzeň, ve městě Ústí nad Labem jsou kategorie „spíše zájem“ a „velký zájem“ vyrovnané; přímo nezájem o privatizaci se projevuje ve městech Třinec a Vodňany;
  • z technické dokumentace domu předávané při privatizaci obecního bytového fondu má nejčastější zastoupení pasport domu, revizní zprávy (např. elektro, výtahů, kotelen, požární ochrany apod.) a dále původní projektová dokumentace domu (pokud je k dispozici);
  • města většinou nerozlišují při prodeji domů úroveň jejich technického stavu, případně upřednostňují privatizaci domů, které jsou v horším technickém stavu; pouze MČ Brno - Nový Lískovec, MO Ostrava - Hošťálkovice, MO Ostrava - Hrabová, MO Ústí nad Labem - Neštěmice a město Dačice uvedly, že privatizují domy v dobrém technickém stavu; město Tábor prodává nájemcům domy v dobrém technickém stavu, zatímco volné domy prodává v horším technickém stavu; město Svitavy zděné domy privatizuje v horším technickém stavu a panelové domy v dobrém technickém stavu po rekonstrukci; MČ Praha 3 uvedla, že privatizuje jak domy v horším technickém stavu, tak v dobrém technickém stavu po rekonstrukci; MČ Brno - Bystrc uvedla, že privatizuje jak domy v horším technickém stavu, tak v dobrém technickém stavu;
  • z odpovědí jednotlivých respondentů se ukazuje, že v případě dlouhodobého nezájmu nájemníků o koupi obecního bytu nebo domu města tyto byty nebo domy nabízejí a prodávají třetím osobám (někdy s určitým omezením, např. byty ve městě Písek se souhlasem nájemce), případně tuto možnost zvažují.

Koncepce bytové politiky

  • Magistrát hlavního města Prahy má zpracovanou Koncepci bytové politiky hlavního města Prahy pro rok 2004 a navazující období, schválenou Zastupitelstvem hlavního města Prahy usnesením č. 19/12 ze dne 24. 6. 2004, doba platnosti dokumentu není uvedena;
  • Magistrát města Brna má zpracovanou Strategii bydlení města Brna, dokument byl přijat v roce 2001 s platností do roku 2011;
  • Magistrát města Ostravy koncepci bydlení nemá a ani ji zatím nepřipravuje;
  • v Ústí nad Labem ani jeden ze 4 městských obvodů koncepci bydlení zpracovanou nemá a ani ji zatím nepřipravuje;
  • Magistrát města Plzně má zpracován dokument Doplnění a nové směry bytové politiky města Plzně, dokument byl přijat v roce 1999 s platností bez omezení;
  • z kategorie ostatních měst jich 24, to je 49 %, má zpracovanou a schválenou koncepci bytové politiky, eventuelně podobný dokument, buď samostatně nebo jako součást jiného dokumentu (Olomouc, Hradec Králové, Havířov, Zlín, Karviná, Děčín, České Budějovice, Pardubice, Kladno, Chomutov, Přerov, Jablonec nad Nisou, Tábor, Hodonín, Uherské Hradiště, Svitavy, Český Krumlov, Cheb, Třebíč, Písek, Polička, Holice, Zruč nad Sázavou a Brtnice), 4 ostatní města, to je 8 %, teprve pracují na přípravě dokumentu (Liberec, Karlovy Vary, Příbram a Lanškroun), 17 ostatních měst, to je 35 %, dokument nemá a ani zatím na jeho přípravě nepracuje (Most, kde se město po předání převážné části bytového fondu společnosti Mostecká bytová, a.s. zaměřilo na pomoc při individuální výstavbě rodinných domů - prodej pozemků, výstavba inženýrských sítí apod., Opava, Frýdek-Místek, Jihlava, Mladá Boleslav, Česká Lípa, Třinec, Znojmo, Kroměříž, Otrokovice, Broumov, Tišnov, Dačice, Vodňany, Kdyně, Velká Bíteš a Valtice); 4 respondenti, to je 8 %, na tuto otázku neodpověděli (Teplice, Prostějov, Kyjov, Velké Meziříčí).

Tab. č. 2 „Ceny v Kč/m2, za jaké se prodávají byty v roce 2008, případně ceny uplatňované v roce 2007 za předpokladu, že privatizace byla v roce 2007 již ukončena“ zachycuje nejnižší a nejvyšší ceny uvedené jednotlivými respondenty:

Tab. č. 2 Ceny v Kč/m2, za jaké se prodávají byty v roce 2008, případně ceny uplatňované v roce 2007 za předpokladu, že privatizace byla v roce 2007 již ukončena

Město Rok 2008
nejnižší cena v Kč/m2 uvedená respondenty nejvyšší cena v Kč/m2 uvedená respondenty
Praha 3 000 (MČ Praha 12) 20 000 (MČ Praha 4)
Brno 2 096 (MČ Kohoutovice) 6 400 (MČ Černovice)
Ostrava 490 (MO Slezská Ostrava) 20 174 (MO Poruba)
Ústí nad Labem 1 600 (MO Neštěmice) 3 500 (MO Neštěmice)
Plzeň 1 300 (údaj za celé město) 2 500 (údaj za celé město)
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel 580 (Chomutov) 39 616 (Pardubice)
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel 700 (Příbram) 19 950 (Tábor)
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel 2 000 (Broumov) 13 500 (Velká Bíteš)

Reakce na otázky dotazníku, týkající se skutečnosti, jak vstup ČR do Evropské unie (dále jen EU) v květnu 2004 a z toho vyplývající nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnil průběh privatizace bytového fondu.

Respondenti na otázku, zda vstup ČR do EU v květnu 2004 a s tím související nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnily průběh privatizace v jejich obci, odpověděli:

  • 39 % respondentů uvádí, že tato skutečnost neovlivnila v jejich obci bezprostředně průběh privatizace bytového fondu. Z toho 91 % respondentů uvádí, že nebylo třeba uplatnit žádnou změnu a 9 % respondentů uvádí, že tato skutečnost sice privatizaci bezprostředně neovlivnila, ale připravují změnu dosavadních podmínek.
  • 27 % respondentů uvádí, že tato skutečnost průběh privatizace ovlivnila. Z toho 57 % respondentů uvádí, že privatizace byla pozastavena, ale podmínky už byly upraveny tak, aby byly v souladu s právem ES v oblasti veřejné podpory. 23 % respondentů uvádí, že privatizace probíhá již jen ve formě prodeje bytů jako jednotek fyzickým osobám, které v těchto bytech bydlí. Žádný z respondentů neuvádí, že privatizace byla pozastavena, ale až po ověření podmínek (u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) a připravují změnu podmínek, žádný z respondentů neuvádí, že privatizace byla zcela zastavena. 3 % respondentů uvádí, že privatizace byla zastavena a pokud budou privatizovány obecní byty, vždy už jen za tržní hodnotu; 17 % respondentů uvádí jinou možnost.
  • 4 % respondentů uvádí z nabízených odpovědí v dotazníku současně dvě možnosti. Z těchto odpovědí lze například usoudit, že skutečnost vstupu České republiky do EU a s tím související nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory průběh privatizace neovlivnila, nebylo třeba uplatnit žádnou změnu, privatizace probíhá od doby vstupu ČR do EU zřejmě jen ve formě prodeje bytů jako jednotek fyzickým osobám, které v těchto bytech bydlí; případně, že skutečnost vstupu České republiky do EU a s tím související nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory průběh privatizace zpočátku neovlivnila, ale po ověření podmínek (u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) byla privatizace pozastavena a je připravována změna podmínek; dále, že v souvislosti se skutečností vstupu České republiky do EU a s tím související nutností řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory byla privatizace pozastavena, ale podmínky už byly upraveny tak, aby byly v souladu s právem ES v oblasti veřejné podpory a to tak, že pokud budou privatizovány obecní byty, vždy už jen za tržní hodnotu; dále, že v souvislosti se skutečností vstupu České republiky do EU a s tím související nutností řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory nebylo třeba uplatnit žádnou změnu, nový vnitřní předpis byl již připravován a schvalován tak, aby byl v souladu s právem ES v oblasti veřejné podpory.
  • 3 % respondentů neuvedla na tuto otázku odpověď.
  • 20 % respondentů privatizaci již ukončilo nebo neprivatizovalo v příslušném roce, eventuelně nehodlá vůbec privatizovat.
  • 7 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.

Respondenti využívají následující způsoby, jak předejít riziku poskytování zakázané veřejné podpory:

  • 26 % respondentů prodává byty pouze fyzickým osobám z řad nájemníků podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů;
  • 1 % respondentů prodává domy právnickým osobám za tržní cenu;
  • 9 % respondentů prodává domy právnickým osobám za takovou cenu, aby rozdíl mezi tržní a skutečnou prodejní cenou domu nepřesáhl během tří let limit „de minimis“;
  • 4 % respondentů prodávají domy družstvům složeným z nájemníků, která byty okamžitě převedou do vlastnictví jednotlivých uživatelů a zaniknou (jedná se o účelově založená družstva jako zprostředkovatele prodeje bytů);
  • 8 % respondentů využívá jiné postupy, např. prodej bytů formou veřejné soutěže nebo veřejné dražby (někteří respondenti uplatňují tyto způsoby prodeje pouze u vybraných skupin bytů, např. u neobsazených nebo uvolněných bytů, v případě, kdy nájemci bytů nesplnili podmínky pro privatizaci bytů);
  • 21 % respondentů užívá dva nebo více výše uvedených způsobů současně;
  • 2 % respondentů neuvedla na tuto otázku odpověď;
  • 21 % respondentů privatizaci již ukončilo nebo neprivatizovalo v příslušném roce, eventuelně nehodlá vůbec privatizovat;
  • 9 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.

Z celkového počtu 112 oslovených respondentů, jich 13 % konzultovalo v uplynulém období problematiku souladu poskytnutí veřejné podpory s komunitárním právem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, 54 % respondentů tuto problematiku nekonzultovalo, 20 % respondentů uvádí, že neprivatizuje (a proto danou problematiku nekonzultovalo), 4 % respondentů neuvedlo na tuto otázku odpověď, 9 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.

Z celkového počtu 112 oslovených respondentů, jich 53 % uvádí, že zvýšení limitu „de minimis“ ze 100 tisíc na 200 tisíc eur od 1. 1. 2007 neovlivnilo průběh privatizace v jejich obci, 7 % respondentů uvádí, že tato skutečnost ovlivnila částečně průběh privatizace v jejich obci a 3 % respondentů uvádí, že došlo k výraznému ovlivnění průběhu privatizace. 21 % respondentů uvádí, že neprivatizuje, 6 % respondentů neuvedlo na tuto otázku odpověď, 11 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.

Výsledky z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu, plateb spojených s užíváním obecních bytů a nákladů na správu obecního bytového fondu ve vybraných městech

Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech - pohyby v rámci obecního bytového fondu jsou vcelku malé - v průměru asi do 2 % vzhledem k celkovému počtu obecních bytů. Lze tedy předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:

  • Počet bytových domácností, které uskutečnily výměnu obecního bytu, činil v roce 2006 v průměru 1,2 % a v roce 2007 v průměru rovněž 1,2 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet přechodů nájmu obecního bytu činil v roce 2006 v průměru 2,0 % a v roce 2007 v průměru 1,7 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet nově „přidělených“ obecních bytů v nových a ve volných nebo uvolněných bytech s nově vzniklým nájmem (bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů) činil v roce 2006 v průměru 0,4 % a v roce 2007 v průměru rovněž 0,4 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet nově „přidělených“ obecních bytů v nových a ve volných nebo uvolněných bytech s nově vzniklým nájmem (byty se smluvním nájemným) činil v roce 2006 v průměru 1,4 % a v roce 2007 v průměru 1,7 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet právně volných bytů k 31. 12. 2006 činil v průměru 1,3 % a k 31. 12. 2007 v průměru 1,4 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet výpovědí z nájmu bytu bez přivolení soudu dle § 711 odst. 2 písm. a) až e) občanského zákoníku (např. hrubé porušení dobrých mravů, neplacení nájemného a služeb apod.) činil v roce 2006 v průměru 0,7 % a v roce 2007 v průměru 1,0 % z celkového počtu obecních bytů. Přitom v roce 2006 počet uskutečněných výpovědí z nájmu bytu činil 0,3 % z celkového počtu obecních bytů, počet výpovědí, kdy nájemce podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, činil 0,1 % z celkového počtu obecních bytů a počet nájemníků, kteří výpověď z nájmu bytu bez přivolení soudu nerespektují, činil 0,2 %. V roce 2007 počet uskutečněných výpovědí z nájmu bytu činil 0,4 % z celkového počtu obecních bytů, počet výpovědí, kdy nájemce podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, činil 0,1 % z celkového počtu obecních bytů a počet nájemníků, kteří výpověď z nájmu bytu bez přivolení soudu nerespektují, činil 0,5 %.
  • Počet podaných žalob o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu dle § 711a odst. 1 písm. b) až d) občanského zákoníku činil v roce 2006 v průměru 0,1 % a v roce 2007 v průměru rovněž 0,1 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet vyklizených bytů činil v roce 2006 v průměru 0,5 % a v roce 2007 v průměru 0,6 % z celkového počtu obecních bytů.

Vývoj počtu neplatičů nájemného a/nebo ceny služeb v letech 2001 - 2007 je znázorněn v Grafu č. 5 „Index vývoje počtu neplatičů v obecních bytech v letech 2001 - 2007 (rok 2000 = 100)“. Z vývoje v letech 2001 - 2007 je patrné, že počty neplatičů v uvedeném období klesaly, v roce 2005 došlo v některých městech k přerušení tohoto trendu, kdy v Brně, v Ostravě a ve městech s 10 000 - 49 999 obyvateli došlo v roce 2005 oproti roku 2004 k nárůstu počtu neplatičů, ovšem v roce 2006 se i tato města vrátila k trendu poklesu neplatičů, který pokračoval i v roce 2007 (s výjimkou města Plzně kde došlo k 2 % nárůstu počtu neplatičů vzhledem k roku 2006). Nejvíce klesl počet neplatičů vzhledem ke stavu v roce 2000 v Praze (o 77 %) a v Ústí nad Labem (o 68 %).

Vývoj podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2000 - 2007 je patrný z Tab. č. 3 „Počet neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) v letech 2000 - 2007 (souhrnná tabulka)“.

Graf č. 5

Graf_č. 5

Poznámka:

Údaje o počtu neplatičů v Praze, Brně a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO. Údaje o počtu neplatičů v Ostravě se týkají celého města kromě neplatičů evidovaných MMO.

Tab. č. 3 Počet neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) v letech 2000 - 2007 (souhrnná tabulka)

  Praha (vybrané MČ) Brno (vybrané MČ) Ostrava (vybrané MO) Ústí nad Labem (vybrané MO) Plzeň (celé město) Ostatní města
50 000 a více obyv. 10 000 - 49 999 obyv. 2 000 - 9 999 obyv.
Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech/MČ/MO k 31. 12. 2000 33,1 % 18,6 % 30,7 % 58,5 % 31,5 % 32,6 % 18,6 % x
2001 27,7 % 29,1 % 29,6 % 74,3 % 27,3 % 36,6 % 19,5 % x
2002 23,5 % 17,3 % 31,6 % 75,0 % 24,0 % 41,9 % 21,1 % x
2003 21,3 % 16,7 % 31,3 % 61,9 % 18,9 % 34,6 % 21,0 % 9,8 %
2004 23,6 % 18,1 % 33,1 % 93,1 % 19,6 % 26,2 % 20,8 % 10,2 %
2005 16,9 % 21,4 % 41,5 % 111,0 % 28,1 % 28,1 % 22,9 % 10,2 %
2006 12,8 % 19,5 % 37,8 % 85,2 % 33,4 % 28,2 % 22,2 % 11,8 %
2007 14,0 % 13,4 % 41,4 % 76,4 % 41,6 % 25,8 % 19,7 % 13,4 %
Index změny počtu neplatičů 2001/2000 79,9 184,3 91,3 125,8 79,7 101,3 94,8 x
2002/2001 79,3 57,0 99,2 88,5 84,1 103,1 97,1 x
2003/2002 85,9 92,2 92,7 78,3 78,3 77,8 90,3 x
2004/2003 106,1 102,2 96,9 80,1 95,6 72,8 90,9 104,6
2005/2004 68,3 112,4 110,9 98,7 98,4 98,7 105,6 100,4
2006/2005 67,4 87,6 79,1 55,3 100,1 91,6 92,2 109,4
2007/2006 88,2 67,6 97,9 82,8 103,3 89,6 81,9 109,8

Poznámka:

Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) k celkovému počtu obecních bytů dosahuje v některých městech hodnoty vyšší než 100 %, tzn., že města mají buď staré pohledávky za dlužníky i k bytům prodaným v privatizaci novému nájemníkovi, který již není dlužníkem, nebo evidují na 1 byt více dlužníků.

Z tabulky plyne, že od roku 2000 se ve sledovaných městech (spolu s pokračující privatizací bytového fondu) zvětšil rozdíl v hodnotách ukazatele „podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů“. V roce 2007 se podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech pohyboval v rozmezí od 13,4 % (město Brno a ostatní města s 2 000 - 9 999 obyvateli) do 76,4 % (město Ústí nad Labem). Vypovídací hodnotu ukazatele podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů však výrazně ovlivňuje stupeň pokročilosti privatizace obecních bytů. Proto je v tabulce tento ukazatel doplněn „indexem změny počtu neplatičů“ - v roce 2007 vykazuje největší pokles počtu neplatičů oproti předcházejícímu roku město Brno (index 67,6), naopak v městech s 2 000 - 9 999 obyvateli došlo k meziročnímu nárůstu neplatičů (index 109,8).

Graf č. 6 „Indexy vývoje počtu obecních bytů a neplatičů ve sledovaných městech v letech 2001 - 2007 (r. 2000 = 100) bez měst s 2 000 - 9 999 obyvateli“ ukazuje vztah mezi vývojem počtu neplatičů a vývojem počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2001 - 2007. Z grafu je zřejmé, že v uvedeném období klesal počet obecních bytů a počet neplatičů zhruba stejným tempem, přičemž do roku 2002 byl pokles neplatičů jen pozvolný, v roce 2003 se však tempo poklesu počtu neplatičů výrazně zvýšilo a předstihlo tempo poklesu počtu obecních bytů. (Do hodnocení nebyla zařazena města s 2 000 - 9 999 obyvateli, z nichž některá byla v dotazníkovém šetření poprvé oslovena až v roce 2005, proto nejsou k dispozici údaje o počtu neplatičů za delší časové období.)

Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31. 12. 2006 je znázorněn v Grafu č. 7 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2006“ a k 31. 12. 2007 v Grafu č. 8 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2007“.

Graf č. 6

Graf_č. 6

Graf č. 7

Graf_č. 7

Graf č. 8

Graf_č. 8

Poznámka:

Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným MČ/MO. Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.

Na otázku počtu „krátkodobých“ neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb), kteří nesplňují podmínku, aby jim pronajímatel mohl vypovědět nájem bez přivolení soudu podle § 711 odst. b) zákona č. 107/2006 Sb., odpověděl nízký počet respondentů, protože některým respondentům neumožňuje jimi využívaný způsob evidence neplatičů zjistit počet „krátkodobých“ neplatičů.

Průměrná výše předepsaného čistého nájemného v roce 2006 činila 1 688 Kč/byt/měsíc a v roce 2007 se jednalo o částku 1 898 Kč/byt/měsíc.

Průměrná výše plateb předepsaných za služby v roce 2006 činila 1 723 Kč/byt/měsíc a v roce 2007 se jednalo o částku 1 742 Kč/byt/měsíc.

Průměrná výše plateb za užívání bytu v roce 2006 činila 3 411 Kč/byt/měsíc a v roce 2007 se jednalo o částku 3 640 Kč/byt/měsíc.

V roce 2007 oproti roku 2006 vzrostly jak průměrné výše plateb předepsaných za čisté nájemné, tak průměrné výše plateb předepsaných za služby, a tím i celková výše plateb za užívání bytu.

Výše dlužné částky na čistém nájemném připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2006 činila 3 177 Kč a k 31. 12. 2007 činila 3 334 Kč.

Výše dlužné částky na platbách za služby připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2006 činila 3 164 Kč a k 31. 12. 2007 činila 3 459 Kč.

Výše dlužné částky na platbách za užívání bytu připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2006 činila 6 341 Kč a k 31. 12. 2007 činila 6 794 Kč.

V roce 2007 oproti roku 2006 narostla výše dlužných částek připadajících průměrně na 1 obecní byt jak za čisté nájemné, tak za služby, a tím i za užívání bytu. Nárůst dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt může být do určité míry způsoben poklesem počtu obecních bytů v důsledku privatizace obecního bytového fondu.

Procentní zastoupení počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno nájemné, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb. (dříve s maximálním základním měsíčním nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002), počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů (dříve s věcně usměrňovaným nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) a počtu obecních bytů se smluvním nájemným, ukazuje Graf č. 9 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2006“ a Graf č. 10 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2007“.

Z grafů lze vyčíst, že podíl počtu bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů (dříve s věcně usměrňovaným nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) a se smluvním nájemným postupně vzrůstá, podíl počtu bytů s nájemným, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb. (dříve s maximálním základním měsíčním nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) naopak postupně klesá.

Podíl počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno nájemné, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb., z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 89,5 % v roce 2006 a 87,4 % v roce 2007.

Podíl počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů, z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 3,9 % v roce 2006 a 4,9 % v roce 2007. Výrazně vyšší podíl těchto bytů byl v kategorii měst s 2 000 - 9 999 obyvateli, a to 25,9 % v roce 2006 a 25,5 % v roce 2007.

Podíl počtu obecních bytů se smluvním nájemným dosáhl ve sledovaných městech výše 6,6 % v roce 2006 a 7,7 % v roce 2007. Podíl bytů se smluvním nájemným překročil hodnotu 10 % v Ostravě (15,2 % v roce 2006 a 17,6 % v roce 2007), Plzni (16,4 % v roce 2006 a 26,6 % v roce 2007) a v kategorii měst s 2 000 - 9 999 více obyvateli (16,3 % v roce 2006 a 18,8 % v roce 2007). V Ústí nad Labem překročil podíl bytů se smluvním nájemným hodnotu 10 % pouze v roce 2007 (14,1 %), a dále došlo k překročení této hodnoty v roce 2007 ve městech s 50 000 a více obyvateli a ve městech s 10 000 - 49 999 obyvateli, kde se však jednalo o překročení této hodnoty pouze o několik desetin procenta.

Graf č. 9

Graf_č. 9

Graf č. 10

Graf_č. 10

Jednostranné zvyšování nájemného na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdy je pronajímatel oprávněn jednostranně zvýšit nájemné jedenkrát ročně počínaje 1. lednem 2007 a následně vždy k 1. lednu, popřípadě později:

Tab. č. 4 „Podíl bytů ve vlastnictví obce (na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb.), pro které byl v roce 2007 využit systém jednostranného zvýšení nájemného“ a Graf č. 11 „Respondenti podle odpovědí na otázku, zda v roce 2007 využili maximální přírůstek nájemného“ znázorňují přístup respondentů k jednostrannému zvýšení nájemného v roce 2007.

Tab. č. 4 Podíl bytů ve vlastnictví obce (na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb.), pro které byl v roce 2007 využit systém jednostranného zvýšení nájemného

Město Podíl bytů ve vlastnictví obce, pro které byl v roce 2007 využit systém jednostranného zvýšení nájemného
0 - 24 % 25 - 49 % 50 - 74 % 75 - 99 % 100 %
Počet respondentů Počet respondentů Počet respondentů Počet respondentů Počet respondentů
Praha 1 1 1 9 6
Brno 0 0 0 7 12
Ostrava 1 1 1 4 7
Ústí nad Labem 1 0 0 0 2
Plzeň 0 0 0 0 1
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel 3 1 4 4 5
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel 2 1 4 3 10
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel 1 3 2 2 4
Celkem 9 7 12 29 47
Podíl 8,65 % 6,73 % 11,54 % 27,88 % 45,19 %

Poznámka:

Praha - 1 respondent neuvedl odpověď, 1 respondent uvedl, že v r. 2007 využil jednostranného zvýšení nájemného pro 0 % bytů.

Brno - 3 respondenti neuvedli odpověď.

Ostrava - 1 respondent neuvedl odpověď, 2 respondenti nemají žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb.

Ústí nad Labem - 1 respondent neuvedl odpověď.

Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.

Města s 50 000 a více obyvateli - 3 respondenti v roce 2007 jednostranně nezvýšili nájemné v obecních bytech.

Města s 10 000 - 49 999 obyvateli - 1 respondent v roce 2007 jednostranně nezvýšil nájemné v obecních bytech.

Tabulka ukazuje, že téměř polovina respondentů v roce 2007 jednostranně zvýšila nájemné ve všech obecních bytech, na který se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb. Celkem 5 respondentů, kteří vlastní byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., nevyužilo v roce 2007 možnost jednostranně zvýšit nájemné - MČ Praha 10, Karlovy Vary, Děčín, Teplice a Příbram.

Graf č. 11

Graf_č. 11

Poznámka:

Město Ostrava - 3 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.

Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.

Z grafu vyplývá, že většina respondentů (78 %) využila v roce 2007 maximální přírůstek nájemného ve všech lokalitách. Celkem 6 % respondentů využilo maximální přírůstek nájemného, ale ne ve všech lokalitách. Dalších 11 % respondentů nevyužilo maximální přírůstek nájemného (včetně 5 % respondentů, kteří v roce 2007 nezvýšili nájemné v obecních bytech).

Nejvyšší podíl respondentů, kteří v roce 2007 nevyužili maximální možný přírůstek nájemného, je v Brně, a to 23 % respondentů. V Brně byl také zaznamenán nejvyšší podíl respondentů (14 %), kteří využili maximální přírůstek nájemného pouze ve vybraných lokalitách. To může souviset s privatizací, která zatím v Brně pokročila nejméně.

Zájem měst o jednostranné zvýšení nájemného v roce 2008 dokládá Graf č. 12 „Jednostranné zvýšení nájemného v roce 2008“. Z grafu vyplývá, že 91 % respondentů využilo v roce 2008 možnost jednostranně zvýšit nájemné v obecních bytech. Celkem 4 % respondentů neuvedla na tuto otázku odpověď a pouze 5 % respondentů (MČ Brno-sever, MČ Brno-jih, MO Ústí nad Labem - Severní Terasa, Karlovy Vary, Děčín a Teplice) v roce 2008 jednostranně nezvýšilo nájemné v obecních bytech.

Většina měst/MČ/MO (74 %) zvýšila nájemné již v 1. čtvrtletí, a to nejčastěji k 1. 1. 2008 - viz Graf č. 13 „Respondenti podle termínu jednostranného zvýšení nájemného v roce 2008“.

Graf č. 12

Graf_č. 12

Poznámka:

Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.

Město Ostrava - 3 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.

Graf č. 13

Graf_č. 13

Poznámka:

Město Praha - 1 respondent neuvedl na tuto otázku odpověď.

Město Brno - MMB uvádí, že tato problematika je v kompetenci MČ. 1 MČ - nájemné zvýší až k 1. 1. 2009. 2 respondenti v roce 2008 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech.

Město Ostrava - 3 respondenti nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.

Ústí nad Labem - 1 respondent v roce 2008 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech.

Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.

Města s 50 000 a více obyvateli - 3 respondenti v roce 2008 jednostranně nezvýší nájemné v obecních bytech, 1 respondent neuvedl odpověď na tuto otázku.

Města s 10 000 - 49 999 obyvateli - 2 respondenti neuvedli odpověď na tuto otázku.

Města s 2 000 - 9 999 obyvateli - 3 respondenti neuvedli odpověď na tuto otázku.

Sazby nájemného pro standardní byt se po jednostranném zvýšení v roce 2007 pohybovaly v rozpětí od 13,96 Kč/m2 v Třinci po nájemné ve výši 49,67 Kč/m2 uvedené MHMP a v roce 2008 se pohybovaly v rozpětí od 12,37 Kč/m2 v Mostu po nájemné ve výši 70,00 Kč/m2 uvedené MČ Praha 4. Nájemné u bytů se sníženou kvalitou dosahovalo po jednostranném zvýšení v roce 2007 úrovně od 6,82 Kč/m2 v Písku po 45,35 Kč/m2 v MČ Praha 6 a v roce 2008 se pohybovalo v rozpětí od 7,89 Kč/m2 v Teplicích po nájemné ve výši 54,82 Kč/m2 uvedené MČ Praha-Řepy.

Ze srovnání sazby nájemného po jednostranném zvýšení v roce 2008 s nájemným v bytech postavených se státní dotací a se smluvním nájemným lze vyčíst, že k největším rozptylům hodnot mezi minimální a maximální částkou nájemného v jednotlivých skupinách měst/MČ/MO dochází u smluvního nájemného.

Z poznatků a připomínek respondentů k problematice jednostranného zvýšení nájemného lze souhrnně uvést:

  • nájemníci kritizují výši nájemného v některých katastrálních územích a na frekventovaných ulicích;
  • zvyšuje se počet nájemníků bytů ve vlastnictví jiných subjektů, kteří žádají o pronájem obecního bytu; rovněž se zvyšuje počet nájemníků bytů, kteří žádají o výměnu stávajícího bytu za menší byt;
  • v důsledku růstu nájemného v obecních bytech se zvýšil zájem nájemníků o prodej bytů do osobního vlastnictví;
  • problém je s doručením oznámení o zvýšení nájemného (větší počet nájemců nepřebírá poštu, proto musí být oznámení o zvýšení nájemného z bytu doručováno opakovaně), mělo by se tak stát bez podmínky doručení do vlastních rukou nájemci, mohlo by stačit např. zveřejnění na úředních deskách obvodu;
  • není dořešeno uvolňování nájemného v bytech zvláštního určení;
  • stanovené procento jednostranného zvýšení je malé;
  • navrhuje, aby výpověď z nájmu mohla následovat už po 2 měsících neplacení nájemného a výpovědní lhůta by v tomto případě byla maximálně 2 měsíce. Stávající stav zakládá na více jak půlroční neplacení. Když následuje soud, nabíhají další měsíce na vyklizení bytu.

Města využívají při správě svého obecního bytového fondu převážně správu prostřednictvím jedné nebo více specializovaných soukromých firem najatých obcí s nárokem na odměnu za výkon správy. V roce 2006 činil tento typ správy 48,3 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2007 se jednalo o 49,0 % z celkového počtu obecních bytů.

Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce činila 187,98 Kč/byt/měsíc v roce 2006 a 210,98 Kč/byt/měsíc v roce 2007. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, činila 117,72 Kč/byt/měsíc v roce 2006 a 156,77 Kč/byt/měsíc v roce 2007. Průměrná výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce v roce 2007 oproti roku 2006 vzrostla. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, v roce 2007 oproti roku 2006 rovněž vzrostla. Z uvedených údajů vyplývá, že zajišťování správy obecních bytů, pokud si město spravuje obecní byty samo prostřednictvím příslušného odboru vychází levněji než zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce.

Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 vzrostla, stejně tak v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 vzrostla průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů. Průměrná výše nákladů města na správu a údržbu obecních bytů v roce 2006 činila 1 506 Kč/byt/měsíc a v roce 2007 se jednalo o částku 1 689 Kč/byt/měsíc; průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2006 činila 1 818 Kč/byt/měsíc a v roce 2007 se jednalo o částku 2 146 Kč/byt/měsíc. Průměrná výše nákladů na správu a údržbu obecních bytů byla v roce 2006 i v roce 2007 nižší než průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma částkami se v roce 2007 oproti roku 2006 zvětšil.

Grafy č. 14a a č. 14b „Porovnání respondentů podle odpovědi na otázku, zda příjmy z nájemného pokrývají náklady na údržbu a opravy obecního bytového fondu tak, aby nedocházelo ke zhoršení jeho technického stavu“ jsou vyhodnocením odpovědí jednotlivých respondentů na tuto otázku dotazníku.

Graf č. 14a

Graf_č. 14a

Poznámka:

Plzeň - MMP za celé město neuvedl na tuto otázku odpověď.

Graf č. 14b

Graf_č. 14b

Poznámka:

Plzeň - MMP za celé město neuvedl na tuto otázku odpověď.

Vybrané otázky z doplňkové části dotazníku

Problematika pronájmu obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel a vztahující se ke všem obecním bytům:

  • Jednotliví respondenti, kteří vedou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel, uvádějí, že vedou evidenci žádostí pro následující skupiny obyvatel:
    • žádosti o byty v DPS nebo v domech s chráněnými byty;
    • žádosti občanů, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu nebo jsou příjemci plného invalidního důchodu, žijí osaměle a jejich zdravotní a sociální poměry odůvodňují potřebu pečovatelské služby;
    • žádosti o byty zvláštního určení a bezbariérové byty;
    • žádosti nevidomých;
    • žádosti o umístění dětí odcházejících z dětských domovů a pěstounských péčí;
    • žádosti o vstupní byty dle programu MMR;
    • žádosti týraných osob;
    • žádosti o pronájem sociálního bytu pro občany pobírající příspěvek v hmotné nouzi, pro sociálně potřebné občany (bez majetku);
    • žádosti nájemců, kteří bydlí ve velkých bytech a žádají o výměnu za menší;
    • žádosti o bytové náhrady po rozvodu a bytové náhrady ostatní;
    • učitelé, policie.
  • Z celkového počtu 112 oslovených respondentů jich 56, to je 50 %, vede samostatně evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel, 55, to je 49 %, samostatnou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel nevede a 1 respondent, to je 1 %, neuvedl na tuto otázku odpověď.
  • Z celkového počtu 112 oslovených respondentů jich 81, to je 72 %, vede evidenci žádostí o pronájem obecního bytu vztahující se ke všem obecním bytům, 30, to je 27 %, evidenci žádostí o pronájem obecního bytu vztahující se ke všem obecním bytům nevede a 1 respondent, to je 1 %, neuvedl na tuto otázku odpověď.
  • 37 respondentů, to je 33 %, vede současně obě z výše uvedených evidencí žádostí o pronájem obecního bytu a 11 respondentů, to je 10 %, nevede ani jednu z výše uvedených evidencí žádostí o pronájem obecního bytu.
  • Procentní podíl evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel souhrnně za všechny respondenty v roce 2006 činil 7,7 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2007 činil 8,9 % z celkového počtu obecních bytů. Procentní podíl evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel souhrnně za všechny respondenty v roce 2006 činil 1,1 % z počtu všech bytů ze SLDB 2001 a v roce 2007 činil 1,3 % z počtu všech bytů ze SLDB 2001.
  • Procentní podíl evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu k celkovému počtu obecních bytů v letech 2006 a 2007 za Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň, ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel, ostatní města velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel a ostatní města velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel a procentní podíl souhrnně za všechny respondenty ukazuje Graf č. 15 „Podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu k celkovému počtu obecních bytů v letech 2006 a 2007“.
  • Procentní podíl evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu ve vztahu k počtu všech bytů ze SLDB 2001 v letech 2006 a 2007 za Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň, ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel, ostatní města velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel a ostatní města velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel a procentní podíl souhrnně za všechny respondenty ukazuje Graf č. 16 „Počet celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech - rok 2006, 2007“.

Graf č. 15

Graf_č. 15

Poznámka:

Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.

Graf č. 16

Graf_č. 16

Poznámka:

Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.

  • Tři respondenti (města Česká Lípa, Cheb a Velká Bíteš) uvedli, že nájemníkům v případě, že uvolní byt, nabízejí odstupné.
  • Způsoby úsilí o snížení počtu neplatičů a snížení dluhu na nájemném a službách jsou podchyceny souhrnně za všechny respondenty v Grafu č. 17 „Metody snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách využívané ve sledovaných městech“.

Graf č. 17

Graf_č. 17

Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření v roce 2001 sledovalo danou problematiku v letech 1999 a 2000, v roce 2002 pak zkoumalo situaci v letech 2000 a 2001, v roce 2003 byly zjišťovány údaje za roky 2001 a 2002, v roce 2004 byla mapována situace v letech 2002 a 2003, v roce 2005 byl sledován vývoj v letech 2003 a 2004, v roce 2006 bylo šetření zaměřeno na roky 2004 a 2005, loňský průzkum sledoval roky 2005 a 2006 a letošní šetření roky 2006 a 2007. Pro zadavatele úkolu - MMR - Odbor bytové politiky - je toto dotazníkové šetření jednou z možných cest, jak získat potřebné aktuální údaje z oblasti komunálního bydlení, protože Český statistický úřad tato data běžně nezjišťuje.

Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace umožňují sledovat vývoj tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a umožňují odhadnout, jak se bude tento proces pravděpodobně vyvíjet do budoucna. Z letošního průzkumu (tj. za rok 2007) vyplynulo, že nejvíce respondentů předpokládá ukončení privatizace obecních bytů v letech 2008, 2009 a 2010. Nejvzdálenější termíny, které byly v letošním dotazníkovém šetření uvedeny, byly roky 2012, 2014 a 2015. Rok 2015 jako nejvzdálenější termín předpokládaného ukončení privatizace zůstal stejný jako v loňském roce.

Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření provedeného v roce 2008 je k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj - Odboru bytové politiky a na Ústavu územního rozvoje Brno. Stručná zpráva z tohoto šetření „Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2006, 2007)“ je prezentována na www stránkách Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz) pod heslem „územní rozvoj“ a dále „bytová politika“.

Začátkem roku 2009 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj opět zopakována. Se zadavatelem úkolu bude provedeno upřesnění otázek dotazníku a okruhu oslovených respondentů.

Úkol „Monitoring komunálního bydlení“, který vytváří ucelenou analýzu v rámci obecního bytového fondu, je pro svou důležitost zařazen do stálých činností Ústavu územního rozvoje, to znamená, že se pravidelně každý rok opakuje. Závěry tohoto úkolu jsou jedním z řady materiálů využívaných při řešení bytové politiky.

Zadavatel - Ministerstvo pro místní rozvoj - Odbor bytové politiky i řešitelský kolektiv Ústavu územního rozvoje děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a včasným poskytnutím potřebných podkladů umožnili zpracování závěrečné zprávy, která zachycuje a vyhodnocuje současnou aktuální situaci z hlediska změn v obecním bytovém fondu.

Poznámky

1) Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a Sdělení MMR č. 333/2006 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledávání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt.

TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 9. 1. 2012 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2021