Česky English Deutsch Francais

Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2005, 2006)

Za MMR - Odbor bytové politiky: Mgr. Jaroslav Kubečka

Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová

Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2007 již poosmé šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu pro Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR). Po dohodě se zadavatelem - Odborem bytové politiky MMR - byl v letošním roce ponechán stejný vzorek měst jako v roce 2006. Dotazník byl tedy rozeslán Praze včetně vybraných městských částí, 23 statutárním městům (stav v době zadání úkolu) a 30 dalším městům - Mapa "Přehled oslovených měst". Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum 5 tematických okruhů otázek, obdobně jako v letech předchozích, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a doplňkové údaje.

V doplňkové části dotazníku byl položen důraz na otázky nasměrované na pronájem obecních bytů a s tím spojenou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu i na to, zda jsou stanovena kritéria pro pronájem obecních bytů. Další otázky byly zaměřeny na metody užívané při snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách a dále na to, zda při uvolnění bytu nájemníkem je nabízeno odstupné, zda při výstavbě nových obecních bytů participuje na financování soukromý sektor a jestli byly v obci postaveny nové obecní byty bez využití jakékoliv státní dotace. Respondentům zde byl nabídnut i prostor pro reakce a doporučení, na co by dle jejich názoru mohl být dotazník zaměřen v příštím roce.

V dotazníkovém šetření bylo posouzeno s aktivním přispěním oslovených měst celkem 233 048 obecních bytů, což sice představuje 6,1 % z celkového počtu 3 827 678 (SLDB 2001) všech trvale obydlených bytů v České republice (dále jen ČR), avšak současně cca 45 % obecních bytů v ČR.

Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů od převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2006.

Privatizace obecního bytového fondu ve vybraných městech

Postupný vývoj privatizace od převedení bytů ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 do 31. 12. 2006 je znázorněn v čárovém Grafu č.1 „Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných městech v letech 1991 – 2006“.

Z grafu vyplývá, že do konce roku 2001 bylo z původního počtu bytů převedených do vlastnictví obcí v roce 1991 zprivatizováno průměrně 46,6 % těchto bytů, do konce roku 2002 to bylo 52,8 %, do konce roku 2003 se jednalo o 57,8 %, do konce roku 2004 se jednalo o 63,1 %, do konce roku 2005 o 67,5 % a do konce roku 2006 o 71,8 %.

Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2006 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu ukazuje čárový Graf č.2 „Počet obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2006 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu“.

Procentní podíl bytů, které si obec hodlá ponechat ve svém vlastnictví, je vztažen k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obce v roce 1991.

Graf č. 1

Graf_č. 1

Poznámka: Údaje o postupu privatizace v Praze, v Ostravě a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.

Graf č. 2

Graf_č. 2

Poznámka ke Grafu č. 2:

Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je uváděn k nejzazšímu termínu ukončení privatizace, uváděný respondenty dané skupiny měst.

Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Praze uváděn k roku 2010 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Praha 10 a MČ Praha - Letňany), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Brně uváděn k roku 2012 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Brno-střed), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ostravě uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Michálkovice), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ústí nad Labem uváděn k roku 2008 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Neštěmice), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Plzni uváděn k roku 2008 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený Magistrátem města Plzně za celé město), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel uváděn k roku 2010 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městy Zlín, Kladno a Frýdek-Místek), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel uváděn k roku 2012 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Uherské Hradiště), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel uváděn k roku 2010 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městy Lanškroun, Velká Bíteš a Valtice).

Údaje o vývoji počtu obecních bytů v Praze, v Ostravě a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.

Výstavba nových bytů

Z celkového počtu obecních bytů postavených v období od roku 1991 do konce roku 2006 jich 71,1 % bylo postaveno od roku 1991 do konce roku 2002, 8,8 % v průběhu roku 2003, 7,0 % v průběhu roku 2004, 10,7 % v průběhu roku 2005 a 2,5 % v průběhu roku 2006.

Graf č.3 „Počet nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů ve sledovaných městech od roku 1991 k 31. 12. 2006“ ukazuje počet nově postavených bytů za období let 1991 až 2006 v přepočtu na 1 000 obyvatel v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni a ve třech velikostních kategoriích1) ostatních měst.

Graf č. 3

Graf_č. 3

Poznámka:

Uvedené počty bytů jsou pouze orientační, protože některá města do statistiky nově postavených obecních bytů nezařazují byty postavené se státní dotací, kdy město je většinovým spoluvlastníkem bytového domu (spoluvlastnický podíl města je větší než 50 %).

Údaje o počtu nových bytů v Ostravě a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MO.

Struktura nově postavených obecních bytů v roce 2005 a v roce 2006 je patrná z Tabulky č.1 „Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2005 a v roce 2006“.

Tab. č. 1 Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2005 a v roce 2006

Město % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2005 % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2006
které vznikly v nových samostatných budovách které vznikly změnami dokončených staveb které vznikly v nových samostatných budovách které vznikly změnami dokončených staveb
Praha - MHMP za celé město 100,0 0,0 100,0 0,0
Praha - za jednotlivé MČ 2,3 97,7 0,0 100,0
Brno 66,5 33,5 33,0 67,0
Ostrava 85,7 14,3 0,0 100,0
Ústí nad Labem 0,0 100,0 0,0 0,0
Plzeň - MMP za celé město 99,5 0,5 0,0 0,0
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel 97,8 2,2 83,9 16,1
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel 85,4 14,6 59,0 41,0
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel 95,5 4,5 50,0 50,0
Průměrná výše 91,6 8,4 81,4 18,6

Vývoj celkového počtu obecních bytů v letech 1991 – 2006

Od roku 1991 do konce roku 2001 došlo k 44,2 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2002 došlo k 50,2 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2003 k 54,9 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2004 k 59,9 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2005 k 63,9 % poklesu a od roku 1991 do konce roku 2006 k 68,2 % poklesu celkového počtu obecních bytů. Během roku 2002 došlo k 10,7 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2001, během roku 2003 k 9,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2002, během roku 2004 k 11,2 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2003, během roku 2005 k 9,9 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2004 a během roku 2006 k 11,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2005.

Rok předpokládaného ukončení privatizace obecních bytů

Nejvíce respondentů uvádí předpokládané ukončení privatizace obecních bytů v letech 2007, 2008 a 2010, nejzazší termíny ukončení privatizace, které respondenti uvádějí, jsou roky 2011 (město Hodonín a MO Ostrava – Jih), rozmezí let 2010 až 2012 (město Uherské Hradiště), 2012 (MČ Brno – střed a MO Ostrava - Vítkovice) a 2015 (MO Ostrava – Michálkovice). Někteří respondenti zatím nemají termín ukončení privatizace určen. 14 respondentů již privatizaci ukončilo – MČ Praha 9 v roce 1999 ukončila I. etapu privatizace s tím, že o dalším prodeji nebylo zatím rozhodnuto, město Tišnov v roce 2000 dokončilo plošnou privatizaci, MO Ostrava – Petřkovice dokončil privatizaci obecních bytů v roce 2002, MČ Praha 8, MČ Praha 13, MO Ostrava – Polanka nad Odrou a město Kyjov v roce 2003, MČ Praha 12 a MČ Praha – Horní Počernice v roce 2004, stejně tak jako MO Ostrava – Krásné Pole, který již nevlastní žádné obecní byty (a proto již není v rámci dotazníkového šetření oslovován), MČ Praha 11 v únoru 2005 s tím, že nyní realizuje úplatné převody dle jiných pravidel, v roce 2005 ukončila privatizaci i MČ Praha 15, MO Ostrava – Svinov a město Otrokovice, které od roku 2006 prodává byty ve výběrovém řízení, privatizaci dokončilo i město Teplice.

Privatizace je ve velmi pokročilém stavu v Ústí nad Labem, kde z původního počtu bytů, které byly v roce 1991 převedeny do vlastnictví města, bylo do konce roku 2006 zprivatizováno 95,5 % bytů. Ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel bylo zprivatizováno do té doby 87,4 % bytů, ve městě Plzni se jedná o 79,4 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel o 76,5 % zprivatizovaných bytů, v hlavním městě Praha o 69,0 % bytů, ve městě Ostrava o 63,5 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel o 53,1 % bytů. Privatizace postupuje nejpomaleji ve městě Brně, kde bylo zatím zprivatizováno pouze 31,9 % bytů.

Podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů

Porovnání počtu obecních bytů s celkovým počtem bytů ze SLDB 1991 a SLDB 2001 je znázorněno v Grafu č.4 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v letech 1991, 2005 a 2006“.

Procentní podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů ve sledovaných městech od roku 1991 postupně klesá (v roce 1991 činil tento podíl 39,2 %, v roce 2003 se jednalo o 17,0 %, v roce 2004 o 15,6 %, v roce 2005 o 14,2 % a v roce 2006 o 13,0 %).

Graf č. 4

Graf_č. 4

Poznámka:

Počet obecních bytů v roce 1991 byl srovnáván s celkovým počtem bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991. Počet obecních bytů v roce 2005 a 2006 byl srovnáván s celkovým počtem obydlených bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.

Údaje o počtu bytů v Praze, v Ostravě a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.

Počet bytů, které si obce do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví

Obce si do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví 21,9 % bytů (vztaženo k počtu bytů, které byly převedeny do jejich vlastnictví v roce 1991).

Vzhledem k počtu bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2006, si hodlají ponechat 68,8 % bytů (počet bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2006, je součtem počtu bytů, které obcím zbyly po privatizaci z bytového fondu převedeného v roce 1991 a nově postavených obecních bytů).

Obecné poznatky z privatizace obecního bytového fondu:

  • ve většině měst se projevuje spíše zájem až velký zájem o privatizaci obecního bytového fondu, přičemž vysloveně velký zájem převažuje v Praze a rovněž ho uvádí Magistrát města Plzně za celé město Plzeň, ve městě Ústí nad Labem jsou kategorie „spíše zájem“ a „velký zájem“ vyrovnané; přímo nezájem o privatizaci se projevuje v MČ Tuřany v Brně (jedná se o MČ se zcela zanedbatelným počtem obecních bytů) a ve městě Kroměříž;
  • z technické dokumentace domu předávané při privatizaci obecního bytového fondu má nejčastější zastoupení pasport domu a revizní zprávy (např. elektro, výtahů, kotelen, požární ochrany apod.) a dále původní projektová dokumentace domu (pokud je k dispozici);
  • města většinou nerozlišují při prodeji domů úroveň jejich technického stavu, případně upřednostňují privatizaci domů, které jsou v horším technickém stavu; pouze města Dačice a Zruč nad Sázavou a MO Hošťálkovice a MO Hrabová v Ostravě uvedly, že privatizují domy v dobrém technickém stavu; město Tábor prodává nájemcům domy v dobrém technickém stavu, zatímco volné domy prodává v horším technickém stavu; město Svitavy zděné domy privatizuje v horším technickém stavu a panelové domy v dobrém technickém stavu po rekonstrukci; MČ Praha – Řepy uvedla, že úroveň technického stavu domů nerozlišuje, ale současně, že dává přednost prodeji domů v dobrém technickém stavu; město Broumov uvádí, že privatizuje jak domy v horším technickém stavu, tak v dobrém technickém stavu po rekonstrukci;
  • z odpovědí jednotlivých respondentů se ukazuje, že v případě dlouhodobého nezájmu nájemníků o koupi obecního bytu nebo domu města tyto byty nebo domy nabízejí a prodávají třetím osobám (někdy s určitým omezením, např. byty ve městě Písek se souhlasem nájemce; ve městě Pardubice prodávají domy i byty dražbou).

Koncepce bytové politiky

  • Magistrát hlavního města Prahy má zpracovanou „Koncepci bytové politiky hlavního města Prahy pro rok 2004 a navazující období“, schválenou Zastupitelstvem hlavního města Prahy usnesením č. 19/12 ze dne 24. 6. 2004, platnost dokumentu není uvedena;
  • Magistrát města Brna má zpracovanou „Strategii bydlení města Brna“, dokument byl přijat v roce 2001 s platností do roku 2011;
  • Magistrát města Ostravy připravuje za celé město „Koncepci politiky bydlení ve městě Ostrava“;
  • městský obvod Severní Terasa v Ústí nad Labem má zpracovanou koncepci bydlení jako samostatný dokument (název dokumentu a doba jeho platnosti nejsou uvedeny), zbývající tři městské obvody koncepci bydlení zpracovanou nemají a ani ji zatím nepřipravují;
  • Magistrát města Plzně má zpracován dokument „Doplnění a nové směry bytové politiky města Plzně“, dokument byl přijat v roce 1999 s platností bez omezení;
  • z kategorie ostatních měst jich 24, to je 49 %, má zpracovanou a schválenou koncepci bytové politiky, eventuelně podobný dokument, buď samostatně nebo jako součást jiného dokumentu (Olomouc, Liberec, Hradec Králové, Havířov, Zlín, Kladno, Karviná, Děčín, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav, Tábor, Příbram, Cheb, Hodonín, Uherské Hradiště, Svitavy, Český Krumlov, Písek, Přerov, Polička, Holice, Zruč nad Sázavou a Brtnice), 2 ostatní města, to je 4 %, teprve pracují na přípravě dokumentu (České Budějovice a Lanškroun), 16 ostatních měst, to je 33 %, dokument nemá a ani zatím na jeho přípravě nepracuje (Opava, Frýdek-Místek, Karlovy Vary, Česká Lípa, Třinec, Kroměříž, Otrokovice, Kyjov, Velké Meziříčí, Broumov, Tišnov, Dačice, Vodňany, Kdyně, Velká Bíteš a Valtice); 5 respondentů, to je 10 %, na tuto otázku neodpovědělo (Pardubice, Teplice, Prostějov, Třebíč a Znojmo), 1 město, to je 2 %, dotazník v letošním roce nedodalo (Jihlava), u města Mostu, které představuje zbývající 2 % respondentů, se město po předání převážné části bytového fondu společnosti Mostecká bytová, a.s. zaměřilo na pomoc při individuální výstavbě rodinných domů (prodej pozemků, výstavba inženýrských sítí apod.), Mostecká bytová, a.s. hospodaří dle podnikatelského plánu společnosti na daný kalendářní rok.

Reakce na otázky dotazníku, týkající se skutečnosti, jak vstup ČR do Evropské unie (dále jen EU) v květnu 2004 a z toho vyplývající nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnil průběh privatizace bytového fondu.

Respondenti (111 respondentů, kteří navrátili vyplněný dotazník) na otázku, zda vstup ČR do EU v květnu 2004 a s tím související nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory ovlivnily průběh privatizace v jejich obci, odpověděli:

  • 49 % respondentů uvádí, že tato skutečnost neovlivnila v jejich obci bezprostředně průběh privatizace bytového fondu. Z toho 91 % respondentů uvádí, že nebylo třeba uplatnit žádnou změnu a 9 % respondentů uvádí, že tato skutečnost sice privatizaci bezprostředně neovlivnila, ale připravují změnu dosavadních podmínek;
  • 23 % respondentů uvádí, že tato skutečnost průběh privatizace ovlivnila. Z toho 48 % respondentů uvádí, že privatizace byla pozastavena, ale podmínky už byly upraveny tak, aby byly v souladu s právem Evropského společenství v oblasti veřejné podpory. 24 % respondentů uvádí, že privatizace probíhá již jen ve formě prodeje bytů jako jednotek fyzickým osobám, které v těchto bytech bydlí. 12 % respondentů uvádí, že privatizace byla pozastavena, ale až po ověření podmínek (u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) a připravují změnu podmínek. 12 % respondentů uvádí, že privatizace byla zcela zastavena, 4 % respondentů uvádí, že privatizace byla zastavena a pokud budou privatizovány obecní byty, vždy už jen za tržní hodnotu;
  • 3 % respondentů uvádí odpověď, která nebyla dána jako jedna z nabízených odpovědí v dotazníku; například, že skutečnost vstupu ČR do EU a s tím související nutnost řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory průběh privatizace neovlivnila, nebylo třeba uplatnit žádnou změnu, privatizace probíhá od doby vstupu ČR do EU zřejmě jen ve formě prodeje bytů jako jednotek fyzickým osobám, které v těchto bytech bydlí;
  • 5 % respondentů neuvedlo na tuto otázku odpověď;
  • 14 % respondentů privatizaci ukončilo nebo neprivatizovalo v příslušném roce, eventuelně nehodlá privatizovat;
  • 7 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát.

Respondenti využívají následující způsoby, jak předejít riziku poskytování zakázané veřejné podpory:

  • 27 % respondentů prodává byty pouze fyzickým osobám z řad nájemníků podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů;
  • 4 % respondentů prodávají domy právnickým osobám za tržní cenu;
  • 6 % respondentů prodává domy právnickým osobám za takovou cenu, aby rozdíl mezi tržní a skutečnou prodejní cenou domu nepřesáhl během tří let limit „de minimis“;
  • 3 % respondentů prodávají domy družstvům složeným z nájemníků, která byty okamžitě převedou do vlastnictví jednotlivých uživatelů a zaniknou (jedná se o účelově založená družstva jako zprostředkovatele prodeje bytů);
  • 12 % respondentů využívá jiné postupy, např. prodej bytů formou veřejné soutěže nebo veřejné dražby (někteří respondenti uplatňují tyto způsoby prodeje pouze u vybraných skupin bytů, např. u neobsazených nebo uvolněných bytů);
  • 8 % respondentů neuvedlo na tuto otázku odpověď;
  • 13 % respondentů privatizaci ukončilo nebo neprivatizovalo v příslušném roce;
  • 7 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát;
  • 1 % respondentů - magistrát odkazuje na příslušné MO;
  • 20 % respondentů užívá dva nebo více výše uvedených způsobů současně.

Z celkového počtu 111 respondentů, kteří navrátili vyplněný dotazník, jich 19 % konzultovalo problematiku souladu poskytnutí veřejné podpory s komunitárním právem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, 61 % respondentů tuto problematiku nekonzultovalo, 5 % respondentů uvádí, že neprivatizuje (a proto danou problematiku nekonzultovalo), 6 % respondentů neuvedlo na tuto otázku odpověď, 8 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát.

Z celkového počtu 111 respondentů, kteří navrátili vyplněný dotazník, jich 54 % uvádí, že zvýšení limitu „de minimis“ ze 100 tisíc na 200 tisíc eur od 1. 1. 2007 neovlivní průběh privatizace v jejich obci, 10 % respondentů uvádí, že tato skutečnost ovlivní částečně průběh privatizace v jejich obci a 2 % respondentů uvádí, že dojde k výraznému ovlivnění průběhu privatizace. 12 % respondentů uvádí, že neprivatizuje, 14 % respondentů neuvedlo na tuto otázku odpověď, 8 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát a MMO odkazuje v této problematice na jednotlivé městské obvody (1 %).

Výsledky z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu, plateb spojených s užíváním obecních bytů a nákladů na správu obecního bytového fondu ve vybraných městech

Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech – pohyby v rámci obecního bytového fondu jsou vcelku malé - v průměru asi do 3 % vzhledem k celkovému počtu obecních bytů. Lze tedy předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:

  • Počet bytových domácností, které uskutečnily výměnu obecního bytu, činil v roce 2005 v průměru 1,3 % a v roce 2006 v průměru rovněž 1,3 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet přechodů nájmu obecního bytu činil v roce 2005 v průměru 1,7 % a v roce 2006 v průměru rovněž 1,7 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet nově „přidělených“ obecních bytů v nových a ve volných nebo uvolněných bytech s nově vzniklým nájmem činil v roce 2005 v průměru 3,0 % a v roce 2006 v průměru 2,9 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet právně volných bytů k 31. 12. 2005 činil v průměru 0,9 % a k 31. 12. 2006 v průměru 1,2 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet výpovědí z nájmu bytu bez přivolení soudu dle § 711 odst. 2 písm. a) až e) občanského zákoníku (např. hrubé porušení mravů, neplacení nájemného a služeb apod.) činil v roce 2006 v průměru 0,8 % z celkového počtu obecních bytů. Přitom počet uskutečněných výpovědí z nájmu bytu činil 0,4 % z celkového počtu obecních bytů a počet výpovědí, kdy nájemce podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, činil 0,1 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet podaných žalob o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu dle § 711a odst. 1 písm. a) až d) občanského zákoníku (např. potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe; jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele apod.) činil v roce 2006 v průměru 0,2 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet uskutečněných soudních rozhodnutí o vystěhování činil v roce 2005 v průměru 0,6 % a v roce 2006 v průměru rovněž 0,6 % z celkového počtu obecních bytů.

Vývoj počtu neplatičů nájmu a/nebo služeb v letech 2001 – 2006 je znázorněn v Grafu č.5 „Index vývoje počtu neplatičů v obecních bytech v letech 2001 - 2006 (rok 2000 = 100)“. Z vývoje v letech 2001 – 2006 je patrné, že počty neplatičů v uvedeném období klesaly, v roce 2005 došlo v některých městech k přerušení tohoto trendu, kdy v Brně, v Ostravě a ve městech s 10 000 – 49 999 obyvateli došlo v roce 2005 oproti roku 2004 k nárůstu počtu neplatičů, ovšem v roce 2006 se i tato města vrátila k trendu poklesu neplatičů. Nejvíce klesl počet neplatičů vzhledem ke stavu v roce 2000 v Praze (o 56 %) a v Ústí nad Labem (o 62 %).

Graf č. 5

Graf_č. 5

Poznámka: Údaje o počtu neplatičů v Praze, v Brně a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO. Údaje o počtu neplatičů v Ostravě se týkají celého města kromě neplatičů evidovaných MMO.

Vývoj podílu počtu neplatičů k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2000 – 2006 je patrný z Tab. č.2 „Počet neplatičů (nájmu a/nebo služeb) v letech 2000 – 2006 – souhrnná tabulka“.

Tab. č.2 Počet neplatičů (nájmu a/nebo služeb) v letech 2000 – 2006 – souhrnná tabulka

  Praha (vybrané MČ) Brno (vybrané MČ) Ostrava (vybrané MO) Ústí nad Labem (vybrané MO) Plzeň (celé město) Ostatní města
50 000 a více obyv. 10 000 - 49 999 obyv. 2 000 - 9 999 obyv.
Podíl neplatičů ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech/MČ/MO k 31. 12. 2000 30,1 % 18,7 % 30,7 % 58,5 % 31,5 % 32,6 % 19,5 % x
2001 26,9 % 28,9 % 29,6 % 74,3 % 27,3 % 36,6 % 19,7 % x
2002 29,1 % 17,6 % 31,6 % 75,0 % 24,0 % 41,9 % 19,8 % x
2003 26,5 % 17,3 % 31,3 % 61,9 % 18,9 % 34,6 % 19,3 % 9,8 %
2004 26,2 % 18,5 % 33,1 % 93,1 % 19,6 % 26,2 % 19,1 % 10,2 %
2005 21,3 % 21,8 % 41,5 % 111,0 % 28,1 % 28,1 % 22,0 % 10,2 %
2006 17,4 % 20,0 % 35,6 % 85,2 % 33,4 % 28,3 % 21,6 % 12,1 %
Index změny počtu neplatičů 2001/2000 86,3 182,1 91,3 125,8 79,7 101,3 94,5 x
2002/2001 102,2 58,4 99,2 88,5 84,1 103,1 93,3 x
2003/2002 89,4 93,7 92,7 78,3 78,3 77,8 90,6 x
2004/2003 93,3 99,9 96,9 80,1 95,6 72,8 91,8 104,6
2005/2004 78,6 111,3 110,9 98,7 98,4 98,7 112,2 100,4
2006/2005 75,4 88,3 74,4 55,3 100,1 91,6 93,5 111,5

Poznámka: Podíl neplatičů (nájmu a/nebo služeb) k celkovému počtu obecních bytů dosahuje v některých městech hodnoty vyšší než 100 %, tzn. že města mají buď staré pohledávky za dlužníky i k bytům prodaným v privatizaci novému nájemníkovi, který již není dlužníkem, nebo evidují na 1 byt více dlužníků.

Z tabulky plyne, že podíl počtu neplatičů k celkovému počtu obecních bytů v roce 2006 se pohyboval nejčastěji kolem 20 – 30 % (stejně jako v roce 2005). Nižší podíl počtu neplatičů k celkovému počtu obecních bytů zaznamenala města s 2 000 – 9 999 obyvateli (12,1 %) a dále město Praha (17,4 %). Naopak vyšší podíl počtu neplatičů k celkovému počtu obecních bytů v roce 2006 lze pozorovat v Ostravě (35,6 %), Plzni (33,4 %) a především v Ústí nad Labem (85,2 %).

Vypovídací hodnotu ukazatele podílu počtu neplatičů k celkovému počtu obecních bytů však výrazně ovlivňuje stupeň pokročilosti privatizace obecních bytů. Proto je tento ukazatel v tabulce doplněn indexem změny počtu neplatičů, kde například město Ústí nad Labem vykazuje v roce 2006 největší pokles počtu neplatičů oproti předcházejícímu roku (index 55,3) a naopak v městech s 2 000 – 9 999 obyvateli došlo k meziročnímu nárůstu neplatičů (index 111,5).

Graf č.6 „Indexy vývoje počtu obecních bytů a neplatičů ve sledovaných městech v letech 2001 – 2006 (r. 2000 = 100) bez měst s 2 000 – 9 999 obyvateli“ ukazuje vztah mezi vývojem počtu neplatičů a vývojem počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2001 – 2006. Z grafu je zřejmé, že v uvedeném období klesal počet obecních bytů a počet neplatičů zhruba stejným tempem, přičemž do roku 2002 byl pokles neplatičů jen pozvolný, v roce 2003 se však tempo poklesu počtu neplatičů výrazně zvýšilo a předstihlo tempo poklesu počtu obecních bytů. (Do hodnocení nebyla zařazena města s 2 000 – 9 999 obyvateli, z nichž některá byla v dotazníkovém šetření poprvé oslovena až v roce 2005, proto nejsou k dispozici údaje o počtu neplatičů za delší časové období.)

Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31.12. 2005 je znázorněn v Grafu č.7 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2005“ a k 31.12. 2006 v Grafu č.8 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2006“.

Graf č. 6

Graf_č. 6

Graf č. 7

Graf_č. 7

Graf č. 8

Graf_č. 8

Poznámka: Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným MČ/MO. Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.

Na otázku počtu dlužníků (nájmu a/nebo služeb), kteří dlužili v příslušném roce pouze buď za měsíc listopad nebo prosinec, případně za oba tyto měsíce, odpověděl nízký počet respondentů, protože některým respondentům neumožňuje jimi využívaný způsob evidence neplatičů zjistit počet krátkodobých neplatičů, dlužících za vybrané měsíce.

Průměrná výše čistého nájemného v roce 2005 činila 1 652 Kč/byt/měsíc a v roce 2006 se jednalo o částku 1 716 Kč/byt/měsíc.

Průměrná výše plateb za služby v roce 2005 činila 1 611 Kč/byt/měsíc a v roce 2006 se jednalo o částku 1 732 Kč/byt/měsíc.

Průměrná výše plateb za užívání bytu v roce 2005 činila 3 263 Kč/byt/měsíc a v roce 2006 se jednalo o částku 3 449 Kč/byt/měsíc.

V roce 2006 oproti roku 2005 vzrostly jak průměrné výše plateb za čisté nájemné, tak průměrné výše plateb za služby, a tím i celkové platby za užívání bytu.

Výše dlužné částky na čistém nájemném připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2005 činila 2 884 Kč a k 31. 12. 2006 činila 3 264 Kč.

Výše dlužné částky na platbách za služby připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2005 činila 2 888 Kč a k 31. 12. 2006 činila 3 254 Kč.

Výše dlužné částky na platbách za užívání bytu připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2005 činila 5 772 Kč a k 31. 12. 2006 činila 6 518 Kč.

V roce 2006 oproti roku 2005 narostla výše dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt jak za čisté nájemné, tak za služby, a tím i za užívání bytu. Nárůst dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt může být do určité míry způsoben poklesem počtu obecních bytů v důsledku privatizace obecního bytového fondu.

Procentní zastoupení počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno nájemné, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb. (dříve s maximálním základním měsíčním nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002), počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů (dříve s věcně usměrňovaným nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) a počtu obecních bytů se smluvním nájemným, ukazuje Graf č.9 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2005“ a Graf č.10 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2006“.

Z grafů lze vyčíst, že podíl počtu bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů (dříve s věcně usměrňovaným nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002) a se smluvním nájemným vzrůstá, mírně poklesl podíl počtu bytů s nájemným, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb. (dříve s maximálním základním měsíčním nájemným dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002).

Podíl počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno nájemné, na které se vztahuje zák. č. 107/2006 Sb., dosáhl ve sledovaných městech výše 89,5 % v roce 2005 a 87,8 % v roce 2006.

Podíl počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů, dosáhl ve sledovaných městech výše 2,6 % v roce 2005 a 3,6 % v roce 2006. Výrazně vyšší podíl těchto bytů byl v kategorii měst s 2 000 - 9 999 obyvateli, a to 14,2 % v roce 2005 a 16,3 % v roce 2006.

Podíl počtu obecních bytů se smluvním nájemným dosáhl ve sledovaných městech výše 7,9 % v roce 2005 a 8,6 % v roce 2006. Nejvyšší podíl bytů se smluvním nájemným, kdy tento podíl překročil hodnotu 10 %, je v Ostravě (12,8 % v roce 2005 a 16,7 % v roce 2006), v Plzni (10,3 % v roce 2005 a 16,4 % v roce 2006) a v kategorii měst s 50 000 a více obyvateli (14,9 % v roce 2005 a 14,1 % v roce 2006).

Graf č. 9

Graf_č. 9

Graf č. 10

Graf_č. 10

Jednostranné zvyšování nájemného na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů:

Údaje od respondentů k jednostrannému zvyšování nájemného na základě zákona č. 107/2006 Sb., kdy je pronajímatel oprávněn jednostranně zvýšit nájemné jedenkrát ročně počínaje 1. lednem 2007 a následně vždy k 1. lednu, popřípadě později, jsou pouze předběžné, protože respondenti vyplňovali dotazníky v prvním, popřípadě druhém čtvrtletí roku 2007. Někteří respondenti ve svých odpovědích uvedli, že hodlají během roku 2007 jednostranně zvýšit nájemné, ale v době vyplňování dotazníku nebyly konkrétní podmínky jednostranného zvýšení ještě schváleny.

Graf č.11 „Jednostranné zvýšení nájemného v roce 2007“ znázorňuje podíl respondentů, kteří využili v roce 2007 možnost jednostranně zvýšit nájemné a podíl respondentů, kteří využili maximální přírůstek nájemného.

Graf č. 11

Graf_č. 11

Poznámka: Vzhledem k tomu, že se jedná o údaje z průběhu roku 2007, lze předpokládat, že někteří respondenti ještě rozhodnou o jednostranném zvýšení nájemného až v druhé polovině roku a podíl respondentů, kteří využijí v roce 2007 možnost jednostranného zvýšení nájemného, tak ještě vzroste. Rovněž podíl respondentů uplatňujících maximální přírůstek nájemného může být vyšší, protože někteří respondenti neuvedli v dotazníku na tuto otázku odpověď.

Přehled termínů jednostranného zvýšení nájemného v roce 2007 ve sledovaných městech/MČ/MO obsahuje Graf č.12 „Respondenti podle termínu jednostranného zvýšení nájemného v roce 2007“. Jedná se rovněž o předběžné údaje, přesto lze z grafu vyčíst, že především menší města využila možnosti zvýšení nájemného hned v prvním čtvrtletí roku 2007.

Graf č. 12

Graf_č. 12

Sazby nájemného pro standardní byt se po jednostranném zvýšení v roce 2007 pohybují v rozpětí od 13,96 Kč/m2 v Třinci po nájemné ve výši 49,67 Kč/m2 uvedené MHMP. Nájemné u bytů se sníženou kvalitou dosahuje po jednostranném zvýšení v roce 2007 úrovně od 6,82 Kč/m2 v Písku po 45,35 Kč/m2 v MČ Praha 6.

Někteří z respondentů při jednostranném zvýšení nájemného diferencují, a to například dle kvality bytů a domů; podle katastru nebo lokality, v níž se byt nachází; u bytů pro sociálně slabší občany; nezvýší nájemné u bytů, určených k privatizaci, protože v těchto domech není provedeno zateplení a výměna oken; u bytů v havarijním stavu; v případě bytů poskytnutých žadatelům z dětských domovů a pěstounských péčí apod.

Poznatky a připomínky k problematice jednostranného zvýšení nájemného:

  • zákon č. 107/2006 Sb. znevýhodňuje nájemce bytů, které byly dříve zařazeny do II. a IV. kategorie; vybavenost těchto bytů neodpovídá novému zařazení bytů do standardu (II. kategorie) a do snížené kvality (IV. kategorie);
  • mnozí předpokládají zvýšené procento dlužníků;
  • nejvíce respondentů upozornilo na problémy spojené s doručením oznámení o zvýšení nájemného do vlastních rukou nájemce, popř. převzetí oznámení o zvýšení nájemného všemi společnými nájemci.

Města využívají při správě svého obecního bytového fondu převážně správu prostřednictvím jedné nebo více specializovaných soukromých firem najatých obcí s nárokem na odměnu za výkon správy. V roce 2005 činil tento typ správy 56,6 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2006 se jednalo o 54,1 % z celkového počtu obecních bytů.

Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce činila 221,64 Kč/byt/měsíc v roce 2005 a 203,85 Kč/byt/měsíc v roce 2006. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, činila 123,78 Kč/byt/měsíc v roce 2005 a 125,44 Kč/byt/měsíc v roce 2006. Průměrná výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce v roce 2006 oproti roku 2005 poklesla. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, v roce 2006 oproti roku 2005 mírně vzrostla. Omezení růstu nákladů na správu či dokonce jejich snižování je pozitivním trendem. Jednou z příčin nižších nákladů může být to, že města prodala zbylé byty v již dříve privatizovaných domech, kde město bylo jedním z členů společenství vlastníků (správa jednotlivých bytů v privatizovaných domech je pro města velmi nákladná).

Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 vzrostla, stejně tak v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 vzrostla průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů. Průměrná výše nákladů města na správu a údržbu obecních bytů v roce 2005 činila 1 558 Kč/byt/měsíc a v roce 2006 se jednalo o částku 1 629 Kč/byt/měsíc; průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2005 činila 1 800 Kč/byt/měsíc a v roce 2006 se jednalo o částku 1 858 Kč/byt/měsíc. Průměrná výše nákladů na správu a údržbu obecních bytů byla v roce 2005 i v roce 2006 nižší než průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma částkami se v roce 2006 oproti roku 2005 zmenšil.

Grafy č.13a a č.13b „Porovnání respondentů podle odpovědi na otázku, zda příjmy z nájemného umožňují údržbu obecního bytového fondu tak, aby nedocházelo ke zhoršení jeho technického stavu“ jsou vyhodnocením odpovědí jednotlivých respondentů na tuto otázku dotazníku.

Graf č. 13a

Graf_č. 13a

Poznámka: Plzeň – údaje od MMP za celé město.

Graf č. 13b

Graf_č. 13b

Poznámka: Plzeň – údaje od MMP za celé město.

Vybrané otázky z doplňkové části dotazníku

  • Z celkového počtu 111 respondentů, kteří navrátili vyplněný dotazník, jich pouze 17, tj. 15 %, nevede evidenci žádostí o pronájem obecního bytu - jedná se o MHMP, MČ Praha 11, MČ Praha 14, MČ Tuřany v Brně, MO Moravská Ostrava a Přívoz a MO Stará Bělá v Ostravě, MO Severní Terasa a MO Město v Ústí nad Labem (MO Město řeší žádosti průběžně), města Hradec Králové, Pardubice, Kladno, Most, Opava, Teplice, Příbram, Lanškroun a Dačice (z toho 3 respondenti vlastní pouze velmi malý počet bytů – MČ Tuřany v Brně 6 bytů, MO Stará Bělá v Ostravě 21 bytů a MO Severní Terasa v Ústí nad Labem 48 bytů); ostatních 94 respondentů, tj. 85 %, si evidenci žádostí o pronájem obecního bytu vede s tím, že 4 z nich si vedou pouze evidenci žádostí o pronájem obecního bytu určitého typu, např. o byty sociální, z důvodu bytových náhrad, byty zvláštního určení a byty v domech zvláštního určení.
  • Procentní podíl evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu k celkovému počtu obecních bytů v letech 2005 a 2006 za Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň, ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel, ostatní města velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel a ostatní města velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel a procentní podíl souhrnně za všechny respondenty ukazuje Graf č.14 „Podíl evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu k celkovému počtu obecních bytů v letech 2005 a 2006“.
  • Procentní podíl evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu ve vztahu k počtu všech bytů ze SLDB 2001 v letech 2005 a 2006 za Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň, ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel, ostatní města velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel a ostatní města velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel a procentní podíl souhrnně za všechny respondenty ukazuje Graf č.15 „Počet evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech – rok 2005, 2006“.

Graf č. 14

Graf_č. 14

Poznámka: Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, v Brně, v Ostravě a v Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.

Graf č. 15

Graf_č. 15

Poznámka: Údaje o počtu žádostí o pronájem bytu v Praze, v Brně, v Ostravě a v Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.

  • Dva respondenti (města Česká Lípa a Cheb) uvedli, že nájemníkům v případě, že uvolní byt, nabízejí odstupné.
  • Způsoby úsilí o snížení počtu neplatičů a snížení dluhu na nájemném a službách jsou podchyceny souhrnně za všechny respondenty v Grafu č.16 „Metody snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách využívané ve sledovaných městech“.

Graf č. 16

Graf_č. 16

Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření v roce 2001 sledovalo danou problematiku v letech 1999 a 2000, v roce 2002 pak zkoumalo situaci v letech 2000 a 2001, v roce 2003 byly zjišťovány údaje za roky 2001 a 2002, v roce 2004 byla mapována situace v letech 2002 a 2003, v roce 2005 byl sledován vývoj v letech 2003 a 2004, loňský průzkum byl zaměřen na roky 2004 a 2005 a letošní na roky 2005 a 2006. Pro zadavatele úkolu - MMR - Odbor bytové politiky - je toto dotazníkové šetření jednou z možných cest, jak získat potřebné aktuální údaje z oblasti komunálního bydlení, protože Český statistický úřad tato data běžně nezjišťuje.

Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace umožňují sledovat vývoj tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a umožňují odhadnout, jak se bude tento proces pravděpodobně vyvíjet do budoucna. Letošní průzkum (tj. za rok 2006) opět prokázal, že předpokládaný termín ukončení privatizace obecního bytového fondu se v mnohých městech posouvá. Nejvzdálenější termíny, které byly v letošním dotazníkovém šetření uvedeny, byly roky 2011, 2012 a 2015.

Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření provedeného v roce 2007 je k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj - Odboru bytové politiky a na Ústavu územního rozvoje Brno. Stručná zpráva z tohoto šetření „Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2005, 2006)“ je prezentována na www stránkách Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz) pod heslem „územní rozvoj“ a dále „bytová politika“.

Začátkem roku 2008 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj opět zopakována. Se zadavatelem úkolu bude provedeno upřesnění otázek dotazníku a okruhu oslovených respondentů.

Úkol „Monitoring komunálního bydlení“, který vytváří ucelenou analýzu v rámci obecního bytového fondu, je pro svou důležitost zařazen do stálých činností Ústavu územního rozvoje, to znamená, že se pravidelně každý rok opakuje. Závěry tohoto úkolu jsou jedním z řady materiálů využívaných při řešení bytové politiky.

Zadavatel - Ministerstvo pro místní rozvoj - Odbor bytové politiky i řešitelský kolektiv Ústavu územního rozvoje děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a včasným poskytnutím potřebných podkladů umožnili zpracování závěrečné zprávy, která zachycuje a vyhodnocuje současnou aktuální situaci z hlediska změn v obecním bytovém fondu.

Poznámka

1) Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a Sdělení MMR č. 333/2006 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledávání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt.

TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 9. 1. 2012 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2021