Česky English Deutsch Francais

Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2002, 2003)

Za MMR – Odbor bytové politiky: Mgr. Jaroslav Kubečka, Ing. Helena Potůčková
Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová

Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2004 již popáté šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Po dohodě se zadavatelem - Odborem bytové politiky MMR - byl v letošním roce ponechán stejný vzorek 50 měst jako v roce předchozím. Dotazník byl tedy rozeslán Praze včetně vybraných městských částí, 19 statutárním městům a 30 dalším městům – viz Mapa "Přehled oslovených měst". Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum 5 tematických okruhů otázek, obdobně jako v letech předchozích, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a doplňkové údaje.

Do doplňkové části dotazníku byly zahrnuty další otázky související s bydlením, jako například systém evidence žádostí o přidělení obecního bytu a kritéria pro jeho přidělení, způsob boje za snížení počtu neplatičů a snížení dluhu na nájemném a službách, je-li nájemníkům, kteří vrátí obci uvolněný byt, vypláceno odstupné s motivací zabránit neoprávněnému nakládání s obecními byty, přístup k řešení situace bezdomovců, participace soukromého sektoru na financování výstavby nových obecních bytů, výstavba nových obecních bytů bez jakékoli dotace od státu. Nově byla zařazena otázka, zda obec sleduje počet samostatně hospodařících domácností bez vlastního bytu a zda obec provádí průzkum zaměřený na zjišťování potřeby bytů. Respondentům zde byl nabídnut i prostor pro reakce a doporučení, na co by dle jejich názoru mohl být dotazník zaměřen v příštím roce.

V dotazníkovém šetření bylo posouzeno s aktivním přispěním oslovených měst celkem 303 603 bytů, což sice představuje 7,9 % z celkového počtu 3 828 912 všech trvale obydlených bytů v ČR, avšak současně 46,4 % ze všech 655 000 obecních bytů v ČR.

Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů od převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2003.


Privatizace obecního bytového fondu ve vybraných městech

Postupný vývoj privatizace od převedení bytů ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 do 31.12. 2003 je znázorněn v čárovém Grafu č. 1 „Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných městech v letech 1991 – 2003“.

Z grafu vyplývá, že do konce roku 2001 bylo z původního počtu bytů převedených do vlastnictví obcí v roce 1991 zprivatizováno průměrně 45 % těchto bytů, do konce roku 2002 to bylo 51 % a do konce roku 2003 se jednalo o 56 %.

Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 – 2003 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu ukazuje čárový Graf č. 2 „Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 – 2003 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu“.

Procentní podíl bytů, které si obec hodlá ponechat ve svém vlastnictví, je vztažen k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obce v roce 1991.

Graf č. 1
Graf 1

Údaje o postupu privatizace v Praze a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.

Graf č. 2
Graf 2

Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je uváděn k roku 2012, protože se jedná o nejzazší termín ukončení privatizace, uváděný respondenty. Údaje o vývoji počtu obecních bytů v Praze a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.

Výstavba nových bytů

Z celkového počtu obecních bytů postavených v období od roku 1991 do konce roku 2003 jich 72,9 % bylo postaveno od roku 1991 do konce roku 2001, 12,6 % v průběhu roku 2002, a 14,5 % v průběhu roku 2003.

Graf č. 3 „Počet nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů ve sledovaných městech od roku 1991 k 31. 12. 2003“ ukazuje počet nově postavených bytů za období let 1991 až 2003 v přepočtu na 1 000 obyvatel v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni a 3 velikostních kategoriích ostatních měst (dle vyhlášky MF č. 30/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška MF č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu).

Graf č. 3
Graf 3

Struktura nově postavených obecních bytů v roce 2002 a 2003 je patrná z Tabulky č. 1 „Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2002 a v roce 2003“.

Tab. č. 1
Město% podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2002% podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2003
které vznikly v nových samostatných budováchkteré vznikly změnami dokončených stavebkteré vznikly v nových samostatných budováchkteré vznikly změnami dokončených staveb
Praha79218614
Brno5953565
Ostrava24762971
Ústí nad Labem01000100
Plzeň01008911
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 až 99 999 obyvatel7525964
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel80206238
Ostatní města - velikostní kategorie do 9 999 obyvatel9195842
Průměrná výše67337822

Vývoj celkového počtu obecních bytů v letech 1991 – 2003

Od roku 1991 do konce roku 2001 došlo k 43,1 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2002 došlo k 49,2 % poklesu a od roku 1991 do konce roku 2003 k 53,6 % poklesu celkového počtu obecních bytů. Během roku 2002 došlo k 10,6 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2001 a během roku 2003 k 8,7 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2002.

Rok předpokládaného ukončení privatizace obecních bytů

Nejvíce respondentů uvádí předpokládané ukončení privatizace obecních bytů v letech 2004 a 2005, případně ještě v roce 2006, nejzazší termíny ukončení privatizace, které respondenti uvádějí, jsou roky 2010 a 2012. Někteří respondenti zatím nevědí a nemají termín ukončení privatizace určen. 10 respondentů již privatizaci ukončilo – Kdyně v roce 1997, Třebíč v roce 1998, Most v roce 1999, Tišnov v roce 2000, MČ Praha - Horní Počernice a MČ Praha 8 v roce 2002, MO Polanka nad Odrou v Ostravě, MČ Praha 13, města Kyjov a Polička v roce 2003. Privatizace je ve velmi pokročilém stavu v Ústí nad Labem, kde z původního počtu bytů, které byly v roce 1991 převedeny do vlastnictví města, bylo do konce roku 2003 zprivatizováno 81 % bytů. V nezprivatizovaných bytech zůstaly převážně sociálně slabé rodiny, což může mít souvislost s údajem o vysokém počtu neplatičů v obecních bytech.

Podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů

Porovnání počtu obecních bytů s celkovým počtem bytů ze SLDB 1991 a SLDB 2001 je znázorněno v Grafu č. 4 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v letech 1991, 2002 a 2003“.

Procentní podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů ve sledovaných městech od roku 1991 postupně klesá (v roce 1991 činil tento podíl 39,0 %, v roce 2001 se jednalo o 19,4 %, v roce 2002 o 17,1 % a v roce 2003 o 15,5 %).

Graf č. 4
Graf 4

Počet obecních bytů v roce 1991 byl srovnáván k celkovému počtu bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991. Počet obecních bytů v roce 2002 a 2003 byl srovnáván s celkovým počtem bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.

Počet bytů, které si obce do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví

Procentní podíl počtu bytů, které si obce do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví, vzhledem k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 činí 24,3 % a vzhledem k celkovému počtu obecních bytů (včetně nově postavených) k 31.12. 2003 činí 53,0 %.

Obecné poznatky z privatizace obecního bytového fondu:

  • ve většině měst se projevuje spíše zájem až velký zájem o privatizaci obecního bytového fondu, přičemž vysloveně velký zájem převažuje v Praze a rovněž ho uvádí MMP za celé město Plzeň; pouze v Ostravě lehce převažuje spíše nezájem o privatizaci obecního bytového fondu; přímo nezájem o privatizaci se projevuje v MČ Tuřany v Brně (jedná se však o MČ se zcela zanedbatelným počtem obecních bytů);
  • z technické dokumentace domu předávané při privatizaci obecního bytového fondu má nejčastější zastoupení pasport domu a revizní zprávy (např. elektro, výtahů, kotelen, požární ochrany apod.) a dále původní projektová dokumentace domu (pokud je k dispozici);
  • města většinou nerozlišují při prodeji domů úroveň jejich technického stavu; pouze MČ Praha - Řepy, MO Ostrava – Hošťákovice, MO Ostrava - Hrabová a město Dačice uvedly, že privatizují domy v dobrém technickém stavu; MO Ostrava - Hrabová privatizuje současně i domy v dobrém technickém stavu po rekonstrukci; MO Neštěmice v Ústí nad Labem uvádí, že privatizuje jak domy v dobrém technickém stavu, tak i domy v horším technickém stavu a město Svitavy uvádí, že privatizuje domy v dobrém technickém stavu po rekonstrukci a současně i domy v horším technickém stavu, což je asi u obou respondentů možné brát jako skutečnost, že technický stav domu ve skutečnosti nerozlišují;
  • z odpovědí jednotlivých respondentů se ukazuje, že v případě dlouhodobého nezájmu nájemníků o koupi obecního bytu nebo domu jsou tyto nabízeny a prodávány třetím osobám.
Koncepce bytové politiky
  • hlavní město Praha má zpracovanou Koncepci bytové politiky hlavního města Prahy pro rok 2000 a navazující období a schválenou Zastupitelstvem hlavního města Prahy dne 25.11.1999 pod č. 13/01 (platnost 1999 – 2005);
  • město Brno má zpracovanou a schválenou Strategii bydlení města Brna pro období 2001 – 2011;
  • město Ostrava zpracovává Koncepci politiky bydlení ve městě Ostravě;
  • městské obvody v Ústí nad Labem koncepci bydlení zpracovanou nemají a ani ji nepřipravují;
  • město Plzeň má zpracované Doplnění a nové směry bytové politiky města Plzně s platností od roku 1999 na dobu bez omezení;
  • z kategorie ostatních měst jich 38 % má zpracovanou a schválenou koncepci bytové politiky, eventuelně podobný dokument, buď samostatně nebo jako součást jiného dokumentu (Olomouc, Hradec Králové, Pardubice, Karviná, Děčín, Jablonec nad Nisou, Cheb, Otrokovice, Svitavy, Český Krumlov, Polička, Přerov, Chomutov, Znojmo, Písek, Holice, Brtnice), město Most (2 %) - město se po předání převážné části bytového fondu společnosti Mostecká bytová, a.s. zaměřilo na pomoc při individuální výstavbě rodinných domů (prodej pozemků, výstavba inženýrských sítí apod.), Mostecká bytová, a.s. má podnikatelský plán společnosti na daný kalendářní rok, 22 % ostatních měst teprve pracuje na přípravě dokumentu (Liberec, České Budějovice, Havířov, Zlín, Kladno, Karlovy Vary, Mladá Boleslav, Česká Lípa, Tábor, Uherské Hradiště), 31 % dokument nemá a ani zatím na jeho přípravě nepracuje (Opava, Frýdek-Místek, Teplice, Jihlava, Třebíč, Třinec, Příbram, Kyjov, Velké Meziříčí, Tišnov, Dačice, Kdyně, Velká Bíteš, Valtice); 7 % respondntů na tuto otázku neodpovědělo (Prostějov, Kroměříž, Hodonín).

Výsledky z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu, plateb spojených s užíváním obecních bytů a nákladů na správu obecního bytového fondu ve vybraných městech

Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech – pohyby v rámci obecního bytového fondu jsou vcelku malé - v průměru asi do 3 % vzhledem k celkovému počtu obecních bytů. Lze tedy předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:

  • Počet bytových domácností, které uskutečnily výměnu obecního bytu, činil v roce 2002 v průměru 1,7 % a v roce 2003 v průměru 1,6 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet přechodů nájmu obecního bytu činil v roce 2002 v průměru 2,1 % a v roce 2003 v průměru rovněž 2,1 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet nově „přidělených“ obecních bytů v nových a ve volných nebo uvolněných bytech s nově vzniklým nájmem činil v roce 2002 v průměru 2,5 % a v roce 2003 v průměru rovněž 2,5 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet právně volných bytů k 31. 12. 2002 činil v průměru 1,0 % a k 31. 12. 2003 v průměru rovněž 1,0 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet podaných žalob o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu dle § 711, odst. 1 občanského zákoníku činil v roce 2002 v průměru 1,3 % a v roce 2003 v průměru 1,4 % z celkového počtu obecních bytů. Dále vyplynulo, že počet podaných žalob na výkon rozhodnutí vyklizením bytu dle § 340 - 2 občanského soudního řádu a počet uskutečněných soudních rozhodnutí o vystěhování z důvodu neplacení nájemného a/nebo služeb tvořil jen několik desetin procenta (0,3 až 0,5 %) z celkového počtu obecních bytů.
  • Vývoj počtu neplatičů nájmu a/nebo služeb v letech 1999 – 2003 je znázorněn v Grafu č. 5 „Podíl neplatičů (nájmu a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 1999 – 2003“. Z grafu lze vyčíst, že se podíl počtu neplatičů k celkovému počtu obecních bytů v roce 2003 pohybuje zhruba v rozmezí 20 – 30 % (stejně jako v roce 2002), výrazně vyšší procento (55 %) vykazuje město Ústí nad Labem, kde je tato situace způsobena vysokým podílem nezaměstnanosti a sociálně slabých rodin. Je však nutné konstatovat, že oproti roku 2002 zde došlo k výraznému poklesu podílu počtu neplatičů k celkovému počtu obecních bytů, a to cca o 20 %. K méně výraznému poklesu došlo i ve městě Plzni (cca o 5 %) a v ostatních městech velikostní kategorie od 50 000 do 99 999 obyvatel (cca o 6 %). V ostatních městech lze vysledovat, že procento neplatičů se snižuje s poklesem velikosti měst (města s počtem obyvatel do 9 999 vykazují podíl neplatičů ve výši pouhých 7 %).

Počet neplatičů ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31. 12. 2002 je znázorněn v Grafu č. 6 „Počet neplatičů ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31.12. 2002“ a k 31. 12. 2003 v Grafu č. 7 „Počet neplatičů ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31. 12. 2003“.

Graf č. 5
Graf 5

Údaje o počtu neplatičů v Praze, Brně a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO. Údaje o počtu neplatičů v Ostravě se týkají celého města kromě neplatičů evidovaných MMO.

Graf č. 6
Graf 6


Graf č. 7
Graf 7

Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným MČ/MO. Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.

  • Na otázku počtu dlužníků (nájmu a/nebo služeb), kteří dlužili v příslušném roce pouze za měsíce listopad a prosinec, odpověděl nízký počet respondentů, protože některým respondentům neumožňuje jimi využívaný způsob evidence neplatičů zjistit počet krátkodobých neplatičů, dlužících za vybrané měsíce. Následující údaje v Tab. č. 2 „Podíl neplatičů, dlužících v příslušném roce pouze za měsíce listopad a prosinec – souhrnná tabulka“ mají proto nižší vypovídací hodnotu a lze je považovat pouze za orientační. U jednotlivých skupin měst nebyl počítán aritmetický průměr, ale byl uveden medián, který má v případě malého vzorku měst větší vypovídací hodnotu.
Tab. č. 2
Město20022003
Min. výšeMax. výšeMediánMin. výšeMax. výšeMedián
Praha (vybrané MČ)0,0 %84,2 %42,1 %0,0 %53,3 %26,8 %
Brno (vybrané MČ)0,0 %81,8 %45,2 %0,0 %75,0 %41,7 %
Ostrava (vybrané MO)0,0 %100,0 %30,1 %0,0 %100,0 %32,5 %
Ústí nad Labem (vybrané MO)1,5 %52,5 %27,0 %1,2 %52,6 %26,9 %
Plzeň (vybrané MO)0,0 %50,2 %25,1 %0,0 %49,1 %24,5 %
Ostatní městaxxxxxx
- města s 50 000 - 99 999 obyv.24,6 %58,6 %35,4 %19,5 %56,2 %37,9 %
- města s 10 000 - 49 999 obyv.14,5 %97,1 % 32,3 %7,5 %55,8 %25,8 %
- města do 9 999 obyv.0,0 %54,3 %34,7 %2,7 %73,9 %43,8 %
  • Průměrná výše čistého nájemného v roce 2002 činila 1 507 Kč/byt/měsíc a v roce 2003 se jednalo o částku 1 596 Kč/byt/měsíc.
  • Průměrná výše plateb za služby v roce 2002 činila 1 468 Kč/byt/měsíc a v roce 2003 se jednalo o částku 1 502 Kč/byt/měsíc.
  • Průměrná výše plateb za užívání bytu v roce 2002 činila 2 975 Kč/byt/měsíc a v roce 2003 se jednalo o částku 3 099 Kč/byt/měsíc.
    V roce 2003 oproti roku 2002 narostly průměrné výše plateb jak za čisté nájemné, tak za služby, a tím i za užívání bytu.
  • Výše dlužné částky na čistém nájemném připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2002 činila 1 962 Kč a k 31. 12. 2003 činila 2 509 Kč.
  • Výše dlužné částky na platbách za služby připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2002 činila 2 029 Kč a k 31. 12. 2003 činila 2 397 Kč.
  • Výše dlužné částky na platbách za užívání bytu připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2002 činila 3 990 Kč a k 31. 12. 2003 činila 4 907 Kč.
    V roce 2003 oproti roku 2002 narostla výše dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt jak za čisté nájemné, tak za služby, a tím i za užívání bytu.
  • Procentní zastoupení počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno maximální základní měsíční nájemné dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002, věcně usměrňované nájemné dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002 a smluvní nájemné, ukazuje Graf č. 8 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného – rok 2002“ a Graf č. 9 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného – rok 2003“.
    Z grafů lze vyčíst, že podíl počtu bytů s věcně usměrňovaným a se smluvním nájemným vzrůstá, klesá podíl počtu bytů s maximálním základním měsíčním nájemným.
    Podíl počtu bytů s maximálním základním měsíčním nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 94,7 % v roce 2002 a 93,5 % v roce 2003.
    Podíl počtu bytů s věcně usměrňovaným nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 2,1 % v roce 2002 a 2,5 % v roce 2003. Výrazně vyšší podíl počtu bytů s věcně usměrňovaným nájemným je v kategorii měst do 9 999 obyvatel, a to 21,1 % v roce 2002 a 20,7 % v roce 2003.
    Podíl počtu bytů se smluvním nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 3,2 % v roce 2002 a 4,0 % v roce 2003. Nejvyšší podíl bytů se smluvním nájemným je v Ostravě, a to 5,7 % v roce 2002 a 8,2 % v roce 2003 a v kategorii měst od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to 6,0 % v roce 2002 a 7,7 % v roce 2003.
Graf č. 8
Graf 8


Graf č. 9
Graf 9

Podíl bytů s věcně usměrňovaným nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 2,1 % v roce 2002 a 2,5 % v roce 2003. Výrazně vyšší podíl bytů s věcně usměrňovaným nájemným je v kategorii měst do 9 999 obyvatel, a to 21,1 % v roce 2002 a 20,7 % v roce 2003. Nadprůměrný podíl bytů s věcně usměrňovaným nájemným je také v Ostravě (5,6 % v roce 2002 a 5,9 % v roce 2003) a v kategorii měst od 10 000 do 49 999 obyvatel (5,0 % v roce 2002 a 5,4 % v roce 2003).
Podíl bytů se smluvním nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 3,2 % v roce 2002 a 4,0 % v roce 2003. Nejvyšší podíl bytů se smluvním nájemným je v Ostravě (5,7 % v roce 2002 a 8,2 % v roce 2003) a v kategorii měst od 50 000 do 99 999 obyvatel (6,0 % v roce 2002 a 7,7 % v roce 2003).

  • Města využívají při správě svého obecního bytového fondu převážně správu prostřednictvím jedné nebo více specializovaných soukromých firem najaté či najatými obcí s nárokem na odměnu za výkon správy (odpovídá-li magistrát za celé město, uvádí správu více specializovaných soukromých firem s nárokem na odměnu za výkon správy, odpovídají-li jednotlivé MČ/MO, uvádějí většinou správu jedné specializované soukromé firmy s nárokem na odměnu za výkon správy).
  • Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce činila 178 Kč/byt/měsíc v roce 2002 a 185 Kč/byt/měsíc v roce 2003. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, činila 125 Kč/byt/měsíc v roce 2002 a 136 Kč/byt/měsíc v roce 2003. Výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů v jednotlivých letech narůstá. Podstatně levněji vychází, když si správu obecních bytů zajišťuje samo město prostřednictvím příslušného odboru.
  • Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů, stejně jako průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 vzrostla (průměrná výše nákladů města na správu a údržbu v roce 2002 činila 1 575 Kč/byt/měsíc a v roce 2003 se jednalo o částku 1 678 Kč/byt/měsíc; průměrná výše příjmů získaných z nájmu v roce 2002 činila 1 680 Kč/byt/měsíc a v roce 2003 se jednalo o částku 1 727 Kč/byt/měsíc). Přitom průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů je nižší než průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů. Z toho lze usoudit, že v některých městech je příjem získaný z nájmu obecních bytů schopen pokrýt alespoň zčásti i opravy bytového fondu. Určitou souvislost lze vysledovat i s privatizací obecních bytů, kdy mnohá města se zbavují bytového fondu, který je ve špatném technickém stavu.
  • Graf č. 10 „Porovnání respondentů podle odpovědi na otázku, zda příjmy z nájemného pokrývají náklady na údržbu a opravy obecního bytového fondu tak, aby nedocházelo ke zhoršení jeho technického stavu“ je vyhodnocením odpovědí jednotlivých respondentů na tuto otázku dotazníku.
Graf č. 10
Graf 10

Město Plzeň - odpověď ANO uvedl za celé město MMP.

Vybrané otázky z doplňkové části dotazníku

  • Z celkového počtu 114 respondentů jich pouze 7, tj. 6 %, nevede evidenci žádostí o přidělení obecního bytu - jedná se o MČ Brno – Tuřany, MO Severní Terasa v Ústí nad Labem, města Teplice, Hradec Králové, Tábor, Příbram a Dačice; ostatní respondenti si evidenci žádostí o přidělení obecního bytu vedou s tím, že někteří z nich si vedou pouze evidenci žádostí o určitý typ bytů, např. o byty zvláštního určení a řešení celoměstského veřejného zájmu – policie, hasiči apod. (MHMP), o bezbariérové byty (MMO) nebo o byty služební a sociální.
  • Procentní podíl evidovaných žádostí o přidělení obecního bytu k celkovému počtu obecních bytů v letech 2002 a 2003 za Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň, ostatní města velikostní kategorie od 50 000 do 99 999 obyvatel, ostatní města velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel a ostatní města velikostní kategorie do 9 999 obyvatel a procentní podíl souhrnně za všechny respondenty ukazuje Graf č. 11 „Podíl evidovaných žádostí o přidělení obecního bytu k celkovému počtu obecních bytů v letech 2002 a 2003“.
  • Procentní podíl evidovaných žádostí o přidělení obecního bytu ve vztahu k počtu všech bytů ze SLDB 2001 v letech 2002 a 2003 za Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň, ostatní města velikostní kategorie od 50 000 do 99 999 obyvatel, ostatní města velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel a ostatní města velikostní kategorie do 9 999 obyvatel a procentní podíl souhrnně za všechny respondenty ukazuje Graf č. 12 „Počet evidovaných žádostí o přidělení obecního bytu ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech – rok 2002, 2003“.
Graf č. 11
Graf 11

Údaje o počtu žádostí o přidělení bytu v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.

Graf č. 12
Graf 12

Údaje o počtu žádostí o přidělení bytu v Praze, Brně, Ostravě a Ústí nad Labem se týkají vybraných MČ/MO.

  • Pouze 3 města (Hradec Králové, Česká Lípa a Cheb) uvedla, že nájemníkům, kteří vrátí obci uvolněný byt, vyplácejí odstupné s motivací zabránit neoprávněnému nakládání s obecními byty.

Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření v roce 2001 sledovalo danou problematiku v letech 1999 a 2000, v roce 2002 pak zkoumalo situaci v letech 2000 a 2001, loňský průzkum mapoval situaci v letech 2001 a 2002 a letošní průzkum byl zaměřen na roky 2002 a 2003. Pro zadavatele úkolu - MMR - Odbor bytové politiky - je toto dotazníkové šetření jednou z možných cest, jak získat potřebné aktuální údaje o komunálním bydlení, protože Český statistický úřad tato data běžně nezjišťuje.

Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace umožňují sledovat postupné změny v tomto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a umožňují odhadnout, jak se bude tento proces pravděpodobně vyvíjet do budoucna. Letošní průzkum (tj. za rok 2003) opět prokázal, že předpokládaný termín ukončení procesu privatizace obecního bytového fondu se posouvá. Nejvzdálenější termíny, které byly v letošním dotazníkovém šetření uvedeny, byly roky 2010 a 2012.

Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření provedeného v roce 2004 je k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj - Odboru bytové politiky a na Ústavu územního rozvoje Brno. Stručná zpráva z tohoto šetření „Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2002, 2003)“ je prezentována na www stránkách Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz).

Začátkem roku 2005 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj opět zopakována. Předpokládá se rozšíření vzorku oslovených měst o cca 3 města s počtem obyvatel do 10 000 a dle dohody se zadavatelem pouhé doladění otázek v doplňkové části dotazníku.

Úkol „Monitoring komunálního bydlení“, který vytváří ucelenou analýzu v rámci obecního bytového fondu, je pro svou důležitost zařazen do stálých činností Ústavu územního rozvoje, to znamená, že se pravidelně každý rok opakuje. Závěry tohoto úkolu jsou jedním z řady materiálů využívaných při řešení bytové politiky.

Zadavatel - Ministerstvo pro místní rozvoj - Odbor bytové politiky i řešitelský kolektiv Ústavu územního rozvoje děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a včasným poskytnutím potřebných podkladů umožnili zpracování této závěrečné zprávy, která zachycuje a vyhodnocuje současnou aktuální situaci z hlediska změn v obecním bytovém fondu.

TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 9. 1. 2012 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2021