Česky English Deutsch Francais

Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2001, 2002)

Za MMR – Odbor bytové politiky: Mgr. Jaroslav Kubečka, Ing. Blanka Burdová
Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová

Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2003 již počtvrté šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Dle požadavků zadavatele – Odboru bytové politiky MMR - byl v letošním roce vzorek měst rozšířen o dalších 7 měst spadajících do velikostní kategorie obcí do 9 999 obyvatel dle Vyhlášky MF č. 30/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška MF č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Dotazník tak byl rozeslán Praze včetně vybraných městských částí, 19 statutárním městům a 30 dalším městům – viz Mapa "Přehled oslovených měst". Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum okruhů otázek, obdobně jako v letech předchozích, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a doplňkové údaje.

Do doplňkové části dotazníku byly zahrnuty další otázky související s bydlením, jako například systém evidence žádostí o přidělení obecního bytu a kritéria pro jeho přidělení, způsob boje za snížení počtu neplatičů a snížení dluhu na nájemném a službách, přístup k řešení situace bezdomovců, participace soukromého sektoru na financování výstavby nových obecních bytů, výstavba nových obecních bytů bez jakékoli dotace od státu. Respondentům zde byl nabídnut i prostor pro reakce a doporučení, na co by dle jejich názoru mohl být dotazník zaměřen v příštím roce.

V dotazníkovém šetření bylo posouzeno s aktivním přispěním oslovených měst celkem 331 690 bytů, což sice představuje 8,7 % z celkového počtu 3 828 912 všech trvale obydlených bytů v ČR, avšak současně 49,1 % ze všech 675 000 obecních bytů v ČR.

Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů od převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2002.


Privatizace obecního bytového fondu ve vybraných městech

Postupný vývoj privatizace od převedení bytů ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 do 31.12. 2002 je znázorněn v čárovém Grafu č. 1 „Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných městech v letech 1991 – 2002“.

Z grafu vyplývá, že do konce roku 2000 bylo z původního počtu bytů převedených do vlastnictví obcí v roce 1991 zprivatizováno průměrně 39,5 % těchto bytů, do konce roku 2001 to bylo 45,2 % a do konce roku 2002 se jednalo o 51,2 %.

Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 – 2002 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu ukazuje čárový Graf č. 2 „Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 – 2002 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu“.

Procentní podíl bytů, které si obec hodlá ponechat ve svém vlastnictví, je vztažen k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obce v roce 1991.

Graf č. 1
Graf 1

Údaje o postupu privatizace v Praze a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.

Graf č. 2
Graf 2

Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je uváděn k roku 2010, protože se jedná o nejzazší termín ukončení privatizace, uváděný respondenty. Údaje o vývoji počtu obecních bytů v Praze a v Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.

Výstavba nových bytů

Z celkového počtu obecních bytů postavených v období od roku 1991 do konce roku 2002 jich 42,4 % bylo postaveno od roku 1991 do konce roku 1999, 27,7 % v průběhu roku 2000, 17,0 % v průběhu 2001 a 12,9 % v průběhu roku 2002.

Struktura nově postavených obecních bytů je patrná z Tabulky č. 1 „Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2001 a v roce 2002“.

Tab. č. 1
Město% podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2001% podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2002
které vznikly v nových samostatných budováchkteré vznikly změnami dokončených stavebkteré vznikly v nových samostatných budováchkteré vznikly změnami dokončených staveb
Praha85158317
Brno27731486
Ostrava35652476
Ústí nad Labem010000
Plzeň56440100
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 až 99 999 obyvatel86147129
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel89117426
Ostatní města - velikostní kategorie do 9 999 obyvatel59419010
Průměrná výše72286634

Vývoj celkového počtu obecních bytů v letech 1991 – 2002

Od roku 1991 do konce roku 2000 došlo k 37,6 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2001 došlo k 43,2 % poklesu a od roku 1991 do konce roku 2002 k 48,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů. Během roku 2001 došlo k 9 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2000 a během roku 2002 k 9,9 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2001.

Rok předpokládaného ukončení privatizace obecních bytů

Nejvíce respondentů uvádí předpokládané ukončení privatizace obecních bytů v roce 2003 a v roce 2004, nejzazší termín ukončení privatizace, který respondenti uvádějí, je rok 2010. Někteří respondenti zatím nevědí a nemají termín určen. 6 respondentů již privatizaci ukončilo – Kdyně v roce 1997, Třebíč v roce 1998, Most v roce 2000, Tišnov v roce 2000, Dačice v roce 2001 a Praha–Horní Počernice v roce 2002. Privatizace je ve velmi pokročilém stavu v Ústí nad Labem, kde z původního počtu bytů, které byly v roce 1991 převedeny do vlastnictví města, bylo do konce roku 2002 zprivatizováno 79 % bytů. V nezprivatizovaných bytech zůstaly převážně sociálně slabé rodiny, což může mít souvislost s údajem o vysokém počtu neplatičů v obecních bytech. MO Neštěmice uvedl, že etapově je již prodej v roce 2003 ukončen s tím, že jednotlivé byty se doprodávají bez omezení termínu a MO Severní Terasa uvádí pro dokončení privatizace rok 2003.

Podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů

Porovnání počtu obecních bytů s celkovým počtem bytů ze SLDB 1991 a SLDB 2001 je znázorněno v Grafu č. 3 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v letech 1991, 2001 a 2002“.

Procentní podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů od roku 1991 postupně klesá (v roce 1991 činil tento podíl 39,1 %, v roce 2000 se jednalo o 24,1 %, v roce 2001 o 19,8 % a v roce 2002 o 17,6 %).

Graf č. 3
Graf 3

Počet obecních bytů v roce 1991 byl srovnáván k celkovému počtu bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991. Počet obecních bytů v roce 2001 a 2002 byl srovnáván s celkovým počtem bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.

Počet bytů, které si obce do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví

Procentní podíl počtu bytů, které si obce do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví, vzhledem k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 činí 29,5 % a vzhledem k celkovému počtu obecních bytů (včetně nově postavených) k 31.12. 2002 činí 58,3 %.

Obecné poznatky z privatizace obecního bytového fondu

  • ve většině měst se projevuje spíše zájem až velký zájem o privatizaci obecního bytového fondu, pouze v Ostravě lehce převažuje spíše nezájem o privatizaci obecního bytového fondu; přímo nezájem o privatizaci se projevuje v městském obvodu Stará Bělá v Ostravě a ve městě Hodonín;
  • z technické dokumentace domu předávané při privatizaci obecního bytového fondu má nejčastější zastoupení pasport domu a revizní zprávy (např. elektro, výtahů, kotelen, požární ochrany apod.) a dále původní projektová dokumentace domu (pokud je k dispozici);
  • města většinou nerozlišují při prodeji domů úroveň jejich technického stavu; pouze 2 městské obvody v Ostravě, a to MO Hošťálkovice a MO Hrabová, uvedly, že privatizují domy v dobrém technickém stavu; z předchozích dotazníků plyne, že město Havířov privatizuje domy v dobrém technickém stavu a město Svitavy v dobrém technickém stavu po rekonstrukci;
  • z odpovědí jednotlivých respondentů se ukazuje, že v případě dlouhodobého nezájmu nájemníků o koupi obecního bytu nebo domu jsou tyto nabízeny a prodávány třetím osobám.

Koncepce bytové politiky

  • hlavní město Praha má zpracovanou a schválenou Koncepci bytové politiky hlavního města Prahy pro rok 2000 a navazující období (1999 – 2005);
  • město Brno má zpracovanou a schválenou Strategii bydlení města Brna pro období 2001 – 2011;
  • město Ostrava zpracovává Koncepci bytové politiky města Ostravy;
  • městské obvody v Ústí nad Labem koncepci bydlení zpracovanou nemají a ani ji nepřipravují;
  • město Plzeň má zpracované Doplnění a nové směry bytové politiky města Plzně s platností od roku 1999;
  • z kategorie ostatních měst jich 31 % má zpracovanou a schválenou koncepci bydlení eventuelně jiný dokument buď samostatně nebo jako součást jiného dokumentu, 18 % ostatních měst teprve pracuje na přípravě dokumentu, 40 % dokument nemá a ani zatím na jeho přípravě nepracuje; 11 % respondentů na tuto otázku neodpovědělo.

Výsledky z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu, plateb spojených s užíváním obecních bytů a nákladů na správu obecního bytového fondu ve vybraných městech

Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech – pohyby v rámci obecního bytového fondu jsou vcelku malé - v průměru asi do 3 % vzhledem k celkovému počtu obecních bytů. Lze tedy předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:

  • Počet bytových domácností, které uskutečnily výměnu obecního bytu, činil v roce 2001 v průměru 1,8 % a v roce 2002 v průměru 1,7 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet přechodů nájmu obecního bytu činil v roce 2001 v průměru 2,0 % a v roce 2002 v průměru 1,9 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet nově „přidělených“ obecních bytů v nových a ve volných nebo uvolněných bytech s nově vzniklým nájmem činil v roce 2001 v průměru 2,5 % a v roce 2002 v průměru 2,7 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet právně volných bytů k 31.12. 2001 činil v průměru 0,9 % a k 31.12. 2002 v průměru 1,0 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet podaných žalob o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu dle § 711, odst. 1 občanského zákoníku činil v roce 2001 v průměru 1,0 % a v roce 2002 v průměru 1,5 % z celkového počtu obecních bytů. Dále vyplynulo, že počet podaných žalob na výkon rozhodnutí vyklizením bytu dle § 340 - 2 občanského soudního řádu a počet uskutečněných soudních rozhodnutí o vystěhování z důvodu neplacení nájemného a/nebo služeb tvořil jen několik desetin procenta (0,3 až 0,5 %) z celkového počtu obecních bytů.
  • Vývoj počtu neplatičů nájmu a/nebo služeb v letech 1998 – 2002 je znázorněn v Grafu č. 4 „Podíl neplatičů (nájmu a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 1998 – 2002“. Z grafu lze vyčíst, že počty neplatičů se pohybují zhruba v rozmezí 20 – 30 %, výrazně vyšší procento (60 – 75 %) vykazuje město Ústí nad Labem, kde je tato situace způsobena vysokým podílem nezaměstnanosti a sociálně slabých rodin. V ostatních městech lze vysledovat, že procento neplatičů se snižuje s poklesem velikosti měst.

Počet neplatičů ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31.12. 2001 je znázorněn v Grafu č. 5 „Počet neplatičů (nájmu a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31.12. 2001“ a k 31.12. 2002 v Grafu č. 6 „Počet neplatičů (nájmu a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31.12. 2002“

Graf č. 4
Graf 4

Údaje o počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných městských částí nebo městských obvodů.

Graf č. 5
Graf 5


Graf č. 6
Graf 6

Údaje o počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných městských částí nebo městských obvodů. Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.

  • Počty dlužníků (nájmu a/nebo služeb), kteří dlužili v příslušném roce pouze za měsíce listopad a prosinec, se pohybují v rozmezí zhruba mezi 5 – 10 % ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů. Vyšší procento vykazuje v roce 2001 město Plzeň (13,8 %), v roce 2002 hlavní město Praha (12,9 %) a v obou sledovaných letech město Ústí nad Labem (15 %). V ostatních městech lze vysledovat, že procento dlužníků, kteří dlužili v příslušném roce pouze za měsíce listopad a prosinec, se snižuje s poklesem velikosti měst.
  • Průměrná výše čistého nájemného v roce 2001 činila 1 364 Kč/byt/měsíc a v roce 2002 se jednalo o částku 1 466 Kč/byt/měsíc.
  • Průměrná výše plateb za služby v roce 2001 činila 1 404 Kč/byt/měsíc a v roce 2002 se jednalo o částku 1 431 Kč/byt/měsíc.
  • Průměrná výše plateb za užívání bytu v roce 2001 činila 2 768 Kč/byt/měsíc a v roce 2002 se jednalo o částku 2 898 Kč/byt/měsíc.
    V roce 2002 oproti roku 2001 narostly průměrné výše plateb jak za čisté nájemné, tak za služby, a tím i za užívání bytu.
  • Výše dlužné částky na čistém nájemném připadající průměrně na 1 obecní byt k 31.12. 2001 činila 2 169 Kč a k 31.12. 2002 činila 3 074 Kč.
  • Výše dlužné částky na platbách za služby připadající průměrně na 1 obecní byt k 31.12. 2001 činila 1 483 Kč a k 31.12. 2002 činila 1 967 Kč.
  • Výše dlužné částky na platbách za užívání bytu připadající průměrně na 1 obecní byt k 31.12. 2001 činila 3 651 Kč a k 31.12. 2002 činila 5 040 Kč.
    V roce 2002 oproti roku 2001 narostla výše dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt jak za čisté nájemné, tak za služby, a tím i za užívání bytu.
  • Procentní zastoupení počtu obecních bytů, u kterých je uplatňováno maximální základní měsíční nájemné dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002, věcně usměrňované nájemné dle vyhl. č. 176/1993 Sb. a dle Cenového výměru MF č. 01/2002 a smluvní nájemné, ukazuje Graf č. 7 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného – rok 2001“ a Graf č.8 „„Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného – rok 2002“.
    Z grafů lze vyčíst, že podíl počtu bytů s věcně usměrňovaným a se smluvním nájemným vzrůstá, klesá podíl počtu bytů s maximálním základním měsíčním nájemným.
    Podíl počtu bytů s maximálním základním měsíčním nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 96,7 % v roce 2001 a 95,9 % v roce 2002. Podíl počtu bytů s věcně usměrňovaným nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 1,3 % v roce 2001 a 1,6 % v roce 2002. Výrazně vyšší podíl počtu bytů s věcně usměrňovaným nájemným je v kategorii měst do 9 999 obyvatel, a to 12,1 % v roce 2001 a 17,4 % v roce 2002. Podíl počtu bytů se smluvním nájemným dosahuje ve sledovaných městech výše 2,1 % v roce 2001 a 2,6 % v roce 2002. Nejvyšší podíl bytů se smluvním nájemným je v kategorii měst do 9 999 obyvatel, a to 4,5 % v roce 2001 a 7,3 % v roce 2002.
Graf č. 7
Graf 7


Graf č. 8
Graf 8

  • Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce činila 150 Kč/byt/měsíc v roce 2001 a 164 Kč/byt/měsíc v roce 2002. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, činila 105 Kč/byt/měsíc v roce 2001 a 112 Kč/byt/měsíc v roce 2002. Výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů v jednotlivých letech narůstá. Podstatně levněji vychází, když si správu obecních bytů zajišťuje samo město prostřednictvím příslušného odboru.
  • Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů, stejně jako průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 vzrostla. Přitom průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů je nižší než průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů. Z toho lze usoudit, že v některých městech je příjem získaný z nájmu obecních bytů schopen pokrýt alespoň zčásti i opravy bytového fondu. Určitou souvislost lze vysledovat i s privatizací obecních bytů, kdy mnohá města se zbavují bytového fondu, který je ve špatném technickém stavu.

Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření v roce 2001 sledovalo danou problematiku v letech 1999 a 2000, v roce 2002 pak zkoumalo situaci v letech 2000 a 2001 a letošní průzkum byl zaměřen na situaci v letech 2001 a 2002.

Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace dávají možnost srovnání vývoje dynamiky tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a umožňují odhadnout, jak se bude tento proces pravděpodobně vyvíjet a informují o tom, kdy jednotlivá města předpokládají jeho ukončení. Výsledky šetření jsou cenným podkladem pro práci Odboru bytové politiky MMR.

Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření je k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj – Odboru bytové politiky a na Ústavu územního rozvoje Brno. Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2001, 2002) provedené v roce 2003 jsou k dispozici na www stránkách Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz).

Začátkem roku 2004 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj opět zopakována. Předpokládá se stejný vzorek oslovených měst a dle dohody se zadavatelem stejné či obdobné otázky dotazníku. Pro jejich formulaci budou využity zkušenosti z předchozích šetření.

Úkol je zařazen do stálých činností Ústavu územního rozvoje, to znamená, že se pravidelně každý rok opakuje. Závěry tohoto úkolu jsou součástí materiálů využívaných pro bytovou politiku.

Zadavatel - Ministerstvo pro místní rozvoj - Odbor bytové politiky i řešitelský kolektiv Ústavu územního rozvoje děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a poskytnutím potřebných podkladů přispěli ke zpracování závěrečné zprávy, která zachycuje a vyhodnocuje současnou situaci z hlediska změn v obecním bytovém fondu.

TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 9. 1. 2012 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2021