Česky English Deutsch Francais

Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2009, 2010)

Za MMR ČR - Odbor politiky bydlení: Ing. Blanka Burdová

Za ÚÚR: Ing. Dana Chlupová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., Ing. Ludmila Rohrerová

Ústav územního rozvoje Brno zopakoval v roce 2011 již podvanácté šetření formou dotazníkové akce, zaměřené na aktualizaci a získání potřebných údajů a informací o obecním bytovém fondu, pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále jen MMR ČR). Po dohodě se zadavatelem - Odborem politiky bydlení MMR ČR - byl v letošním roce ponechán stejný vzorek měst jako v roce 2010. Dotazník byl tedy rozeslán hlavnímu městu Praze včetně vybraných městských částí, 23 statutárním městům (stav v době zadání úkolu) a 30 dalším městům - Mapa „Přehled oslovených měst“. Mapa byla již v loňském roce aktualizována dle platného zatřídění měst do velikostních kategorií, to znamená, že města byla pro tento účel zatříděna do velikostních kategorií dle Sdělení MMR ČR č. 180/2009 Sb. platného pro roky 2010 až 2012. Dotazníková akce sledovala opakovaně průzkum 5 tematických okruhů otázek, obdobně jako v letech předchozích, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem, a to: privatizace obecního bytového fondu, pohyb v rámci obecního bytového fondu, platby spojené s užíváním obecních bytů, náklady na správu obecního bytového fondu a doplňkové údaje.

V doplňkové části dotazníku byl položen důraz na otázky nasměrované na pronájem obecních bytů a pronájem obecních bytů pro vybrané skupiny obyvatel a s tím spojenou evidenci žádostí o pronájem těchto bytů i na to, zda jsou stanovena kritéria pro pronájem obecních bytů a pronájem obecních bytů pro vybrané skupiny obyvatel. Další otázky byly zaměřeny na metody užívané při snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách a dále na to, zda obec nabízí nájemníkům odstupné v případě, že uvolní byt a zda při výstavbě nových obecních bytů došlo v roce 2010 k participaci soukromého sektoru na financování výstavby. Respondentům zde byl nabídnut i prostor pro reakce a doporučení, na co by dle jejich názoru mohl být dotazník zaměřen v příštím roce.

Města/městské části/městské obvody, která byla oslovena v letošním dotazníkovém šetření, obhospodařují celkem 167 942 obecních bytů, což sice představuje 4,4 % z celkového počtu 3 827 678 (SLDB 2001) všech trvale obydlených bytů v České republice (dále jen ČR), avšak současně cca 60 % z celkového počtu 281 649 (stav k 31. 12. 2010)1 obecních bytů v ČR. Počty bytů posouzených v dotazníkovém šetření byly v závislosti na posuzovaném tématu různé, a to vesměs nižší než celkový počet bytů ve vlastnictví oslovených měst, neboť ne všichni respondenti odpověděli na všechny otázky a ne všechny odpovědi mohly být do řešení příslušného tématu zahrnuty.

Hlavním úkolem průzkumu bylo zjištění výsledků postupující privatizace obecních bytů od převodu bytového fondu ze státu na obce v roce 1991 do konce roku 2010.

Privatizace obecního bytového fondu ve vybraných městech

Postupný vývoj privatizace od převedení bytů ze státu do vlastnictví obcí v roce 1991 do 31. 12. 2010 je znázorněn v čárovém Grafu č. 1 „Postup privatizace obecního bytového fondu ve sledovaných městech v letech 1991 - 2010“.

Z grafu vyplývá, že do konce roku 2001 bylo z původního počtu bytů převedených do vlastnictví obcí v roce 1991 zprivatizováno 47,1 % těchto bytů, do konce roku 2002 to bylo 51,9 %, do konce roku 2003 se jednalo o 56,1 %, do konce roku 2004 se jednalo o 60,6 %, do konce roku 2005 o 64,6 %, do konce roku 2006 o 68,8 %, do konce roku 2007 o 72,1 %, do konce roku 2008 o 73,9 %, do konce roku 2009 o 76,4 % a do konce roku 2010 se jednalo o 79,7 %.

Vývoj celkového počtu obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2010 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu ukazuje čárový Graf č. 2 „Počet obecních bytů ve sledovaných městech (vč. nově postavených bytů) v letech 1991 - 2010 a předpokládaný stav po ukončení privatizace obecního bytového fondu“.

Procentní podíl bytů, které si obec hodlá ponechat ve svém vlastnictví, je vztažen k počtu bytů převedených ze státu do vlastnictví obce v roce 1991.

Graf č. 1

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 1

Poznámka:

Údaje v grafu byly získány:
v Praze hodnocením údajů od 8 respondentů;
v Brně hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel hodnocením údajů od 9 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel hodnocením údajů od 10 respondentů.

Graf č. 2

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 2

Poznámka ke grafu č. 2:

Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je uváděn k nejzazšímu termínu ukončení privatizace, uváděný respondenty dané skupiny měst.

Předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Praze uváděn k roku 2016 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Praha 3), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Brně uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MČ Brno - Židenice a MČ Brno - Bystrc), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v Ostravě uváděn k roku 2018 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený MO Ostrava - Jih), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu v Ústí nad Labem není uveden (MO Severní Terasa ukončil privatizaci v r. 2008), Magistrát města Plzně uvádí za celé město, že privatizace dle zákona č. 72/1994 Sb. byla ukončena v r. 2009, předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel uváděn k roku 2020 - 2021 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Zlín), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel uváděn k roku 2023 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městem Kyjov), předpokládaný stav počtu obecních bytů po ukončení privatizace obecního bytového fondu je v ostatních městech velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel uváděn k roku 2015 (jedná se o nejzazší termín ukončení privatizace uvedený městy Velká Bíteš a Valtice).

Údaje v grafu byly získány:
v Praze hodnocením údajů od 8 respondentů;
v Brně hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel hodnocením údajů od 9 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel hodnocením údajů od 10 respondentů.

Výstavba nových bytů

Z celkového počtu obecních bytů postavených v období od roku 1991 do konce roku 2010 jich 62,2 % bylo postaveno od roku 1991 do konce roku 2002, 10,1 % v průběhu roku 2003, 7,3 % v průběhu roku 2004, 9,6 % v průběhu roku 2005, 2,8 % v průběhu roku 2006, 5,7 % v průběhu roku 2007, 0,9 % v průběhu roku 2008, 1,1 % v průběhu roku 2009 a 0,3 % v průběhu roku 2010.

Graf č. 3 „Počet nově postavených (zkolaudovaných) obecních bytů ve sledovaných městech od roku 1991 k 31. 12. 2010“ ukazuje počet nově postavených bytů za období let 1991 až 2010 v přepočtu na 1 000 obyvatel v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni a ve třech velikostních kategoriích2 ostatních měst. (Za Prahu, Ostravu, Ústí nad Labem a 3 velikostní kategorie ostatních měst byly pro graf použity údaje pouze za vybrané MČ/MO/města tak, aby korespondovaly se vzorkem respondentů použitým při vyhodnocování ostatních otázek okruhu privatizace. V případě Prahy tak dochází ke zkreslení údajů, protože nejsou zahrnuty byty postavené magistrátem. Počet nově postavených obecních bytů za celé město Praha od roku 1991 do 31. 12. 2010 činí 11,00 bytů na 1 000 obyvatel.)

Graf č. 3

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 3

Poznámka:

Uvedené počty bytů jsou pouze orientační, protože některá města do statistiky nově postavených obecních bytů nezařazují byty postavené se státní dotací, kdy město je většinovým spoluvlastníkem bytového domu (spoluvlastnický podíl města je větší než 50 %).

Údaje v Grafu č. 3 byly získány:
v Praze hodnocením údajů od 8 respondentů;
v Brně hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel hodnocením údajů od 9 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel hodnocením údajů od 10 respondentů.

Struktura nově postavených obecních bytů v roce 2009 a v roce 2010 je patrná z Tabulky č. 1 „Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2009 a v roce 2010“.

Tab. č. 1 Struktura nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2009 a v roce 2010

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Město % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2009 % podíl počtu nově postavených obecních bytů zkolaudovaných v roce 2010
které vznikly v nových budovách které vznikly změnami dokončených staveb které vznikly v nových budovách které vznikly změnami dokončených staveb
Praha 4,8 95,2 0,0 100,0
Brno - MMB za celé město 0,0 100,0 45,9 54,1
Ostrava 93,0 7,0 x x
Ústí nad Labem x x x x
Plzeň - MMP za celé město 0,0 100,0 x x
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel 0,0 100,0 0,0 100,0
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel 0,0 100,0 0,0 100,0
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel 0,0 100,0 x x
Průměrná výše 44,0 56,0 30,4 69,6

Údaje v Tabulce č. 1 byly získány:
v Praze - hodnocením údajů od 8 respondentů;
v Brně - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem - hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnocením údajů od 9 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel - hodnocením údajů od 10 respondentů.

Vývoj celkového počtu obecních bytů v letech 1991 - 2010

Od roku 1991 do konce roku 2001 došlo k 44,8 % poklesu celkového počtu obecních bytů, od roku 1991 do konce roku 2002 došlo k 49,4 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2003 k 53,2 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2004 k 57,3 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2005 k 61,0 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2006 k 65,0 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2007 k 68,1 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2008 k 69,9 % poklesu, od roku 1991 do konce roku 2009 k 72,3 % poklesu a od roku 1991 do konce roku 2010 k 75,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů. Během roku 2002 došlo k 8,3 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2001, během roku 2003 k 7,5 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2002, během roku 2004 k 8,9 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2003, během roku 2005 k 8,6 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2004, během roku 2006 k 10,4 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2005, během roku 2007 k 8,9 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2006, během roku 2008 k 5,4 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2007, během roku 2009 k 8,2 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2008 a během roku 2010 k 11,6 % poklesu celkového počtu obecních bytů vzhledem k jejich počtu v roce 2009.

Rok předpokládaného ukončení privatizace obecních bytů

Nejvíce respondentů uvádí předpokládané ukončení privatizace obecních bytů v letech 2011 a 2012. Další termíny ukončení privatizace, které respondenti uvádějí, jsou roky 2013 (MČ Praha 1 a města Hradec Králové, Cheb a Uherské Hradiště), 2014 (MČ Praha 6, MČ Praha - Letňany a MO Ostrava - Poruba), 2015 (MČ Praha 5, MČ Brno - Židenice, MČ Brno - Bystrc, MO Ostrava - Slezská Ostrava a města Velká Bíteš a Valtice), 2016 (MČ Praha 3 a město Svitavy), 2018 (MO Ostrava - Jih), 2020 - 2021 (město Zlín). Nejzazší termín ukončení privatizace uvedený respondenty je rok 2023 (město Kyjov - v tomto termínu je počítáno s privatizací bytů, které byly postaveny na základě dotačních titulů z let 2000 až 2003, kde byla finanční spoluúčast obce a nájemníků bytů na výstavbě; dotace měla zakomponovanou mimo jiné podmínku, že tyto byty obec nesmí po dobu 20 let prodat). Někteří respondenti zatím nemají termín ukončení privatizace určen. 30 respondentů již privatizaci ukončilo (nebo alespoň 1. etapu a nyní pokračují opět v privatizaci) - město Kroměříž ukončilo privatizaci obecních bytů v roce 1998, město Třebíč ukončilo 1. vlnu privatizace obecních bytů rovněž v roce 1998 (termín ukončení současné vlny není stanoven), MČ Praha 9 v roce 1999 ukončila I. etapu privatizace a o termínu ukončení další etapy privatizace obecních bytů není zatím rozhodnuto, město Tišnov v roce 2000 dokončilo plošnou privatizaci (nyní prodávají byty jednak fyzickým osobám, které v těchto bytech bydlí, a to za 70 % odhadní ceny a jednak fyzickým osobám po vyhlášení záměru prodeje za tržní cenu) a v tomto roce dokončilo privatizaci i město Teplice, v roce 2003 dokončil privatizaci obecních bytů MO Polanka nad Odrou v Ostravě, v tomto roce dokončila I. vlnu privatizace obecních bytů i MČ Praha 8 (ukončení další etapy je plánováno na rok 2012), v roce 2004 dokončila privatizaci obecních bytů MČ Praha - Horní Počernice a město Třinec, v roce 2005 MČ Praha 15, dále MO Ostrava - Svinov a město Otrokovice (od roku 2006 prodávají byty ve výběrovém řízení), v roce 2006 MHMP a města Liberec a Velké Meziříčí, v roce 2007 MČ Praha 2 a město České Budějovice, v roce 2008 MČ Brno - Jundrov, MO Ústí nad Labem - Severní Terasa, město Chomutov a město Vodňany, v roce 2009 město Plzeň, které dokončilo privatizaci dle zákona č. 72/1994 Sb., dále město Písek, které uvádí, že privatizace byla prakticky ukončena a od roku 2009 jsou byty prodávány za tržní ceny a město Polička, v roce 2010 MČ Brno - Bohunice, MČ Brno - Komín, MČ Brno - Líšeň, MO Ostrava - Michálkovice a města Frýdek-Místek a Příbram.

Privatizace je ve velmi pokročilém stavu v Ústí nad Labem, kde z původního počtu bytů, které byly v roce 1991 převedeny do vlastnictví města, bylo do konce roku 2010 zprivatizováno 97,5 % těchto bytů. Ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel bylo zprivatizováno do té doby 94,6 % bytů, ve městě Plzni bylo zprivatizováno do té doby 86,4 % bytů, v hlavním městě Praze se jedná o 78,8 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel o 78,1 % zprivatizovaných bytů, ve městě Ostrava se jedná o 74,9 % bytů, ve skupině ostatních měst velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel o 68,4 % bytů. Privatizace postupuje nejpomaleji ve městě Brně, kde bylo zatím zprivatizováno pouze 45,6 % bytů.

Podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů

Porovnání počtu obecních bytů s celkovým počtem bytů ze SLDB 1991 a SLDB 2001 je znázorněno v Grafu č. 4 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v roce 1991“ a v Grafu č. 5 „Podíl obecních bytů z celkového počtu bytů ve sledovaných městech v letech 2009 a 2010“.

Procentní podíl počtu obecních bytů k počtu všech bytů ve sledovaných městech od roku 1991 postupně klesá (v roce 1991 činil tento podíl 40,2 %, v roce 2001 se jednalo o 21,2 %, v roce 2002 o 19,3 %, v roce 2003 o 17,7 %, v roce 2004 o 16,2 %, v roce 2005 o 14,6 %, v roce 2006 o 13,2 %, v roce 2007 o 12,7 %, v roce 2008 o 12,0 %, v roce 2009 o 11,2 % a v roce 2010 o 9,9 %).

Graf č. 4

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 4

Poznámka:

Počet obecních bytů byl srovnáván k celkovému počtu bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991.

Graf č. 5

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 5

Poznámka:

Počet obecních bytů byl srovnáván k celkovému počtu obydlených bytů dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001.

Poznámka ke grafům č. 4 a 5:

Oba grafy shrnují údaje stejného počtu respondentů (průměr v obou grafech byl vypočten bez Prahy).

Údaje v obou grafech byly získány:
Praha do vyhodnocení nezahrnuta, protože počty obecních bytů bylo třeba nasčítat z údajů od MHMP a od jednotlivých MČ, které však nebyly kompletní (zahrnuty MČ Praha 1, 3, 5, 6, 7, 10, 13 a Horní Počernice); v kolonce SLDB pro rok 1991 nelze nasčítat počty všech bytů za MHMP a MČ, od nichž máme k dispozici odpovědi vztahující se k počtu obecních bytů (administrativní členění hlavního města se od SLDB 1991 změnilo), máme údaje k počtu všech bytů pouze za celé město;
v Brně - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMB;
v Ostravě - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v Ústí nad Labem - hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnocením údajů od 9 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel - hodnocením údajů od 14 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel - hodnocením údajů od 10 respondentů.

Počet bytů, které si obce do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví

Obce si do budoucna hodlají ponechat ve svém vlastnictví 17,5 % bytů (vztaženo k počtu bytů, které byly převedeny do jejich vlastnictví v roce 1991).

Vzhledem k počtu bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2010, si hodlají ponechat 71,6 % bytů (počet bytů, které obce vlastnily k 31. 12. 2010, je součtem počtu bytů, které obcím zbyly po privatizaci z bytového fondu převedeného v roce 1991 a nově postavených obecních bytů).

Obecné poznatky z privatizace obecního bytového fondu:

  • z odpovědí jednotlivých respondentů se ukazuje, že v případě dlouhodobého nezájmu nájemníků o koupi obecního bytu nebo domu města tyto byty nebo domy nabízejí a prodávají třetím osobám, případně tuto možnost zvažují.

Koncepce bytové politiky

  • Magistrát hlavního města Prahy má zpracovanou Koncepci bytové politiky hlavního města Prahy pro rok 2004 a navazující období, schválenou Zastupitelstvem hlavního města Prahy usnesením č. 19/12 ze dne 24. 6. 2004, doba platnosti dokumentu není uvedena, součástí uvedené koncepce je i oddíl zabývající se sociálním bydlením;
  • Magistrát města Brna má zpracovanou Strategii bydlení města Brna, dokument byl přijat v roce 2001 s platností do roku 2011 (aktualizace v roce 2009), součástí tohoto dokumentu je i oddíl zabývající se sociálním bydlením; dále má Magistrát města Brna zpracován dokument Generel bydlení města Brna s platností od roku 1997 (poslední aktualizace v roce 2008), který se bude nadále aktualizovat cca po 4 letech, součástí tohoto dokumentu je i oddíl zabývající se sociálním bydlením;
  • Magistrát města Ostravy má zpracovaný dokument Koncepce bydlení statutárního města Ostravy, v současnosti probíhá schvalovací proces; s přijetím dokumentu se počítá pravděpodobně v roce 2011, navržená délka období, na které bude dokument přijat, je 15 let; součástí tohoto dokumentu je i oddíl zabývající se sociálním bydlením;
  • v Ústí nad Labem žádný ze čtyř oslovených městských obvodů nemá zpracovanou koncepci bydlení a ani ji zatím nepřipravuje;
  • Magistrát města Plzně má zpracován dokument Doplnění a nové směry bytové politiky města Plzně, dokument byl přijat v roce 1999 s platností bez omezení, oddíl zabývající se sociálním bydlením není součástí tohoto dokumentu; koncepce bydlení je zahrnuta i v jiném dokumentu Pravidla pro nakládání s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví města Plzně - směrnice QS 63-05, přijatém v roce 2007 s platností bez omezení, součástí tohoto dokumentu je i oddíl zabývající se sociálním bydlením;
  • z kategorie ostatních měst jich 25, to je 51 %, má zpracovanou a schválenou koncepci bytové politiky, eventuelně podobný dokument, buď samostatně nebo jako součást jiného dokumentu (Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Havířov, Zlín, Frýdek-Místek, České Budějovice, Kladno, Karviná, Jablonec nad Nisou, Tábor, Příbram, Znojmo, Cheb, Písek, Hodonín, Uherské Hradiště, Svitavy, Český Krumlov, Velké Meziříčí, Třebíč, Kdyně, Polička, Holice a Zruč nad Sázavou), 3 ostatní města, to je 6 %, teprve pracují na přípravě dokumentu (Opava, Prostějov a Třinec), 16 ostatních měst, to je 33 %, dokument nemá a ani zatím na jeho přípravě nepracuje (Most, Karlovy Vary, Děčín, Chomutov, Mladá Boleslav, Česká Lípa, Kroměříž, Otrokovice, Kyjov, Lanškroun, Tišnov, Dačice, Vodňany, Velká Bíteš, Brtnice a Valtice); 5 respondentů, to je 10 %, na tuto otázku neodpověděli (Olomouc, Teplice, Jihlava, Přerov a Broumov).

Tab. č. 2 „Ceny v Kč/m2, za jaké se prodávají byty v roce 2011, případně ceny uplatňované v roce 2010 za předpokladu, že privatizace byla v roce 2010 již ukončena“ zachycuje nejnižší a nejvyšší ceny uvedené jednotlivými respondenty:

Tab. č. 2 Ceny v Kč/m2, za jaké se prodávají byty v roce 2011, případně ceny uplatňované v roce 2010 za předpokladu, že privatizace byla v roce 2010 již ukončena

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Město Rok 2011
nejnižší cena v Kč/m2 uvedená respondenty nejvyšší cena v Kč/m2 uvedená respondenty
Praha 5 700 (MČ Praha 12) - cena za m2 zastavěné plochy, ev. 5 800 (MČ Praha 10) 20 000 (MČ Praha 4)
Brno 2 096 (MČ Kohoutovice) 14 000 (MMB)
Ostrava 1 495 (MO Petřkovice) 24 492 (MO Moravská Ostrava a Přívoz)
Ústí nad Labem 7 125 (MO Město) - rok 2010 8 396 (MO Město) - rok 2010
Plzeň 4 211,35 (údaj za celé město za rok 2010) 4 211,35 (údaj za celé město za rok 2010)
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel 1 042 (Most), ev. 900 bez pozemku (Karlovy Vary) 12 500 (Pardubice), ev. 19 396 (Zlín - tzv. přímý prodej)
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel 442 (Jablonec nad Nisou) 13 606 (Jablonec nad Nisou); příp. 12 326 (Tábor - volné byty výběrovým řízením)
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel 2 431 (Velká Bíteš) 11 105 (Zruč nad Sázavou)

Odpovědi na otázku dotazníku „Jakým způsobem postupuje Vaše obec při privatizaci bytového fondu?“, která řeší způsob privatizace bytového fondu v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie (dále jen EU) v květnu 2004 a z toho vyplývající nutnosti řídit se komunitárním právem v oblasti veřejné podpory tak, aby nedošlo k vystavení se riziku poskytování zakázané veřejné podpory podle komunitárního práva.

Respondenti postupují při privatizaci bytového fondu následujícími způsoby:

  • 26 % respondentů prodává byty pouze fyzickým osobám, které v těchto bytech bydlí, podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů.
  • 2 % respondentů prodávají domy právnickým osobám za tržní cenu.
  • 3 % respondentů prodávají domy právnickým osobám za takovou cenu, aby rozdíl mezi tržní a prodejní cenou domu nevedl k porušení nařízení komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis.
  • 4 % respondentů prodávají domy družstvům složeným z nájemníků, která byty okamžitě převedou do vlastnictví jednotlivých uživatelů a zaniknou (jedná se o účelově založená družstva jako zprostředkovatele prodeje bytů).
  • 7 % respondentů využívá jiné postupy, např. prodej bytů, případně domů formou veřejné soutěže nebo veřejné dražby (někteří respondenti uplatňují tyto způsoby prodeje pouze u vybraných skupin bytů, např. u neobsazených nebo uvolněných bytů, v případě, kdy nájemci bytů nesplnili podmínky pro privatizaci bytů); dále prodej bytů za tržní ceny stávajícím nájemníkům se slevou z tržní ceny.
  • 27 % respondentů užívá dva nebo více výše uvedených způsobů současně (nejčastější kombinací způsobů je prodej bytů fyzickým osobám, které v těchto bytech bydlí, podle zákona č. 72/1994 Sb., a prodej domů právnickým osobám za tržní cenu).
  • 23 % respondentů privatizaci již ukončilo nebo neprivatizovalo v příslušném roce, eventuelně nehodlá vůbec privatizovat.
  • 7 % respondentů odkazuje v této problematice na příslušný magistrát (Magistrát města Brna), případně magistrát (Magistrát města Ostravy) odkazuje na jednotlivé MO.
  • 2 % respondentů neuvedla na tuto otázku odpověď.

Výsledky z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu, plateb spojených s užíváním obecních bytů a nákladů na správu obecního bytového fondu ve vybraných městech

Výsledky dotazníkové akce z hlediska pohybů v rámci obecního bytového fondu ukazují, že situace je v mnoha ohledech obdobná jak v Praze, v Brně, v Ostravě, v Ústí nad Labem, v Plzni, tak i v ostatních vyhodnocovaných městech - pohyby v rámci obecního bytového fondu jsou vcelku malé - v průměru asi do 4,5 % vzhledem k celkovému počtu obecních bytů. Lze tedy předpokládat obdobnou situaci v celé ČR. Pro informaci lze uvést:

  • Počet nájemců (nájemcem se rozumí jedna bytová domácnost), kteří uskutečnili výměnu obecního bytu, činil v roce 2009 v průměru 1,7 % a v roce 2010 v průměru 1,6 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet přechodů nájmu obecního bytu celkem činil v roce 2009 v průměru 2,1 % a v roce 2010 v průměru rovněž 2,1 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet celkem nově pronajatých obecních bytů [bytů pronajatých na základě výběru nájemce podle sociálních kritérií, bytů pronajatých na základě výběru nájemce z hlediska veřejné prospěšnosti (např. učitelé, zdravotničtí a sociální pracovníci, místní policisté, …), bytů pronajatých za tržní nájemné a bytů ostatních] činil v roce 2009 v průměru 3,9 % a v roce 2010 v průměru 4,5 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet právně volných bytů k 31. 12. 2009 činil v průměru 2,7 % a k 31. 12. 2010 v průměru 3,4 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet podaných výpovědí z nájmu bytu bez přivolení soudu dle § 711 odst. 2 písm. a) až e) občanského zákoníku (např. hrubé porušení dobrých mravů, neplacení nájemného a služeb apod.) činil v roce 2009 v průměru 1,6 % a v roce 2010 v průměru 1,7 % z celkového počtu obecních bytů. Přitom v roce 2009 počet uskutečněných výpovědí z nájmu bytu (nájemce vyklidil byt) činil 0,9 % z celkového počtu obecních bytů, počet výpovědí, kdy nájemce podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, činil 0,2 % z celkového počtu obecních bytů, počet případů, kdy soud rozhodl o neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, činil 0,1 % z celkového počtu obecních bytů a počet nájemníků, kteří výpověď z nájmu bytu bez přivolení soudu nerespektují, činil 1,0 %. V roce 2010 počet uskutečněných výpovědí z nájmu bytu (nájemce vyklidil byt) činil 0,6 % z celkového počtu obecních bytů, počet výpovědí, kdy nájemce podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, činil 0,2 % z celkového počtu obecních bytů, počet případů, kdy soud rozhodl o neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, činil 0,04 % z celkového počtu obecních bytů a počet nájemníků, kteří výpověď z nájmu bytu bez přivolení soudu nerespektují, činil 1,3 %.
  • Počet podaných žalob o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu dle § 711a odst. 1 písm. b) až d) občanského zákoníku činil v roce 2009 v průměru 0,2 % a v roce 2010 v průměru 0,3 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet případů, kdy soud rozhodl o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, činil v roce 2009 v průměru 0,1 % a v roce 2010 v průměru rovněž 0,1 % z celkového počtu obecních bytů.
  • Počet nuceně (zejména exekučně) vyklizených bytů činil v roce 2009 v průměru 0,5 % a v roce 2010 v průměru rovněž 0,5 % z celkového počtu obecních bytů.

Vývoj počtu neplatičů nájemného a/nebo služeb v letech 2002 - 2010 je znázorněn v Grafu č. 6 „Index vývoje počtu neplatičů v obecních bytech v letech 2002 - 2010 (rok 2001 = 100)“. Z vývoje v letech 2002 - 2010 je patrné, že od roku 2001 počet neplatičů postupně klesal až do roku 2008 s výjimkou drobného výkyvu (nárůstu) počtu neplatičů v roce 2004 v Praze, v roce 2004 a v roce 2005 v Brně, v roce 2005 v Ostravě, v roce 2007 a 2008 v Plzni a v roce 2005 u skupiny měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel. V roce 2009 se však tento trend ve většině měst zastavil (výjimkou je město Ústí nad Labem) a počet neplatičů naopak vzrostl. V roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 počet neplatičů opět poklesl (s výjimkou měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel, kde došlo k dalšímu nárůstu). Nejvíce klesl počet neplatičů vzhledem ke stavu v roce 2001 v Ústí nad Labem (o 86 %), v Praze (o 61 %), v Brně (o 60 %) a v městech velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel (o 59 %).

Vývoj podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2001 - 2010 je patrný z Tab. č. 3 „Počet neplatičů (nájemného a/nebo služeb) v letech 2001 - 2010 (souhrnná tabulka)“.

Graf č. 6

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 6

Poznámka:

Údaje o počtu neplatičů v Praze, Brně a Ústí nad Labem se týkají pouze vybraných MČ/MO.

Tab. č. 3 Počet neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) v letech 2001 - 2010 (souhrnná tabulka)

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

  Praha (vybrané MČ) Brno (vybrané MČ) Ostrava (všechny MO) Ústí nad Labem (vybrané MO) Plzeň (celé město) Ostatní města
50 000 a více obyv. (vybraná města) 10 000 - 49 999 obyv. (vybraná města) 2 000 - 9 999 obyv. (všechna města)
Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo ceny služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech/MČ/MO k 31. 12. 2001 26,2% 29,0% 29,4% 74,3% 27,3% 34,3% 20,0% x
2002 24,1% 17,3% 31,4% 75,0% 24,0% 34,3% 21,6% x
2003 22,1% 16,7% 31,3% 61,9% 18,9% 29,9% 21,6% 8,8%
2004 24,9% 18,1% 33,1% 93,1% 19,6% 22,0% 21,2% 8,7%
2005 20,1% 21,3% 41,5% 111,0% 28,1% 22,5% 23,5% 9,1%
2006 16,5% 19,5% 37,6% 85,2% 33,4% 22,4% 22,9% 11,2%
2007 15,1% 13,3% 41,0% 72,2% 41,6% 18,5% 19,7% 10,8%
2008 14,6% 12,7% 37,6% 97,7% 65,0% 17,9% 19,1% 12,5%
2009 23,9% 18,3% 44,8% 89,2% 70,2% 22,0% 24,1% 14,0%
2010 24,7% 17,2% 41,0% 92,7% 66,8% 33,0% 28,4% 14,4%
Index změny počtu neplatičů 2002/2001 86,8 57,0 99,3 88,5 84,1 95,3 97,0 x
2003/2002 85,2 92,3 92,9 78,3 78,3 83,1 90,1 x
2004/2003 103,5 102,3 97,7 80,1 95,6 71,0 89,6 100,0
2005/2004 76,7 112,4 111,1 98,7 98,4 95,6 106,3 105,0
2006/2005 73,1 87,5 78,6 55,3 100,1 91,1 92,6 115,8
2007/2006 73,8 67,6 97,6 78,1 103,3 81,8 79,7 94,1
2008/2007 89,8 92,9 82,7 91,1 134,8 95,4 88,3 106,5
2009/2008 145,0 139,1 114,9 84,2 109,0 110,3 115,0 111,9
2010/2009 93,4 87,4 88,2 79,7 92,2 96,2 110,4 99,6

Poznámka:

Podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů dosahuje v některých městech hodnoty vyšší než 100 %, tzn., že města mají buď staré pohledávky za dlužníky i k bytům prodaným v privatizaci novému nájemníkovi, který již není dlužníkem, nebo evidují na 1 byt více dlužníků.

Z tabulky plyne, že od roku 2001 dochází ve sledovaných městech (spolu s pokračující privatizací bytového fondu) k velké diferenciaci hodnot ukazatele „podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů“. V roce 2010 se podíl počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů ve sledovaných městech pohyboval v rozmezí od 14,4 % (města s 2 000 až 9 999 obyvateli) do 92,7 % (Ústí nad Labem). Vypovídací hodnotu ukazatele podílu počtu neplatičů (nájemného a/nebo služeb) ve vztahu k celkovému počtu obecních bytů však výrazně ovlivňuje stupeň pokročilosti privatizace obecních bytů. Proto je v tabulce tento ukazatel doplněn meziročním indexem změny počtu neplatičů - na rozdíl od roku 2009, kdy ve většině měst (s výjimkou města Ústí nad Labem) došlo k růstu absolutního počtu neplatičů, vykázala většina měst (s výjimkou měst s 10 000 - 49 999 obyvateli) v roce 2010 pokles absolutního počtu neplatičů. K největšímu meziročnímu poklesu počtu neplatičů došlo v Ústí nad Labem, a to o 20,3 % (index 79,7). Ve skupině měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel došlo k meziročnímu nárůstu počtu neplatičů, a to o 10,4 % (index 110,4).

Graf č. 7 „Indexy vývoje počtu obecních bytů a neplatičů ve sledovaných městech v letech 2002 - 2010 (r. 2001 = 100) bez měst s 2 000 - 9 999 obyvateli“ ukazuje vztah mezi vývojem počtu neplatičů a vývojem počtu obecních bytů ve sledovaných městech v letech 2002 - 2010. Z grafu je zřejmé, že v letech 2002 - 2008 klesal počet neplatičů rychleji než počet obecních bytů. V roce 2009 došlo k přechodnému růstu počtu neplatičů, v roce 2010 počet neplatičů opět klesl, ale tempo poklesu počtu neplatičů se snížilo a přiblížilo se tempu poklesu počtu obecních bytů. (Do hodnocení nebyla zařazena města s 2 000 až 9 999 obyvateli, z nichž některá byla v dotazníkovém šetření poprvé oslovena až v roce 2005, proto nejsou k dispozici údaje o počtu neplatičů za delší časové období.)

Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů ve sledovaných městech k 31. 12. 2009 je znázorněn v Grafu č. 8 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2009“ a k 31. 12. 2010 v Grafu č. 9 „Počet neplatičů v obecních bytech ve vztahu k celkovému počtu bytů k 31. 12. 2010“.

Graf č. 7

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 7

Graf č. 8

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 8

Poznámka:

Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným MČ/MO.
Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.

Graf č. 9

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 9

Poznámka:

Údaje o počtech všech bytů, počtech obecních bytů a počtech neplatičů ve městech Praha, Brno a Ústí nad Labem se vztahují pouze k vybraným MČ/MO.
Údaje o počtech všech bytů byly převzaty z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.

Na otázku počtu „krátkodobých“ neplatičů (nájemného a/nebo služeb), kteří nesplňují podmínku, aby jim pronajímatel mohl vypovědět nájem bez přivolení soudu podle § 711 odst. 2 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, odpověděl nižší počet respondentů, protože některým respondentům neumožňuje jimi využívaný způsob evidence neplatičů zjistit počet „krátkodobých“ neplatičů. Celkově lze konstatovat, že podíl „krátkodobých“ neplatičů byl v roce 2010 stejně jako v roce 2009 poměrně vysoký. Může to být způsobeno vlivem přetrvávající ekonomické krize v kombinaci s již ukončenou (do 31. 12. 2010) nebo v některých případech stále ještě probíhající (do 31. 12. 2012) postupnou deregulací nájemného, kdy roste počet občanů, kteří se ocitají v krátkodobé finanční tísni.

Průměrná výše předepsaného čistého nájemného v roce 2009 činila 2 886 Kč/byt/měsíc a v roce 2010 se jednalo o částku 3 315 Kč/byt/měsíc.

Průměrná výše plateb předepsaných za služby v roce 2009 činila 1 815 Kč/byt/měsíc a v roce 2010 se jednalo o částku 1 905 Kč/byt/měsíc.

Průměrná výše plateb za užívání bytu v roce 2009 činila 4 701 Kč/byt/měsíc a v roce 2010 se jednalo o částku 5 220 Kč/byt/měsíc.

V roce 2010 oproti roku 2009 vzrostly jak průměrné výše plateb předepsaných za čisté nájemné, tak průměrné výše plateb předepsaných za služby, a tím i celková výše plateb za užívání bytu.

Výše dlužné částky na čistém nájemném připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2009 činila 3 582 Kč a k 31. 12. 2010 činila 4 612 Kč.

Výše dlužné částky na platbách za služby připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2009 činila 2 685 Kč a k 31. 12. 2010 činila 3 011 Kč.

Výše dlužné částky na platbách za užívání bytu připadající průměrně na 1 obecní byt k 31. 12. 2009 činila 6 268 Kč a k 31. 12. 2010 činila 7 623 Kč.

V roce 2010 oproti roku 2009 narostla výše dlužných částek na čistém nájemném připadajících průměrně na 1 obecní byt, výše dlužných částek na platbách za služby rovněž narostla, a tím narostla i celková výše dlužných částek za platby spojené s užíváním bytu. Nárůst dlužných částek připadajících průměrně na 1 byt může být do určité míry způsoben poklesem počtu obecních bytů v důsledku privatizace obecního bytového fondu.

Procentní zastoupení počtu obecních bytů, u kterých se uplatňuje nájemné, na které se vztahoval zák. č. 107/2006 Sb., počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů, a počtu obecních bytů se smluvním nájemným ukazuje Graf č. 10 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2009“ a Graf č. 11 „Obecní byty podle typu uplatňovaného nájemného v roce 2010“.

V minulých letech podíl počtu bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů, a podíl počtu bytů se smluvním nájemným postupně vzrůstal, podíl počtu bytů s nájemným, na které se vztahoval zák. č. 107/2006 Sb., naopak postupně klesal. V letošním roce lze z grafů vyčíst, že podíl počtu bytů s nájemným, na které se vztahoval zák. č. 107/2006 Sb., v roce 2010 oproti roku 2009 mírně poklesl, stejně tak podíl počtu bytů se smluvním nájemným, podíl počtu bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů, naopak vzrostl.

Podíl počtu obecních bytů, u kterých se uplatňuje nájemné, na které se vztahoval zák. č. 107/2006 Sb., z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 77,7 % v roce 2009 a 75,8 % v roce 2010.

Podíl počtu obecních bytů, jejichž výstavba nebo dostavba byla povolena po 30. 6. 1993 a na jejichž financování byla obcím poskytnuta dotace ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů, z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 10,7 % v roce 2009 a 12,8 % v roce 2010. Výrazně vyšší podíl těchto bytů byl v Ústí nad Labem (23,7 % v roce 2009 a 43,1 % v roce 2010) a v kategorii měst s 2 000 - 9 999 obyvateli (24,5 % v roce 2009 a 25,5 % v roce 2010). Vysoký podíl bytů postavených se státní dotací byl v roce 2010 také v kategorii měst s 50 000 a více obyvateli (24,2 %). Naopak nejnižší podíl těchto bytů byl v Brně (1,6 % v roce 2009 a 1,8 % v roce 2010).

Podíl počtu obecních bytů se smluvním nájemným, z celkového počtu obecních bytů, dosáhl ve sledovaných městech výše 11,6 % v roce 2009 a 11,4 % v roce 2010. Výrazně vyšší podíl těchto bytů byl v kategorii měst s 10 000 - 49 999 obyvateli (20,5 % v roce 2009 a 22,4 % v roce 2010) a v kategorii měst s 2 000 - 9 999 obyvateli (20,6 % v roce 2009 a 22,1 % v roce 2010). Naopak nejnižší podíl těchto bytů byl v Brně (4,3 % v roce 2009 a 4,8 % v roce 2010).

Graf č. 10

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 10

Graf č. 11

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 11

Údaje v grafech č. 10 a 11 byly získány:
v Praze - hodnocením údajů od 10 respondentů;
v Brně - hodnocením údajů od 19 respondentů;
v Ostravě - hodnocením údajů od 15 respondentů;
v Ústí nad Labem - hodnocením údajů od 3 respondentů;
v Plzni - hodnocením údajů za celé město, které poskytl MMP;
v ostatních městech - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnocením údajů od 11 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel - hodnocením údajů od 15 respondentů;
v ostatních městech - velikostní kategorie do 2 000 až 9 999 obyvatel - hodnocením údajů od 8 respondentů.

Jednostranné zvyšování nájemného na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2009 Sb. a na základě Sdělení MMR č. 180/2009 Sb. [Podle zákona č. 107/2006 Sb. mohl pronajímatel uplatnit jednostranné zvýšení nájemného z bytu jedenkrát ročně a následně vždy k 1. lednu, popřípadě později, v období, které začínalo 1. lednem 2007 a končilo dnem 31. prosince 2010. Novelou zákona, zákonem č. 150/2009 Sb., byla pro vybrané obce možnost jednostranného zvýšení nájemného prodloužena do 31. prosince 2012. Jedná se o byty v hlavním městě Praze, v obcích Středočeského kraje s počtem obyvatel k 1. lednu 2009 vyšším než 9 999 (v rámci našeho šetření se jedná o města Kladno, Mladá Boleslav a Příbram) a městech České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc a Zlín]::

Tab. č. 4 „Podíl bytů ve vlastnictví obce (na které se vztahoval zákon č. 107/2006 Sb.), pro které bylo v roce 2010 využito jednostranného zvýšení nájemného“ a Graf č. 12 „Respondenti podle odpovědi na otázku, zda v roce 2010 využili maximální přírůstek nájemného, respektive hodnotu cílového nájemného“ znázorňují přístup respondentů k jednostrannému zvýšení nájemného v roce 2010.

Tab. č. 4 Podíl bytů ve vlastnictví obce (na které se vztahoval zákon č. 107/2006 Sb.), pro které bylo v roce 2010 využito jednostranného zvýšení nájemného

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Město Podíl bytů ve vlastnictví obce, pro které bylo v roce 2010 využito jednostranné zvýšení nájemného
0 - 24% 25 - 49% 50 - 74% 75 - 99% 100%
Počet respondentů Počet respondentů Počet respondentů Počet respondentů Počet respondentů
Praha 8 1 0 3 5
Brno 12 2 0 4 3
Ostrava 3 0 0 3 7
Ústí nad Labem 0 0 0 0 3
Plzeň 0 0 0 0 1
Ostatní města - velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel 4 0 4 1 7
Ostatní města - velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel 3 2 3 2 10
Ostatní města - velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel 1 1 2 1 6
Celkem 31 6 9 14 42
Podíl 30,39% 5,88% 8,82% 13,73% 41,18%

Poznámka:

Praha - 2 respondenti neuvedli odpověď, 8 respondentů v r. 2010 jednostranně nezvýšilo nájemné v obecních bytech.
Brno - 1 respondent neuvedl odpověď, 12 respondentů v r. 2010 jednostranně nezvýšilo nájemné v obecních bytech.
Ostrava - 1 respondent (MMO) odkázal na jednotlivé MO, 1 respondent neuvedl odpověď, 2 respondenti nevlastnili žádné byty, na které se vztahoval zákon č.107/2006 Sb.
Ústí nad Labem - 1 respondent nevlastnil žádné byty, na které se vztahoval zákon č. 107/2006 Sb.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Města s 50 000 a více obyvateli - 4 respondenti v r. 2010 jednostranně nezvýšili nájemné v obecních bytech.
Města s 10 000 - 49 999 obyvateli - 2 respondenti neuvedli odpověď, 3 respondenti v r. 2010 jednostranně nezvýšili nájemné v obecních bytech.

Tabulka ukazuje, že 41 % respondentů v roce 2010 jednostranně zvýšilo nájemné ve všech obecních bytech, na které se vztahoval zákon č. 107/2006 Sb. Celkem 27 respondentů nevyužilo v roce 2010 možnost jednostranně zvýšit nájemné - jednalo se převážně o respondenty, u nichž byla zákonem č. 150/2009 Sb. možnost jednostranně zvýšit nájemné prodloužena až do 31. 12. 2012.

Graf č. 12

Údaje za všechna města, resp. části měst.

Graf č. 12

Poznámka:

Město Ostrava - 3 respondenti nevlastnili žádné byty, na které se vztahoval zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyli zařazeni do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Město Ústí nad Labem - 1 respondent nevlastnil žádné byty, na které se vztahoval zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyl zařazen do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.

Z grafu vyplývá, že téměř polovina respondentů (46 %) využila v roce 2010 maximální přírůstek nájemného, respektive hodnotu cílového nájemného, u všech bytů, u kterých bylo využito jednostranného zvýšení nájemného. Celkem 11 % respondentů využilo maximální přírůstek nájemného, respektive hodnotu cílového nájemného, ale ne u všech bytů, dalších 11 % respondentů nevyužilo maximální přírůstek nájemného, respektive hodnotu cílového nájemného. 25 % respondentů v roce 2010 jednostranně nezvýšilo nájemné v obecních bytech a 6 % respondentů neuvedlo, zda využili jednostranného zvýšení nájemného, případně maximálního přírůstku nájemného.

Nejvyšší podíl respondentů, kteří v roce 2010 jednostranně nezvýšili nájemné, byl v Brně (55 %) a v Praze (42 %). Současně zde byl nejvyšší podíl respondentů, kteří nevyužili maximální možný přírůstek nájemného.

Zájem měst o jednostranné zvýšení nájemného v roce 2011 dokládá Graf č. 13 „Jednostranné zvýšení nájemného v roce 2011“. Z grafu vyplývá, že 50 % respondentů využilo v roce 2011 možnost jednostranně zvýšit nájemné v obecních bytech. Celkem 18 % respondentů neuvedlo na tuto otázku odpověď a zbylých 32 % respondentů v roce 2011 jednostranně nezvýšilo nájemné v obecních bytech.

Termíny jednostranného zvýšení nájemného v roce 2011 znázorňuje Graf č. 14 „Respondenti podle termínu jednostranného zvýšení nájemného v roce 2011“.

Graf č. 13

Údaje za všechna města, resp. části měst.

Graf č. 13

Poznámka:

Do grafu byla zařazena pouze města, kterých se týká prodloužení období (do 31. 12. 2012), kdy lze uplatnit jednostranné zvýšení nájemného. Nebyla zařazena ostatní města s 10 000 - 49 999 obyvateli, protože pouze 2 respondentů z této skupiny měst se týká prodloužení období, kdy lze uplatnit jednostranné zvýšení nájemného.
Město Brno - 1 respondent nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyl zařazen do vyhodnocení této otázky.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.

Graf č. 14

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 14

Poznámka:

Do grafu byla zařazena pouze města, kterých se týká prodloužení období (do 31. 12. 2012), kdy lze uplatnit jednostranné zvýšení nájemného. Nebyla zařazena ostatní města s 10 000 - 49 999 obyvateli, protože pouze 2 respondentů z této skupiny měst se týká prodloužení období, kdy lze uplatnit jednostranné zvýšení nájemného.
Město Brno - MMB uvádí, že tato problematika je v kompetenci MČ. 1 respondent nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyl zařazen do vyhodnocení této otázky.
Město Ústí nad Labem - 1 respondent nevlastní žádné byty, na které se vztahuje zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvýšení nájemného, proto nebyl zařazen do vyhodnocení tohoto okruhu otázek.
Město Plzeň - údaje za celé město od MMP.
Města s 50 000 a více obyvateli - 2 respondenti neuvedli odpověď na tuto otázku.

Sazby nájemného pro standardní byt se po jednostranném zvýšení v roce 2008 pohybovaly v rozpětí od 12,37 Kč/m2 ve městě Most po nájemné ve výši 70,00 Kč/m2 uvedené MČ Praha 4, v roce 2009 dosahovaly výše od 13,00 Kč/m2 ve městě Příbram po nájemné ve výši 95,46 Kč/m2 uvedené MČ Praha 7 a v roce 2010 dosahovalo nájemné standardních bytů hodnot od 12,91 Kč/m2 ve městě Most po 110,44 Kč/m2 uvedené Magistrátem hlavního města Prahy. Jednostranné zvýšení nájemného v roce 2011 se týkalo pouze části respondentů, u nichž byla možnost zvýšení nájemného prodloužena až do 31. 12. 2012. U těchto respondentů se sazby nájemného v roce 2011 pohybovaly v rozmezí od 13,72 Kč/m2 ve městě Karlovy Vary po nájemné ve výši 110,44 Kč/m2 uvedené Magistrátem hlavního města Prahy.

Nájemné u bytů se sníženou kvalitou dosahovalo po jednostranném zvýšení v roce 2008 úrovně od 7,89 Kč/m2 ve městě Teplice po nájemné ve výši 54,82 Kč/m2 uvedené MČ Praha - Řepy, v roce 2009 se pohybovalo v rozpětí od 7,89 Kč/m2 ve městě Teplice po nájemné ve výši 76,53 Kč/m2 uvedené Magistrátem hlavního města Prahy a v roce 2010 dosahovalo nájemné bytů se sníženou kvalitou hodnot od 7,19 Kč/m2 ve městě Děčín po 91,67 Kč/m2 uvedené Magistrátem hlavního města Prahy. Sazby nájemného pro byt se sníženou kvalitou se v roce 2011 u respondentů, u nichž byla prodloužena možnost jednostranně zvýšit nájemné, pohybovaly v rozmezí od 7,60 Kč/m2 ve městě Karlovy Vary do 97,77 Kč/m2 uvedené MČ Praha 7.

Ze srovnání sazby nájemného po jednostranném zvýšení v roce 2011 s nájemným v bytech postavených se státní dotací a se smluvním nájemným lze vyčíst, že k největším rozptylům hodnot mezi minimální a maximální částkou nájemného v jednotlivých skupinách měst/MČ/MO dochází u smluvního nájemného.

Z poznatků a připomínek respondentů k problematice jednostranného zvýšení nájemného lze souhrnně uvést:

  • nájemné na rok 2011 nebylo zvyšováno, platí nájemné ve výši roku 2010, kdy bylo zvýšeno v maximální výši, a současně bylo schváleno, že v bytových domech, kde není provedena výměna oken, zateplení fasády a jsou původní rozvody vody a odpady, bude od 1. 1. 2010 poskytnuta nájemcům bytů sleva ve výši až 32 % z čistého nájemného;
  • výše „regulovaného“ nájmu, který skončil v roce 2010, je na hranici únosnosti většiny nájemníků v uvedených bytech;
  • zákon č. 107/2006 Sb. neumožňoval navýšení nájemného např. u DPS a bytů zvláštního určení (bezbariérových);
  • nevyváženost práv a povinností ve vztahu vlastník - nájemce; zdlouhavé vymáhání plnění povinností nájemců;
  • nesouhlas nájemníků s jednostranným zvýšením nájemného;
  • v současné době projednávání možnosti zvýšení nájemného dohodou, přechodu na smluvní nájemné dohodou;
  • na základě rozhodnutí o snížení maximálního nájmu byla poskytnuta na rok 2011 sleva z nájmu ve výši 25 %, s nájemci byly uzavřeny dodatky smluv na slevu z nájmu;
  • Ministerstvo pro místní rozvoj ČR nezvládlo administrativu spojenou s koncem platnosti zákona o regulovaném nájemném, chybí metodika, dle které by se dalo alespoň okrajově opřít při určování výše nájemného (cenové mapy) a kde by byl určen způsob počítání doručovacích lhůt atd.

Města využívají při správě svého obecního bytového fondu převážně správu prostřednictvím jedné nebo více specializovaných soukromých firem najatých obcí s nárokem na odměnu za výkon správy. V roce 2009 činil tento typ správy 53,1 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2010 se jednalo o 50,9 % z celkového počtu obecních bytů.

Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce činila 236,54 Kč/byt/měsíc v roce 2009 a 249,76 Kč/byt/měsíc v roce 2010. Průměrná výše nákladů měst na zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravovala obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, činila 177,06 Kč/byt/měsíc v roce 2009 a 198,46 Kč/byt/měsíc v roce 2010. Průměrná výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce v roce 2010 oproti roku 2009 narostla u města Praha, u měst velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel a u měst velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel, dále narostla mírně u měst Ostrava, Ústí nad Labem a Plzeň. U města Brna výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce v roce 2010 oproti roku 2009 klesla, dále klesla mírně u měst velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel. Zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím příslušného odboru města uvádí šest ze všech sledovaných skupin respondentů, u pěti z nich v roce 2010 oproti roku 2009 výše nákladů na zajišťování správy obecních bytů tímto způsobem narostla (u Prahy, Brna a všech 3 velikostních kategorií ostatních měst), u města Ostravy naopak poklesla. Města Ústí nad Labem a Plzeň tento typ zajišťování správy obecních bytů neuvádějí. Z uvedených údajů současně vyplývá, že zajišťování správy obecních bytů, pokud si města spravují obecní byty sama prostřednictvím příslušného odboru, vychází města levněji než zajišťování správy obecních bytů prostřednictvím správce.

Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 vzrostla, stejně tak v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 vzrostla průměrná výše příjmů z nájmu obecních bytů. Průměrná výše nákladů měst na správu a údržbu obecních bytů v roce 2009 činila 2 285 Kč/byt/měsíc a v roce 2010 se jednalo o částku 2 455 Kč/byt/měsíc; průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů v roce 2009 činila 3 114 Kč/byt/měsíc a v roce 2010 se jednalo o částku 3 471 Kč/byt/měsíc. Průměrná výše nákladů na správu a údržbu obecních bytů byla v roce 2009 i v roce 2010 nižší než průměrná výše příjmů získaných z nájmu obecních bytů, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma částkami se v roce 2010 oproti roku 2009 zvětšil.

Graf č. 15 „Porovnání respondentů podle odpovědi na otázku, zda současné příjmy z nájemného pokrývají náklady na údržbu a opravy obecního bytového fondu tak, aby nedocházelo ke zhoršení jeho technického stavu“ je vyhodnocením odpovědí jednotlivých respondentů na tuto otázku dotazníku.

Graf č. 15

Údaje za všechna oslovená města, resp. části měst.

Graf č. 15

Vybrané otázky z doplňkové části dotazníku

Problematika pronájmu obecního bytu a pronájmu obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel:

  • Z celkového počtu 112 oslovených respondentů jich 78, to je 69,6 %, vede evidenci žádostí o pronájem obecního bytu, 34, to je 30,4 %, evidenci žádostí o pronájem obecního bytu nevede.
  • Z celkového počtu 112 oslovených respondentů jich 66, to je 58,9 %, vede evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel, 46, to je 41,1 %, evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel nevede. Z celkového počtu 66 respondentů, kteří si vedou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel, si jich 14, to je 21,2 %, vede tuto evidenci v rámci celkové evidence, 45, to je 68,2 %, si vede tuto evidenci samostatně, 4, to je 6,1 %, si vede tuto evidenci v rámci celkové evidence i samostatně a 3 respondenti, to je 4,5 %, neuvedli, zda evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel vedou v rámci celkové evidence nebo samostatně.
  • 50 respondentů, to je 44,6 %, vede současně obě z výše uvedených evidencí žádostí o pronájem obecního bytu a 18 respondentů, to je 16,1 %, nevede ani jednu z výše uvedených evidencí žádostí o pronájem obecního bytu.
  • Jednotliví respondenti, kteří si vedou evidenci žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel, ji vedou nejčastěji pro seniory, dále pak zdravotně postižené osoby, osoby s nízkými příjmy, matky samoživitelky, obecně prospěšné profese (uváděni jsou učitelé, místní policie, Policie ČR, zdravotnictví, zaměstnanci MČ) a dále rodiny s dětmi a jiné vybrané skupiny (respondenti uvádějí např. azylanty - integrační byty; osoby ohrožené sociálním vyloučením; děti z dětského domova a pěstounské péče; občany do věku 35 let - startovací byty; vozíčkáře pro obsazení bezbariérových bytů a poskytování bytových náhrad po rozvodu manželství a bytových náhrad ostatních).
  • Procentní podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu včetně žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel souhrnně za všechny respondenty v roce 2009 činil 26,3 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2010 činil 26,7 % z celkového počtu obecních bytů. Procentní podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel souhrnně za všechny respondenty v roce 2009 činil 6,7 % z celkového počtu obecních bytů a v roce 2010 činil 7,6 % z celkového počtu obecních bytů. Celkem evidované žádosti o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel v roce 2009 činily 27,6 % z celkového počtu všech evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu a v roce 2010 činily 29,7 % z celkového počtu všech evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu.
  • Procentní podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu k celkovému počtu obecních bytů v letech 2009 a 2010 za Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň, ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel, ostatní města velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel a ostatní města velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel a procentní podíl souhrnně za všechny respondenty ukazuje Graf č. 16 „Podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu z celkového počtu obecních bytů v letech 2009 a 2010“.
  • Procentní podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel z celkového počtu všech evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu v letech 2009 a 2010 za Prahu, Brno, Ostravu, Ústí nad Labem, Plzeň, ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel, ostatní města velikostní kategorie od 10 000 do 49 999 obyvatel a ostatní města velikostní kategorie od 2 000 do 9 999 obyvatel a procentní podíl souhrnně za všechny respondenty ukazuje Graf č. 17 „Podíl celkem evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu pro vybrané skupiny obyvatel z celkového počtu všech evidovaných žádostí o pronájem obecního bytu - rok 2009, 2010“..

Graf č. 16

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 16

Poznámka:

Údaje u Prahy, Brna, Ostravy a Ústí nad Labem jsou uvedeny za vybrané MČ/MO, u Plzně jsou údaje, které uvádí MMP za celé město;
Praha - hodnoceny údaje za 14 respondentů (bez MČ Praha 3, 6, 8, 11 a 14);
Brno - hodnoceny údaje za 16 respondentů (bez MMB, MČ Střed, MČ Černovice, MČ Komín, MČ Medlánky a MČ Tuřany);
Ostrava - hodnoceny údaje za 13 respondentů (bez MO Hrabová, MO Mariánské Hory a Hulváky, MO Stará Bělá a MO Svinov);
Ústí nad Labem - hodnoceny údaje za 1 respondenta (bez MO Město, MO Severní Terasa a MO Střekov);
Plzeň - hodnoceny údaje za celé město, které uvádí MMP;
ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnoceny údaje za 8 respondentů (bez měst Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové, Kladno, Most, Karviná, Karlovy Vary a Teplice);
ostatní města velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel - hodnoceny údaje za 16 respondentů (bez měst Příbram, Znojmo, Písek, Hodonín, Český Krumlov a Lanškroun);
ostatní města velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel - hodnoceny údaje za 10 respondentů (bez města Vodňany).

Graf č. 17

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 17

Poznámka:

Údaje u Prahy, Ostravy a Ústí nad Labem jsou uvedeny za vybrané MČ/MO, u Brna a Plzně jsou údaje, které uvádějí příslušné magistráty za celé město;
Praha - hodnoceny údaje za 11 respondentů (bez MČ Praha 1, 3, 6, 8, 11, 14, MČ Horní Počernice a MČ Letňany);
Brno - hodnoceny údaje za celé město, které uvádí MMB;
Ostrava - hodnoceny údaje za 8 respondentů (bez MO Hošťálkovice, MO Hrabová, MO Mariánské Hory a Hulváky, MO Michálkovice, MO Petřkovice, MO Proskovice, MO Stará Bělá, MO Svinov a MO Třebovice);
Ústí nad Labem - hodnoceny údaje za 1 respondenta (bez MO Město, MO Severní Terasa a MO Střekov);
Plzeň - hodnoceny údaje za celé město, které uvádí MMP;
ostatní města velikostní kategorie 50 000 a více obyvatel - hodnoceny údaje za 7 respondentů (bez měst Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové, Kladno, Most, Karviná, Frýdek-Místek, Karlovy Vary a Teplice);
ostatní města velikostní kategorie 10 000 až 49 999 obyvatel - hodnoceny údaje za 14 respondentů (bez měst Třinec, Příbram, Znojmo, Písek, Kroměříž, Hodonín, Český Krumlov a Lanškroun);
ostatní města velikostní kategorie 2 000 až 9 999 obyvatel - hodnoceny údaje za 6 respondentů (bez měst Vodňany, Zruč nad Sázavou, Kdyně, Velká Bíteš a Valtice).

  • Pouze dva respondenti (města Jablonec nad Nisou a Česká Lípa) uvedli, že nájemníkům v případě, že uvolní byt, nabízejí odstupné.
  • Způsoby úsilí o snížení počtu neplatičů a snížení dluhu na nájemném a službách jsou podchyceny souhrnně za všechny respondenty v Grafu č. 18 „Metody snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách využívané ve sledovaných městech“. Z grafu vyplývá, že nejvíce využívanými metodami snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách jsou: splátkové kalendáře, ukončení nájmu bytu výpovědí podle Občanského zákoníku a uzavírání nových nájemních smluv na dobu určitou. Oproti výsledkům šetření předcházejícího roku dále vzrostl podíl respondentů využívajících následující metody snižování počtu neplatičů a snižování dluhu na nájemném a službách: odpuštění pokut, poplatků z prodlení a úroků z neplacení nájemného, pokud neplatiči k určitému termínu vyrovnají svůj dluh, a sociální práce s neplatiči (obec, nevládní nezisková organizace).

Graf č. 18

Údaje za vybraná města, resp. vybrané části měst.

Graf č. 18

Problematika komunálního bydlení je zpracovávána na základě dotazníkových akcí a jejich vyhodnocování již od roku 2000, kdy byly sledovány údaje za roky 1998 a 1999, šetření od té doby probíhá každoročně, letošní šetření mapovalo situaci v letech 2009 a 2010. Pro zadavatele úkolu - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Odbor politiky bydlení - je toto dotazníkové šetření jednou z možných cest, jak získat potřebné aktuální údaje z oblasti komunálního bydlení, protože Český statistický úřad tato data běžně nezjišťuje.

Provedená šetření o změnách v obecním bytovém fondu vlivem privatizace umožňují sledovat vývoj tohoto procesu od jeho počátku (tedy od roku 1991) do současné doby a umožňují odhadnout, jak se bude tento proces pravděpodobně vyvíjet v budoucích letech. Z letošního průzkumu (tj. za rok 2010) vyplynulo, že nejvíce respondentů předpokládá ukončení privatizace obecních bytů v letech 2011 a 2012. Nejvzdálenější termíny ukončení privatizace, které byly v letošním dotazníkovém šetření uvedeny, jsou roky 2020 - 2021 a rok 2023 (do tohoto termínu je počítáno s privatizací bytů, které byly postaveny na základě dotačních titulů z let 2000 až 2003, kde byla finanční spoluúčast obce a nájemníků bytů na výstavbě; dotace měla zakomponovanou mimo jiné podmínku, že tyto byty obec nesmí po dobu 20 let prodat).

Tištěná závěrečná zpráva z dotazníkového šetření provedeného v roce 2011 je k dispozici na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR - Odboru politiky bydlení a na Ústavu územního rozvoje Brno. Stručná zpráva z tohoto šetření Výsledky dotazníkové akce o změnách v obecním bytovém fondu ve vybraných městech (2009, 2010) je prezentována na www stránkách Ústavu územního rozvoje (www.uur.cz) pod heslem bytová politika a regenerace sídel, dále pod heslem monitoring komunálního bydlení a dále jako Obecní bytový fond 2009 - 2010.

Začátkem roku 2012 bude dotazníková akce dle požadavků Ministerstva pro místní rozvoj ČR opět zopakována. Se zadavatelem úkolu bude provedeno upřesnění otázek dotazníku.

Úkol „Monitoring komunálního bydlení“, který vytváří ucelenou analýzu v rámci obecního bytového fondu, je pro svou důležitost zařazen do stálých činností Ústavu územního rozvoje, to znamená, že se pravidelně každý rok opakuje. Závěry tohoto úkolu jsou jedním z řady materiálů využívaných při řešení bytové politiky.

Zadavatel - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Odbor politiky bydlení i řešitelský kolektiv Ústavu územního rozvoje děkují všem respondentům, kteří svým vstřícným přístupem a včasným poskytnutím potřebných podkladů umožnili zpracování závěrečné zprávy, která zachycuje a vyhodnocuje současnou aktuální situaci z hlediska změn v obecním bytovém fondu.

Poznámky

1) Údaj o celkovém počtu obecních bytů v České republice poskytnutý ČSÚ se výrazně liší od údajů z předchozích let, protože ČSÚ na základě nových údajů provedl revizi celé časové řady.
2 Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a Sdělení MMR č. 180/2009 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledávání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt.

TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 9. 1. 2012 |© Ústav územního rozvoje - Ludmila Rohrerová, 2001–2021