Česky English Deutsch Francais

Diskuse k novému stavebnímu právu

Diskuse na téma: Kolegové. Povolení změny stavby před dokončením (změna sklonu střechy). Nedotkne se DO ani ÚŘ (vlastní areál), chci tak rozhodnout do stavebního deníku. Když je v § 118: "Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; stavební úřad jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu, podle okolností".... Záznam do spisu znamená, že do spisu vložím kopii rozhodnutí ze SD, anebo musím ono rozhodnutí poté vyrobit zvlášť na papír anebo si připravím rozhodnutí dopředu a předám na místě a do spisu? Děkuji.

PříspěvekAutorVloženo
V okamžiku kdo dá s kolegů do podmínek územka, že bude provedena stavba dle předložené dokumentace je jasné, že jakákoliv změna stavby se dotkne podmínky ÚR. Když ale stanovým podmínky pouze pro umístění a velikost stavby a neřeším provedení stavby tak nás nemůže poloha střední zdi a materiály z hlediska ÚR zajímat. JL 24.5.2019 11:25:25
dobře ještě můžeme ubrat. Co třeba nové dveře (nebo jejich posunutí) ve středové nosné zdi ? :-) Jelimán 24.5.2019 11:17:47
Prosím anonyma 24.5.2019 10:20:07 o poučení: Jak se posunutí středové nosné zdi (jak to popsal Jelimán) může dotknout územního rozhodnutí? Na jaké "další souvislosti" pro umístění stavby to má vliv? a 24.5.2019 10:45:19
Kolego 24.5.2019 10:25:26, betonový krov, to myslíte vážně?? uc 24.5.2019 10:35:06
Myšleno bylo to, co je napsáno. Změna materiálu střešní konstrukce neznamená změnu krytiny, ale materiálu konstrukce. Např. namísto krovu ze dřeva krov z kovových profilů. A čím se taková změna dotýká územka? To teda jsem zvědav... 24.5.2019 10:33:21
24.5.2019 7:53:48 - Jestli je myšleno změna krytiny, tak to se nepovoluje. Jestli je myšleno, že třeba místo dřevěné nosné konstrukce bude betonová, tak to jistě bude mít vliv i na výšku konstrukce a tedy se to dotkne územka. Takže ani změna konstrukce není čistě stavební, ale částečně se dotýká i územního rozhodnutí. Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc musím souhlasit s kolegy, kteří povolují i územní změny podle 118/6, ale když se nedotknou podmínek územka 24.5.2019 10:25:26
Kdybych třeba povoloval bytový dům prvně územně a pak stavebně, tak bych určitě v územku potřeboval vědět, kde budou nosné konstrukce - má to vliv na další souvislost. Takže i posunutí nosné konstrukce je zásahem do územního rozhodnutí a ne pouze do stavebka 24.5.2019 10:20:07
je třeba si uvědomit, že znění § 118 odst. 6 zůstalo novelou beze změn. Použil bych ho na případy, které není možné podřadit pod § 118 odst. 7, které ovšem splňují podmínku, že jsme v souladu s územním rozhodnutím - § 118 odst. 2. Příklad - posunutí nosné středové zdi. Zasahuji do nosných konstrukcí, účastníků stavebního řízení a dotčených orgánů se to nedotýká a územního rozhodnutí také ne. Šlo by to tak ? Jelimán 24.5.2019 9:24:19
Pro "a". Já nedávám podmínku do ÚR, že bude stavba provedena dle dokumentace, ale stanovuji polohu a výšku stavby a orientaci střechy bych tam asi u pultové nedával, kdyby to nebylo rozhodující pro sousedy. JL 24.5.2019 8:36:10
No a právě proto se to musí dělat rozhodnutím. Kdyby to nebyla nosná konstrukce, tak by to nevyžadovalo nic. 24.5.2019 8:12:54
24.5.2019 7:41:30 Nesouhlasím, příčka a kapsy do nosné konstrukce. Jde u některých příčeki o zásah no nosné konstrukce. 24.5.2019 8:01:15
Vážení, to přece může být změna, která se nedotýká územka, ale stavebka. Např změna materiálu střešní kontrukce. 24.5.2019 7:53:48
24.5.2019 6:58:41 příčky se posuzují podle ust. 103 odst. 1 písm. d) a tedy nepodléhají režimu dle uts. 118. Tím pádem se změna polohy příčky ani nepovoluje jako změna stavby před dokončením, ale podle ust. 118 odst. 7 se změna polohy příčky řeší až při kolaudaci. To není příklad, který by se dal řešit podle ust. 118 odst. 6. Asi možná opravdu neexistuje záměr, pokud připustíme, že když se dotkne územka, na který můžeme použít ust. 118 odst. 6. Nicméně nesouhlasím s tím, že když dochází ke změně územka, že nelze použít 24.5.2019 7:41:30
Posun příčky nevyžaduje povolení 24.5.2019 7:28:54
PL. Nevíte opravdu? Tak npř. posun příčky uvnitř budovy apod. 24.5.2019 6:58:41
Též by mě zajímalo uvedení několika konkrétních záměrů, které lze povolit podle 118/6, a jak tu někteří naznačili, abych hned nebyl jako stavební úřad v problémech, že vydané rozhodnutí v protokolu nemá šanci obstát v přezkumu. Pokud připustím, že podle 118/6 nelze povolit změnu, která se dotýká územního rozhodnutí, tak opravdu asi neexistuje změna, kterou můžeme povolit zápisem do protokolu a ust. 118/6 je tedy zcela zbytečné PL 23.5.2019 15:01:57
ala: Nikdo nerozporuje, že je jedná o stavební úpravu, třeba i nástavbu, a proto se tu všichni shodují, že se má povolit podle § 118 SZ. Jen se tu neshodujeme, které záměry lze povolit podle 118/6. Předpokládám, že někteří zastávají názor, jak vyplývá z diskuse, že neexistuje žádná změna stavby před dokončením, která lze povolit podle 118/6 PL 23.5.2019 14:57:10
JL, jak to nemohlo být stanoveno? Copak nebyla předložena PD? A pokud byla předložena a nebyla v ní popsána střecha, jak je možné, že na základě takové PD byla stavba povolena?? a 23.5.2019 14:22:21
Popisovaná změna střechy je nástavbou. Pro nevěřící Tomáše doporučuji aktuální komentovaný stavební zákon z dílny MMR, C.H.BECK, 3. vydání, Machačková a kol., str. 18-19, vysvětlení pojmu "nástavba". Jen velmi stručně: Aby to nebyla nástavba, muselo by být zachováno výškové ohraničení stavby dané nikoliv jedním (nejvyšším), ale více konstrukčními prvky stavby. Je to dáno celou obalovou rovinou střešního pláště. Jestliže dojde ke zvýšení stavby nad stávající obalovou rovinu, je to nástavba. ala 23.5.2019 14:19:58
Přikláním se k názoru, že obrácení sklonu střechy se nemusí dotknout podmínek ÚR jestliže nebylo stanoveno kde bude hřeben střechy případně orientace sklonu střechy. JL 23.5.2019 14:10:16
Zeptám se, jaké změny lze povolit podle § 118 odst. 6 SZ? Alespoň pár konkrétních příkladů - opravdu bych o ně rád poprosil. 23.5.2019 13:32:12
je vidět, že se neshodneme. Ale opakuji pokud mám v územním rozhodnutí, že střecha bude taková, tak mně netvrďte, že se ho to nedotýká, když bude střecha maková. A je mně srdečně jedno jestli se to dotkne nebo nedotkne účastníků STAVEBNÍHO řízení nebo dotčených orgánů, protože v § 118 odst. 2 mám napsáno jak se mám zachovat. Jelimán 23.5.2019 12:40:52
Mně osobně tedy nejvíce zaráží postup některých stavebních úřadů. Pokud se jedná o změnu stavby před jejím dokončením, kde lze použít § 118 odst. 6 SZ, tak nerozumím tomu, proč v některých případech ano a v jiných ne kde se dotýkáme územního rozhodnutí - jakože když se dotkneme jen málo tak ještě OK, ale když se dotkneme více tak už ne? Podle diskuze to vypadá tak, že nějakou drobnost, jako například rozšíření okna o 15cm nemá asi nikdo problém povolit na místě i přes to, že se toto jednoznačně dotýká územního rozhodnutí - ne však podmínek. Dokonce někteří takové změny schvalují při kolaudacích a vůbec neřeší, že se toto dotklo územka. Pokud se ale jedná o změnu střechy, tak už pozor, najednou povedeme řízení i přes to, jak tu kolegové naznačily - nedotkneme se dotčených orgánů a ani ostatních účastníků. To, kdo je účastníkem řízení a jak moc se jej bude záměr dotýkat je čistě na posouzení stavebního úřadu - k tomu nikdo jiný než stavební úřad příslušný není. Dokonce i nadřízený orgán může pouze vyjádřit svůj názor, ale rozhodnout, kdo je účastníkem musí stejně stavební úřad. Je tedy potřeba posuzovat případ od případu. Pokud ale stavební úřad vyhodnotí, že se taková změna nedotkne ostatních účastníků ani veřejných zájmů chráněných dotčenými orgány, tak takovou změnu přeci povolíme na místě. Kde je pak určeno, jestli je ta změna rozsáhlá natolik, že se musí vést řízení? Nikde. Pouze v případě, že by byla natolik rozsáhlá, že se zároveň dotkne i PODMÍNEK územního rozhodnutí, tak až v tomto případě vedeme řízení. V tomto konkrétním případě jednoznačně stojím za postupem stavebního úřadu, který změnu střechy povolil na místě podle § 118 odst. 6 SZ. OP 23.5.2019 12:00:50
Střecha bude stejných rozměrů vč. výšky, jen bude zrcadlově otočená (jde o pultovou střechu). To je podle "MB". Tak Pavle 16.5.2019 13:50:05 řekněte důvod proč by mělo dojít k posouzení podle § 96b. 23.5.2019 11:23:32
Pouze se ptám? Když se bude jednat o změnu před dokončením nějakého skladu uvnitř zemědělského areálu, kam nikdo nevidí, tak rozhodnutí na místě do protokolu. Když ale půjde o změnu skladu na zahradě u RD, kam vidí sousedí, tak raději řízení? To se mi zdá jako porušení správního řádu, kdy se obdobných případech nepostupuje shodně VN 23.5.2019 11:15:47
MB I já jsem toho názoru, že taková změna se dotýká podmínky ÚR a to proto, že v doložené dokumentaci k ÚŘ podle 499 je vždy popsáno architektonické řešení a graficky doloženy pohledy stavby. Řekl bych, že jde o zásadní či podstatnou změnu tvaru střechy. Kolego RK zřejmě by o nic nešlo, když je stavba v areálu stavebníka, ale posuzoval bych věc jak jsem napsal. xx 23.5.2019 11:01:57
Myslím, že chápu. Řekněte mi prosím alespoň jediný postup stavebního úřadu, kde nehrozí přezkum, rád jej budu používat. Svého času to byly např. územní souhlasy, které si prvoinstanční orgán sám kontroloval. A popište mi definici postupu, který tzv. nemusí obstát. Naopak rád se takových postupů vyvaruji. Nicméně to, co obstojí nebo nikoliv je postaveno většinou na řádném odůvodnění konkrétního případu, bez ohledu na tom, jestli se vedlo řízení. Jinými slovy, i vaše rozhodnutí neobstojí, když odfláknete odůvodnění. RK 23.5.2019 10:34:31
Ne, nechápete. Napsal jsem přece, že problém může nastat, pokud je výsledek zjednodušujícího postupu napadnutelný a při přezkumu hrozí, že neobstojí. Takže jinými slovy - nelze používat zjednodušující postup za každou cenu. LL 23.5.2019 10:21:02
Chápu co jste tím myslel. Odteď budeme vše překlápet do řízení, abychom "chránili" sebe a stavebníka. Jen tedy nevím, jestli by se měly zjednodušující postupy vůbec používat. Vystavujeme tím přeci riziku jak sebe, tak stavebníka RK 23.5.2019 10:12:02
RK, zřejmě Vám nedochází, že tím právně správným postupem nechráníme sebe, ale především stavebníka! Ono je to sice pěkné, použít zjednodušující postup, ale pokud je jeho výsledek napadnutelný a při přezkumu hrozí, že neobstojí, tak vystavujete do právní nejistoty jen a jen stavebníka. Jinak Vaše argumentace, např. o tom, jak si každý může udělat střechu podle sebe a nikdo mu do toho nemá kecat, jsou až komické. Promiňte. LL 23.5.2019 9:16:24
Jelimán, mohl bych vás poprosit o vysvětlení, proč s tím nesouhlasíte? Podle správního řádu máme využívat zjednodušující postupy, což 118/6 SZ je. Když se pak vyhodnotí širší souvislosti, tak změnou střechy pravděpodobně nedojde k dotčení podmínek ÚR a ani dotčených orgánů. Účastníci řízení by případně v řízení mohli podat námitky, ale byly by zamítnuty, páč neexistuje žádný důvod proč by měl soused kecat do toho jakou střechu si jiný soused udělá. Plochá nebo šikmá je téměř to samé. Ve finále tedy nejsou dotčeny žádné zájmy ani účastníci, ale stavební úřad povede řízení jen proto, aby byl sám pro sebe v klidu? Přijde mi totiž, že vše máme řešit řízením jen proto, abychom byli chráněni před stěžovateli, ale zájmy stavebníků jdou mnohdy stranou. Hlavně se nepo... ze stěžovatelů. Povolit změnu sklonu střechy bez změny půdorysu stavby naopak vidím jako jednoznačný postup podle 118/6 SZ RK 23.5.2019 8:52:22
Pavel - pokud přijmete zde uváděnou možnost, že změna sklonu střechy je v souladu s vydaným územním rozhodnutím a není ho třeba měnit viz § 118 odst. 2 (s čímž osobně nesouhlasím), tak pokud vím se ÚÚP se ke změnám staveb před dokončením nevyjadřuje. Jelimán 17.5.2019 11:28:27
Nejsem odborník, ale sklon střechy třeba z 50 na 20 ... neměl by to posoudit úřad územního plánování dle 96b? Pavel 16.5.2019 13:50:05
pardon ne DK ale RK RK 16.5.2019 8:06:37
Jen doplňuji, že je nutné vyhodnotit jak psali kolegové přede mnou účastníky a pak i veřejné zájmy chráněné zvláštními právními předpisy (dotčené orgány). Pokud dojde např. k velkému zvětšení okna, bude pravděpodobně i zvětšen požárně nebezpečný prostor. Pokud jsme na pozemku stavebníka, tak OK, ale když by mohl přesahovat k sousedovi, tak už 118/6 nelze použít. To samé platí i u té střechy. Každý případ je hodně individuální. Vždy vyhodnotit 1) dotýkám se podmínek rozhodnutí? 2) dotýkám se účastníků? 3) dotýkám se dotčených orgánů? Pokud z toho nic nenastane, tak i územní změna lze povolit podle 118/6. A forma rozhodnutí do protokolu, jak kolegové přede mnou též již psali DK 16.5.2019 8:06:12
RK - to bych řekla, že se opravdu nedotkne, super :) MB 16.5.2019 7:45:18
Pokud se změna stavby před jejím dokončení dotýká územního rozhodnutí, tzn. mění tvar střechy, posunutí okna nebo jeho zvětšení ještě automaticky nemusí znamenat, že se taková změna dotýká "podmínek" územního rozhodnutí. Téměř každá změna stavby před dokončením se bude dotýkat územního rozhodnutí, to ale neznamená, že bude v rozporu s původními podmínkami, a proto i taková změna, která se dotýká územka může bát povolena na místě podle § 118/6 RK 16.5.2019 7:33:57
Jelimán - jste mi to zkomplikoval :))) ale máte pravdu, pokud je to i změna územka, pak žádné rozhodnutí na místě použít nebudu moct. Ale i tak jsem ráda za výklad postupu. MB 15.5.2019 15:06:00
problém bude vyhodnotit, že změna střechy je v souladu s vydaným územním rozhodnutím a nevyžaduje to jeho změnu Jelimán 15.5.2019 14:41:08
Změnou stavby před jejím dokončením podle § 118 SZ se povoluje jak změna územně, tak stavebně. Je jedno jestli je to přístavba, nástavba nebo jiná stavební změna. Samostatnou otázkou zůstávají podmínky původního rozhodnutí. Pokud by změna stavby před jejím dokončením byla v rozporu s konkrétními "územními" podmínkami původního rozhodnutí, nelze změnu povolit podle § 118 odst. 6 SZ a muselo by se vést řízení. Pokud se ale změna nedotýká takových podmínek, nic nebrání stavebnímu úřadu takovou změnu povolit zápisem do protokolu. Dále pak stavební úřad vyhodnocuje postavení účastníků původního stavebního řízení, tedy zda jsou nebo nejsou dotčeni a zároveň vyhodnocuje, zda se změna dotýká veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Pokud je skladebnost konstrukce střechy stejná, tak se taková změna nedotýká požárních předpisů, ani hygieny a životního prostředí. Soulad s územním plánem v tomto případě vyhodnocuje obecný stavební úřad. Pokud jsou všechny podmínky splněny, může stavební úřad změnu na pultovou střechu jednoznačně povolovat postupem § 118 odst. 6 SZ. Forma rozhodnutí tu byla již popsaná, tzn. do protokolu, nicméně u nás změnu popíšeme vždy i do stavebního deníku a opatříme razítkem úřadu. Kopii listu ze stavebního deníku zakládáme do spisu. Poté ještě vydáme záznam o provedení. HJ 15.5.2019 14:09:15
NO - Když má původní tazatel (zde MB) doplňující dotaz, je slušností na něj odpovědět nebo reagovat. Jasně, ten původní dotaz byl zodpovězen Plotem. 15.5.2019 13:13:38
Nepitvejte, jestli je to nástavba nebo není. Dotaz je o tom, jak procesně správně vypapírovat změnu stavby před dokončením schválenou rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce. Držel bych se výkladu od Plota. NO 15.5.2019 12:42:49
MB - Jak to popisujete, tak je to určitě je to nástavba. 15.5.2019 11:55:56
tedy nejde o stavební úpravy podle § 2 odst. 5, ale o nástavbu, protože se mění vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby? Střecha bude stejných rozměrů vč. výšky, jen bude zrcadlově otočená (jde o pultovou střechu). MB 15.5.2019 11:53:29
§ 68/4 SŘ Odůvodnění rozhodnutí není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví.15.5.2019 10:45:12
Z toho rozhodnutí 30 A 11/2017 . Ne každý má přístup do ASPI, ne? plot 15.5.2019 10:34:47
Plote, odkud to kopírujete? uc 15.5.2019 10:28:41
71. Tak to jsou základní premisy, jejichž dodržení je předpokladem povolení změny stavby před jejím dokončením postupem dle § 118 odst. 6 stavebního zákona. Z rozsahu jejich doložení, tedy zejména úplnosti listin nacházejících se ve správním spisu a zachycujících průběh uvedeného postupu, lze dozajista dojít k závěru, a platí to i pro daný případ, zda lze vůbec mluvit o rozhodnutí o povolení změny, o němž byl učiněn zápis do stavebního deníku dne 18. 7. 2013 do listu č. 0237926, či nikoliv. Jinými slovy, zda jde o povolenou změnu stavby před jejím dokončením (v tom případě by za daného stavu obnova řízení z moci úřední již nepřicházela v úvahu, s ohledem na tříletou objektivní lhůtu – viz § 100 odst. 3 správního řádu), nebo jde o stavbu od samého počátku nepovolenou, tzv. „černou“. Tyto úvahy lze činit kdykoliv, bez ohledu na lhůty stanovené správním řádem pro obnovu řízení, neboť nepovolená stavba zůstává nepovolenou do té doby, dokud k ní stavební úřad nevydá přivolení. Plot 15.5.2019 10:10:39
30 A 11/2017 Krajský soud hradec Králové 69. O průběhu kontrolní prohlídky se pořizuje protokol, do něhož se zaznamenávají její výsledky. Jako každá jiná listina zachycující průběh správního úkonu musí být protokol z kontrolní prohlídky založen ve správním spisu. Rozhodnutí vydané na místě při kontrolní prohlídce stavby musí být na místě vyhotoveno a vyhlášeno a je obsahem protokolu pořízeného při kontrolní prohlídce. Musí obsahovat výrokovou část rozhodnutí, stručné odůvodnění, datum vydání, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby, poučení účastníků, tedy náležitosti rozhodnutí podle správního řádu (§ 67, 68 a 69 správního řádu). Z odůvodnění musí být zejména zřejmé, že byly splněny podmínky pro vydání rozhodnutí postupem podle § 118 odst. 6. 70. Zápisem do stavebního deníku je stavebníkovi rozhodnutí pouze oznámeno. Oznámení rozhodnutí zápisem do stavebního deníku, případně formou jednoduchého záznamu, musí obsahovat minimálně výrokovou část rozhodnutí a poučení účastníků řízení. Plot 15.5.2019 10:10:10
změna sklonu střechy se dle mého názoru územního rozhodnutí dotýká. Stavby se neumisťují jako placky na povrch. Jelimán 15.5.2019 7:41:02
§ 67 SŘ.15.5.2019 7:36:07
Rozhodnutí při kontrolní prohlídce vepíšete do protokolu, pořízený o této prohlídce. Do stavebního deníku napíšete pouze, že jste takové rozhodnutí učinil. To zaznamenání do spisu učiníte (asi) vložením protokolu do spisu. 15.5.2019 7:09:15

Přidat příspěvek

Jméno:
Email:
Příspěvek:
Z důvodů ochrany proti spamu prosím do následujícího políčka napište text "NOSPAM" (bez mezery):
TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 22. 10. 2021 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2021