Česky English Deutsch Francais

Diskuse k novému stavebnímu právu

Diskuse na téma: Mám žádost o společný souhlas na RD. Na dotčeném pozemku má banka zástavní právo. Ať vezmu § 184a nebo § 96/3 d), není podle čeho chtít souhlas banky. Souhlas banky tedy nemám vůbec řešit? Děkuji.

PříspěvekAutorVloženo
Nevím, jak je to teď, ale když jsem pracoval v hypotečním bankovnictví, tak dlužník měl povinnost věřitele o všech záměrech na zastavěné nemovitosti informovat. Jinak to bylo považováno za porušení smluvních podmínek. Věřitel může podle mého pouze rozporovat záměr, který snižuje cenu zástavní nemovitosti (i třeba dočasně, např. demolice z důvodu výstavby nového objektu - jednou jsme pak nabízeli zbořeniště :-)) ... Pavel 2.9.2019 8:10:05
Kolega LL to uvedl přesně, zástavní věřitel musí být účastníkem podle 96/5, protože jeho právo nepochybně může být přímo dotčeno. Neobstojí ani argument o zhodnocení pozemku, jak uvádí VN, protože zástavní věřitel může mít s pozemkem úplně jiné plány než stavebník a může stavbu chápat naopak jako překážku, tedy jako znehodnocení pozemku. KV 22.8.2019 10:59:11
Souhlasím za sebe také s kolegou „LL“ i s poslední větou příspěvku "MB" - v územním řízení je zástavní věřitel na základě ustanovení § 85 odst. 2 písm. a), rovněž písm. b)SZ ve vztahu k tzv. sousedům účastníkem územního řízení, protože zástavní právo je věcným právem. xx 22.8.2019 10:31:47
LL - souhlasím a konečně jsem si všimla slov v § 96/5 "přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v odstavci 3 písm. d)", slepá a hluchá :))))) Díky moc. MB 22.8.2019 10:05:49
Tak nám na školení několikrát vysvětlovali, co se týče umisťování staveb, že ten, kdo má jiné věcné právo k pozemku nebo stavbě (zástavní právo, věcné břemeno, atd.) je účastníkem řízení. U společného souhlasu jsem proto hledala výraz "jiné věcné právo", a to jsem nikde v § 96a, § 96 ani § 104 u přímých dotčených nenašla. Pouze v § 96/3 d), ale to se týká pouze sousedních pozemků nebo staveb. Odkaz v § 96/3 a) na § 184a řeší konkrétní jiná věcná práva, a to služebnost a právo stavby, což zástavní právo není. Myslela jsem, že mi třeba něco uniklo. Budu to tedy brát tak, že jde asi o zjednodušení. U územního řízení by tedy banka byla účastníkem, ale u územního souhlasu, ohlášení anebo společného souhlasu to půjde mimo ní. Nesouhlasím, že by zástavní právo nebylo jiné věcné právo, a že by v územním řízení nebyla banka účastníkem. Účastníkem by určitě nebyl např. exekutorský úřad. MB 22.8.2019 10:03:26
My také standardně posuzujeme zástavního věřitele jako další osobu, jejíž právo může být přímo dotčeno. Přesně jak to uvádí § 96 odst. 5. Ostatně máme to opakovaně potvrzeno i krajem. To, že má vztah vlastník-banka i soukromoprávní rovinu, nemůže být překážkou pro dodržování stavebního zákona. Vždyť i institut vlastnictví je výsostně soukromoprávní, a přesto s ním předpisy veřejného práva často pracují. Vyšachovat takto oprávněný zájem zástavního věřitele, chráněný stavebním zákonem, je dosti závažné pochybení. LL 22.8.2019 9:31:34
Na základě zástavního práva není banka účastníkem řízení. Toto je čistě soukromoprávní rovina. Jestli tam dům vznikne, jaký bude mít tvar a jak bude napojen na sítě, kde přesně bude stát, apod... jsou samozřejmě veřejné zájmy, které chráníme. Jestli vznikem stavby dojde k ekonomickému zhodnocení pozemku je čistě soukromoprávní rovina. Pokud tedy vlastník pozemku poruší nějakou smlouvu s bankou, je to pouze jejich věc a stavební úřad do toho nesmí vůbec zatahovat a zároveň se stavební úřad nesmí nechat vtáhnout do takové smlouvy tím, že banku určí účastníkem. Není možné, aby stavební úřad řešil smluvní závazky banky prostřednictvím účastenství v řízení. Od toho tu jsou soudy. VN 22.8.2019 7:45:48
My zase bereme zástavce (banky) jako další dotčené osoby a ke společnému oznámení záměru chceme souhlas dle § 96 odst. 5 SZ. 22.8.2019 7:20:30
Domnívám se, že názor EB není správný. Zástavní právo není vlastnickým právem jako píše MB. Banka není účastníkem řízení. Většinou mají stavebníci ve smlouvě s bankou podmínku informování banky při jakékoli činnosti na pozemku, případně o souhlas banky s činností, která nebyla předmětem vzniku zástavního práva. Úřad do tohoto smluvního vztahu nevstupuje. stav 21.8.2019 15:38:58
N: děkuji za potvrzení. MB 21.8.2019 15:22:21
Souhlas banky se v daném případě nevyžaduje. N 21.8.2019 15:07:06
doposud jsem se domnívala, že zástavní právo neznamená, že je někdo vlastníkem, ale že jde o jiné věcné právo? MB 21.8.2019 13:14:05
žádat o vydání může vlastník (resp. všichni vlastníci zároveň - např oba manželé, a tedy i banka..) nebo může pouze jeden vlastník, ale pak doloží souhlas ostatních spoluvlastníků (např. manžela a banky...) EB 21.8.2019 13:04:05

Přidat příspěvek

Jméno:
Email:
Příspěvek:
Z důvodů ochrany proti spamu prosím do následujícího políčka napište text "NOSPAM" (bez mezery):
TOPlist
Kontakty Mapa stránek RSS Prohlášení o přístupnosti TOPlist
Poslední aktualizace stránky 22. 10. 2021 |© Ústav územního rozvoje , 2001–2021