Přihlásit se
Přihlásit se

Slovník územního rozvoje

Aarhuská úmluva Aktualizace 2016

Definice dle jiných publikovaných zdrojů

Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, známá jako Aarhuská úmluva, je přelomovým dokumentem pro životní prostředí a demokracii. Veřejnost je v duchu Aarhuské úmluvy postavena jako partner veřejné správy s právem:
- získávat srozumitelné informace o životním prostředí,
- účastnit se rozhodování
- mít zajištěnu právní ochranu.
Toto jsou věcné okruhy, tzv. pilíře Aarhuské úmluvy.
Oficiální stránka Aarhuské úmluvy v České republice, 2016.


Mezinárodní úmluva Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, uzavřená v Aarhusu, Dánsko, 25. června 1998.
V ČR jsou požadavky úmluvy obsaženy zejména v zákoně o právu na informace o životním prostředí, v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí, ve stavebním zákoně, správním řádu a v soudním řádu správním.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

   

Absorpční kapacita (u fondů EU) Aktualizace 2021

Definice dle jiných publikovaných zdrojů

Absorpční kapacita vyjadřuje míru schopnosti státu využít prostředky poskytované z fondů EU. Tento problém má řadu aspektů, především je to: 1. administrativní kapacita, tj. schopnost řídit programy hrazené z fondů EU v souladu s příslušnými pravidly a předpisy EU, 2. spolufinancování, tj. schopnost spolufinancovat projekty z domácích veřejných zdrojů a 3. zásobník projektů, tj. schopnost připravit s dostatečným předstihem kvalitní projekty, jež čekají na financování.
DotaceEU.cz – slovník pojmů, 2021 [cit. 12. 2. 2021]. 

Acidifikace životního prostředí Aktualizace 2016

Definice dle jiných publikovaných zdrojů

Okyselování vod, půdy a vegetace vlivem účinku okysličujících škodlivin (SO, oxidy dusíku, amoniak).
Eurovoc, Úřad pro publikace Evropské unie. 

Svázané emise SO2 udávající ekvivalentní emise vyprodukované během celého životního cyklu daného výrobku nebo jeho části, způsobující okyselování (acidifikaci) prostředí. Ekvivalentní znamená, že se nejedná pouze o emise SO2, ale také o emise dalších plynů způsobujících okyselování prostředí, jejichž efekt je přepočítán na úroveň efektu SO2. Udává se v gramech nebo v kilogramech SO2 ekvivalentních - [kg SO2, ekv.] nebo [g SO2, ekv.].
Slovník pojmů, Envimat, 2016 [cit. 5. 12. 2016]. 

Definice dle jiných právních předpisů

Proces okyselování složek a dalších objektů životního prostředí působeného emisemi látek znečišťujících ovzduší.
Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. (Zrušeno)


Administrativní registr ekonomických subjektů ARES Aktualizace 2020

Definice dle jiných publikovaných zdrojů


Administrativní registr ekonomických subjektů je informační systém, který umožňuje vyhledávání nad ekonomickými subjekty registrovanými v České republice. Zprostředkovává zobrazení údajů vedených v jednotlivých registrech státní správy, ze kterých čerpá data (tzv. zdrojové registry).
Ekonomické subjekty, které z jakéhokoli důvodu nemají uvedené IČO a nelze je jednoznačně identifikovat, nemusí být zobrazené (nalezené).
V IS ARES se nelze registrovat přímo. Je nutné postupovat ve shodě s příslušnými zákony a registrovat se na registračních místech příslušných orgánů veřejné správy.
Stejně tak změny údajů či ukončení registrace je nutné nahlásit na instituci, která vede příslušný zdrojový registr.
Uveřejňovaná data v ARES jsou v souladu s nařízením (EU) 2016/679 – GDPR, o ochraně osobních údajů.
Administrativní registr ekonomických subjektů cit. [17. 9. 2020]. Dostupné z URL: < https://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz >.

Agenda 21

Anglický překlad


Agenda 21



Definice dle jiných publikovaných zdrojů


Dokument podepsaný na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (Rio de Janeiro, červen 1992), který pojednává problematiku ochrany životního prostředí a rozvoje všech států (skupin států) komplexně a globálně. Staví na principech trvale udržitelného rozvoje. Agenda 21 je akčním plánem států světa pro 21. století. Má 40 kapitol, rozdělených do čtyř částí: sociální a ekonomické aspekty, ochrana zdrojů a hospodaření s nimi, posilování úlohy velkých skupin, nástroje a mechanismy k uskutečňování. Kromě doporučení a návodů vyzývá text Agendy 21 k přijetí státních politik (strategií) trvale udržitelného rozvoje.
Matějka, Vladimír, Mokrý, Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická řada DOS M 01.01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2000.

Agenda pro 21. století, základní několikasetstránkový dokument Konference v Rio de Janeiro, rozpracovává zásady realizace udržitelného rozvoje obsažené v dalším dokumentu konference - Deklaraci z Rio de Janeiro o životním prostředí a rozvoji.
Je rozdělen do čtyř hlavních částí - ochrana zdrojů a hospodaření s nimi, sociální a ekonomické aspekty, finanční zdroje, úloha velkých společenských skupin.
Prioritní cíle - zefektivnění spotřeby energie a surovin, zavádění nových technologií, změny v hospodaření s půdou, aplikace EIA, odstranění chudoby atd.
Metodou realizace Agendy 21 je její rozpracování do podmínek měst, mikroregionů a regionů a podle typů lidských aktivit nebo ekonomických sektorů.
Pásková, Martina - Zelenka, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde, 2012.

Agenda 21 pro cestovní ruch

Anglický překlad


Agenda 21 For The Travel & Tourism Industry



Definice dle jiných publikovaných zdrojů


Nebo též Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu. Rozpracování Agendy 21 pro podmínky a specifika cestovního ruchu. Mezi hlavní zásady uvedeného dokumentu patří: cestovní ruch a cestování mohou pomoci lidem v dosažení zdravého a aktivního stylu života v harmonii s přírodou, mohou přispět k zachování, ochraně a regeneraci zemského ekosystému, měly by být založeny na udržitelných vzorcích produkce a spotřeby a ochrana životního prostředí by se měla stát nedílnou součástí procesu rozvoje cestovního ruchu. ...
Pásková, Martina - Zelenka, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde, 2012.

Aglomerace Aktualizace 2017

Anglický překlad


Agglomeration



Definice dle jiných právních předpisů


Ministerstvo pro místní rozvoj v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí stanoví vyhláškou seznam aglomerací. Aglomerací se rozumí urbanizované území městského charakteru s více než 100 000 trvale bydlícími obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a územně technickými vazbami.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 81 písm. a).


Definice dle jiných publikovaných zdrojů


Velká města s okolním osídlením.Rozlišujeme monocentrickou (jádrem je jedno velké město) a polycentrickou (konurbace) sídelní soustavu.
HRŮZA, Jiří. Slovník soudobého urbanismu. 1. vyd. Praha: Odeon, 1977, 341 s.

* 1. v širším smyslu: prostorové soustředění aktivit a lidí za účelem vzájemného prospěchu.
2. typicky v urbanismu: průmyslová oblast, velké město.
3. produkce: seskupení produkčních aktivit ve vzájemné blízkosti, což zvyšuje jejich efektivitu (výkonnost) díky společnému využití infrastruktury a objemu produkce.

Aglomerace jsou významnými zdrojovými oblastmi pro cestovní ruch a rekreaci.
Pásková, Martina - Zelenka, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde, 2012.

Silně urbanizované území velkého města a jeho okolí, zahrnující geograficky blízké sídelní útvary s jejich spádovými územími.
Vyznačuje se :
- vysokou intenzitou ekonomických a společenských činností, vysokou úrovní vývoje výrobních sil, vysokou hustotou osídlení a vysokou mobilitou obyvatelstva,
- dominujícím postavením jednoho, dvou nebo několika měst, která tvoří jádro aglomerace (monocentrická, bicentrická, polycentrická aglomerace),
- sociální, ekonomickou a územní jednotou,
- převahou nezemědělského obyvatelstva, které má existenční základnu hlavně v pracovištích jádrového města,
- intenzívními, trvalými a většinou každodenními ekonomickými, sociálními, kulturními a jinými vztahy mezi jádrem a ostatními sídelními útvary aglomerace,
- diferenciací funkcí mezi jádrem a ostatními pásmy aglomerace,
- souvislostí dopravního systému a souvislosti technické infrastruktury.
Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.


Definice dle jiných nepublikovaných návrhů


Soustava osídlení, která se živelně nebo plánovitě tvoří v okolí velkých měst jako důsledek urbanizačního procesu. Sídelní aglomerace je hromadění obyvatel na ploše města a v jeho zájmovém okolí, postupné splynutí města s původně samostatnými sídelními útvary. Vyznačuje se značnou koncentrací výrobních sil a bytového fondu, obvykle s dominujícím postavením jednoho sídelního útvaru (aglomerace monocentrická).
Oberstein, Ivo, Cach, Jan: Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001. Materiál z výzkumného úkolu MSM 210000026 „Proměny urbanismu“.


Definice dle Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, doporučená jako hlavní


Urbanizovaná část krajiny tvořená jádrovým městem a zázemím. Zázemí je tvořeno aglomerovanými (propojenými) obcemi s intenzívními obousměrnými vztahy s jádrem.
Slovníček [online]. [cit. 2014-09-23]. Dostupné z: Slovník suburbanizace

Akademie územního rozvoje, Leibnizovo sdružení Aktualizace 2023


Definice dle jiných publikovaných zdrojů


Akademie územního rozvoje, Leibnizovo sdružení (Akademie für Raumentwicklung in der Leibniz-Gemeinschaft) se sídlem v Hannoveru, SRN, je instituce, která byla založena v roce 1946 a zabývá se výzkumem v oblasti prostorového plánování a regionálního rozvoje. Vytváří síť expertů v širokém okruhu disciplín z celé Evropy a podporuje spolupráci mezi vědou a praxí. Je financována společně z prostředků spolku a zemí.

ARL si klade za cíl připravovat své pracovní výsledky tak, aby byly využitelné pro vědu, správu, politiku, hospodářství a společnost a aby byly přístupné veřejnosti.
ARL vytváří pracovní společenství pro spolupráci na určených tématech, a to buď uvnitř SRN mezi jednotlivými zeměmi, nebo mezi příhraničními zeměmi SRN a sousedícími státy. 
Zdroj: Ústav územního rozvoje, Brno, https://www.uur.cz/mezinarodni-spoluprace/arl/. 

Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020 Aktualizace 2017

Definice dle jiných publikovaných zdrojů


Akční plán realizace Strategie regionálního rozvoje ČR dle usnesení vlády č. 344 ze dne 15. května 2013. Uvedený akční plán je aktualizován ve dvouletých intervalech. Součástí uvedeného akčního plánu je mj. také 13 Regionálních akčních plánů.
Evropské investiční a strukturální fondy, slovník pojmů, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016 [cit. 2017-01-06]. Dostupné z URL: < http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/slovnik-pojmu >.

Akropole Aktualizace 2017

Definice dle jiných publikovaných zdrojů


Akropole je vydělená ústřední část opevněného areálu hradišť, ve středověku též samostatné pevnůstky předhradí.
Hradní architektura – vybrané pojmy, 2017 [cit. 10. 5. 2017]. Dostupné z URL: < http://www.hrady-zriceniny.cz/pojmy.htm >.

Aktér cestovního ruchu Aktualizace 2023

Anglický překlad


Tourism Stakeholder

Definice hlavní


Aktér cestovního ruchu je každá osoba či organizace, která se na něm podílí, nebo je jím ovlivněna.
Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, 2023.


Definice dle jiných publikovaných zdrojů


Aktér cestovního ruchu je každá osoba či organizace, podílející se, ovlivněná cestovním ruchem či mající jiný vztah k cestovnímu ruchu v dané destinaci.
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020, MMR 2013.

Aktér cestovního ruchu je každá osoba či organizace, podílející se, ovlivněná cestovním ruchem či mající jiný vztah k cestovnímu ruchu v dané destinaci. Typickými aktéry jsou návštěvníci destinace, místní obyvatelé, místní samospráva, společnost destinačního managementu, organizace veřejné správy, různé typy organizací cestovního ruchu (cestovní kanceláře,...) s působností v dané destinaci, aktuální i potenciální investoři do infrastruktury, dobrovolníci, vlastníci půdy, ministerstva, místně a věcně příslušné nevládní organizace, muzea, regionální rozvojové agentury, komise cestovního ruchu na krajských úřadech, územně příslušné orgány ochrany přírody a krajiny, památkové péče a územního plánování, ...
Pásková, Martina - Zelenka, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde, 2012.

Aktivní dům Aktualizace 2022

Definice dle jiných publikovaných zdrojů


Také dům plusový. Dům, který je ještě úspornější než dům nulový. Pro aktivní domy je charakteristické, že vyprodukují více energie, než samy spotřebují. Dům si tak vydělá nejen na svůj provoz, ale zpětně třeba i na část své výstavby. Aktivní dům je vysoce ekologický, protože nezanechává žádnou uhlíkovou stopu. Je vybaven vlastními energetickými zdroji, které využívají těch nejmodernějších technologií dostupných na trhu a vyrobí více energie, než dům a jeho obyvatelé spotřebují. Na střeše plusového domu jsou umístěné fotovoltaické panely a solární kolektory pro ohřev vody. Jako doplňkový zdroj tepla slouží například kotel na biomasu. Po část roku, kdy je slunečního záření hodně a solární panely vyrábí energie přebytek, ji dům dodává do sítě. Důležitá je i správná orientace a tvar stavby - obytné místnosti by měly směřovat na jih.
Stavební slovník, 2022 [cit. 17. 3. 2022]. Dostupné z URL: < http://stavebnikomunita.cz/page/stavebni-slovnik-a >.

Aktivní zóna záplavového území

Definice dle jiných právních předpisů


Pro účely této vyhlášky se rozumí aktivní zónou záplavového území - území v zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí.
Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. e.


Definice dle jiných publikovaných zdrojů


Zóna vymezená vodoprávním úřadem na návrh správce vodního toku v současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, a to podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
V aktivní zóně záplavového území jsou ze zákona zakázány vybrané stavby a činnosti; mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit rozhodnutím omezující podmínky.
Viz § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon); § 2 vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území.
Tichá Tereza a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí. 1. vydání. Praha: ABF – nakladatelství ARCH, 2004.

Aktivní zpřístupňování informací

Definice dle jiných právních předpisů


Pro účely tohoto zákona se rozumí aktivním zpřístupňováním informací jejich poskytování neomezenému okruhu subjektů, aniž by bylo třeba podat žádost.
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. d.

Aktualizace územně analytických podkladů Aktualizace 2018

Definice dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů


Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a nejpozději do 4 let pořídí jejich úplnou aktualizaci.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 28 odst. 1.

1-15 z 2892